zsykorova komentáře u knih

Bylo to docela zvláštní. Některé pasáže se mi líbily, ale celkově na mě příběh působí trochu naivně. Chápu, že někomu se to líbí, pro mě to ale byla trochu těžší četba.

2 27.10.2022

Musím říct, že mě knížka hodně překvapila. Od autorky jsem četla Tajemství pramenů a díky nim jsem se dostala i k autorčiným dalším pracím. K samotnému obsahu - bylo to úžasné. Celou dobu jsem se bála a doslova jsem se od knížky nemohla odtrhnout. Pořád jsem musela číst dál a dál, lačnila jsem po dalších odhaleních jako hladové zvíře. Určitě knížku doporučuji, je to skvělá napínavá pecka.

8 26.10.2022

Jsem naprosto unešena. Žítkovské bohyně si mě získaly hned od první strany a já jsem neskutečně ráda, že jsem si knížku přečetla. Jedná se o velmi chytlavý a dojemný příběh, ve kterém i každý menší detail zapadá to velké mozaiky. Je to neskutečně krásné dílo, jedno z nejlepších, co jsem kdy četla.

22 22.10.2022

Pěkné, zajímavé, temné. Některé povídky se mi líbily víc, jiné méně. Poe je bezpochyby jeden z nejzajímavějších autorů tohoto světa a já se nemůžu dočkat, až se dostanu k jeho dalším pracím.

1 16.10.2022

Co k tomu říct. Klasické dílo preromantismu o zamilovaném bláznovi. Ale vlastně se mi to docela líbilo, v některých částech jsem s Wertherem soucítila, jindy jsem ho měla chuť praštit. Postava Lotty je taky pěkně vylíčena. Není tu skoro žádný příběh, je to vlastně jen osobní zpověď o tom, že mladík nemůže mít dívku, kterou miluje a tak si zvolí smrt. Někdy mi Werther připadal úplně mimo, některé věci jsem nechápala, ale je konci už všechno začalo dávat smysl. Jistým způsobem jsem ráda, že jsem si knížku přečetla, ale že by to byl zrovna můj šálek kávy, to bych neřekla.

(SPOILER) Řeckou mytologii naprosto zbožňuji. Achilleova píseň vzala moje srdce a rozdrtila ho na tisíc malých kousků, které snad nikdy neposkládám.
Příběh o Trojské válce patří k mým nejoblíbenějším a tohle zpracování ho posunulo na úplně jiný level. Patrokla i Achillea jsem si zamilovala hned na začátku, jejich postupné sbližování bylo mojí životní energií. Líbily se my časy strávené s Cheironem, ale největší obrátky to ale dostalo až s začátkem války.
Vychytralý Oddyseus byl skvělým doplněním, bavilo mě poznávat i další postavy řecké mytologie a hlavně zapojení bohů (Apollona já můžu vždycky). To, jak si autorka prohrála s postavou Briseovny mě velice potěšilo.
Achilleus mi ke konci lezl na nervy, ale zároveň mi s každou stránkou lámal srdce. Patroklova láska k němu byla něco tak nepopsatelně krásného, ta oddanost byla všechno. Autorka skvěle popsala, jak byli navzájem spojeni, jak se bezmezně milovali.
Ani nemusím zmiňovat, co se mnou udělal konec. Jelikož znám příběh Trojské války, tak jsem věděla, jak to skončí, ale stejně jsem se neubránila slzám. Celkově se mi knížka zapsala hluboko do mysli a zařadila se k mým nejoblíbenějším. Jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla a mohla Achilleův a Patroklův příběh prožít.

3 01.10.2022

Tady ta útlá jednohubka byla takové pohlazení po duši. Moc se mi líbilo, jak si autorka kladla různé otázky a vzápětí si na ně odpovídala. Skvěle popsala problematiku genderových rolí ve společnosti a doplnila to vlastními zkušenostmi. Líbily se mi i doprovodné ilustrace. Celkově je knížečka úžasným vysvětlením, co to vlastně ten feminismus je a proč ho pořád potřebujeme. Byla to stručná, pravdivá a moc pěkně napsaná esej.
Byla to moje první knížka s tématem feminismu, ale určitě můžu říct, že nebyla poslední.

2 27.09.2022

(SPOILER) Abych byla upřímná, nejsem moc velký fanda contemporary knížek a ani Dopisy ztraceným mě nepřesvědčily o opaku.
Knížku jsem měla dlouho na seznamu čtení a po přečtení jsem trochu zklamaná. Čekala jsem něco trošku jiného.
Přibližně před rokem jsem v knihovně hmátla po druhém dílu Na co slova nestačí, tudíž ho četla jako první a líbil se mi víc než Dopisy. Dřív by na mě knížka zapůsobila víc, ale teď jsem "zkažená" různými thrillery a horory.
Hlavní postavy mi byly nesympatické, Juliet i Declan mi často lezly na nervy a jediný, kdo mi nevadil byl Rev. Chápala jsem, proč se Juliet a Declan chovali tak, jak se chovali, ale přesto mě neskutečně vytáčeli.
Emaily, které si později posílali, mě naopak velmi bavily a líbilo se mi dozvídat se víc o jejich příbězích. Nejlepší za mě byl konec, u kterého jsem si i pobrečela.
Abych to shrnula, dřív by si mě knížka líbila víc, ale i teď se to docela dalo, i když jsem někdy chytala nervy.

3 27.09.2022

(SPOILER) Velmi jsem se těšila, až si tento kousek přečtu a teď můžu říct, že mám splněno.
Musím říct, že mi celou dobu běhal mráz po zádech. Některé části byly opravdu znepokojující, některé zase smutné a některé i hezké. Nejvíc se mi líbila část třetí, Winstonův boj sám se sebou je zde skvěle popsán.
Postava Winstona je sama o sobě velmi zajímavá. Celá knížka je vlastně o tom, že se hádá sám ze sebou a nemůže se rozhodnout, co je správné. Líbil se mi vztah s Julií i jeho hate-love vztah k O'Brienovi.
Nejvíc strašidelné je prostředí, v němž se příběh odehrává. Z neustálého sledování přes obrazovky, nahlašování a mučení mi vůbec nebylo dobře a nejvíc mě na tom děsí to, jak moc to sedí na období komunismu.
Jsem ráda, že jsem si knížku přečetla a určitě ji doporučuji. Orwell je génius, že něco takového stvořil a já se nemůžu dočkat, až si přečtu jeho další díla.

15 23.09.2022

Jsem silně v šoku a tak zmatená, že si skoro nepamatuju svoje jméno.
Podle anotace jsem se na příběh moc těšila, ale když jsem začala číst, nadšení opadlo. Ze začátku mě to vůbec nebavilo, bylo to hrozně zmatené a já vůbec nevěděla, o co jde.
Na můj vkus zde bylo až moc postav, ke konci jsem skoro nevěděla, kdo je kdo. Samotný koncept je asi dobrý, ale je to hodně náročné pro paměť. Je to originální, ale pro mě je to už moc.
Ke knize jsem se dostala v rámci čtenářské výzvy a jsem upřímně ráda, že to mám za sebou.
Upřímně, bylo to celkem dobré, ale pro mě moc náročné čtení. Jistým způsobem jsem ráda, že jsem si knížku přečetla, ale co si budem, četla jsem i lepší kousky. Pro někoho to ovšem může být strhující příběh a určitě si to najde své příznivce, já se mezi ně ale bohužel řadit nemohu.
Na konec bych jen dodala, že to chvilkami bylo opravdu zajímavé a konec mě opravdu překvapil. Možná to chvilkami bylo trošku přehnané, ale jak říkám, dalo se to.

6 16.09.2022

(SPOILER) Začátek školy mi prodloužil čtení této krásky, ale teď už ji mám za sebou a můžu se vrhnout na hodnocení.
Světla nad močálem jsem si zamilovala od první stránky, tady už to bylo trochu horší. Líbila se mi zápletka a hlavně popis Temného Navu, ale na můj vkus byl druhý díl trochu zbytečný. Příběh se pro mě uzavřel už ve Světlech a i když tohle bylo příjemné zpestření, nemuselo to být.
Lena v tomto díle byla víc zlomená, je to vlastně soubor jejích myšlenek a příběh tady hraje vedlejší roli. I když mě někdy štvala, její pocity a myšlenkové pochody se mi líbily. I návrat Lukáše byl skvělý a vnitřní boje Dušemora taky nebyly špatné. Z nových postav jsem si nejvíc zamilovala čertici Berku a její břitký jazýček.
Líbilo se mi i zapojení baby Jagy, tuhle postavu já můžu vždycky. Konec byl nepředvídaný a vážně překvapující. Úplně nevím, jestli jsem šťastná nebo smutná, ale byla to pěkná nadpřirozená jízdá. Ale nezlobila bych se, kdyby tento díl nevznikl.

09.09.2022

(SPOILER) Jelikož sama vykládám karty a věnuju se "čarodějnictví" (tak daleko jako Maeve jsem se ještě nedostala), byla pro mě tato knížka taková must-read. A rozhodně nejsem zklamaná.
Podle anotace jsem čekala typickou knížku ze školního prostředí, možná nějakou romantikou, ale rozhodně jsem si nemyslela, že to bude taková nadpřirozená pecka. Svět magie se tady skvěle prolíná s nenávistí proudící od sekty Brigidiny děti a ukazuje nám, jak daleko jsou někteří lidé schopni zajít. Líbilo se mi spojení kouzel a rituálů a taky samozřejmě čarodějnický obchod Věštírna.
Hlavní hrdinové mi byli celkem sympatičtí, akorát mě někdy docela štvali (hlavně Maeve a její neustálé pochybnosti). Nebinární Roe byl skvělým doplňkem, bavila mě i energická Fiona.
Hospodářka mi docela naháněla strach, ale hodně mě zaujalo, jak ji autorka popisovala. Líbilo se mi, jak Maeve s kamarády postupně odhalovala, odkud se tato bytost vzala a proč se objevila zrovna v tento čas.
Konec mě teda trošičku zklamal, čekala jsem něco jiného. A hlavně to, jak se Lily po své záchraně zachovala k Maeve. Chápu, že mezi nimi pořád visely staré křivdy, ale nemusela být tak protivná.
Rychle a stručně, bylo to čtivé, magické, dobrodružné a občas i trochu strašidelné.

30.08.2022

Ke knížce jsem se dostala díky čtenářské výzvě a upřímně nevím, jak se mám cítit.
Murakami zřejmě nebude můj šálek kávy, ale stejně jsem jistým způsobem ráda, že jsem si dílo přečetla. Povídky mají dobré myšlenky a donutí se člověka zamyslet, některé se mi ovšem moc nelíbily. Nejvíc se mi líbila pravděpodobně povídka Kino, ta se mi četla nejlépe.
Ze začátku jsem měla trošku problém se začíst, některé části povídek byly nudné a já je musela číst několikrát, abych text vnímala. Ale na druhou stranu, některé příběhy ubíhaly celkem rychle.
Třeba mě ostatní díla autora budou bavit více nebo možná jsem pro tuto četbu málo vyzrálá. Musím ale říct, že nějaké kouzlo to má, je na každém, aby to v tom objevil.

2 26.08.2022

(SPOILER) Jsem v šoku. Jsem v takovým šoku, ve kterém jsem ještě nikdy nebyla.
Tohle byla jedna velká jízda. Příběh skvěle plynul a já měla problém knížku odložit. Přečetla jsem ji jedním dechem za tři dny a jsem naplněna nezměrným množstvím emocí.
Je to geniální. Autorka má skvělý styl psaní a umí udržet napětí. Celou dobu jsem se bála a pak nemohla spát, ale i přesto jsem nemohla přestat číst.
Hlavní postavy jsou skvěle vylíčeny, líbily se mi myšlenky Jackie i ostatních. To, jak se postupně otevírali a dostávali se na stejnou stopu, kde byla Lexie, bylo hodně napínavé a já pořád chtěla vědět víc a víc. Taky musím ocenit prolínání se s minulostí a to, jak do sebe všechno zapadlo.
Tohle byl můj první duchařský horor a první knížka od této autorky, ale už mám políčeno na její další díla, protože je to vážně mistryně svého oboru.

6 22.08.2022

(SPOILER) Musím přiznat, že tato knížka mě zanechala beze slov a velmi nadšenou.
Začnu světem, který nám tady autor popisuje. Je to skvělé, líbily se mi popisy měst a divočiny a hlavně Prokletí. Scény s nimi byly děsivé a dodávaly příběhu tu správnou atmosféru.
Hlavní postavy Scarlett a Browne jsou taky výborné. Scarlett jsem si zamilovala hned od první stránky, je to silná žena, která si jde za svým. Naivní Albert se k ní hodí a společně tvoří úžasné dynamické duo. Ze začátku mě sice Albert štval, ale jak jsem odhalovala jeho minulost, zamilovala jsem si ho. Joe a Ettie jsou příjemným zpestřením. Musím pochválit i doktorku Callowayovou, která je napsána velmi kvalitně. Je to skvělá záporačka, kterou jsem nesnášela od první zmínky.
Jsem velmi ráda, že jsem si knížku přečetla a doufám, že budou další díly. Bylo to dobrodružné čtení, od kterého jsem se nemohla odtrhnout a díky kterému jsem mohla prožít dobrodružství, které by mě nenapadlo ani v těch nejdivočejších snech.

19.08.2022

Co k tomu říct. Mám v hlavě tolik slov a vět, ale nevím jak začít. Mísí se ve mně několik pocitů a já nevím, který mám popsat dřív.
Začala bych ale celkovým vzhledem knížky. Musím říct, ze ilustrace jsou překrásné. Jsou celkem děsivé, ale skvěle doplňují příběh. Líbí se mi i ty kapky krve na každé stránce.
Tak a teď k obsahu. Nápad je skvělý, ale to zpracování vázne. Upřímně jsem čekala něco jiného a dalo by se říct, že jsem zklamaná. Některé části a věty mi vůbec nedávaly smysl a ty překlepy a provopisné chyby mě neskutečně rušily.
Konec se mi zdál urychlený a moc jsem ho nepochopila. Celá knížka na mě působila jako velká propagace veganství, někdy mi to připadalo doslova jako vnucování. Že jíst maso je špatné.
Abych to shrnula, pointa byla dobrá, ale zpracování docela selhalo. Téma veganství není zrovna můj šálek kávy, ale neodsuzuji to, sama se snažím omezit maso a jíst víc zeleniny. Tady mi to přišlo vyloženě vnucené a jako jediná správná cesta.

3 15.08.2022

Na tuhle knížku jsem se neuvěřitelně těšila a jsem hrozně ráda, že jsem se k ní konečně dostala.
Abych pravdu řekla, šla jsem "naslepo", bez žádných očekávání, žádných přání. A musím říct, že opravdu nejsem zklamaná.
V první řadě musím pochválit dokonalou obálku a krásné ilustrace. A teď k samotnému obsahu - bylo to úžasné. Líbil se mi už Nejkrásnější dárek a když jsem zaznamenala vydání této antalogie, věděla jsem, že si ji prostě musím přečíst.
Nejvíc se mi líbily povídky Jak jsem šla na záchod, Šťastně nezamilovanej a Pozdní léto, sobota odpoledne. Ale pravdou je, že všichni autoři se se svými povídkami skvěle popasovali a dali vzniknout mistrovskému celku, který vás nutí usmívat se, ale i brečet.
Knížek s LGBTQ+ tematikou u nás v Česku vychází žalostně málo a já jsem moc ráda, že tohle dílo může podpořit další autory, aby dál psali a vydávali knihy na toto téma.

1 11.08.2022

Slovanskou mytologii naprosto zbožňuju a tuhle krásku jsem si zamilovala od první stránky.
Hlavní postava Lada je velmi sympatická, líbila se mi její láska k víře a k přírodě. Její vyprávění a zodpovídání Ivanových všetečných otázek mě neskutečně bavilo. Díky tomu jsem se dozvěděla něco víc o pohanských tradicích a bytostech.
Ačkoliv baba Jaga je záporná postava, byla hrozně vtipná a já se u kapitol s ní pořád smála. Někdy jsem se jí i trošku bála.
Spor mezi pohany a křesťany je zde skvěle vylíčen, bylo mi líto, jak se obě strany chovaly, aby dosáhly svého. Lada a Ivan jsou skvělým příkladem toho, že ať už má člověk jakoukoliv víru, nemá to vliv na hodnotu člověka. Je to jen na nás, co budeme vyznávat. Líbilo se mi, jak se Ivan chtěl učit o pohanství.
Čtení jsem si strašně užila. Bylo to vtipné, dobrodružné, poučné a na konci i smutné. Konec jsem nečekala a ten epilog? Stránky zmáčely moje slzy. Knížka si zajistila čestné místo v mé knihovně.

07.08.2022

(SPOILER) Upřímně nejsem schopna slova, tento příběh byl tak dokonalý, mnohem lepší než první díl. A určitě se nemusím zmiňovat o té dokonalé obálce.
Bylo to víc děsivé, temné a opředené tajemstvím. Do poslední chvíle jsem nevěděla, kdo je vrahem. Audrey Rose mi zde byla víc sympatická, líbily se mi její myšlenkové pochody a jak se vyrovnávala s traumatem. Thomase jsem si ještě víc zamilovala, bavilo mě jeho neustálé flirtování s Audrey. Romantická linka tu nebyla dominantní, ale skvěle zapadala do příběhu a rozvíjející se vztah mezi Audrey a Thomasem se mi nehorázně líbil. Audrey se ukázala jako silná žena, co zvládla překonat své démony. Líbilo se mi na ní, že se nevzdala, i když ji všichni podceňovali.
Vedlejší postavy byly tak úžasné, hlavně dvojice Daciana & Ileana. Ředitel Moldoveanu mi lezl na nervy a měla jsem chuť ho něčím praštit po hlavě, neuskutečně mě vytáčel. Ale zase profesor Radu všechno zachraňoval.
Prostředí hradu bylo skvěle vylíčeno a přiznám se, že jsem měla celou dobu pěkně nahnáno. Folklor a legendy úžasně doplňovaly příběh a já se do knížky zamilovala ještě víc.
Konec mě dostal a vyvedl z míry. Z posledních kapitol budu mít pravděpodobně noční můry, ale stálo to za to. Nemůžu se dočkat dalšího dílu.

3 02.08.2022

Tato kráska mi teď několik dnů dělala společnost a krátila mi dlouhé večery, ale jsem upřímně ráda, že už ji mám za sebou. Neřekla bych, že by to byl špatný příběh, ale zřejmě jsem měla jiná očekávání.
Ze začátku jsem se nemohla vůbec začíst, všechno pro mě bylo zmatené. Bylo tam moc postav a já potřebovala hodně času, abych se zorientovala. Ale potom už to plynulo rychle a stránky ubývaly rychlostí blesku.
Nejvíc mě bavila dějová linka Catherine a Tash. Líbilo se mi, jak na sebe různé věci navazovaly, jak se to všechno nakonec spojilo a vytvořilo dokonalý celek. Konec naprosto zlomil moje srdce a nebudu lhát, brečela jsem jako želva.
Nakonec to nebylo úplně špatné a po trošku těžším začátku mě knížka velmi bavila. Rozhodně nelituju, že jsem si ji přečetla a těším se na další díly, protože mě opravdu zajímá, jak to dopadne.

27.07.2022