1. Domů
2. Autoři
3. Jaroslav Seifert
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 141
• Bazar 45
• Životopis
• Citáty 43
• Diskuze 21

Populární knihy

/ všech 141 knih

Nové komentáře u knih Jaroslava Seiferta

Ty, lásko, pozdravena buď

„A ještě jednou verše Jaroslava Seiferta. Tahle sbírka je trošku jiná, spoustu jsem jich neznala, což mě překvapilo (myslela jsem, že jsem kdysi přečetla úplně všechno, co autor vydal). Neboť kdyby ženy obsluhovaly děla, padaly by na svět jenom růže... Možná že ano, možná také, že ne... Originální, zajímavé, zvláštní, osudové. Verše plné života, víry, naděje i lásky. Verše poutníka, který prochází mezičasím. A vnímá. A vidí. Snad ještě jednou mě poblázní polibek: jak plamen v lucerně neochotně se zachvěji, až se mé tváře dotkne. To bude však jen vítr na mých rtech a marně tentokrát budu chtít rukou zachytit nehmatatelný jeho šat... ...jiné, přesto krásné.“... celý text
— laura

---

Osm dní

„Osm básní vystihující atmosféru osmi dní po smrti prezidenta osvoboditele T. G. Masaryka. Ze sbírky vane šedé nebe, ticho a hloubání, které dopadlo na básníka v těch těžkých dnech. Smrt TGM tehdy musela opravdu znamenat velký otřes. Seifert, který měl k první republice jistě mnoho výhrad, by jinak tak zasažený být nemohl. Básně vhodně truchlivě doplňují kresby J. Čapka.“... celý text
— memphisz

---

Venuši dát hlavu do dlaní

„Některé verše této sbírky působily jako návrat do dávných časů - znala jsem jejich křehké kouzlo a jenom si je připomněla. Vždy musíš něco ztratit a něčeho se vzdát, je líp se nenavrátit a jenom vzpomínat... ...jiné se mého srdce a mé duše bohužel nedotkly. Z této strany Jaroslava Seiferta neznám a nedokázal si mě podmanit jako obvykle. Ale i tak jsem si tyhle verše ráda přečetla. A autor je právem držitelem Nobelovy ceny za literaturu, protože mnohé jeho verše jsou nezapomenutelné a dechberoucí. Jsou čisté, něžné a krásné. A láska? ...nejkrásnější bývá šílená...“... celý text
— laura

---

---

Nejkrásnější bývá šílená

„Slyším to, co jiní neslyší, bosé nohy chodit po plyši... Vzdechy pod pečetí v dopise, chvění strun, když struna nechví se... Prchávaje někdy od lidí, vidím to, co jiní nevidí... Kdo by neznal nejspíš nejznámější Seifertovu báseň? Je křehká a přitom silná, živá a nezapomenutelná - jako většina jeho veršů... Jsou lásky přeukrutné, pak vzdycháš do dlaně. A končívají smutně tak jako v románě.. Jeho verše jsou hluboce lidské, něžné, jemné, člověčí. Jsou prodchnuté čistotou, životem, láskou, úctou i pokorou. Jsou úžasné a dechberoucí, protože je psal sám život... Setři si slzy a usměj se uplakanýma očima, každého dne se něco počíná, něco překrásného se počíná... KRÁSNÉ!!!“... celý text
— laura

---

Maminka

„Krása, něha a čistota všedních dní. Bohatství tam, kde ho člověk zpravidla nehledá. Až, chlapečku, zavřeš víčka, vyskočíš si na koníčka. A koníček spí... Na louce je plno květin, pojedeš s ním do kopretin. Kopretinky spí... A pod skálou voda hučí, vezmu tě zas do náručí... A chlapeček spí... Verše Jaroslava Seiferta mi učarovaly už před mnoha lety - a pořád se mi líbí. Svět vzpomínek, opravdovosti, snění i návraty do dětství. ...kdybych se mohl vrátit, nevím dnes ani kam. Vidím, jak vítr vzdouvá záclonku, kterou znám. Vtom bouchl někdo dveřmi - a všechno je totam... Čas, který nám hodně dává, ale zároveň i hodně bere. Doteky lásky, úcty a pokory. Vcházím. Dnes nemám odvahu, nikdo nestojí na prahu, nikdo mi nestiskne dlaně. A rozhlížím se zmateně, zrcadlo visí na stěně. Pro slzy nevidím na ně. Čisté, dojemné, nádherné.“... celý text
— laura