Říše bouří ekniha

od:


KoupitKoupit eknihu

Dlouhá cesta k trůnu teprve začala, ale už nyní je jasné, že bude plná zrady, nepřátelství a nevraživosti. Pokud si chce Aelin udržet korunu a ochránit své království, musí se spojit s lidmi, kteří až do teď byli nepřáteli, a musí bojovat proti zlu, které se chystá pohltit celý svět. Zkáza se na ni řítí ze všech stran a jediná zoufalá možnost, jak přežít, je obětovat to, co miluje nejvíce na světě....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/355454/big_rise-bouri-VTz-355454.jpg 4.61773
Nahrávám...

Komentáře (320)

Kniha Říše bouří

annes
03. července

Předtím jsem jim říkala, vedlejší postavy, teď jsou mé oblíbené, hlavně Elide. Nemít nic a přitom umět využít vašeho, co se naskytne tak jako ona, to je opravdu dar. Škoda, že já ho nemám.
Příběh nabral na obrátkách a různá odhalení a rozuzlení plánů Aelin byly hooodně dobré. Jde vidět, že Masová s každým dílem roste také, co se do umu psaní týče. Za mě hodně zajímavá jízda a ten konec, hustý.

Vjeerus
06. června

Jak už to tak u SJM mám, prvních 100-150 stran jsem četla stejně dlouho, jako zbylých 500. Vždy mám problém se na začátku začíst do knihy, i když nemám vyloženě pocit, že by ta část byla nějak naplněna nepodstatnými informacemi.
Ocenila jsem slití dějových linek do jedné. I když jsme stále sledovali děj z pohledu různých osob, vždy se jednalo o stejnou situaci. Díky tomuto jsem si opravdu užila části s čarodějnicemi, které mě zajímali už v předchozím díle, ale nemohla jsem se zbavit vtíravého pocitu, že kvůli tomu dostávám míň toho "pravého" děje. A zde se ukázalo, že ten vtíravý pocit byl bezpředmětný.
Velké mínus začínám vidět v chování hlavní hrdinky. Jakože ano, ten závěr byl epický, ale proč to sakra musí dělat vše na tajňáka? Její intrikaření a vytahování es z rukávu už je docela ohrané a ve výsledku mi v hlavě bliká to obří ALE.
Rozhodně se těším na další díl, protože i přes to moje ALE v předchozím odstavci jsem napjatá jak struna, jak to tedy vše dopadne (jak asi vím, ale ta cesta k tomu bude určitě jedna velká mela, bitva za bitvou a spousta akce).
Na závěr bych podotkla, že tímto dílem jsem konečně pochopila ty řeči o tom, že Maasová se vyžívá v explicitních scénách. Číslem 5 skleněného trůnu skončil pohádkový příběh - ať už obsahem sexu, tak i množstvím krve a násilí.


evismaior
24. května

(+ SPOILER) 75% - V předchozím dílu mi k lepšímu hodnocení knihy chyběl větší soulad ve čtivosti dvou základních dějových linek, kdy to, jak hlavní postavy ve Zlomuvalu chystaly boj proti adarlanskému králi, bylo napínavé, a do toho autorka "zdržovala" s tím, co se dělo s čarodějnicemi, což začalo být poutavé až na samém konci.
Musím ale uznat, že tohoto nešvaru se autorka v pátém pokračování série Skleněného trůnu vyvarovala, bavily mě všechny dějové linky a při přeskakování mě to naopak nutilo číst dál a dál, abych se co nejdřív dozvěděla, jak to pokračuje s Aelin, která po neúspěšném jednání s terrasenskými vůdci zamíří se svým malým dvorem tvořeným zejména měničkou Lysandrou a bratrancem Aedionem k moři a poté na jih, kde má podle vzkazu postav z dávné minulosti kdesi v mokřadu najít zámek, do něhož následně vsadí klíče Sudby a zapečetí jimi definitivně bránu do temného světa. A jak je to dál s vílákem Lorcanem, který se na vlastní pěst vydá rovněž hledat klíče Sudby a na cestě se potká s tajemnou dívkou Elide, jejíž matka kdysi zemřela, když zachránila Aelin život, Elide potom věznil strýc a nakonec jí v minulém dílu pomohla k útěku čarodějnice Manon a svěřila jí k předání pro Aelin jednu velmi důležitou věc. A jak je na tom Jeřáb, který musel narychlo odletět do Zlomuvalu zachránit nového adarlanského krále Doriana před náletem čarodějnic. A konečně jak to pokračuje právě s Manon, která se konečně vzepřela velitelce čarodějnic a své babičce a ocitla se na útěku.
Hrdinové během toho procházeli uvěřitelným vývojem, jakož se logickým a uvěřitelným způsobem vyvíjely i jejich vzájemné vztahy (např. Aedion a jeho znovunalezený otec Gavriel nebo Dorian, který je tak otřesený tím, že mu zabili milovanou Sorschu, že už nechce nic mít s žádnou slabou lidskou ženou a shlédne se raději v mocné čarodějce) a tím lepší to pak bylo, když se všechny tyto postavy nakonec setkaly, přibylo pár dalších, které jsou čtenáři známé ze souboru novel Krvavé ostří (zejména král pirátů a dívka Ansel, která kdysi Celaenu zradila u Tichých vrahů), a samozřejmě královna víl Maeve, která k příběhu přidala závěrečný střet a způsobila v ději pořádný zvrat. Tím ale větší zklamání bylo pro mě to závěrečné odhalení, asi proto, že nějak nemám ráda to vláčení postav příběhem řízené takovým tím, že byly vyvolené nebo pro ně někdo jiný měl nějaký plán. Ano, ono si čtenář často řekne, co všechny postavy nutí se pouštět do nových a nových krvavých střetů (a tenhle díl je opravdu na můj vkus násilný občas až nechutně), proč se raději neseberou a nejdou si někam v klidu žít. A autor to pak vysvětlí nějakým plánem. Copak sám nevěří tomu, jak silné své postavy napsal? A že by šly bojovat proti zlu a za záchranu světa samy i bez plánu prostě proto, že jim není jedno, co se kolem nich děje? Myslím, že zrovna Aelin prošla v životě takovým vývojem, že jí bych to i věřila.
Co bych dále vytkla tomuto dílu je určitá roztříštěnost a nedostatek jednotícího prvku. Je to celou dobu tak trochu ve stylu "objeví se tu všichni, které známe, a podíváme se, jak to s nimi bylo dál". Ano, na konci většina z nich bojuje bok po boku proti Maeve a už předtím jim jde víceméně o totéž - porazit temného krále Erawana a poslat ho zpátky tam, kam patří, ale nic z toho se vlastně v tomto dílu neuzavře, a tak se stává spíš takovou předzvěstí toho, co bude následovat ve velkém finále. Jako by se autorka zhlédla v Hollywoodu, který teď také s oblibou dělí ty závěry na dvě části a po první, aby si divák jen kousal nehty, kdy bude venku ta další (viz Harry Potter a Relikvie smrti 1 a 2, poslední díl Stmívání nebo Avengers - Infinity war a End game). Tak aspoň že tuhle sérii čtu v době, kdy už je dopsaná, a mohu se hned vrhnout na další díl.

Kalokaghatia
25. dubna

Poutavý příběh, pěkné čtení. Závěr je neskutečný. Škoda jen, že jsou všechny ostatní postavy sympatičtější než hlavní hrdinka.

Tesset
03. dubna

Jde videt5, že se pomalu příběh chýlí ke svému konci. Všechno se začíná pomalu rozplétat a odhalovat, jak to vlastně bylo. Aelin mi jako postava už skoro od začátku není moc sympatická, a tak mi to až slepé zbožňování jejího dvora přijde celkem přehnané. Oblíbila jsem si spíš Manon a Chaola, který bohužel v tomhle díle chyběl. Hurá na další díl.

Kaila146
06. března

(+ SPOILER) Za mě zatím nejlepší díl.
Co se hlavní hrdinky týče, lidi zde se dělí do dvou skupin. 1. ji milují a 2. nesnáší. Já se zatím řádím spíš k té první skupině, je to za mě jedna z lepších hlavních hrdinek (teda ne že by to bylo nějak moc těžké - většina hrdinek YA fantasy jsou udělané jak přes kopírku). Taky jsem si konečně naplno oblíbila Manon, Elide, Lorcana a Lysandru. Chaol mi v tomto díle nijak nescházel.
Elide a Lorcana jako dvojku naprosto žeru a jestli spolu neskončí, tak nevím.

TVer
22. května

Po dočtení knihy mám trochu smíšené pocity. Kniha byla hodně dlouhá a stalo se tam hrozně moc věcí.

Začala se mi líbit postava Manon a doufala jsem, že nastane nějaký posun s její postavou, což se stalo. Také jsem byla zvědavá jak bude příběh pokračovat pro Elide, která se vydala najít Aelin. Rozhodně jsem nebyla zklamaná.

Někdy jsem ale měla pocit, že jsou postavy při některých scénách melodramatické až příliš a občas mě to tam rušilo. Nikdo takhle nemluví, nikdo by takhle nikdy nemluvil a je to prostě někdy trochu moc.

Co se týče Aelin, už mě to její plánování začíná štvát. Divím se, jak s ní ještě můžou všichni zůstat a všichni ji důvěřují i když se stane, že co den, to další překvapení, které nachystala Aelin a nikomu o tom neřekla. Už to začíná být trochu otřepané a už se mi to přestává líbit.

Konec mě ale skutečně překvapil, opravdu jsem něco takového ani náhodou nečekala. Vzhledem na to, že mě ale čekají další dvě knihy jsem si jistá, že se vše spraví.

Jinak mi ale kniha přišla v některých ohledech moc táhlá. Jsem zvědavá na ty poslední dvě, ale teď si musím dát pauzu, protože mě tahle série už vyčerpává.

Njangu
21. března

(+ SPOILER) Tak tenhle díl se mně asi líbil ze všeho nejvíce, zatím..... Předpokládám, že ten poslední bude jízda ;)

Oblíbila jsem si Aelininu drzost, prostořekost, lstivost, to jak před všemi vystupuje zprvu jako totální rozmazlená mrcha a další povahové rysy, které jsou dost často označovány, za ty špatné. A ano, chápu to. Vidím to tak, že i kladný hrdina musí být občas za toho zlého, jinak by byl moc průhledný a to se tedy opravdu o Aelin říct nedá....
Obdivuji úžasnou autorčinu schopnost, vytvořit tolik dějových linek, které pomaličku rozmotává, aby je ve velikém finále mohla splést zpátky dohromady a ještě to dokázat v tak obsáhlém díle.
S.J. Maas je opravdu královna .. za mě jedna z nejlepších autorek, které dokáží udržet napětí na tolika stránkách a nepolevit.
Moc se těším co přinese poslední díl. Teď jen rychle spojit další nitky dílem o Chaolovi, který mě čeká a pak si užiji to velkolepé finále v posledním dílu, které se pomaličku připravuje. Oblíbila jsem si i všechny ostatní postavy, které se postupně přidávají a jejich osudy se navzájem proplétají.

1 ...