Štvanice

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Skupina bývalých spolužáků z Oxfordu, nyní třicátníků, se tak jako každý rok od ukončení studia setkává o vánočních prázdninách, aby spolu přivítali nový rok. Tentokrát pro svou silvestrovskou oslavu zvolili idylické, odlehlé sídlo na Skotské vysočině – dokonalé místo, kde si s přáteli odpočinout od civilizace a spěchu každodenního života. Na místo dorazí 30. prosince, krátce předtím, než dům odřízne od okolního světa dlouho nevídaná sněhová vichřice. O dva dny později, na Nový rok, je jeden z přátel nalezen mrtvý. Výlet přitom začal nevinně: obdivováním okolní přenádherné, leč zlověstné přírody, popíjením šampaňského před krbem s praskajícím ohněm a vzpomínáním na studentská léta. Ale po deseti letech se tíha dlouho potlačovaných výčitek a vzájemných obvinění stává natolik neúnosnou, že ji nepřebije ani nostalgie vyvolaná vzpomínkami na společné zážitky. Uprostřed silvestrovského veselí se pouto, které přátele drželo tolik let pohromadě, znenadání přetrhne. Jeden z nich přijde o život. A někdo z přeživších je pachatelem....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458308/stvanice-PHE-458308.jpg 3.521
Žánr
Literatura světová, Detektivky, krimi, Romány
Vydáno, Vendeta
Orig. název

The Hunting Party, 2018

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (11)

Kniha Štvanice

Přidat komentář
vnimat_Krasu
17. února

Štvanice je přesně to, co čekáte. Vyloupená Agatha Christie bez výraznější invence, která prostě funguje tak nějak z podstaty. Selhává v příliš květnaté první polovině, boduje v závěrečném kličkování a utahování motivací jednotlivých postav. Po stopadesáté bych ale prostě prosil trochu víc. Přinejmenším výrazně zajímavější lokaci.

MahulenaK
16. února

Určitě bych Štvanici neoznačila jako thriller, v tom byla knížka zklamáním. Spíš se celou dobu řeší vztahy. Celý příběh je tak nějak předvídatelný a jednotlivá odhalení nejsou tak šokující, jak asi autorka zamýšlela. Navíc není jasné, proč se to najednou děje, když se všichni scházejí už léta. Je to atmosférou? Prostředím? No, co se dá dělat, hlubší zážitek mi po knížce nezůstane.


Mišutamyš
14. února

75% Nebyla jsem zklamaná, ale ani jsem si nadšením nesedla na zadek. Původně jsem čekala něco trochu jiného, ale knížka byla čtivá. Z "hostů" mi nikdo k srdci nepřirostl, postavy Heather a Douga pro mne byly mnohem zajímavější. V průběhu vám dojde kdo a co s kým, takže žádné wow překvapení se konat nebude.

kneslova
13. února

V této knize je kladen důraz na psychologii postav daleko více než na samotný příběh. Za mne, dobrý nápad i umístění děje do prostředí skotské Vysočiny - odlehlá chata, kam přijíždí skupina spolužáků to už zpracoval nejeden autor a mnozí o dost lépe. Tady napětí moc nečekejte, jen rozplétání vztahů mezi účastníky. Osvěžující jsou za mne postavy personálu chaty. A název knihy v češtině obsahu moc neodpovídá.

bookbypatrik
11. února

Tyto náměty thrillerů a detektivek mě prostě alespoň trochu baví vždy. Bylo tomu tak i u Štvanice, ale jen v menší míře, protože až ke konci příběh začínal nabírat větší napětí, dynamiku a spád. Čekal jsem od knihy něco víc, pochválit musím ale skvělou a jednoduchou obálku, která barvou zaujme na první pohled.

pety679
08. února

Zatím jsem v polovině knihy a mírné zklamání... Čekala jsem asi větší pecku

Ellinek
07. února

Když už vám v práci něco propagují jako velkou bombu, na kterou zase vyplácají většinu marketingu, tak nějak si řeknete, že byste si to teda asi měli přečíst, abyste jakože věděli...a jako vždy to nedopadne tak velkým boomem.

Štvanice mě vážně...uštvala. Po prvních šedesáti stranách jsem absolutně neměla chuť dál pokračovat. Vata, vata, vata. Ano, je jasné, že ta vata vám má dokreslit pozadí všech postav a jejich vztahů, ale tady je vlastně devadesát procent vaty, pět procent nějaké větší akce a zbylých pět procent pro ten zbyteček kolem.

Představovala jsem si něco docela jiného. Tohle byla taková zvláštní kombinace Deseti malých černoušků (jen ne tak správně psycho a správně děsivé), Já už budu hodná (stejná snaha o nějaké velké psycho) a na konci mi to ještě připomněla Sněhuláka od Nesba ("velký" obrat ve vlastních řadách). A ještě teď mě trochu bolí hlava z toho velkého momentu ala Chris Kyle a jeho morální dilema v Americkém sniperovi. Když čtete thrillery, znáte už ty vzorce, podle nichž se tyhle linky píší. A Lucy Foley vlastně nepřichází s ničím novým. Nevypráví špatně, to vůbec ne, jen je tam toho moc, ale to moc je strašně zbytečné. Debut je to bezesporu sympatický, ale ne tak bombastický, jak trh předpokládal. Navíc mě docela rušilo autorčino podivné vyjadřování. Leckdy jsem měla pocit, že jsou ty věty špatně postavené, případně tam nadbývá nebo chybí čárka, ale ono ne, Foley to zkrátka takhle píše, patrně s cílem sestavit dramatickou větu s pořádným napětím, ale u mě se to míjelo účinkem a spíše mě to rušilo.

Obálka zabírá většinu mých hvězdiček. Ta se totiž povedla parádně, je minimalistická, jednoduchá a oceňuji především razící barvu, která okamžitě zaujme. Protože v těch regálech vypadá zatraceně dobře a hned si jí všimnete. A konečně to není tak depresivní jako většina obálek thrillerů. Jasně, má to být depresivní, ale ta jednolitá tmavá šmouha v sekci detektivky je už prostě taková...nudná. Štvanice toto dokonale rozbíjí.

Suma sumárum, příběh nic moc, za mě příliš předvídatelné, nakonec jsem se rychle dobrala toho možného konce, který mě takhle nijak nepřekvapil. Spousta vycpávek o minulosti protagonistů, které vás ale po chvilce začnou nudit. Silvestrovská partička mě vlastně vůbec nezajímala, mnohem více jsem se soustředila na Heather a Douga, kteří pro mě v příběhu vynikali mnohem víc, i když to byli jen takové "bokovky", jak vyprávět současnost.

Beky
06. února

No, tak já jsem teda čekala něco jiného než to, čeho se mi dostalo.
Název knihy mi přijde vcelku zavádějící, příběh sice čtivý, ale takový nijaký.
Jo, super, všude řešené vztahy bývalých spolužáků a to je v podstatě celé.
Za mě fakt ne, jsem zklamaná!

1