Isew

Příspěvky

Zánik pražského ghettaZánik pražského ghettaDan Hrubý

Židovské město má pro mě neuvěřitelnou atmosféru a genia loci. Maislova ulice, Staronová synagoga, Pinkasova synagoga, Španělská synagoga, starý židovský hřbitov, uličky bývalého židovského ghetta. Hrozně ráda tam bloudím. Asanace, už to slovo, mělo vždy nádech tajemna. Ježíšek mi přinesl tuto knížku a trefil se. V knize jsou dvě části. Příběh o krejčím a vdovci Kiliánovi a ostatních obyvatelích ghetta a faktografická část, orámovaná mordy, které se staly na územích ghetta. V odborné literatuře se lze dočíst, proč byla nutná asnanace. Lze na ní nahlížet z urbanistického i zdravotního hlediska. Sociologické hledisko je většinou opomíjeno. O něm je první příběh. O obyčejných obyvatelích židovského ghetta, kteří neví, co si po jeho zbourání počnou. K této části mám jen jedinou výtku a to jsou "ilustrace". Do starých fotografií byly dokresleny podivné obrázky, které měly orámovat děj. Musím říct, že za mě by bylo mnohem přínosnější tam nechat jen ty fotografie, aby měl čtenář představu, kde se asi děj odehrává. Za mě šlápnutí vedle. Druhá část je orámována mordy, ale zejména je plná zajímavých informací. Např. v době, když se rozhodovalo o asanaci ghetta, žilo v této městské části pouze 10 % židovského obyvatelstva. Zbytek byly chudí dělníci, kteří přicházeli do Prahy za vidinou lepších časů. Většinou skončili v ghettu a z toho plynula deziluze a mordy, o kterých se v knize píše, byly toho důsledkem. Ghetto bylo přelidněné, v domech žilo mnoho lidí, př. V Kaprově ulici č. p. 37 se zdržovalo každou noc až 244 lidí, z toho 77 dětí. Byly tam přitom jen čtyři toalety. Jedna připadala na 61 lidí. Židovské ghetto nebyly jen domy, ale hlavně lidé a jejich osudy. V této části musím chválit dobové fotografie, tentokrát nezničené ilustracemi.
Asanace nebyla asi podle představ mnoha obyvatel ghetta, ale pokud bychom to porovnali s likvidací židovského ghetta v Norimberku za vlády Karla IV., které bylo vypáleno a polovina židovských obyvatel byla pobita, jen aby došlo k uvolnění lukrativních pozemků v centru města, tak pražská asanace byla provedena nepoměrně humánněji. Samozřejmě měla obrovský vliv na život obyvatel ghetta. Zvlášť na starší obyvatelstvo, které tam žilo celý svůj život. Koho tato problematika zajímá, určitě po této knize sáhněte.

02. ledna


StrašidlaStrašidlaHenrik Ibsen

Jestli se někdo někdy přiblížil na dosah Shakespeara, byl to Ibsen. Na malém prostoru, ve všech svých hrách, rozehrává neskutečná dramata a já se pokaždé nechávám pohltit tou dokonalostí. A Strašidla nebo v jiném překladu Přízraky (což mi přijde mnohem příhodnější), toho jsou dokladem. Není to má Ibsenova nejoblíbenější hra, tou navždycky zůstává Paní z moře, ale přesto je tak skvělá, že si zaslouží plné hodnocení.

29.12.2020


Poslední láska císaře KarlaPoslední láska císaře KarlaHana Parkánová-Whitton

Poslední láska císaře Karla aneb co všechno se dá vyfabulovat z jediného dopisu, kterým císař Karel IV. uznává svého levobočka Guillauma za svého syna. Román, který ač se historicky nemá (kromě zmíněného dopisu) o co opřít, je velmi čtivý a zajímavý. Přestože je celý vyfabulovaný, je možné, že část příběhu se tak opravdu stala. Ráda jsem se znovu podívala do doby Karla IV., do Avignonu, na dvůr Karlova nevlastního bratra Václava a vůbec do 15 století - do doby Avignonského zajetí a začátku papežského schizmatu.

24.12.2020


Bílá laňBílá laňVlasta Javořická

Pokud byste někdy chtěli někomu vysvětlit pojem altruista a nesobeckost, vezměte si za příklad pana generála, manžela paní Marlen. Román o tom, jak sirotek soužený svou babičkou ke štěstí i neštěstí přišel. Klasický román pro ženy, které jsou romantické duše.

24.12.2020


Manuál zralé ženyManuál zralé ženyHalina Pawlowská

Manuál zralé ženy mi přišel vhod po náročnější četbě. Chtěla jsem to vyvážit a dokonale se to povedlo. Halina píše pořád stejně, což není výtka. Chci tím říct, že pokud po ní sáhnu vím, že se zasměji či minimálně pousměji. Kniha dokonale splnila, co jsem od ní očekávala.

19.12.2020


SedmilhářkySedmilhářkyLiane Moriarty

Posloucháno na doporučení sestry, která byla nadšená. Načtené to bylo velmi dobře, snad jen Tomáš Pavelka zbytečně přehrával. Do příběhu to často nesedělo a mělo to rušivý efekt. Naštěstí tam nebyl příliš často. Ale zpátky k příběhu. Malé město, uzavřená komunita a malá tajemství, která vyústí v tragédii a připomenutí, že děti jsou odrazem dospělých. Autorce se podařilo vykreslit jednotlivé postavy tak, že jste dokonale znali jejich motivaci a vlastně nic nebylo překvapivé. Příběh zajímavý. Zkrátka dobrá kniha.

19.12.2020


MakléřMakléřMartin Kodýdek

Velmi zajímavě napsaná kniha. Hlavní hrdina se po VŠ dostane do nejprestižnější makléřské společnosti. Čichne k moci, penězům a jinému světu. Nereálné je, že se vůbec nezmění. Po pěti letech by byl prostředím pravděpodobně semletý. On ale zůstává Mirkem Dušínem s čistou a nezkaženou duší. Tomu se prostě věřit nedá. Ale je to snad jediná výtka, kterou ke knize mám. Zajímavé nahlédnutí do světa, které je mi vzdálené.

11.12.2020


Eleanor se má vážně skvěleEleanor se má vážně skvěleGail Honeyman

Po dlouhé době kniha, která mě opravdu zaujala. Hlavní hrdinka je zvláštní a někdy opravdu nesnesitelná. Postupně, když se začínají odhalovat střípky z její minulosti, začínáte chápat, že vše má svůj důvod. Jednu informaci na konci jsem nečekala a bylo to pro mě opravdu překvapivé. Vřele mohu doporučit.

11.12.2020


NikdykdeNikdykdeNeil Gaiman

Posloucháno na doporučení dcery, která z knihy byla unešená. Není to špatná knížka, to opravdu ne, ale není to kniha, na kterou nezapomenu a budu se k ní vracet. Paralelní svět a podivné postavičky v něm. Zajímaví zabijáci, padlý anděl, dívka, která otevírá dveře a markýz de Carabas a mnoho dalších postaviček více či méně důležitých. Příběh mi nepřišel nijak objevný, ale to neznamená, že byl špatný.

29.11.2020


Tajemství královnina zpovědníkaTajemství královnina zpovědníkaJan Bauer

Úvod ze současnosti mě navnadil. Do smrti Václava III. to také docela ušlo, ale pak už to mělo velmi sestupnou tendenci. Mnich z rožmberského rodu, pokušení, mučidla, tajemný templář... Zní to zajímavě, ale dohromady to moc nedrží. Ačkoli je Vondruška v mnoha věcech velký fabulátor a píše schématicky, ještě se mi nestalo, že bych nějakou jeho historickou detektivku nedočetla. Tady nedočítám, protože mě to zkrátka nebaví.

12.11.2020


StínStínJiří Křižan

Posloucháno jako audiokniha s výtečnými Josefem Somrem a Pavlem Baťkem. Film Tichá bolest jsem viděla už dávno, ale mnohé z něho si stále pamatuji. Tenkrát mě zasáhl neskutečně. Málokdy se mi líbí film více než kniha, ale tady musím zkonstatovat, že film byl lepší. Historka o vojínovi, který vždy, když dostal samopal, tak z něj střílel ... sloužil-li Kadavý u PTP, jak je možné, že se dostali k ostrým nábojům? U PTP se jezdilo v tanku? A byl prováděn bojový výcvik? Byly to přece pracovní tábory...

02.11.2020


JackabyJackabyWilliam Ritter

Komu tato knížka vlastně byla určena? Vlkodlaci, nelidské stvůry - asi pro mládež. Příliš mnoho krve - pro dospělé? Tahle neukotvenost přesně vystihuje knihu. Vůbec to spolu nedrží ani neladí. Je to slepenec různě posbíraných motivů, které jsou vetkané do těžkopádného detektivního případu. Pár nápadů dobrých (bánší), ale jako celek nic moc.

30.10.2020


PortrétPortrétNikolaj Vasiljevič Gogol

Po téměř třiceti letech jsem se k této novele vrátila. Pamatovala jsem si náladu té povídky a tajemný až hororový nádech. Pár detailů, ale příběh jako takový jsem si s chutí oživila. Stejně tak, jako ve studentských letech, i teď dávám plný počet. Skvělá díla nezestárnou s věkem čtenáře.

25.10.2020


Dívka, která upíjela měsícDívka, která upíjela měsícKelly Barnhill

Začátek mě vtáhl. Opravdu mě to moc bavilo. Prostředí, postavy, námět. Když se Xan i Luna vydaly do lesa, tak to najednou bylo tak zdlouhavé, nudné a trvalo mi téměř měsíc, než jsem se dostala přes pár kapitol. Konec to vynahradil. Nakonec jsem ráda, že jsem nakonec knihu neodložila. Konec byl sice předvídatelný, ale stejně byl hezký.

12.10.2020


Mrtvá v knihovněMrtvá v knihovněAgatha Christie

Poslouchala jsem jako audioknihu. A ačkoli kniha je velmi dobrá, inu Agatha Christie zkrátka málokdy zklame, audio provedení nebylo dobré. Růžena Merunková jako slečna Marplová byla úžasná. Velmi mě zklamal Otakar Brousek ml., který se sice snažil hlasově odlišit různé postavy, ale dle mého názoru to bylo velmi ke škodě věci. Z vyšetřovatele svým provedením udělal prvotřídního hlupáka (což neodpovídalo ději), ženské postavy vykreslil jako naivní slepičky (což také neodpovídalo ději). Jako milovník audioknih si dovolím posuzovat kvalitu. Tady se nepovedla a knize od výtečné Agathy Christie hrubě uškodila.

26.09.2020


Whisky JonesWhisky JonesMiloš Kosina

Po dlouhé době jsem sáhala po westernu. Jako dítě jsem ležela v Rodokapsech dlouhé hodiny a nesmírně si to užívala. V rámci žánru Whisky Jones nevybočuje. Je to oddychová kniha a tak ji i beru. Asi se nezařadí mezi knihy, na které budu po letech vzpomínat, ale pár hezkých hodin jsem s ní strávila a to mi úplně stačí. Připomenout si drsné, ale spravedlivé hochy divokého západu bylo velmi milé.

20.09.2020


Pozdvižení v PompejíchPozdvižení v PompejíchVeronika Válková

Druhý díl dobrodružství Báry. Moc se mi do něj nechtělo a přeskočila jsem ho. Následně mě můj vrozený smysl pro řád donutil si knihu přečíst. A vůbec nelituji. Měla jsem vydání, kde se na obálce skvěl velký nápis Řím. Což je mé oblíbené období. Pompeje mám spojené s katastrofou. .A to byl asi důvod, proč jsem se knize vyhýbala. Tento díl považuji za zatím nejlepší ze série. Reálie starověké domácnosti, pánů i otroků. Způsob života a myšlení. Pro děti naprosto ideální. Už se těším na další díl.

13.09.2020


Poklad byzantského kupcePoklad byzantského kupceVáclav Erben

V českých detektivkách, na rozdíl od např. severských, netečou potoky krve. Nehemží se to násilníky a psychopaty, a proto je mám mnohem radši. Poklad byzantského kupce jsem kdysi dávno viděla v TV. Líbil se mi. Stejně tak, jako knižní varianta.

13.09.2020


Černý merkuritČerný merkuritVojtěch Matocha

Je to opravdu o trochu lepší než první díl. Autor ubral na nesmyslné akci a malinko víc propracoval příběh. Ale.... Práce s napětím není jeho silná stránka. Po celou dobu mi bylo úplně jedno, co se děje a jak to dopadne. V prvním díle se autor snažil napětí do čtenářů narvat silou - akce, akce, akce. Nefungovalo to. Ve druhém se trochu zklidnil, ale pořád je to bezzubé. I když námět je skvělý. Co se inspirovat např. u Romana Bureše. Ten umí s atmosférou pracovat výborně. Třeba bude třetí díl lepší než první dva.

12.09.2020


Poklad černého delfínaPoklad černého delfínaJaroslav Foglar

Na Foglarovi jsem vyrostla a jeho knihy jsem hltala s nadšením. Poklad černého delfína se mi dostal do rukou až teď a jsem za to moc ráda, protože pokud by to byla má první Foglarovka, tak bych se k dalším už asi nedostala. Veliké zklamání. Rozdělila bych tuto knihu do několika částí ala Cimrman
Kapitola 1 - Setkání v Praze
Kapitola 2 - Vyzvědači
Kapitola 3 - Půjčí nám kroniku?
Kapitola 4 - Kronika není
Kapitola 5 - Přiznají se?
Kapitola 6 - Další patálie s kronikou
Kapitola 7 - Jedeme z Prahy
Kapitola 8 - Poklad černého delfína
Znovu si dovolím parafrázovat tentokrát divadlo Sklep - To bylo tak dlouhé, že kdyby to bylo o polovinu kratší, tak je to pořád dlouhé. Zvlášť záležitost s kronikou byla úmorná. Pokud by Foglar vydal místo této knihy soubor svých her jednotlivých i etapových, byla by to naprosto skvělá věc. Pro hodně táborových vedoucích by se stala biblí. Tohle je takový nepovedený paskvil. Něco mezi knížkou (dost nudnou) a souborem her. Výsledek nepřesvědčivý. K četbě nedoporučuji, k seznámení se s hrami ano.

04.09.2020


ŠkvíryŠkvíryMarka Míková

Poslouchala jsem audio verzi. Když se zaposlouchaly dcery, tak jejich první otázka zněla - To je Koralina? Autorka se pravděpodobně nechala inspirovat od Neila Gailmana. Porovnám-li obě verze, tak Škvíry z tohoto srovnání nevyjdou příliš dobře. Je to kniha pro děti, tak to také tak budu hodnotit, ale z pohledu dospělého tomu něco chybí. To něco, co by mě nutilo se k tomuto dílu vrátit.

25.08.2020


Ztracená bránaZtracená bránaArnošt Vašíček

S filmovou sérií nemohu srovnávat. Kdysi jsem ji viděla a nepociťuji touhu ji vidět ještě někdy znovu. Úspěšně jsem zapomněla o čem byla, tak mě její dozvuky nerušily od knižní podoby. Napínavý úvod a slušný rozjezd. V určitých pasážích to trochu drhlo a podobná jména na přehlednosti také nepřidala, ale ve výsledku to nebylo špatné. Ale stejně jako filmovou podobu, tak ani knižní už v budoucnu asi nevyhledám.

24.08.2020


Dědictví minulostiDědictví minulostiBarbara Erskine

Zajímavý námět, zajímavé prolnutí času, zajímavé vyústění celého příběhu. S teorii, že by v Glastonbury u keltských druidů měl pobývat Ježíš, jsem se zatím nesetkala. Zkusím trochu zapátrat a s tímto tvrzením se více seznámit.

20.08.2020


Žena filmového kritikaŽena filmového kritika neznámý - neuveden

Poslouchala jsem audioknihu. Chtěla jsem odpočinkový a nenáročný obsah. A toho se mi dostalo. Protože mám doma také filmového kritika (naštěstí amatérského s normálním povoláním), tak trochu chápu, co autorka prožívá. Sama fanoušek filmů nejsem a tak si dovedu představit to utrpení, rozebírat s manželem filmy. Naštěstí ten můj nejezdí po filmových festivalech a jeho ambice se zhustily maximálně na návštěvu kina, intenzivního sledování všech možných vizuálních výtvorů a následně vypsání se z dojmů na ČSFD. Celou dobu, co jsem poslouchala tuto knihu, jsem si říkala, že nám autorka musela zamlčet nějaké kladné stránky kritikovy osobnosti, protože není možné, že by s takovým člověkem, kterého zajímají jen filmy a rodina je mu šumák, měla tři děti a spokojený život. Třeba k rodinné spokojenosti stačí tašky na jedno použití z filmových festivalů, kdo ví.

03.08.2020


Kdo šije u Podolské?Kdo šije u Podolské?Lucie Hlavinková

Hana Podolská, superstar třicátých a čtyřicátých let. Žena, která vyšla z nuzných poměrů, se vlastním talentem a pílí vypracovala na vrchol ve svém oboru. Vydávala dokonce i svůj vlastní módní časopis. Její jméno bylo pojem. Potud jsem osudy Hany Podolské znala. Jak to ale bylo dál? Rok 1948. Znárodnění. Komunisté. Na osudech Hany Podolské i její rodiny se rozvíjí příběh bezmoci a zoufalství, krátkého nadechnutí v šedesátých letech a znovu upadnutí do beznaděje let sedmdesátých. Bylo mi těžko při sledování příběhu, protože vše je popsané tak, jako byste tam byli a prožívali ty hrůzy bezmoci společně s hlavními hrdiny. Tragickou postavou je syn Viktor, který si prošel komunistickým očistcem. Každému, kdo zapomněl nebo má zkreslenou představu, jak to tady v době komunistické vlády vypadalo, bych doporučovala si tuto knihu přečíst. Třeba jim spadnou růžové brýle. Protože ta doba byla opravdu hrozná.
Při četbě se mi vybavil kreslený "vtip":
Dědeček s vnoučkem stojí u plotu na hranicích a dívají se skrz něj. Vnouček se ptá: "Dědo, kdo je za tím plotem?" Dědeček: "My, chlapče, my."

01.08.2020


Hry bez hranicHry bez hranicMichal Kašpárek

Omáčka knihy mě nezaujala, uprchlické téma také ne. Vtipné mi to nepřišlo. Proč pro mě mělo smysl tuto knihu dočíst byly tyto věty:

"Netušila, že nákupy v aplikacích představovaly jen menší část příjmů studia, kde jsem pracoval. Víc nám vydělávalo slídění po soukromí hráčů. Dělali jsme primitivní klikací hry, ve kterých šlo o to zvládnout v restauracích, bistrech a stáncích s občerstvením nápor návštěvníků. Blbny, se kterými hráči zabili pár minut, aby na ně pak navždycky zapomněli. To nám stačilo. Jakmile se totiž do nich na počítači přihlásili přes Facebook nebo na telefonu ledabyle odsouhlasili jejich instalaci, ve vteřině jsme o nich věděli všechno. Jak jsou staří, kde bydlí, které stránky se jim líbí, jaké telefonní číslo má jejich máma a jak často jí volají. Spojovali jsme to s tím, co jsme zjistili v samotných hrách. Kolik času v nich tráví a kdy nebo jak ochotně si dokupují bonusy. Pokud je pravda, že data jsou nová ropa, pak naše herní studio ukrývalo za vývěsním štítem hračkářství rafinérii, která je zpracovávala na vysokooktanový benzín. Po statisících duší jsme ho hnali potrubím do reklamních agentur, a ty už měly skill na to, aby s tím ty děti (a kdyby jenom děti) dokázali rozbrečet ještě mockrát."


".. narazil jsem na spousty zpráv o tom, kolik Donald Trump vrazil do datových analytiků. Spočítali mu ve kterých okresech, městech nebo i ulicích má cenu utrácet za pozitivní reklamu. Kde za negativní kampaň, kde na poslední chvíli uspořádat meeting. Přesně věděl, jací kde žijí lidé, čemu věří, čím je oslovit. Data, ze kterých to všechno zjistil nechal za několik desítek miliónů dolarů nakoupit od brokerů. Ti je zas kupovali mimo jiné od herních společností, které je pohodlně tahali z lidí toužících na chvíli utéct do hry, výměnou za kompletní přístup ke svém profilu. Studio, pro které jsem pět let pracoval, dalo světu spoustu blbých her a nového amerického prezidenta."

Kolik lidí si stahuje množství her ze storu a jen tak bezmyšlenkovitě odklikne fůru oprávnění pro vývojáře hry. Podvědomě asi každý tuší, že se to děje, ale číst to takhle natvrdo je fakt síla. Kontakty, fotky, zprávy ... nic co je v telefonu, není bezpečné a k tomu, aby se k tomu dostali cizí lidé stačí jen taková hloupost, jako si stáhnout jednoduchou hru.

28.07.2020


Dům doktora FišeraDům doktora FišeraPetra Braunová

Přečetla jsem si komentáře ještě předtím, než jsem knihu dočetla. A tak jsem čekala nějaký prapodivný konec. Jenže konec nebyl ani rychlý ani prapodivný ani otevřený. Vše bylo dostatečně vysvětleno a ukončeno. Bezpochyby zajímavá a napínavá kniha, která se zabývá netradičním tématem v literatuře pro mládež. Rozhodně kniha, na kterou jen tak nezapomenu a kterou doporučím svým dětem.

27.07.2020


Krajina nočních jezdcůKrajina nočních jezdcůFrantišek Niedl

Zdá se, že tento díl by mohl být opravdu poslední. Jak jinak si vysvětlit to neustálé opakování toho, co se stalo v minulých dílech. Velmi mě potěšila vzpomínka na platnéře Lukáše. Tohle propojení sérií se mi opravdu líbí. Díky za připomenutí toho, že doba husitského zápalu nebyla romantická ani naivní, ale hrubá, zákeřná a krvavá. Stejně jako jiné knihy pana Niedla, se i tato četla velmi dobře. Ale na rozdíl od předcházejících dílů, ale nic nového nepřinesla. Protože další série o Rytířích z Vřesova, se odehrává o více než sto let dříve, tak se s Hynkem s Tasu asi znovu nepotkám. Ale třeba se ještě dočkám, v jiné (budoucí) sérii.

26.07.2020


Klub divných dětíKlub divných dětíPetra Soukupová

Vůbec jsem nečekala, že mě to bude tak bavit. Poslouchaly jsme s dcerou audioknihu. Poslouchala ani nedutala a já také. Téma, které není až tak běžné. Bylo zpracováno velmi zajímavě. Pohled z druhé strany, těch "divných dětí". Myslím, že tento pohled je velmi důležitý a knihu bych doporučila všem dětem, zejména těm kteří se řadí k těm "normálním". Každý z nás je jedinečný a trochu divný. Já si třeba nepamatuji jména lidí. Pamatuji si jen ty, kteří mě něčím zaujmou. A těch zase tolik není. Ale zase si pamatuji fůru zbytečností. Každý z nás je jedinečný a originál. A být divný? Kdo určuje, že je druhý divný? Že se nechová, jako ti druzí ve stádu? No a co.

21.07.2020


Čas volbyČas volbyJan Kjær

Přečteno v rámci čtenářské výzvy. Bylo to slabé, jak čaj z třikrát použitého čajového sáčku. Je znát, že se asi počítá s pokračováním. Samo o sobě tato kniha neobstojí. S dětmi čtu mnoho literatury pro jejich věk a často je to skvělé čtení. Tohle do této kategorie nespadá. Jako klad mohu vypíchnout návody, jak stopovat, jak se dorozumívat beze slov. Ale to je k výčtu pozitiv asi tak všechno. Po dalších dílech určitě nesáhnu.

21.07.2020


1 ...