vnimat_Krasu komentáře u knih

K Michaelu Robothamovi mě navedl tweet od Stephena Kinga. Jeho 'Good Girl Bad Girl' v něm nazval absolutním mistrovstvím krimi thrilleru. A taky že jo. Cyrus je policejní psycholog, Evie jeho chráněnka, kterou si vezme do pěstounský péče. On je rozumnej, ona je střela. Oba ale spojuje tragédie z dětství. A oba dva jsou především nesmírně zajímavý, vícerozměrný, šťavnatý postavy, co se střídají ve vyprávění, který mě bavilo vnímat. To všechno na pozadí klasicky ražený detektivky, zavražděný mladý holky na maloměstě. Její příběh není mistrovství světa v originalitě. Robotham ale zároveň není cucák. Skvěle graduje, vrství dobrejch deset podezřelejch, mezi kterýma se dobře vybírá, udržuje boží přehlednost a má pěknej, dobře odůvodněnej závěr. Výborná, čtivá věc. Moderní, a přesto tak trochu ze starý školy.

4 05.08.2021

Hned po zaklapnutí jsem měl sto chutí Tkaničky zatratit. Postavy do jednoho otravný, premisa malicherná, tempo nijaký. Jenomže do druhýho dne ve mně uzrály. Tím, jak tnou do každodennosti. Jakou mají v sobě zkušenost a pravdu. Jak jsem v nich našel své rodiče. Jak si na ně v letech příštích kolikrát hořce vzpomenu.

7 26.07.2021

Pomalu mě až sebralo, jak špatnej Dokonalej zločin je. Sérii od Fieldsový mám totiž rád a standardně si u mě držela svou čtyřhvězdovou laťku. Bohužel, tahle krimi story tu má vpravdě jen jedinýho možnýho podezřelýho (a ne, finální překvapení se nekoná), vrahova motivace je kompletně vycucaná z prstu a vztah Luca s Avou, kterej tu graduje nonsensovým házením granátů z okna, se zčistajasna přehoupnul v rudou knihovnu. Ani napopáté to není 'dokonalá' nuda. Příjemná béčkovost série tu ale nepříjemně flirtuje s déčkem.

5 21.07.2021

Coben je záruka. Musím ale přiznat, že mě ten jeho erární mustr "dva přeživší dospěláci řeší krvavou záhadu, která se stala, když byli kdysi dávno dětmi" už začíná maličko unavovat. I Nenech to být je lehoučce napsanej thriller, kterej neplyne, ale rovnou teče. Jen se v něm autor sám sebou vydatně inspiruje a místy se dokonce vykrádá. Což v případě, pokud jste nedávno četli (nebo viděli) jeho Temné lesy, pokazí zážitek z pointy minimálně o jednu hvězdičku.

2 15.07.2021

Pocitově těžká, nepříjemně zlá, nesmírně intenzivní hororová laskomina. John Langan s Rybářem boduje jak v rovině prachobyčejného lidského neštěstí (nepříjemně smutní Muži bez žen), tak ve folklórní poetice lovecraftovského hororu. A já si po čase liboval v románu, který sice uctívá své vzory, ale zároveň se nebojí originálně měnit lokace a velmi exaktně ukazovat děs. Přečtěte si to. Zaháčkuje si vás jako udice.

15 12.07.2021

Nechápu, jak ze sebe vypsanej autor může bez vnitřní cenzury dostat slátaninu takovýho kalibru. A ani tak přitom nejde o příběh jako takovej. Spíš o děsně ledabylou, banální, přesto uondanou formu, a naprostou absenci atmosféry, na kterou jsem se, vzhledem k potápěčskýmu zasazení, regulérně těšil.

3 03.07.2021

Je to paradox. Zdaleka nejsem fanoušek účelový brutality, nápadnejch náhod, přešívání obličejů a dalších vycucanejch thrillerovejch berliček. Stejně tak mě zklame, když uhodnu padoucha o půl knížky dřív než hlavní hrdina. To všechno v Údolí mrtvých je. A přesto to Weaverovi baštím i s přebalem a visím na stránkách jako oběšenec. Výtečný tempo, sympatickej David Raker a když atmosféra potemní, strašně to knížce sluší. Guilty Pleasure. Jako vyšitý.

13 03.07.2021

Nalezený je exemplární příklad vraždy knižního zážitku všetečnou anotací. Ta totiž netroubí do světa jen prvních pár kapitol, ale dokonce i jednu z důležitých závěrečných zápletek. A to je trochu škoda. Tahle knížka totiž není typickým brakovým thrillerem s tisíci a jedním zvratem. Spíš hořce sleduje marný vyšetřování bez sherlockovských náhod a smutně se topí ve zlomený dětský duši. Způsobem, kterej cením. Body extra i za postavu dědečka Jacka, který Erin Kinsley vetkla obrovskou, skoro až hmatatelnou porci prachobyčejnýho lidství.

5 28.06.2021

Poctivá detektivka. Dokonale přehledná, bez zbytečných odboček, s návykovým tajemstvím a s dobrou pointou. Těžko říct, jestli si za rok vzpomenu, jakej případ se tu řešil. Tu atmosféru vysušené Austrálie s téměř až Mayovskou nostalgií návratu domů si ale zapamatuju nadlouho. Plná palba.

15 16.06.2021

Kingova série s Holly Gibneyovou mě míjí fest. A nejdelší povídka z novinky 'Když teče krev', která je vlastně takovej datadisk k Outsiderovi, má dobrou premisu, ale jinak se táhne jako smrad. Zbylá trojice je ale fajn. Krysa a Telefon pana Harrigana jsou rutinní, dobře napsaný žánrovky. Kratičkej Chuckův život je dokonce touchdown. Silnej. Děsivej. Překvapivej příběh s přesahem. Jedna z nejlepších povídek, který King kdy napsal.

11 13.06.2021

Shari je dobrá řemeslnice, průměrná vypravěčka a matná individualita. Jakkoli její thrillery totiž lákají na netradiční rozuzlení a krev, který se nedořezáte, vyskočit ze škatulky béčkovýho thrilleru z Hallmarku nějak ne a ne. Ladnou formu a zběsilý tempo jí nejde upřít. Její konec je ale příliš zapomenutelný na to, abych si s ním svinil knihovnu.

4 05.06.2021

Mayovu trilogii z ostrova Lewis mám v knihovně i v srdci. A to, čeho si na ní tak cením, je vlastně i tady. Šťavnatě vylíčený lokace - tentokrát Malaga a Gibraltar. Na krev vyprávěný, až absurdní lidský příběhy - ten s hluchoslepou Anou z hlavy jen tak nedostanu. Příjemně svižná forma.

Samotná stand-alone story je ale v Tichý smrti bohužel trochu tuctová. A líto je mi to dvojnásob. Asociální detektiv Mackenzie je totiž správně na pěst a na andaluský pobřeží bych se dokázal vracet třeba v celý trilogii.

5 28.05.2021

Můj první Raker. Fajn námět, prima thrillerovej tah na bránu, béčková pointa, která zřetelně odhaluje, co je Weaverova série ve skutečnosti zač. Zapomenutelná (ale poctivě vařená) zábava. PS: Český audioverzi tu podráží nohy unyle pomalej přednes Igora Bareše, kterej se tak zoufale nehodí k rutinnímu pageturneru.

4 16.05.2021

TVL, tak tohle byla magie. Tenhle román o hledání pokladu, výrobě rumu, chamtivosti a snech je vlastně novela na posezení. Zbytečně se neutápí ve vztazích, přesto umí barvitě vystihnout úplně všechno. Bezmoc celoživotního marnýho hledání. Zármutek. Ještě větší zármutek. Černý cukr je napsanej neuvěřitelně šťavnatě. Je plnej až pohádkovejch motivů, originálních přirovnání a přesto si nehraje na něco víc. A i když z anotace zdánlivě zní jako lyrika bez pointy, má důmyslnej uspokojivej závěr jako dobrá povídka. Bejt Jiřina Bohdalová, Miguela Bonnefoye si kroužkuju!

4 15.05.2021

Myšlenka dobrá. Ta naprostá absence elementární logiky v chování hlavní hrdinky, rezignovaný poddání se osudu a neschopnost si screennout vlastní obrazovku v mobilu mě ale děsně drásala. Page turner to bezesporu je. No brainer bohužel taky.

3 24.04.2021

Štve mě, že se Turton babrá především v Christieovský krimi poetice a celou tu atraktivní sci-fi premisu ve finále skoro odignoruje. A štve mě to dost. Kór proto, že jsem dobrejch čtyři sta stránek visel na slovech a těšil se na pointu. A namísto odhalení univerza přijde překombinovanej detektivní twist, kterej ignoruje jedno ze základních pravidel pátera Knoxe.

4 15.04.2021

Poctivá práce. Les vzpomínek dokáže ve vyždímaném tématu dětského únosu docela nepříjemně šponovat. A jakkoliv jsem si představoval trochu zemitější, méně brakově thrillerový závěr, tu atmošku šachovnicového sklepa uprostřed nicoty jsem si užíval fest. Lloydovou rozhodně sledovat!

4 22.03.2021

Nehraje to. Romy je atraktivní hrdinka, kterou stojí za to zkoumat. A bylo mi až líto, jak moc jsem se musel nutit do každý další stránky. V Marsu je totiž ukrytý šťavnatý románový maso. Viděl jsem ho tam. Ta cesta, aby se do něj člověk zakousnul, je ale až k uzoufání náročná.

2 16.03.2021

Štvanice je přesně to, co čekáte. Vyloupená Agatha Christie bez výraznější invence, která prostě funguje tak nějak z podstaty. Selhává v příliš květnaté první polovině, boduje v závěrečném kličkování a utahování motivací jednotlivých postav. Po stopadesáté bych ale prostě prosil trochu víc. Přinejmenším výrazně zajímavější lokaci.

3 17.02.2021

Tu suchou formu beru, díky ní jsou Věci čtivý. O něco horší je to se vším ostatním. Postavy jsou tu totiž svorně děsně nesympatický, a na jejich nezaujatý pozorování je příběh až příliš velká banalita. Díky Soukupový lehkýmu peru jsem Věci dojel do konce vcukuletu. Skoro bych si ale nevšim, že skončily.

10 13.02.2021