toni-az komentáře u knih
Nevím jestli se mi to přestává postupně líbit nebo sahám po horších a horších knihách. První co jsem četl bylo nadšení, druhá pořád skvělá a tato třetí jakože dobrý, ale zas o chlup horší.
Nejvíc mě na Hetešovi baví atmosféra Baltimore. Prostě jako by tam člověk byl. Pak jsou to postavy a vtip. Příběh jak kdy, teď mi to přišlo trochu méně zajímavé, nicméně úplně nepředvídatelné. A to je taky deviza, protože žádná z Hetešových knih, které jsem zatím četl, mi nepřipomínala nic jiného, ani žádnou z ostatních jeho knih.
Na jednu stranu zajímavý příběh a konec, na druhou stranu strašně klišoidně napsané a docela dost předvídatelné. Rozčilující je hlavně to strašně průhledné vysvětlování důvodů, proč ta a ta postava umí či zná zrovna tu a tu věc, protože když byla na studiích, tak ...
Ale číst se to dalo, postavy byly sympatické a o nebezpečí nebyla nouze. Taková oddechovka k řízení.
Taková nemastná neslaná fantasy bez opravdového nápadu. Nic moc se tam neděje krom nějaké politické hry.
Dost mi tam vadilo, že pro obyčejné věci byly dosti zbytečně až násilně vnucovány vymyšlené výrazy. A pak samozřejmě jako u většiny knih, napsaných ženami, takové ty pasáže o tom, kdo si co oblékl a komu co jak sluší a kde se komu rozlévá teplo kdoví kde po těle.
Nicméně musím přiznat, že je to napsané chytlavě a s postavami se člověk rychle spřátelí. Přestože hlavní hrdinka je chladnokrevná a vypočítavá a nemá problém (nechat) zabít kohokoli včetně svého manžela. BTW, pochopil někdo, proč si ho vlastně brala?
Luxusní zakončení série, kterému z mého pohledu vůbec nic nechybělo. Akce, napětí, tajemno, sympatické postavy, katarze, zajímavá zápletka. Díl od dílu lepší a lepší, škoda že už je konec. I když možná, že dobře, protože další díl už by nejspíš byl horší a celou sérii by mohl degradovat.
Téma zajímavé, zejména ta protichůdnost, kde nikdo neví jak by se rozhodl. Nicméně na můj vkus dost špatně napsané. Možná by mi ani tak nevadila ta rozvláčnost, ale co mi opravdu vadilo bylo to, jak se pořád dokola omílalo pořád to samé znovu a znovu a znovu. Nebýt pěkného popisu jižanské atmosféry, bylo by to ještě o hvězdu míň.
Neměl jsem moc očekávání, myslel jsem že to bude detektivka, ale byl jsem příjemně překvapen vtipností knížky. Ne že bych se za břicho popadal, ale některé hlášky skutečně pobavily. Příběh byl sice trochu neuveřitelný, ale proti většině vážně braných detektivek možná i realističtější. Postavy verskrze sympatické, což je v poslední době skoro výjimka.
Audiokniha načtena geniálně.
Před 20 lety jsem z ní byl úplně odvařenej, ale při druhém přečtení po nějakém čase mi to přijde poněkud o ničem. Tehdy mě asi dostávaly spíše věci kolem světa, napojení kyberimplantátů apod. Teď už mi to přijde normální, takže jsem se dostal na dřeň a tam musím uznat, že příběh není nic moc, postavy by možná byly sympatické, kdyby nebyly popsány tak odtažitě a napětí je tam takové pokulhávající.
Nicméně pořád je to celkem zajímavá knížka (když nic jiného, tak atmosféra z ní čiší jako zima z mrazáku), padající někam do průměru.
Trochu klišoidní, ale to snad k fantasy patří. Hodně mě bavila doba a místo, kdy se děj odehrává. Je to takové správně temné a ještě se něco člověk dozví, protože o Avarech v "našich" končinách mám hodně mlhavou představu.
Hodnotím vysoko, protože postavy sympatické, napětí udržené, gradace graduje a audiobook skvěle namluven.
Zajímavý nápad, napsané to nebylo špatně, ale bylo to takové trochu nemastné neslané a přitom překombinované. Hlavně tyhle faustovské vraždy mi přišly hodně přitažené za vlasy.
Imitátor mě zaujal výrazně víc, i když od lidí má celkem hejty.
Přestože poněkud předvídatelné, musím uznat, že opět naskočil děj, který souvisí se zápletkou celé ságy. Celé pátrání se opět posunulo, přestože se celá kniha v podstatě odehrává na jednom místě. Kéž by nastolený směr pokračoval.
Moc nechápu, jak se to někomu mohlo líbit míň než Čaroděj a sklo, ale každý máme své chutě a moji to uspokojilo opravdu moc.
Druhý pokus o knihu od Šabacha, podruhé se to moc nedalo. Tímto jsem s ním skončil.
Pokud by to někoho zajímalo, kniha je snůška blábolů bez ladu a skladu naházených řekněme povídkových příběhů rádoby Hrabalovským stylem. Není tam žádný děj ani sympatický hrdina. Vlastně ani žádný jiný nápad.
Audiokniha celkem dobře namluvena až na ten opravdu rušivý druhý hlas (Evžen).
Neměl jsem moc velká očekávání, ale stejně mě to zklamalo. Nějak mi moc nesedla ta forma a používání soudobých přirovnání a výrazů. Ale pokud je to historicky věrné, tak jsem se aspoň něco nového přiučil. Třeba že jich nebylo 300, ale přes 4000...
Ten dril a taktika mi nicméně připadá úplně stejný jako v sérii Cato o Římanech.
Audiokniha průměr. Marek Holý jako obvykle komolí slova, režie se nějak přespříliš rozohnila s hudbou.
Jako nebylo to zlý, ale proti tomu prvnéímu dílu mi to přišlo tak nějak nemastný neslaný. Pár fajn záseků, ale jinak tak nějak pořád dokola to samý. Ale aspoň jsem uhodl, kdo je ultimate villain.
Jakože cože? Po parádním předchozím dílu najednou úplně nesmyslná odbočka k nějaké nepodstatné události v Rolandově životě? Baže, nebýt pár stránek na začátku, kde se ukončila linka s Blainem Mono, byla by to naprosto zbytečná kniha, to tedy ano. Jestli byl příběh důležitý pro děj, tak budiž, ale to se dalo sfouknout asi tak na desetinovém rozsahu.
Tentokrát musím také napsat pár slov k překladu. Obecně tato série mi přijde přeložená slabě, ale tento díl obzvlášť. A to baže mi lezlo krkem už na začátku a průběžně se to zhoršovalo. Možná, že bez něj by to bylo o půl hvězdy víc.
No so bad. Tento díl byl trochu jiný, nezabraly půlku jen popisy bitev. Prostředí paláce bylo zajímavé, setkání s císařem a rodinou aspoň zase další posun v kariéře. Jen na můj vkus trochu překombinované, těch spiknutí tam bylo už moc.
Celkem čitelná oddechovka, bez něčeho nového či zajímavého. Ten druhý recesista odhalen asi v půlce knihy. Konec takový nějaký nemastný neslaný. Za mě průměr.
Oproti Hříšným lidem mi zatím připadá zajímavější, akčnější a tak nějak pestřejší. Sice pořád má celkem rezervy, ale jako odpočinková četba celkem v pohodě.
To se mi četlo výrazně lépe než Barva kouzel, ale pořád to na můj vkus je takové neusazené. Nápady dobré, ale místy nedotažené, humor někdy až moc za každou cenu.
Pár knížek jsem od Žambocha už četl a vždy mě na nich bavilo to propojení s hlavní postavou. Bohužel, v této knize se nějak nekonalo. Začátkem jsem se musel docela prokousat, pak už se to jakž takž dalo. Ale i tak to bylo místy trochu nudné, celkově hodně předvídatelné a někdy celkem nesmyslné. Takový řekněme průměr, na Žambocha zklamání.
Nějak jsem náhodou narazil na audiobook ze 70. let, bez nějakých konkrétních očekávánní jsem se zaposlouchal. Kvalita nahrávky po technické stránce mizerná, ale načteno skvěle.
Kniha mě velmi příjemně překvapila, zvlášť když to není žánr, který bych vyhledával. Souhlasím s tím, že je velmi čtivá. Navíc kvituji, že jsou tam parádně provázané události napříč celou knihou.
Dal bych asi plný počet, nebýt dvou věcí. Zaprvé mizerný překlad tohoto vydání (netuším, zda v jiných je to lepší) a některé zbytečné dějové linie (Keycase byl úplně navíc, romance s Dodo mi také tak nějak neseděla do zbytku, nechal bych toho O'Kiefa více méně na businness levelu).
Každopádně časem ještě zkusím nějakou další knihu autora.