Astonius přečtené 283

Pohádka 2023, Stephen King

Za mě velká spokojenost.... Byl to opět příběh, u kterého čtenář nedokáže odhadnout děj a nutí ho to číst a číst, aby se vše dozvěděl. O Kingově stylu netřeba mluvit, je to tak opravdové a přesvědčivé, že si myslím, že podobnou kůlnu má na zahradě a chodí si do ní pro inspiraci... Opět můžu jen napsat, že nechápu, jak ho může něco takového napadnout. Kniha pro mě neměla vyloženě slabá místa, snad chvíli v druhé polovině při poznávání nového světa, ale i tak jsem se nemusela do čtení nijak nutit - naopak, působila na mě až hypnoticky - jakmile jsem ji otevřela, těžko jsem od ní odcházela :-) I přesto si ale myslím, že to nebude četba pro každého, ocení ji hlavně fanoušci autora...... celý text

Lovci hlav 2011, Jo Nesbø

První polovina pro mě lepší, bavilo mě sledovat myšlenky hlavního hrdiny, jeho pocity a hodnocení lidí, se kterými se setkal. Sice mi trochu trvalo, než jsem pochopila, co si představit pod pojmem "lovec hlav", ale typ charakterů, v jejichž společnosti se hlavní hrdina pohyboval, byl popsán trefně. Události, jak se vyvíjely, mne bavily zhruba do onoho dění v latríně, přišlo mi, že zápletka je hezky vymyšlená a čtenář si několikrát do té doby musel upravit názor na hlavního představitele, kterého měl zpočátku za nafoukaného narcise s přehnaným egem, ale zhýčkaného, neschopného nějaké akce a vzápětí se dozvěděl, že po večerech se neštítí osobně vloupávat do bohatých domácností a provádět krádeže obrazů. I když už tohle bylo mírně přitažené za vlasy, bylo to celkem uvěřitelně popisované. No a pak, když došlo na okamžik, jakým se Roger dozvěděl, že je mu žena nevěrná, to byl perfektní obrat v situaci. Druhá polovina už byly bohužel blázniviny, které byly sice vysvětleny tak, aby do sebe zapadly, ale logika už byla ohýbána na můj vkus až moc. A úplně si říkám, jak se autor asi bavil, když vymýšlel ty různé nesmysly s latrínou, rozkousaným krkem na mrtvole apod., že se už předem těšil, jak to lidi budou komentovat :-) Vyzdvihla bych opět spisovatelský um, ale příběh, i když určitě pracně vymyšlen, moc překombinován. Zůstává mi z toho pocit, že největší vyčůránek z toho vyvázl a za ním zůstalo plno nevinných obětí...... celý text

Harry Potter a Tajemná komnata 2000, J. K. Rowling (p)

Paní autorka má úžasnou fantazii a spisovatelský um, díky nimž u knihy vydrží jak dítě, tak dospělý. Příběh byl perfektně a originálně vygradován a vše bylo do posledního detailu promyšleno a vysvětleno. První polovina byla méně záživná, ale byla to vlastně příprava na závěrečné události. Dospělý čtenář na Harryho pohlíží už ze svého hlediska a životních zkušeností, takže když pak všechno dobře dopadne a rozvíří se Harryho různé obavy o sobě, je to až dojemné... I k tomuto dílu jsem přistupovala bez očekávání a připravena i knihu nedočíst, jestli mě nebude bavit, ale líbilo se mi to a zřejmě budu v budoucnu pokračovat dál :-)... celý text

Harry Potter a Kámen mudrců 2000, J. K. Rowling (p)

Syn mne donutil.... :-) A zdá se mi, že v současnosti to už pomalu patří i ke vzdělání :-) I když je to pro děti, chápu, proč je Harry tak oblíbený, i já jako dospělý čtenář, jsem příběh četla s radostí a zvědavostí (naštěstí neznám filmy...). Podle mě by to mělo být v povinné četbě (i když někde už asi je), pro svou schopnost děti zaujmout a vzbudit v nich touhu hledat mezi knížkami pak další, která je podobně pohltí....... celý text

Tajemná řeka 2004, Dennis Lehane

Člověku se občas dostane do ruky kniha, u které si potvrdí, že někdy prostě svoje požadavky na kvalitu nemusí omezovat a hledat si alespoň části, které by vyzdvihl. Ač (jen) detektivka, způsob, jakým byla napsaná, byl opravdu řemeslný a šel do hloubky. Některé pasáže myšlenek, úvah a vzpomínek jsem upřímně obdivovala, takové knihy si zaslouží být vydávány, u nich si člověk uvědomí ten rozdíl mezi spisovatelem a pisálkem, kterých je v současné době tolik a jejichž výtvory psané bez umu se houfně vydávají. Příběh byl uvěřitelný, i popsané policejní vyšetřování, i když pachatele jsem si tipla už zhruba v polovině knihy a jak se ukázalo, správně. Určitě si vyhledám další autorovy knihy, tuto moc doporučuji.... celý text

Kniha dvou cest 2023, Jodi Picoult

Bohužel, příliš mě to nebavilo. Kromě té pro mě těžko uvěřitelné zápletky, spousty vycpávkového textu a občas chaotického způsobu vyprávění to bylo i nějaké moc "uňahňané". Prostě mi přišlo, že hlavní hrdinka se pořád utápěla v nějakých citech, byla naivní a přemýšlela, jak když jí je 15 a nemá ještě žádné zkušenosti. Nemohla se rozhodnout mezi skvělým a dalším skvělým mužem, oba ji zbožňovali a nejraději by ji nosili na rukou. Ona jednomu udělá scénu pro něco, co se ani nepřiblížilo nevěře a pak se rozhodne zajet za tím druhým, který ji 15 let neviděl, vleze mu do postele a řekne mu, že s ním má dceru. Nato on všeho nechá, sice učinil největší objev svého života, ale co, mumie tu byla tisíc let, tak teď ještě počká, bohatá snoubenka ať se jde taky bodnout, já mám prý dceru a vrátila se ke mně moje holka, takže pardon, jedu pryč. Dvakrát spadlé letadlo jsem taky nepochopila. No a události na konci, jak se to všechno tak na úrovni a rozumně vyřešilo, všichni všechno velmi inteligentně pochopili a jestli neumřeli, žijí dodnes.... Nevím, no, ten příběh pro mě vůbec nedrží pohromadě, nejlepší vysvětlení, kterému bych věřila, by bylo, že se všechno hlavní hrdince jen zdálo...... celý text

Ti, co vidí 2023, J.R. Erickson

Kniha spadá do kategorie "divím se, že to někdo vůbec vydal". Absolutně nezáživné a nudné, cenu by měl dostat autor anotace, který to dokázal shrnout natolik lákavě, že mě to přinutilo ke koupi. Děj je vyprávěn stále stejným unylým tempem, žádná velká gradace či napětí, plno vycpávek, aby se to natáhlo a chyby v logice - viz perfektní komentář od Kanuska níže. Za mě tedy bohužel ne.... celý text

Prokletí: Jaro komisaře Ricciardiho 2017, Maurizio de Giovanni

Dávám plný počet a nemůžu vypisovat všechny aspekty, proč tomu tak je, to by byl dlouhý komentář. Tohle je opravdu krásná série, jak svými náměty, osobou vyšetřovatele a prostředím, tak i těmi věcmi okolo, popisy nálady ve společnosti, projevy ročního období, ale hlavně trefnými postřehy z lidského života. Detektivní práce probíhá tak nějak mimochodem, přitom reálně, svědci a podezřelí jsou vyobrazováni velmi lidsky, s pochopením jejich povah a pohnutek. No a přidaná hodnota těchto příběhů je schopnost hlavního hrdiny vidět duchy zemřelých a slyšet jejich poslední slova. To je další rozměr, který ozvláštňuje celý příběh a otevírá plno dalších možností, přitom je vpraven s ohromným citem, absolutně nerušivě a přirozeně. V textu je mnoho různých úvah a postřehů k zamyšlení, děj je podáván originálně, např. formou několika odstavců následujících za sebou je čtenář často informován, co v danou chvíli dělají další osoby zapletené do příběhu. Bylo to opravdu krásné čtení. Ukázka: "Nastane moment, kdy se umírá. Ne ten moment smrti, myslím moment, kdy se spustí nevratný proces, který vede nevyhnutelně ke smrti. Třeba to trvá roky, ale nedá se tomu vyhnout. Jedna sklenka vína, jedna cigareta. Ta kapka, co přeteče."... celý text

Bolest: Zima komisaře Ricciardiho 2016, Maurizio de Giovanni

Tohle bylo tak krásné čtení... Mám ráda, když má detektivka přesah - když se text nesoustředí jen na vyšetřování, ale má i hlubší rozměr. A to jsem tady dostala v podobě vyšetřovatele, který vidí duchy zavražděných a nejen v rámci své práce, ale i díky tomuto daru je nucený přemýšlet o životě a smrti. Krásná melancholická kniha,velmi doporučuji.... celý text

Zádušní mše za hraběnku 2011, Jiří Holub

Drží to ten vyprávěný příběh, nikoli sloh... Kniha rychle plyne, takže se dá přečíst během chvíle, ale je to jen takové vyprávění letem světem, černobílé charaktery bez hlubšího zakořenění. Musím říct, že chvílemi to bylo hodně naivní, až jakoby románek pro pubertální dívky.... Když jsem napsala, že se to dá přečíst během chvíle,zdálo se mi,že i autor to psal během jednoho dne, jako by vydal jen přípravu pro knihu, která by měla být více rozpracována. A ještě jedna věc-tedy pardon, ale romantická linka byla hrozná... :-) Nejlepší byl začátek, uvozující události a první roky totality, tam mi ten úsporný styl nevadil, k té náladě se to hodilo, ale pak už to působilo spíš uspěchaně a zjednodušeně.... celý text

Vraždi všímavě 2022, Karsten Dusse

Bohužel, mě to nudilo a přišlo mi, že mi to bere čas, který tomu musím věnovat, abych vůbec dočetla. Líčené situace byly absurdní a uzpůsobované mimo logiku pro zdar hlavního hrdiny, který měl možnost pak vše náležitě s nadhledem a bez emocí v jakkoli dramatické situaci okomentovat. To mělo být vtipné. Jenže já nemůžu pominout, že věci by prostě nevycházely tak, jak vycházely. Rozřezaná mrtvola se jen tak jednoduše beze stop neschová. A pokud se čtenář chce příběhem dál bavit, musí autorovy nelogické závěry od začátku přijímat a nabalovat je. To bych byla ochotná dělat, kdyby za to ten příběh nebo styl stál. Absolutně mě nezajímalo nic z toho, co kniha "s humorem" řešila - právníka, jeho rodinné problémy, mafii, nekalé praktiky nebo školky. Občas tam humorné pasáže byly, ale jako by byl příběh vymyšlený v návaznosti na ně - a ne naopak, tedy silnější příběh vyprávěný s humorem. Bohužel, za mě ne.... celý text

Poslední věta 2021, Lisa Genova

K tomu lze napsat jen jedno - čtenáře to rozseká, a to nejen z důvodu hrozivých detailů nemoci ALS, ale i toho příběhu, té touhy po životě i v naprosto beznadějné situaci... Velmi silný příběh.... celý text

Muž na pokraji vzplanutí 2019, Jiří Hájíček

Jelení vršek 2022, Hana Marie Körnerová (p)

Za mě je to takové 3+,byl to dobrodružný oddychový román přibližující život v 16. století, což bylo sice velmi zajímavé, ale bohužel chybělo mi hlubší propracování osobností a jejich vztahů, abych to jako dospělý čtenář mohla víc prožívat. Tohle byl prostě takový odvyprávěný příběh, který si dokážu představit i jako scénář filmu. Co musím ale vyzvednout, to byla romantická linka, se kterou jsem byla moc spokojená, protože to bylo uvěřitelné, krásně pomalé a ke konci i decentně jiskřivé. V tomhle případě se milostný vztah vyvíjel velmi pomalu, na pozadí různých událostí a byl pro mě hlavní motivací dočíst, abych věděla, jak to s nimi dopadne.... Kdyby autorka začala s takovými těmi klišoidními rozehrávkami typu "poprvé ho viděla a nemohla se udržet", tak si myslím, že bych nedočetla.... :-) Bylo to příjemné nakouknutí do historie, ovšem bez výraznějšího pocitu prožití děje knihy. O hlavní hrdiny jsem se nijak nebála, konec jsem tušila prakticky od začátku... :-)... celý text

Když byla hodná 2022, Michael Robotham

Osvědčený autor a ani v tomto případě nezklamal. Moc se mi líbí jeho styl, je to takové čtení pro dospělé, ze života, žádné podivnosti, nelogické zápletky nebo přehnané akční scény. Příběh je vyprávěn z pohledu dvou postav, jimž současně nakukujeme do vzpomínek a myšlenek a tím dostáváme ucelený pohled na vše. Moc se mi líbil úplný závěr, způsob, jakým autor dokonal spravedlnost, byl nečekaný, ale velmi trefný. Trochu zklamání jsem cítila v tom klišé, kterému dílo neuteklo pokud jde o "představitele toho největšího zla", co to zase bylo za lidi a jak se chovali... Tohle tady už bylo v knihách a filmech tolikrát.... A také bych trochu přidala co se emocí týče, vztah se Sashou si o to přímo říkal, ale odbylo se to bez jakékoli gradace, což byla trochu škoda. Ale celkově rozhodně doporučuji - když pro nic jiného, tak pro ten sloh, který má své kvality.... celý text

Doktor Spánek 2014, Stephen King

V mých očích tomu škodí skutečnost, že to má být druhý díl Osvícení. Samozřejmě vím, že čtenářovy předpoklady a autorův výtvor jsou u Kinga velmi často odlišné věci (a proto je i tak oblíbený), ale příběh, který tady uvedl, mne v tomto směru docela zklamal. Chtěla jsem totiž Osvícení 2 zase s hotelem a jeho přízraky nebo "civilnější" příběh Dannyho s jeho schopnostmi a ne jakési upíří lidi s jejich (s prominutím) trapnými jmény a silnými řečmi k smíchu. Z tohoto důvodu jsem chtěla hodnotit slaběji, ale ta poslední hvězda (nebo aspoň půlka, kdyby to šlo) tam naskočila po té poslední bitvě. Ne snad proto, že by byla tak úžasná, to mi přišlo naopak dost slabé (tak obávaný rod nadlidí vymřel takřka lusknutím prstů), ale pro ty skvělé nápady a fantazii, co tam autor použil. Celkově tedy samozřejmě ano, doporučuji, je to zase prostě King, ale tentokrát většinou takový naivnější a až pohádkovější, jako by to byla kniha young adult. Co mě velmi potěšilo, byl Jackův "pozdrav" :-)... celý text

Osvícení 1993, Stephen King

Téhle knihy jsem se dlouho bála, myslela jsem, že nebudu schopná to číst, že to bude na mě moc nervydrásající, vždyť je to horor, ale jako bych zapomněla, že autor nepíše takhle "jednosměrně" a jednoduše. Neřekne si "napíšu něco, abych tím lidi vystrašil" a nevytvoří klasickou předvídatelnou duchařinu, kterých je podle jedné šablony spousta, on přece píše tím svým košatým stylem, který vypráví prostě podrobný příběh jedné rodiny, která má svoje problémy a také jednoho "osvíceného" chlapce, který dokáže vidět a cítit věci, které nikdo nevidí. A že to postupně nabere dramatických rozměrů, to je už prostě gradace příběhu :-) Vypráví se z jednotlivých pohledů členů této rodiny, takže čtenář každého vnitřně pochopí a pozná a vžije se tak např. do duše alkoholika, jeho touhy po napití a jeho výčitek svědomí, do vzpomínek jeho ženy, která se mu znovu a znovu snaží uvěřit, že všechno bude už dobré, nebo do vjemů jejich neobyčejného chlapce, který ví o věcech, o kterých by nic vědět neměl... Líbila se mi ta větší část knihy spějící pomalu k vybudovanému finále, to bylo skvělé čtení, které mě ani v nejmenším nenudilo. Jedinou menší výhradu bych měla k části, kde se Danny setká "tváří v tvář" tomu největšímu zlu, vyústění, jakým toto setkání dopadne, se mi zdá slabé a tak nějak moc jednoduché. Ale možná to tak bylo napsáno schválně, nejde o efekt monstrózního finále v podobě nějaké epické za vlasy přitažené "bitvy", ale prostě o celkovou atmosféru budovaného příběhu, který přináší plno zamyšlení okolo. Moc se mi to líbilo a brzy se pustím i do druhého dílu.... celý text

Maminka 1990, Jaroslav Seifert

Na tohle člověk musí mít věk... Když jsem četla jako dítě, otravovalo mě to a nerozuměla jsem tomu, stejně jako teď můj syn v rámci povinné četby, ale když jsem si od něj knihu půjčila, překvapilo mě, kolik věcí se mě dotklo a dojalo. Člověk musí na to mít něco odžito... Básně jsou to nádherné, pomocí stručných slov malují obrazy ve fantazii čtenáře.... celý text

Rohy 2010, Joe Hill (p)

Kniha vypráví nevšední příběh, u kterého čtenář nijak nedokáže odhadnout děj, příběh, který hned od začátku člověka chytne a i když ten základní fakt je, že hlavnímu hrdinovi zničehonic vyrostly na hlavě rohy, přijme to jako naprosto reálný problém, o kterém přemýšlí i v době, kdy knihu zrovna nečte. Autor velmi chytře a promyšleně vypráví pomocí situací, které často skáčou v čase, ale i když to není přesně specifikováno, čtenář se bez problémů orientuje a postupně odkrývá všechna tajemství, která jsou tam schovaná. Tomu, kdo to nečetl, možná připadá podle anotace, že půjde o hroznou slátaninu, ale ve skutečnosti je to příběh velmi citlivý, dojemný, občas humorný a občas brutální, zanechávající v hlavě plno témat k přemýšlení. Tohle se nedalo přesně zařadit do jednoho žánru, člověk si v tom našel detektivku, příběh lásky, fantasy příběh, thriller, horor či psychologické drama, vše vzájemně propojené a vytvářející velký ucelený obraz. A nemusím snad ani opakovat to, co se tady píše skoro v každém komentáři, že jsem ráda, že mladej King ukazuje, že v něm bude mít starej King důstojného nástupce :-)... celý text

Šepot z lesa 2022, Kateřina Surmanová

Mám ráda dlouhé knihy...., ale jen v případě, kdy mi to něco dává - bohatý děj, detaily, stupňující napětí. To nebyl případ této knihy. Přišlo mi, že autorka se vydala na začátku z toho nejlepšího a pak už šla kvalita dolů - kolem strany 350 jsem po asi 3 týdnech čtení pocítila, že pokud to nedojedu zrychleně, asi to odložím. To mluví o tom, jak moc jsem byla napjatá, jak to asi dopadne.... Přitom zpočátku jsem byla opravdu nadšená - zajímavě rozehraný příběh, sympatický hlavní hrdina, normální postavy a prostředí blízko místu, kde žiju, neokoukaný námět. Navíc sloh, který přinášel krásné postřehy a nevšední přirovnání. Jenže si to tohle kouzlo prostě neudrželo. Pro mne se to ztratilo v mase balastu a jalových vyplní, které sloužily jen k oddálení tušeného vyústění celého příběhu. Škoda, seškrtat by to chtělo. Ale to je jen můj názor. A ještě jedna věc - úplně mě vytáčela ta milostná naháněcí linka ze strany Hanky... :-)... celý text