VladimirTetur komentáře u knih
Samoúčelně záhadné. Dramaticky plytké. Knize chybí jakákoliv pointa. Zbytečně strávený čas.
Základ pro svižně odsýpající a poutavý děj byl pracně budován předešlými knihami, ale finále původní trilogie stálo za to. Tenhle díl má mnohem lepší práci s postavami, mnohem silnější konspirační linku, dobře načasované překvapivé momenty s krásně lidským elementem. Bez zaškolení do autorova fantazijního univerza v podobě výborné jedničky a průměrné dvojky by trojka nebyla třešničkou na sci-fi dortu.
Asimov rozehrál skvělý příběh. Bavilo mě to, ale je to slabší než epická jednička kvůli zabředávání do nepodstatných zápletek. Mezek byl OK, ale tušil jsem celou dobu.
Ufff. Naučné, ale pěkně težké čtení. Rozhodně nic na relax u lampičky před spaním. Tohle než jsem nastudoval, stihl jsem půlku Asimovovy Nadace pro odreagování. Každopádně je ale Ekman na mém pomyslném žebříčku praktických psychologů teď hodně vysoko a Goleman směřuje do propadliště dějin za Bernsteinem.
Dokonalost. Neuvěřitelné, jak byl Dante ve středověku na výši. Očistec, Vergilius coby zástupce poctivé antické filosofické školy a neochvějný průvodce bludištěm hříchu i karmická přitažlivost k Beatrice, která svou čistotou inspiruje Danteho tam, kde Vergilius nemůže sloužit, se mnou celou dobu rezonovaly i sedm set let od vydání.
Tak už jsem většinu Keltnerem zmiňovaných zdrojů konečně prošel a můžu s klidem říct, že tohle rozhodně žádná vyšší dívčí není. První díl je mnohem lepší, tohle je toporně nadstavovaná kaše. Takže upravuju verdikt na jednu hvězdu.
Poslední čtvrtina knihy věnující se výchově dětí a formování dětské psychiky je hodně dobrá. Je to ale spíše jen takové obecné pojednání, takže pokud hledáte nějakou psychologickou kuchařku aby jste nevědomě vůči svým potomkům nereplikovali zlo kterým jste si sami museli projít, je lepší sáhnout po skvělých Kopřivách (https://www.databazeknih.cz/knihy/respektovat-a-byt-respektovan-56109?c=all) :).
Zbytek knihy nijak extra objevný nebyl a měl jsem pocit, že všechno bylo dávno uvedeno někde jinde. Tohle je pravěpodobně dáno tím, že kniha je staršího data (1995) a spousta tehdy pionýrských teorií je dnes rozvinutá jako hlavní proud v populárně naučné literatuře, nebo je už neplatná. Například poněkud anatomické kapitoly popisující lokalizaci emočních center v různých částech lidského mozku jsou zajímavé, nicméně Todd Rose v jeho knize "Stop průměrnosti" z roku 2016 tento stereotyp argumentačně velmi dobře zpochybňuje.
Obsah dodatků je dobrý, použitá literatura poctivě zaznamenaná a okomentovaná. Několik dobře komentovaných zdrojů mě přišlo cennějších než celé kapitoly hlavní části knihy. Takže kdo chce bádat dále, může mu tato kniha posloužit jako taková základní lekce a rozcestník. Celkově je to za tři hvězdy.
Krásná kniha. Exkurze do historické Francie, kterou by všichni tak rádi znovu někdy viděli. Asi Francouzští soudruzi s jejich pokrokovým školstvím už tehdy udělali chybu, když vychovali generací politiků zodpovědných za dnešní Frankistán.
Dokonalé. Když jsem to četl, byl jsem v tropickém zajateckém táboře spolu s Králem a Marlowem. Na baráku mě štípali moskyti a přemýšlel jsem, jak se zdejchnout do vesnice za nedodělanou prací :).
Clavell píše skvěle.
Málokdy se dokopu k nějaké beletrii, notabene té české. Není o ní slyšet. Nevím proč mám zafixováno, že pokud by se u nás vyskytl nějaký literární klenot, musel by být přeci už dávno zfilmován, protože ten katastrofální nedostatek invence české kinematografie posledních dvaceti let už je "donebevolající"(***). Kotletovi Lovci jsou pro mě příjemným překvapením, jelikož jsem již ve svém junáckém věku díky maturitně povinným Havlovým "dramatům" a všelijakým Vívegům došel k závěru, že moderní česká kultura je naprosto ztracena. Počáteční odpor vystřídalo překvapení, a po přečtení první kapitoly byla dynamika změny taková, že jsem zbytek knihy velmi pobaveně zhltal na dva zátahy.
Hlavní hrdina Mlejnek si to tu dává ve velkém stylu a autor se za české prostředí nestydí. Nikdo se tu nejmenuje Johnny, nehraje se tu na mazaného Filipa odněkud z vysněného západu, nebo vzdálené galaxie a pracuje se s tím, co kraj s dobou dal. Nepůsobí to uměle, nenudí to, skvěle to graduje. Komiksové klišé tomu moc sluší. Nebál bych se tohle nazvat komiksovou světovou třídou.
Kotleta je přitom podle místních znalců pouhým copycat padavanem jakéhosi mistra Kulhánka, od kterého jsem bohužel zatím nic nečetl a o to víc se teď na něj těším.
*** Snad ke zfilmování Kotletových Lovců, nebo alespoň k jejich komiksovému zpracování dojde dříve, než se budou všichni Hřebejkovi kloni smažit s ostatními Havlisty v pekle spolu s jejich protičeským, prizdisráčským a lokajským světonázorem. To nekonečné, ostentativně tragikomické omílání života za komunismu v Čechách na všechny různé variace jsem mylně považoval za úspěšně indoktrinovanou masovou kulturní šablonu. Díkybohu za kamarádské doporučení tohoto majstrštyku a z toho plynoucí prozření, že indoktrinace nezasáhla všechny kreativní duše. Rozhodně budu tímhle směrem někdy pokračovat.
Uffff. Bohužel čteno až na sklonku roku 2017, takže už šlo o hodně vyčerpané téma. Některé vtípky za každou cenu jsou spíš otravné, obzvlášť mistr Pikora místy připomíná rádoby zábavného přednášejícího z EKF, který chce ty tupé prváky nečím primitivním za každou cenu zaujmout. První třetina knihy je děsná nuda. Když už humor, tak prosím na vyšší úrovni ála Taleb. To by pak byla pecka! Aspoň bude zanedbaný plebs trošku motivován se při čtení namáhat, aby zapadl do trendu, kdy se budou smát při vaší příští knize jen ti chytří... Šichtařová s Pikorou jsou každopádně frajeři.
Durell píše tak, že vás doslova přenese na Korfu. Stanete se plnohodnotným členem jejich rodiny a budete dýchat mořský vzduch i doma v obýváku.
Téměř špičkový literární materiál. Druhý díl je ještě o něco lepší.
Četl jsem to až jako dospělý a hlavně jsem chtěl zjistit co je pravdy na tom, že Rowlingová vykrádá Durella, což se rychle ukázalo jako pravda.
Úvod byl i díky HarryTrotlovi trochu slabší (jedna hvězda dolů), protože ukradený koncept setkání s kouzelným světem skrze balík (v Rowlingovic plagiátu dopis) a přesun v čarovném vlaku do říše pohádek (v plagiátu rovněž vlak) mě byl již Rowlingovou jednou znechucen. Nicméně od té doby kniha parádně graduje a od půlky do konce jsem to zvádl na jeden zátah.
Krásná kniha z doby, kdy ještě neexistovaly neomarxistické kvóty na počty buzerantů a barevných v hlavních postavách. Nikdo zde neprovede nečekaný coming-out. Dětem se zde neordinuje otrocká poslušnost k nějakému vyššímu řádu (Rowlingovic Bradavice), ba naopak, hrdinové berou zodpovědnost na svá bedra a utlachaní srabové (lasičky) se musí sjet mandragorou aby jim konečně přeplo. Paráda!
Na Rowlingovou sere bílý tesák, Durell je jedinečný.
Přequápko of Dobrovského. Tohle jsem nečekal! Perfektní naučná kniha, perfektně padnoucí název titulu. Poctivá autorova práce, žádná intelektuální onanie.
Jung byl frajer! Klobouk dolu, ze se z toho vseho nezblaznil a dokazal podat obsahlou zpravu ve svem dile. Tuhle knihu beru po dlouhe ceste skrze ezotericke literarni mocaly jako ostruvek pevne pudy pod nohama.
Burešova neutorizovaná biografie :) a Kmentův slušný standard. Je třeba Jardu podpořit za to, co dělá a proto dávám čtvrtou hvězdu navíc, obzvlášť teď před volbama, kdy je políčení na obratného hospodářského drevokocúra známkou punku.
Po přečtení knihy mě víc otazníků přibylo, než bylo zodpovězeno. Pointa s bývalými exponenty východního bloku, ulejvajícími obrovské státní prostředky na čas do bezpečí, aby mohlo posléze dojít k resuscitaci ekonomické moci mě přivádí na myšlenku, že i Babiš je jen loutka a velcí kluci s námi hrajou hru ještě o level výše. Bohužel na tohle už se výpovědi píšou vlastní krví, takže plné rozklíčování toho, co se kolem děje, zůstane napořád jen v oblasti fantazie.
Původně jsem dal pět hvězdiček, ale už jsem se z toho vyspal a to hodně díky nepovedené závěrečné kapitole "Vanceho teorie všeho", kde autor mele páté přes deváté skoro jako náš všeználek Sedláček s jeho Ekonomií Bobra a kozla. I mimo poslední kapitolu píše Ashlee Vance způsobem, který mě dost otravuje a některé kapitoly prokládá svými blbými názory více než je zdrávo, čímž hodně snižuje ty lepší pasáže kde má prostor pouze Musk. Oproti nedávno čteném elaborátu o Bezosovi je tahle kniha lepší v tom, že se Musk nechová tak často jako lakomý čurák (Bezos), čímž je ta hlavní linie vyprávění poněkud snesitelnější.
Brad Stone rozhodně nepíše tak dobře jako Walter Isaacson, jehož biografie Steva Jobse je o level výš. Čekal jsem trochu hlubší psychologický ponor do Bezosovy osobnosti, protože jeho život rozhodně stereotypem netrpí, ale autor bohužel odvedl jen polovičatou práci, ponor se moc nekoná a kvalita kapitol dost kolísá. Vyloženě nudných úseků sice naštestí moc není, ale chybí detailnější rozbor klíčových a dobrodružných kroků rozvoje Amazonu. Základ knihy stojí na tom, že Jeff je především ten chlápek od knih, jejichž svět je tu poměrně dobře osvětlen i díky tomu, že autora publikační činnost živí a byla by to hanba, kdyby nedokázal dobře popsat aspoň tohle. Nicméně další klíčové aspekty budování Amazonu jako jsou AWS, Kindle, streamování videa, hlubší rozbor spoluvlastnictví Google atp. jsou probrány velmi stručně a i když autor opakovaně zmiňuje, že Jeff Bezos míří až do vesmíru tak o Blue Origin se nedozvíte vůbec nic. Nemůžu se ubránit srovnání s popisem vývoje jednotlivých produktů Apple, které bylo záživnější ale i poučnější, včetně rozvedení Jobsových vedlejšáků a jejich osudů. O rodinném životě a psychologii hlavní postavy v rodinném kontextu se krom pozadí s biologickým otcem dozvíte taky prd, což je škoda, protože pohnutky z osobního života jsou určujícím faktorem chování v životě obchodním a tvoří hlavní přidanou hodnotu tohoto typu knih. Takovéto "Aha, už mu rozumím" se tady nekoná. Je možné, že Bezos si držel distanc, protože si soukromí tvrdě chránil a byl prostě jen méně otevřený spolupráci na knize než Steve Jobs, který pouštěl hodně soukromé informace z osobního života a dost důležité obchodní detaily hlavně kvůli svým dětem, na které neměl celý život čas. Bezos je však podle fotek zrovna ve formě, takže nemá potřebu se s kýmkoliv nějak hlouběji dělit o svůj pohled na svět. I přes tato úskalí se podařilo autorovi vystopovat zajímavý balík informací a jedná o poučné čtení osvětlující pozadí důležitého tvůrce amerického korporátního IT businessu a jeho vazeb.
Takhle nějak si představuju dokonalou biografii. Silný příběh, silná forma. Bravo! -A to nejsem zaslepeny fanda Apple.