Jiný T.G.M

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Masaryk pro 21. století Masarykův plastický obraz pojmenovává jeho imponující vlastnosti a polemicky se vyrovnává s jeho omyly. Líčí prezidenta Masaryka jako ideového rváče na cestě za vizemi, o jejichž mravní oprávněnosti je přesvědčen. Výsledkem zápasů je pozitivní dílo: stát, o kterém snily generace předků. Zároveň zakladatel paradoxně zatížil stát břemeny, která se časem ukázala neúnosná. Jiný TGM je pro všechny, kdo přemýšlejí o české demokracii a o tom, jak ji udržet. Zároveň přináší víc života a pochybností než pomníků a svatých obrázků....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387055/big_jiny-tgm-8L7-387055.jpg 4.7123
Nahrávám...

Komentáře (30)

Kniha Jiný T.G.M

gimli35
11. června

Strhující a přitom střízlivá monografie. Kosatík je tu (a myslím, že i jinde) v perfektní rovnováze - vyrovnává se s Masarykovými omyly a chybami, ovšem nijak nesnižuje jeho význam a nepouští se do pokřiků komunistických ("Masaryk nechal střílet do dělníků!"), monarchistických ("Masaryk má na rukou krev Karla I.!") ani konspiračně-teoretických ("Skutečným otcem TGM je František Josef I.!"). Čtivé, hutné dílo.

puczmeloun
21. května

Citace: „On chce být sám, tak ať je,“ stěžoval si Kaizl v dopise příteli. „S jeho mlhovinami nelze dělat politiku.“

Jak se nejznámější československý tvrdohlavec – a v předválečné době pro část Čechů i zrádce – stal manželem a feministou, akademikem, spisovatelem, poslancem, exulantem i zakladatelem státu, prezidentem a tatíčkem národa. Jaký byl T.G.M. neúnavný nekompromisní kritický bojovník za vlastní pravdu a politicko-společenské cíle, což ho opakovaně připravovalo o podporovatele i přátele. S důrazem na ono vlastní, i když se jeho pohledy ve většině případů překrývají s těmi dnes všeobecně přijímanými (což ale samozřejmě může být spojeno s cíleně budovaným obrazem prvního prezidenta samostatného státu). Jak T.G.M. nebyl jen prezidentem na koni, ale taky zákulisním politickým hráčem, mj. ve vztahu s Kramářem, Gajdou nebo při výběru svého korunního prince – Beneše. A k tomu zaměření i na to, co se člověk nedozví například z Hovorů s TGM – zajímavá je poslanecká část života T.G.M., kdy bojoval za Balkán/Srbsko. I rozšíření znalostí o jeho slovenských cestách a vztazích, nebo jeho spisovatelském a intelektuálním zaměření.

Mimochodem, kniha má nějakých 400+ stránek, přesto je dostatečně stručná na to, kolik "různých životů" T.G.M. žil. Pravda, já se úplně nedokázal začíst do rozboru Masarykových literárních děl, naopak se mi ale zdá, že autor v jiných částech knihy počítá s jistou znalostí čtenáře. Například ohledně ne/nápadného obcházení konspirační teorie o otcovství, nebo toho, co je vlastně realismus (a že se k němu Masaryk během svého života stavěl různě).

Citace: Ekonom Albín Bráf, donedávna jeden z nejbližších přátel, začal Masaryka obviňovat z hyperkritičnosti a autokratických sklonů. „Sotva kdo za celé století nadělal se tolika křivd jiným… Šířil také spíše ducha kritikaření než ducha kritického, pletl se do všech disciplín, byť v nich neměl sám jasného pojmu… Koloval vtip: Pán Bůh ví všechno, německý císař Vilém II. ví vše lépe. TGM ví všechno nejlépe.“


Ales.BD
21. dubna

Skvělý životopis. Ničemu se nevyhýbá a umožňuje za legendou uvidět člověka. V podstatě snímá zakladatele našeho státu z podstavce, aby si ho tam čtenář sám a dobrovolně mohl zase vrátit.

Jako další četbu vřele doporučuji knihu Jan Masaryk – pravdivý příběh.

misantroop
26. března

Výborně zpracovaný životopis.
Při četbě se mi celou dobu stále v hlavě ozývala myšlenka, jak by TMG hodnotila dnešní rádoby "vlastenecká" čast společnosti. Ve spoustu věcech totiž postoje zakladatele statu dokonale odporují tomu co tato hlasitá frakce pod rouškou vlastenectví hlásá. Ale to je jen podnět k zamyšlení. Kniha je výborná.

Vesmich
21. března

Pozoruhodná procházka docela dlouhým úsekem našich dějin. Co všechno se dá stihnout za jeden lidský život, co všechno se už vedle toho stihnout nedá, jak vypadá úspěch, jakou cenu je za něj třeba zaplatit, jakou zaplatí ti kolem....No, jak známo i ze sportu - "s hodnýma to nevyhrajem"....výborné čtení!

kristleko
14. března

Moc mě nenapadá, jak lépe napsat životopis klíčové osobnosti našeho národa, než jak se to povedlo Pavlu Kosatíkovi ke stému výročí založení Československa. Namísto o vousatém „tatíčkovi“ z národní mytologie píše svižně, vtipně a bez servítek o člověku z masa a kostí, který byl celý život tak trochu „proti všem“, ale nakonec dokázal takřka sám díky své neuvěřitelné píli a houževnatosti (kvůli čemuž musel být pro své okolí asi poněkud nesnesitelný) využít historické shody okolností a založit samostatný československý stát. TGM byl takové UFO, které v českém rybníčku čeřilo vody svými konflikty o Rukopisy, s klerikály nebo o Hilsnera. Zatímco jiní politici se „za pecí“ unavovali žabomyšími válkami, Masaryk procestoval Evropu i Ameriku a seznámil se s důležitými lidmi, kteří mu potom za války otevřeli cestu do nejvyšších míst. A díky tomu to byl právě Masaryk, který na podzim 1918 v Bílém domě zřejmě přesvědčil prezidenta Wilsona o tom, aby zlomil hůl nad habsburským mocnářstvím a federalistickými plány císaře Karla I. Přitom ještě na začátku války narážel na to, že nikdo na západě nevěděl, že nějací Češi (natož Slováci) vůbec existují. Kosatík největší Masarykův význam pro evropské dějiny spatřuje právě v tom, že rozbil Rakousko. Naopak konstrukce Československa jako státu (neexistujícího) československého národa s početnými menšinami je daleko problematičtější. Zatímco do založení státu je z textu cítit oprávněný obdiv, v prezidentském období již převládají rozpaky. TGM stanul v čele státu jako „muž minulosti“, který si užíval svou slávu jako vůdce svobodného světa a koňmo brázdil republiku v bílém polovojenském oděvu, ale ocitl se úplně mimo geopolitickou realitu, když nepřikládal význam rozpadu dohodových spojenectví po versailleské konferenci ani Hitlerovu vzestupu. Nejlépe je to vidět na rozhovoru se švýcarskými novináři v roce 1933, ve kterém snil o Československu jako o druhém Švýcarsku a tvrdil, že k válce v Evropě nedojde ani za dvacet let. „Teď už byl pouhým mudrcem. Ohlasy reality k němu nedolehly,“ píše nekompromisně Kosatík. Asi nejtvrdší je při hodnocení Masarykovy prezidentské role, kdy zatížil křehkou politiku první republiky až neuvěřitelným lpěním na tom, aby jej na Hradě vystřídal jeho „korunní princ“ Edvard Beneš, přičemž „museli z cesty všichni, kdo tento cíl odmítali akceptovat“. Plán se sice nakonec podařil, jenže v důsledku Benešových kroků po Mnichovu a po Únoru z masarykovských ideálů a republiky nezbylo nic. „Jak to, že nejtvrdší z českých politiků přehlédl, že mezi vlastnostmi jeho nástupce chybí neústupnost? Byl na konci života sám do sebe natolik zahleděný, že si nevšiml tak podstatné lidské vady?“ (10/10)

Elevant
13. března

Kosatíkova kniha staví Masaryka a jeho politický, akademický i soukromý život do širších souvislostí a čtenáři tak otevírá nový pohled nejen na našeho prvního prezidenta, ale vůbec na české prostředí mezi 19. a 20. stoletím. Autor se chválihodně přidržuje faktů, k doměnkám se uchyluje jen při hypotetických úvahách, ale při veškeré přesnosti je celá kniha prosycena jeho osobní interpretací, která je skutečně pozoruhodná.

PanKarel
07. února

Jeden z nejlépe koncipovaných a nejlépe napsaných životopisů jaké jsem četl... Kdo trochu ví, nenajde tam mnoho nového, ale úžasně zapadají některé souvislosti... Mimo jiné je jasno, proč se politicky negramotní Češi o svou vlastní republiku nestarají a neváží si jí, že totiž o ni (až na pár výjimek) nikdy nestáli a dostatečně si ji nezasloužili potem a krví...

1