Beltrix přečtené 320

Peršané 1994, Aischylos

Krátká hra, která je hodně povídací, děje jako děje je tam pomálu. Prostě typická řecká tragédie.

Básníci pařížské bohémy 1984, * antologie

Kromě básní a dalších uměleckých útvarů obsahuje i velmi zajímavé informace o pařížské bohémě.

Nový svět 1998, Winston S. Churchill

Opět velmi zajímavé vyprávění o dějinách anglicky mluvících národů. Oproti prvnímu dílu zahrnuje kratší období a jde tudíž do větší hloubky, což občas činí obtížnějším udržet si přehled o všech jménech a událostech.... celý text

Zrození Británie 1996, Winston S. Churchill

Tato kniha, respektive všechny čtyři díly, přináší informace o dějinách anglicky mluvících národů velmi jasně a čtivou formou.

Krátky druhý život Bree Tannerovej 2010, Stephenie Meyer

Stručný styl a příběh, který má spád, mi vyhovovaly mnohem více než forma celé ságy. Možná k tomu přispěl i ten nepohádkový konec. Líbil se mi náhled do "zákulisí" těch "zlých". Myslím si, že to dobře reprezentuje fakt, že i na té relativně špatné straně mohou být dobří lidé/upíří/atd. Jo a ta obálka je opravdu pěkná.... celý text

Měsíce, květy 1962, Macuo Bašó

Mé první setkání s haiku a musím přiznat, že příjemné.

Twilight: Sága a její postavy v proudu času 2011, Nancy Ruth Reagin

Když jsem si na internetu přečetla, o čem by ta kniha měla být, byla jsem nadšená, protože mě prostě baví dějiny každodennosti různých historických etap. Nápad tudíž hodnotím bez pochyby kladně a kniha se s ním popasovala relativně dobře, ale jak již bylo zmíněno, množství chyb (faktických i pravopisných) tu kladnou stránku jednoznačně válcuje. Jediná část knihy, kterou jsem měla problém "strávit" byla ta o indiánech, protože množství různých dohod a dalších dokumentů se mi pletlo dohromady a celkově mi dalo velkou práci se na čtení soustředit.... celý text

Silmarillion 2008, J. R. R. Tolkien

Baví mě historie i Tolkienovy knihy, proto jsem si samozřejmě oblíbila Silmarillion. Obdivuji jeho komplexnost a krásný jazyk - jak český překlad, tak anglický originál. Monumentálnosti díla (světa), které profesor Tolkien vytvořil, musím vzdát hold.... celý text

Sen noci svatojánské 1994, William Shakespeare

Velmi příjemné počtení. Děj místy dost zamotaný, ale přesto všechno dává na konci perfektní smysl.

Opona 1979, Agatha Christie

Tenhle díl může zpočátku připomínat další Herculovy případy, ale zároveň je diametrálně odlišný. Popravdě si ani nedokážu představit lepší či důstojnější zakončení Poirotovy detektivní kariéry.... celý text

Hra na vraždu 2001, Agatha Christie

Další napínavý případ z pera Agathy Christie, který mi řádně zamotal hlavu, avšak Poirot to jako vždy s lehkostí vyřešil.

Dětské etudy 1966, Ludvík Aškenazy

Takové milé počtení.

Padesát odstínů šedi 2012, E. L. James (p)

Místo erotického bestselleru, který boří veškerá tabu, jsem se dočkala trochu delšího a odvážnějšího románu ze série Večerů pod lampou. Hlavní postavy mě nijak neoslovily a ty vedlejší zase nedostaly prostor se více projevit. Další díly jsem jen prolistovala, abych zjistila, jak vše dopadne. Shrnuto a podtrženo - průměrná oddechovka, jejíž čtení si však nehodlám zopakovat.... celý text

Dílo Jiřího Wolkra 1958, Jiří Wolker

Některé básně se mi líbily, to je pravda, ale celkově na mě tato kniha nijak výrazně nezapůsobila.

Případ manželky ve středních letech / The Case of the Middle-Aged Wife 2007, Agatha Christie

Agatha Christie patří mezi mé nejoblíbenější autorky, velmi obdivuji její kreativnost a geniálnost, s jakou vytváří detektivní zápletky. Ani tyto tři příběhy nejsou výjimkou, přesto nemohu dát víc než tři hvězdičky, protože rozuzlení případů mi přišlo velmi náhlé, uspěchané a nepříliš věrohodné.... celý text

Rozbřesk 2009, Stephenie Meyer

Už v komentářích u předchozích dílů jsem zmiňovala, že víc než hlavní trojce fandím vedlejším postavám, a tak musím říct jediné, že se mi konec nijak zvlášť nelíbil. Bella, takřka bez vlastního zasloužení (např. hádat se o tom, že si dítě nechá se místo ní musí Rosalie, protože ona přece Edwarda nechce rozzlobit...), dostane vše, co si přála, přičemž obětovat nemusí vůbec nic. Na své jsem si nicméně přišla díky vedlejším postavám - ať už výše zmíněná Rose, "svědkové" Cullenových, Volturiovi. Jen mě mrzí, že se zase o nich moc nedozvídáme, protože veškerý prostor si uzurpuje Bella a Jacob (mimochodem, Renesmé vážně lituji, že je jí souzen právě on). Což mě přivádí k dalšímu bodu - "perfektní" a přiznejme si to, arogantní, Bella mi leze na nervy ještě víc než ta nešikovná. Vadí mi o to naprosto černobílé pojetí hrdinů, respektive rozdělení na hodné a zlé upíry. Trochu lituji, že se Volturiovi teda neukázali jako ti extra zlí a pár těch "hodných" nevyřídili. Celkově se to ale nečetlo a pokud si člověk opět odmyslí Bellu, Edwarda a Jacoba, tak to může i bavit.... celý text

Zatmění 2008, Stephenie Meyer

Hlavní trojice mi neskutečně lezla na nervy, tak jako v předchozích dílech. Bella, která neví, co chce, respektive teda ví, že chce dostat svýho upíra do postele, ale tak nějak se jí do toho motá jeden vlkodlak... Edward mě rozčiloval tím, jak Bellu naprosto kontroloval a NEDOVOLIL jí dělat to, co ona chtěla. A Jacob mi lezl na nervy tou jeho arogancí, kdy si myslel, že nic lepšího než on Bellu nemohlo potkat. Naopak mě potěšily příběhy Rosalie a Jaspera. A konečně se to posunulo do trochu jiný roviny než vylívání srdíček - aneb řádění novorozených upírů, které konečně zasáhlo i někoho jiného než hlavní postavy. Naprosto dokonalá byla Viktorie, vážně mě bavila. Líbil se mi i upíří trénink a následná bitva, při níž jsem si oblíbila Setha. Ocenila jsem i to, že se objevili Volturiovi a opět tam trochu rozvířili vody zabitím Bree. Nicméně mě ale zklamalo, že všechny "kladné" postavy z toho vyvázly... Celkově se mi to opět dobře četlo a protože jsem se naučila tak nějak ignorovat hlavní trojici, tak klady převážily nad zápory a opět je to za pět hvězdiček.... celý text

Nový měsíc 2008, Stephenie Meyer

Nový měsíc je asi mým nejoblíbenějším dílem, respektive - je tím, ke kterému se nejčastěji vracím. Jde o velmi příjemnou oddechovku a ač mi Bellino "trápení" a "trpění" přijde velmi zveličené, tak se mi to čte pěkně. Hezky to odsýpá, Jake je na začátku postava, kterou člověk nemůže nemilovat, ale poté, co se z něj stane vlkodlak, mi začíná svým chováním lézt dost na nervy (a s každým dílem víc a víc). Edward mi vůbec nechyběl, ale po návratu Alice jsem se cítila, jako kdybych se vrátila "domů". Vrcholem pro mě byla jednoznačně Volterra, kde mě jen mrzí, že se o Volturiových nedozvíme víc. A taky, že se s nimi vždycky všechno vyřeší jen tlacháním (nejen v tomto dílu...).... celý text

Stmívání 2005, Stephenie Meyer

Přiznám se, že jsem i já přistupovala k této sáze poněkud s despektem a pohrdáním, nicméně mě to mile překvapilo. Dostala jsem porci romantické fantasy, přesně jak jsem čekala. Proto trochu nechápu ty, kteří se nad tím rozčilují - on to snad někdo prezentuje jako hlubokomyslné filozofické dílo? Nemyslím si. Zároveň však musím podotknout, že hlavní postavy (zatím Bella a Edward, později i Jacob) mi poněkud lezou na nervy. Ať už tím, jak Bella sebe vnímá jako nezajímavou a nešikovnou (což si myslím, že vystihuje realitu) a Edwarda jako boha, zatímco Edward se považuje za monstrum a zároveň Bellu přesvědčuje o tom, jak úžasná je a že nikoho takového ještě nepotkal. Dalším problém, který s nimi mám je fakt, že ta jejich tolikrát proklamovaná láska mi přijde taková... neuvěřitelná. Sotva se poznají a už bez sebe nemůžou žít? Připadá mi to jako hodně nezdravá obsese. Důvod proč dávám této knížce plný počet ale tkví především ve vedlejších postavách. Baví mě Rosalie, která si jako jedna z mála nesedne z Belly na zadek, zajímá mě tajemný Jasper a hrozně ráda bych se dozvěděla více o triu Laurent, James a Victoria. Celkově mám dojem, že Stephenie se zaměřila na ty nejnudnější postavy, které vytvořila, a to je škoda. Nicméně se mi díky Meyerové otevřel nový svět v podobě fanfiction povídek a musím přiznat, že některé bývají i lepší než originál. Shrnuto a podtrženo příběh je takový průměrný, hlavní postavy podprůměrné, některé vedlejší naopak nadprůměrné. Dalo by se tedy říct, že průměr. Ale ono se to prostě fakt dobře čte a i když mi tedy na Edwardovi nic pomilováníhodného nepřijde, líbí se mi to.... celý text

Harry Potter a Kameň mudrcov 2000, J. K. Rowling (p)

Závislost jménem Harry Potter u mě začala již před 11 lety. Ano, před touto dobou jsem poprvé vzala do ruky první díl, abych další dva následující roky nedělala téměř nic jiného než četla všechny tehdy vydané díly dokola. Proto můžu říct, že první tři díly jsem přečetla více než padesátkrát. Následujících devět let trávím tím, že čtu fanfiction povídky o tomto bohatém světu. Nikdy mě asi nepřestane udivovat, kolik energie a času jsou lidé schopni této sérii věnovat, analyzovat i ty nejmenší detaily a rozvíjet vlastní teorie, případně psát vlastní příběhy. Takže Harry Potter je pro mě prostě legenda a zároveň minulost, přítomnost a budoucnost. Pokud bych měla zhodnotit pouze Kámen mudrců, musím přiznat, že když jsem ho nedávno znovu četla, překvapilo mě, jak relativně strohý na detaily byl. Věru, o školním životě Harryho a o jeho spolužácích se příliš nedozvídáme, což si myslím, že je škoda. Nicméně je Harry Potter a kámen mudrců krásným pohádkovým příběhem, ke kterému se ráda vracím.... celý text