Přečtené 270

Kniha pro mě do značné míry byla zklamáním. V půlce jsem ji odložila a vrátila se po 2 týdnech. Čte se to sice rychle, ale děj je poměrně jalový. Poslední stránky mi spravily chuť a těším se na třetí, závěrečný díl.

Pár technik mi v hlavě zůstane (Pojmenování emocí a Zrcadlení), ale celkově knihu hodnotím spíš průměrně, nesedl mi styl autora a některé "milionové úspěchy" mi přišly velmi nereálné. Knihu jsem četla nezvykle dlouho, takže už v půlce jsem nevěděla, o čem se mluvilo na začátku. Naštěstí má kniha jednu velkou přednost - shrnutí obsahu každé kapitoly.

Já se bohužel opravdu začetla až za polovinou knihy a jsem celkově spíše zklamaná. Téma jako takové je velmi zajímavé, ale zpracování mi nesedlo. Poprvé po velmi, velmi dlouhé době jsem i přeskakovala dlouhé vnitřní monology a popisné části a zaměřovala se na dialogy, které ovšem byly místy až na hranici triviálnosti. Škoda, škoda.

V konkurenci knih na toto téma a přesycenosti trhu nemůžu hodnotit jinak, než průměrem. Příběh je poutavý, jde zase o trochu jiný pohled, holokaust zde není vykreslen jako tvrdší junácký letní tábor, jde se do detailů a na dřeň, přiučila jsem se zase o dalším kousku světa... A přesto mi něco brání hodnotit vyšším počtem. Asi jsem měla příliš vysoká očekávání.

Selekci jsem začala číst, protože jsem si chtěla odpočinout u něčeho nenáročného. Knihy v tomto ohledu naprosto splnily moje očekávání. Nehodnotila jsem předchozí díly, protože se čistě pragmaticky nejedná o žádnou komplexní literaturu, která by si zasloužila delší komentář. Nicméně, autorka udržela moji pozornost a neplánovaně jsem si přečetla v rychlém sledu všech 5 dílů, přičemž první a poslední hodnotím nejlépe. Líbila se mi zvláštní směsice moderního se starým světem a některé postavy budily můj opravdový zájem o svůj příběh. Pravděpodobně si ale za půl roku žádné detaily nevybavím a znovu po knihách také nesáhnu. Ráda ale po čase vyhledám znovu něco oddechového od stejné autorky :)

Autenticita této knize opravdu nechybí. Taky jsem si moc užila audiozpracování ČRo, které četli na střídačku Magor s Oldřichem Kaiserem. Super zážitek!

Mám z knih od Hooverové vždycky pocit, že mi při čtení teče med z uší, jak moc je to sladké. A přesto se k ní vždycky vrátím. Líbí se mi dobře promyšlené osudy, líbí se mi, že se postavy vyrovnávají s těmi nejtěžšími ránami osudu, které jsou na reálném základu, prostě se stávají. Taky mě docela štve, že hlavní hrdinka je vždycky, řekněme tuctová (pečovatelka, květinářka, žena v domácnosti), za to muž je pilot, milionář, podnikatel, co bydlí v prvotřídní rezidenci - to mi vždycky trochu kazí chuť a doufám, že se ještě pročtu k její knize, kde bude středem vesmíru žena a ne muž. Přes tyhle dvě negativa se knihám nedá ubrat na čtivosti. Čtou se v podstatě samy, s lehkostí, vtáhnou vás, nepustí. Pobrečíte si, zasmějete se. Prostě ideální romány a nenáročná četba na léto.

Skvělý nápad na knihu, dobrá práce s reáliemi, s postavami The Six, ale kult Daisy Jones mi nedával smysl. Jako postava byla až nepřirozeně jednotvárná. Uniklo mi, co bylo hlavním důvodem, že všichni chtěli být jako ona. Naopak se mi líbilo zpracování postavy Eddieho, toho prostě nejde mít rád... Knihu hodnotím jako průměrnou, nejzajímavější je jednoznačně prostředí a doba, ve které se příběh odehrává. Půl hvězdičky bych přidala za skvělou obálku. :)

Knihu jsem po první třetině odložila na více než měsíc zpátky do knihovny. Někdy prostě víte, že není ten správný čas. Jsem ráda, že jsem se vrátila. Bylo to bolestivé, deprimující, alarmující, ale bylo tam i to hezké, i když jen poskrovnu - přátelství s bylinkářkou, nový partner a jeho dcera, nové poslání v pomáhání nemocným, na druhé straně láska a souznění s Alešem, dva synové, splněný sen v podobě vydaných knih. Život je to, co máme, a oběma hrdinkám se dostalo i něco málo z toho, co si přály, přestože jako celek by si jejich život nikdo dobrovolně nevybral. Moc oceňuji, že Mornštajnová využívá reálných událostí - povodně 1997, útok 11.9., technický pokrok jako mobily, internet. Každá podobná zmínka mi pomohla si zvědomit, jak tenká hranice zde mezi fikcí a realitou vystupuje. Taktéž, narozdíl od mnoha diskutujících, oceňuji, že jsme se nedozvěděli nic o osudu zbytku rodiny. Ne, že by mě nezajímal, ale je jednoduché si domyslet, že přesně takto kdysi rodiny mizely a spolu s nimi jejich osudy a vztahy.

Přečetla jsem všechny 3 dosud vydané knihy v závěsu a rozumím kritikům, kteří si stěžují, že je Nasterea táhlejší než Faja. Nicméně je také nabitější informacemi, zatímco Faja byl plný akce. Takže pokud se čtou díly jako jeden příběh, je přirozené, že je třeba občas zpomalit a dát prostor uvažování nad skrytou symbolikou - to se mi u Faju vyloženě nedařilo, cítila jsme nutkání číst hlavně rychle dál a dál. Tady jsem si dovolila semtam převalit větu líně po jazyku a zkusit přijít na nějakou tu drobnost sama. Moc se mi to vskutku nedařilo. S výjimkou hádanky, kolik "modrých uniforem" nakonec bude, jsem nerozluštila zhola nic :) Hodnotím tedy knihu 5 hvězdičkami. Svět jako tento si méně nezaslouží. Také souhlasím s názorem, že tento díl už do YA nepatří, chvílemi jsem měla dobře nahnáno a když se buni napoprvé objevil v ložnici, tak jsem málem lezla po zdi, brrr. Moc se těším na další díly a věřím, že se Stehlíková dočká minimálně evropského úspěchu. Ilanin svět by si to rozhodně zasloužil.

Wow! Prostě wow! Přečetla jsem knihu tak rychle, že se do ní budu muset pustit znova, abych si vybavila detaily, které jsem nebyla napoprvé v tom fofru schopna pojmout. Bravurní, strhující práce se slovy, komplexnost a unikátnost příběhu, která vás nutí číst "ještě jednu kapitolu a půjdu spát" až do 3 do rána, než zaklapnete poslední stránku. Naslouchač byl fajn, ale Faja to předčil a rozhodně si zaslouží plný počet. A zítra rovný skok do třetího dílu :)