Já Tituba, černá čarodějnice ze Salemu

Já Tituba, černá čarodějnice ze Salemu
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496185/bmid_ja-tituba-cerna-carodejnice-ze-sale-q9r-496185.jpg 4 140 140

Tituba je z dobových pramenů dochované jméno černošské otrokyně z Barbadosu, která se řízením osudu ocitla v roce 1692 v americkém Salemu. V puritánském městě vyvolá její barva kůže hrůzu a davová hysterie vyvrcholí nechvalně známými procesy proti čarodějnicím. Guadeloupská spisovatelka Maryse Condéová nechává Titubu v dobrodružném propojení fantazie a historické látky vyprávět příběh procesů z pohledu otrokyně. V románu o putování Tituby z exotického ostrova do studeného Nového světa a zpět se Maryse Condéová dotýká témat kolonialismu, lidské svobody i údělu žen. Její historická fabulace se ale vyznačuje zejména osobitou ironií, se kterou přistupuje jak k drastickým momentům života otroků, tak nepřímo i k současným snahám o napravení křivd.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Maraton
Originální název:

Moi, Tituba, sorcière ... noire de Salem , 1986


více info...

Přidat komentář

lexikon_tf
18.07.2024 4 z 5

Čarodějnické procesy mě zajímají, proto jsem sáhla po této knize a byla jsem zvědavá, jaký příběh vypráví.

Příběh o Titubě, o černošské otrokyni z Barbadosu, nás zanese jak na její rodný ostrov, tak do amerického puritánského městečka Salem, nechvalně proslulého čarodějnickými procesy.

Sledujeme osud mladé Tituby, kterou její barva pleti bohužel předurčila k tomu, že bude terčem pro nejrůznější nevysvětlitelné příhody, jako například dovednost léčit pomocí bylin nebo jejího spojení s přírodou.

Témata kolonialismu, rasismu i svobody jsou v tomto románu nastíněna prostřednictvím nesnadného putování mladé Tituby, jejího dospívání, jejích tužeb a ukazuje nám drsné momenty ze života otroků.

Dobrodružná a strastiplná cesta otrokyně Tituby je poutavě napsanou fikcí, která však čerpá z historických pramenů. Příběh se mi dobře četl, jen jsem čekala maličko něco jiného, například víc o zmíněných čarodějnických procesech, kterých se Tituba také účastnila, ale celkový dojem z knihy mi to rozhodně nezkazilo.
Doporučuji všem, kdo mají rádi vyprávění z tohoto období.

Mrejča
02.04.2024 5 z 5

Audiokniha - četba na pokračování v Českém rozhlase.
Zanechala ve mě silný dojem.
Když tedy dnes napsali, že autorka zemřela, okamžitě se mi kniha vybavila.


eva3992
17.03.2024 4 z 5

Tituba je černošská otrokyně, která se dostane z Barbadosu až do Salemu v Americe. Tam se na ni lidé dívají s nevolí, hlavně kvůli barvě její kůže. Vyvrcholí to až procesem proti čarodějnicím. Skutečný příběh, který si autorka upravila do románové podoby. Co všechno z něj byla pravda, už dnes jen těžko zjistíme.

Zrovna nedávno jsem četla jinou knihu o otroctví na Barbadosu a téma mě velice zaujalo, v tu chvíli jsem ani netušila, že mám doma i další knihu s podobným námětem. V tomto příběhu se ponoříme opravdu do historie, neboť se odehrává kolem roku 1690. Je tu skvěle zpracováno téma otroctví, rasismu, ale i svobody a postavení žen (ať už bílých nebo barevných). Ač je to vážný příběh, autorka si do něj přidala i špetku ironie, díky tomu se čte s lehkostí. Mně tam možná právě ta ironie trošku vadila (mám raději „drastičtější“ příběhy).

Od začátku si mě kniha získala, vtáhla do děje a já s chutí četla dál. Kromě samotného nelehkého příběhu Tituby, mě moc bavily dávné babské rady, léčebné postupy, ať už ty od vystudovaných doktorů nebo právě čarodějnic, různé mýty, pověry i síla přírody.

Do budoucna se určitě podívám i po dalších knihách s podobným tématem, ač je to téma historické, obávám se, že v mnoha aspektech je stále velice současné.

Bedrich84
24.02.2024 5 z 5

Krásně a poutavě napsaný příběh černé otrokyně Tituby. Sama vypráví o své nelehké cestě životem z Barbadosu do Salemu. Kniha otvírá spoustu velkých témat, otroctví, čarodějnické procesy, kolonialismus, rasismus, rovnost či spíš nerovnost pohlaví a další. Vedle toho běží její osobní příběh plný lásky, zrady, strachu a nekončící touhy po svobodě. Asi nejzajímavější část knihy je ta týkající se procesů v Salemu, ukazující pro mě nový pohled na důvod jejich rozpoutání. Všechno vychází přirozeně z příběhu a nic nepůsobí šroubovaně. Kniha se výborně čte v podstatě jedním dechem.

pedroK
13.02.2024 4 z 5

Rozhodně zajímavé téma, ale styl vyprávění mě jaksi nevtáhnul. Dobové reálie taky místy zaskřípaly, ale to mohlo být tím, že starý příběh vypráví novodobá Tituba s ohledem na běh času. Ale bylo to psáno čtivě, mohu doporučit jako čtení na víkend, neboť skutečné zacházení s otroky zde není popsáno úplně reálně a detailně, nejsou zde emočně vypjaté prožitky bolestí a utrpení. Vyprávění je spíše poetické, místy hořké.

wendys93
03.02.2024 5 z 5

Když je člověk jinej, a to jakkoli, tak to společnost vždycky tak nějak hůř přijímá. Prostě všechno, co se tak nějak vymyká konvencím, stereotypům a zajetým pořádkům by raději nemělo existovat. Tituba, hlavní hrdinka tohohle románu o tom ví svoje. Je černoškou, žijí v nesmírně konzervativní společnosti, kde se ještě stále věří na čarodějnictví, poslednutí ďáblem, temné síly a barva kůže určuje vaše společenské postavení.
I přesto je ale Tituba výraznou ženskou postavou světové historie, která byla ve své době velmi emancipovaná, silná a v mnohém progresivní a otevřená. Takže si literární život a dejme tomu nesmetelnost rozhodně zaslouží.
Navíc ve skvělém příběhu, který, ač je v mnohém poměrně drsný, velmi realisticky otevírá téma rasismu, předsudků a lidství, které je, bohužel, poplatné každé době.

mataaskorice
02.02.2024 5 z 5

Doposloucháno na Českém rozhlasu jako četba na pokračování. Četba v podání Jany Strykové se mi líbila. V poslední době jsem narazila na téma rasové segregace a černých otroků v četbě často. Tohle bylo zase jiné. Tentokrát jsem se setkala s Titubou coby představitelkou duchovních tradic a mystiky původních obyvatel Barbadosu. Kniha zároveň otvírá oči v pohledu na náboženské mýty bělochů, které byly zdrojem mnohých krveprolití.

666Jitka
27.01.2024 5 z 5

Tuto velice zajímavou knihu, která se velmi empaticky zaobírá různými tématy jako je např. otroctví, rasismus, předsudky, postavení žen atd. jsem měla možnost vyslechnout jako četbu na pokračování ve skvělém přednesu Jany Strykové. Autorka velmi poutavě líčí těžký život mladé černošské ženy, který byl studnicí hořkosti a bolesti. I přes všechny hrozné věci, které Titubu na její drsné cestě životem potkaly, v sobě dokázala hlavní hrdinka najít nebývalou sílu, hrdost, naději a víru v lepší zítřky. Opravdu velice silný příběh, který by měl donutit čtenáře k zamyšlení.

Anavi8912
27.01.2024 3 z 5

Přečteno poslechem Českého rozhlasu. Příběh černošské otrokyně z Barbadosu převypravěla herečka Jana Stryková.

ivousekk
22.01.2024 3 z 5

Nebylo to špatné, docela zajímavé. Jen na můj vkus občas moc moderně pojaté. Tedy kromě Salemu. A konec? To byl slušný úlet, taková pohádka po dospělé.

Doubravka1975
21.01.2024 5 z 5

Skvělý i když hořkosmutný příběh Tituby, skutečné postavy černošské otrokyně z Barbadosu. Kromě čarodějnického procesu ze Salemu je její osud dílem autorčiny fantazie.
Podle názvu jsem si myslela, že půjde jen o ten čarodějnický proces ze Salemu roku 1692, který vychází ze skutečných historických událostí, ale autorka se dotýká i témat kolonialismu, lidské svobody a údělu žen.
Líbila se mi komunikace se záhrobím, ale konec divoký. Ale, tak je to příběh o čarodějnici a Tituba je a není čarodějnice....
Doporučuji

cmelda87
16.01.2024 4 z 5

Nevím, jestli bych se pustila do čtení, kdybych tuto knížku držela v ruce ..
Ale poslechla jsem v rámci četby na pokračování na ČRo a musím říct, že jsem poslouchala se zaujetím. Zajímavý a velice silný příběh.

ZuzanaK.
16.01.2024

Tohle byste si měli přečíst/slyšet, protože mám pocit, že se stále najde mnoho lidí s předsudky (čímž, možná v zachování rovnováhy, se vyskytuje i spousta lidí nikoli bez předsudků, ale rádoby superkorektních).
Je to s kegjistá čtivé, je to k uzoufání uvěřitelné pro svou bezradnost, ale nadějné pro sílu a víru.
Slyšeno na ČRo.

mirektrubak
16.01.2024 4 z 5

"Moji matku Abenu znásilnil anglický námořník jednoho dne roku 16-- na palubě lodi Christ the King, plující k břehům Barbadosu. Narodila jsem se jako důsledek tohoto násilí." Takto syrově a surově začíná tento román. A pokračuje ve stejném duchu. To proto, že Tituba je prostě taková: neúhybná, nekompromisní, divoká a mocná. Z řádků knihy je cítit jak její sebevědomí, tak její touha po svobodě, kterou nejde zničit. Vnitřně zůstává nezlomená, ve svém srdci a ve vnímání sebe zůstává nepokořená.
No jo, jenže to platí jen vnitřně. Z pohledu zvenku je Titubin osud podobně zoufalý jako osud všech otroků své doby. Bez vlády nad sebou, jako loutka druhých. To byla asi moje nejsilnější emoce při čtení: hrůza při pohledu na situaci ženy, která má téměř nekonečné zdroje síly, ale má velmi omezené možnosti, jak tuto svoji sílu uplatnit. To nemůže nevyvolávat napětí, pocit nenaplnění, planosti... Tituba je v tom pravým opakem svého muže Johna Indiána, který se naopak dokázal dokonale všem podmínkám přizpůsobit (takový Švejk z Barbadosu, řekl bych) a já si při čtení pořád říkal, jestli bych neměl Titubě přát, aby byla jako její manžel. Protože pak by bylo pro ni všechno lehčí. Jenže to by pak bylo lehké až moc. A taky by nebylo o čem psát.

Zmíněný rozpor mezi vnímání Tituby a jejím otrokářským okolím je dán tím, že myšlenkový svět Tituby je do značné míry světem angažované intelektuálky 20. století. Občasné přimíchání nadčasových komentářů a autorských glos k Titubinu vnitřnímu hlasu ale románu moc nepomohly. Zvlášť komunikace s Hester (což je postava z románu Nathaniela Hawthorna Šarlatové písmeno, jak jsem se ex-post dozvěděl na internetu) působila jako hodně neorganické začlenění soudobého hodnocení do tehdydobé reality. Já s těmi hodnoceními v zásadě souhlasím, o to by nebylo, ale stejně: příběh Tituby byl dost silný na to, aby mohl mluvit sám, bez podpůrných a objasňujících vsuvek.

Monnyska
14.01.2024 3 z 5

Zajímavý, netradiční román, odposloucháno na Českém rozhlasu...

helenkan
13.01.2024 4 z 5

Zase jsem si trochu rozšířila obzory. Tentokrát o životě černochů v otroctví z jejich pohledu a nahlédnutí i do čarodějnických procesů v Salemu. Pěkné, zajímavé čtení.

Tída
09.01.2024 5 z 5

Vyslechnuto jako čtení na pokračování na ČRo. Připadá mi, jako bych díky této knize trochu lépe pochopila pohled černochů na bělochy, a za to děkuji. Autorka je sama černé pleti, takže si myslím, že to napsala tak, jak to černoši asi dodnes vnímají. Měla jsem dojem, že nešlo ani tak o čarodějnické procesy, jako o to, ukázat soužití bílých a černých. Rozhodně stojí za přečtení/poslechnutí.

jasminecka
08.01.2024 4 z 5

Kniha se mi libila. Myslela jsem, ze o otroctvi uz se moc noveho nedozvim, ale kouknout na kontext jinych nez americkych kolonii nebo na spojitost s carodejnickymi procesy bylo moc fajn. (Nakolik je samozrejme mozne slovo FAJN pouzit v tehle souvislosti.)
Jedine, co me tam rusilo, byl anachronismus typu: "z tebe by feministka nebyla" atp. To uz mi prislo, ze autorka vklada postavam do ust teosku moc dneska...

Re@ding_9-wine
07.01.2024 5 z 5

No konečně! Konečně jsem si přečetla (poslechla) "klasický" dějový román s "normálně" a uvěřitelně vykreslenými postavami, chronologicky a přehledně uspořádaným dějem a bonusovým přesahem v podobě nenásilného otevření mnoha témat (otroctví, kolonialismus, feminismus, "jinakost", spiritualita původních obyvatel Barbadosu apod.). Žádné přehnané intelektualizování, ale ani plytkost. Za mě po všech stranách super román.

KKlara
04.07.2023 4 z 5

Krome vylozene dejove linky (velmi ctive) bych vyzdvihla zpusob psani, urcitou magicnost, smutek a tihu. Kniha mi sedla po vsech strankach.

Štítky knihy

17. století otroctví francouzská literatura rasismus Salem rozhlasové zpracování karibská literatura čarodějnické procesy Barbados puritáni

Autorovy knížky

Maryse Condé
francouzská, 1934 - 2024
2022  83%Já Tituba, černá čarodějnice ze Salemu