alfonik
přečtené 60
Vejce a já
2004,
Betty MacDonald
No, nevím teda, asi jsem čekal trochu více. Uvědomuji si, že nejsem úplně cílová skupina pro tuto knížku a věděl jsem, že se jedná spíše o oddechovou četbu, ale možná to na mě bylo oddechové až trochu moc. Vůbec by mi nevadilo, že se toho v knize až tolik nestane, mám docela rád knihy ve formě útržkovitých popisných životních etap. Na začátku se mi kniha docela i líbila, pak mi ale začala hlavní hrdinka připadat jako ublížená kvočna, která se ničím moc neliší od zvířat, o která se stará. Uvědomuji si, že se nejedná o úplně emancipovanou dobu, ale má vůbec svého manžela ráda? Má vůbec své dítě ráda? Uvědomuji si, že neměla lehký život, ale když každá kapitola má vlastně stejný závěr - nikdo ji nechápe, je udřená a strhaná, tak mě to po chvíli tedy přestalo bavit. Kniha je v některých pasážích úsměvná, ale vždy je to ta samá situace - zase hlavní hrdince osud nepřál, vše se tak trochu nějak zvrtlo a celé je to hořkosladké. A hořkosladké je to vlastně od začátku až do konce. To vše mi začalo trochu brnkat na nervy asi v půlce knížky, pak se k tomu ale přidala neuvěřitelně otravná postava pana Kettla a neustále se opakující personifikace a celé to čtení mě vlastně začalo vyloženě otravovat. Dvě hvězdy za první část knihy, kde ještě hrdinka není tak věčně ublížená a za to, že se to lehce a svižně čte.... celý text
