thezelda thezelda komentáře u knih

☰ menu

Totální rauš – Drogy ve třetí říši Totální rauš – Drogy ve třetí říši Norman Ohler

Wehrmacht nadopovanej perníkem, vojáci co nespí, nýbrž nepřetržitě postupují vpřed dnem i nocí.
Vůdce neposlouchající generály, neboť se mezi ním a realitou vytvořila růžová clona drogového optimismu.
Nevím, která z těchto dvou "hlavních" částí knihy mi přišla více fascinující.
Nejvíce mě ale pobavily čokoládové pralinky, s nimiž jdou domácí práce lépe od ruky :)

Jediný problém tak spočívá v tom, že jako nehistorik nejsem schopný posoudit věrohodnost knihy a zdrojů, z nichž čerpá (tyto jsou povětšinou velmi vzorně uvedeny v seznamu citací). Místy mi připadalo, že autor příliš "tlačí na pilu" (nachází drogy všude, kam zavítá), na druhou stranu nám autor neustále opakuje, že nemáme v rukou knihu o historika a že se nesnaží o nějakou revizi historických událostí, což mi připadá jako fér jednání - můžeme tak poznat dříve nepopsanou stránku událostí proběhnuvších v období "třetí říše", ale zároveň neztrácíme ze zřetele, že se jedná pouze o část určité perspektivy, jíž lze tyto historické události nahlížet.

23.07.2018 5 z 5


Pistolník Pistolník Stephen King

Po slibném rozjezdu trošku zklamání. Kniha je na můj vkus příliš "surrealistická" (a nikoli filozofická, jak někteří píší - filozofický je tam možná poslední monolog muže v černém o vesmíru...ne všechno, co je nesrozumitelné/nepochopitelné, musí být zrovna filozofie - také to prostě může být nesmysl!). Souhlasím s komentářem, který tvrdí, že nám autor vlastně nedává moc důvodů, proč Rolandovi fandit - zvláště když se ke konci vyprofiluje jako opovržení hodný hajzl (alespoň v mých očích). Kladu si otázku, proč vlastně tento rozsáhlý epos číst dál? Možná snad jen ze zvědavosti, zda druhý díl nevrhne více světla do surrealisticky laděného chaosu v díle prvním...

10.03.2021 2 z 5


Marťan Marťan Andy Weir

Nádhera! Napsáno čtivě a uvěřitelně. Hlavní postava je poměrně sympatická a nelze neocenit její suchý humor, s nímž přistupuje k mnoha (pro ni) potenciálně smrtelným situacím.
Hlavní hrdina překonává překážky pomocí svého rozumu a dovedností...nedokáži posoudit faktickou správnost a realističnost prostředí, používané techniky, chemických reakcí, nicméně na mě osobně to působilo dosti autenticky.
Líbí se mi, že jsem v knize nepostřehl moment, kdy by situace byla neřešitelná a za hlavní postavu ji vyřešil nějaký "deus ex machina" - jak jsem již řekl, vše bylo vyřešeno úvahou a řešením s použitím dostupných zdrojů (žádné zázraky se nekonaly).

Zde možná trochu SPOILER:

Možná, že kniha mohla být o trochu kratší - přiznám se, že jsem se ke konci už o hlavní postavu přestával bát, neboť se krizové situace opakovaly (na můj vkus) tak často, že mi začalo připadat nemyslitelné, že by je "Marťan" nějak nevyřešil...

27.07.2018 4 z 5


Kmotr Kmotr Mario Puzo

Super! Uvěřitelné postavy, prostředí, psáno čtivým způsobem...

Jen mě občas štvala taková ta narativní identita mafiánů, tj. není důležité, co děláme, ale jakým způsobem o tom (o sobě) mluvíme, to vytváří naši identitu. A jelikož autor mluví o mafii v termínech jako rodina, přátelství, laskavost, čest, péče o slabší a podobných, může čtenář nabýt dojmu, že mafie je něco úžasného, něco pro společnost v podstatě prospěšného - což zjevně není, pokud se člověk zamyslí nad (knižními) poměry, v nichž museli žít kupříkladu obchodníci ve čtvrti ovládané "rodinou" (platba výpalného a podobné záležitosti). Ne, mafiáni opravdu nejsou v podstatě hodní strýčkové, kteří sahají ke zločinu jen tehdy, když opravdu musí...

23.07.2018 5 z 5


Enderova hra Enderova hra Orson Scott Card

(SPOILER) Kniha zaslouží delší komentář, na který nemám nyní čas, proto nebudu psát nic - nicméně po přečtení některých (nejen) zdejších komentářů si nemohu odpustit poznámku:

SPOILER

Nechápu, jak někdo můžete říci, že etické dilema s vyhubením termiťanů je hloupé a nemístné. Myslím, že si dal autor dost velkou práci s tím, aby ukázal, že termiťanský útok na Zemi byl velkým nedorozuměním. Morální dilema tu bezesporu je a opravdu příliš nedokážu pochopit hlášky typu "bylo to buď oni nebo my"...opravdu je svět takto černobílý?

25.02.2016 5 z 5


Hračkář Hračkář Andrew Mayne

Obrovské, ale skutečně obrovské zklamání. Celý ten příběh je skvělý, děj odsejpá a kapitoly se čtou jedním dechem. Problém je v tom, že jestliže jsem autorovi již v Šelmě vytýkal, že se příliš neobtěžoval nastínit nám osobnost a motivaci vraha, tak tady nám o vrahovi Mayne neřekl již vůbec, ale vůbec nic.

Zde možná lehké SPOILERY:

K čemu je tedy v knize onen prolog? K čemu se dozvíme, že vrah dělá nějaké hodně nepěkné rituály s obětmi, když se nedozvíme proč? Jakou konkrétní službu poskytoval vrah mocným lidem, že za ním byli ochotni zametat stopy? Jak se vůbec dostal do USA? Proč si k rituálům vybíral lidi s neobvyklým genotypem? A proč takový megachytrák, jakým Theo Crayne bezesporu je, pálí po vrahovi, o jehož vině nemá (pokud jsem tedy četl pozorně) jiný přímý důkaz, než identifikaci od vězně, jehož důvěryhodnost je přinejmenším diskutabilní? V zahradním domečku viděl jenom nějakou postavu, nikde se tam nepíše, že to byla ta postava, kterou Theo očekával, že najde - pálit po člověku na základě převážně nepřímých důkazů mi k inteligenci Thea Craye příliš nesedí - kdyby se zmýlil, půjde si sednout na 20 let!

KONEC lehkých SPOILERŮ

Zkrátka a dobře, ten konec je značně nedomyšlený, nelogický, useknutý a ano, odbytý. Když jsem se do Hračkáře pouštěl, doufal jsem, že se autor poučil ze zpětné vazby, kterou mu čtenáři dávali k jeho Šelmě (o chybějících motivacích vraha mluvili lidé poměrně často)...no, tak nepoučil, udělal pravý opak - o vrahovi nám řekl ještě méně. Skutečně veliká škoda, protože s řádně promyšlenou vrahovou minulostí by to byl bezesporu příběh na 5 hvězdiček.

Mayne by si možná mohl přečíst Ocelový polibek Jeffreyho Deavera, aby získal představu, jak vypadá brilantní vykreslení osobnosti vraha...

27.10.2020 2 z 5


Metro 2033 Metro 2033 Dmitry Glukhovsky

Ze začátku jsem byl při přesunech chodbami metra napjatý jak struna a ani jsem nedutal. Úplně jsem si představoval to psycho a neurčitý strach, který se člověka musel zmocňovat, když šel hodiny v téměř absolutní tmě. Podle mého to však autor, bohužel, s akčními scénami v knize trochu přehání. Nabyl jsem dojmu, že kniha v pozdějších fázích neustále opakuje zhruba toto schéma: Jde se tunelem, je to psycho, přijde se na stanici, kde si hrdina promluví s pár lidmi, pak se na stanici stane nějakej průšvih, ze kterýho hrdina "tak tak" vyvázne a opět se jde tmavým tunelem, což je "psycho". Bohužel, vyváznutí "tak tak" a strašný "psycho" v tunelu přestávají být uvěřitelné spolu s tím, jak to autor stále opakuje dokola - jak jsem postupoval ve čtení, přestával jsem být na tyto podněty senzitivní - hrdina se ze svízele, kterých je deset na padesáti stranách, přeci vždycky nějakou zázračnou náhodou dostane. Suma sumárum, strašně se mi líbil nápad, ze začátku se mi hrozně líbila atmosféra strachu a nejistoty - bohužel, tyto pocity byly následně otupeny tím, že se střídala neustále jedna akce za druhou a tyto akce mi připadaly zoufale jednotvárné. Tím se kniha v mých očích posunula do kategorie "průměr". Kdyby to šlo, dal bych dva a půl hvězdičky - tři mi přijdou moc, dvě zase málo.

16.06.2018 3 z 5


Jméno větru II. Jméno větru II. Patrick Rothfuss

Nějak to zdejší nadšení nechápu. Tohle dílko mě - mírně řečeno - rozladilo. Kniha samotná (zvláště svět, v němž se odehrává a v němž se magie provozuje velmi originálním způsobem) by si opravdu zasloužila čtyři hvězdičky, přesto mohu dát nanejvýše polovinu - proč? Protože děj knihy je absolutně neukončen. Autor by měl dát do úvodu upozornění na to, že se bude jednat o X dílnou ságu, v níž se vám nedostane ani DÍLČÍHO zakončení či rozuzlení.

Kniha má 650 stran, na nichž se hlavní postava honí za démony [:čandrýny:], kteří ji zabili rodinu - nechť mě někteří opraví, pokud se mýlím, ale i přes všechny vrstvy knihy se mi toto zdálo být hlavní zápletkou. Bohužel, ani po 650 stranách knihy se čtenář nedozví o čandrýnech (poslouchal jsem jako audioknihu, nevím tedy, jak se výraz píše), kteří jsou pro hlavní postavu hlavním motorem, o nic více informací než na začátku. Celou dobu jsem doufal, že autor udělá nějaké fascinující mezi-zakončení v epilogu, ale nestalo se tak. Prostě nám vypráví příběh chlapce, který se honí za démony, o nichž se čtenář na 650 stranách knihy nedozví v podstatě nic.

Možná jsem něco nepochopil, ale nechat čtenáře přečíst 650 stran (na nichž je vykreslen zajímavý svět a zajímavý lidský osud - bezesporu), v nichž není žádný jednotící příběh vyjma zápletky s čandrýny a tento jediný jednotící příběh navíc nechat nerozvinutý (neb se o čandrýnech nic nedozvíme), to mi připadá opravdu velmi nešťastné. Konec knihy je prostě useknutý (srov. jiné knihy na pokračování, např. Odkaz dračích jezdců, Harry Potter, Enderova sága apod., kde se vždy naskytně alespoň dílčí zakončení)

Možná, že bych se něco o motoru hlavní postavy dozvěděl v dalším dílu, který má !1000 stran! - a možná taky ne. Osobně to však rozhodně nemíním zkoušet, neboť abych přečetl dalších 1000 stran a pak zjistil, že jsem se zase nic nedozvěděl, že jsem nedostal ani řádný a ukončený mezipříběh - na to opravdu nemám čas ani nervy. Mohlo by se totiž také stát, že rozuzlení dostanu až po tom, co přečtu dalších X tisíc stran od tohoto autora a že toto rozuzlení rozhodně nebude stát za dlouhé hodiny času stráveného četbou.

Krásnou třešničku na dortu knize dodalo české nakladatelství, které již tak absolutně neukončenou knihu prostě a bez jakékoli logiky useklo v půlce a vydalo tak původní příběh jako dvě knihy. Nechápu...

10.07.2016 2 z 5


Jméno větru Jméno větru Patrick Rothfuss

Nějak to zdejší nadšení nechápu. Tohle dílko mě - mírně řečeno - rozladilo. Kniha samotná (zvláště svět, v němž se odehrává a v němž se magie provozuje velmi originálním způsobem) by si opravdu zasloužila čtyři hvězdičky, přesto mohu dát nanejvýše polovinu - proč? Protože děj knihy je absolutně neukončen. Autor by měl dát do úvodu upozornění na to, že se bude jednat o X dílnou ságu, v níž se vám nedostane ani DÍLČÍHO zakončení či rozuzlení.

Kniha má 650 stran, na nichž se hlavní postava honí za démony [:čandrýny:], kteří ji zabili rodinu - nechť mě někteří opraví, pokud se mýlím, ale i přes všechny vrstvy knihy se mi toto zdálo být hlavní zápletkou. Bohužel, ani po 650 stranách knihy se čtenář nedozví o čandrýnech (poslouchal jsem jako audioknihu, nevím tedy, jak se výraz píše), kteří jsou pro hlavní postavu hlavním motorem, o nic více informací než na začátku. Celou dobu jsem doufal, že autor udělá nějaké fascinující mezi-zakončení v epilogu, ale nestalo se tak. Prostě nám vypráví příběh chlapce, který se honí za démony, o nichž se čtenář na 650 stranách knihy nedozví v podstatě nic.

Možná jsem něco nepochopil, ale nechat čtenáře přečíst 650 stran (na nichž je vykreslen zajímavý svět a zajímavý lidský osud - bezesporu), v nichž není žádný jednotící příběh vyjma zápletky s čandrýny a tento jediný jednotící příběh navíc nechat nerozvinutý (neb se o čandrýnech nic nedozvíme), to mi připadá opravdu velmi nešťastné. Konec knihy je prostě useknutý (srov. jiné knihy na pokračování, např. Odkaz dračích jezdců, Harry Potter, Enderova sága apod., kde se vždy naskytně alespoň dílčí zakončení)

Možná, že bych se něco o motoru hlavní postavy dozvěděl v dalším dílu, který má !1000 stran! - a možná taky ne. Osobně to však rozhodně nemíním zkoušet, neboť abych přečetl dalších 1000 stran a pak zjistil, že jsem se zase nic nedozvěděl, že jsem nedostal ani řádný a ukončený mezipříběh - na to opravdu nemám čas ani nervy. Mohlo by se totiž také stát, že rozuzlení dostanu až po tom, co přečtu dalších X tisíc stran od tohoto autora a že toto rozuzlení rozhodně nebude stát za dlouhé hodiny času stráveného četbou.

Moje původní prupovídka z počátku čtení knihy se ve světle pocitů po jejím dočtení zdá být pouhou třešničkou na dortu:

"Ani nevím proč, ale dosti mě rozčililo tvrzení, že se hlavní postava naučila podržet v mysli dvě kontradiktorické myšlenky současně (kámen padá a nepadá), akorát ji to stálo značné úsilí v tréninku...nenaučila, popsaná věc prostě není možná."

03.07.2016 2 z 5


Robinson Crusoe (převyprávění) Robinson Crusoe (převyprávění) Josef Věromír Pleva

Srdcovka mých dětských let :')

26.06.2016 5 z 5


Zloděj času Zloděj času Terry Pratchett

První pravidlo: „Nikdy nejednej neopatrně, když stojíš tváří v tvář malému, holohlavému, vrásčitému staříkovi, který se usmívá.“

26.06.2016 4 z 5


Temné světelné roky Temné světelné roky Brian Wilson Aldiss

Spravne scifi spise oldschooloveho razeni. V tom smyslu, ze zdviha filozoficky zabarvene problemy a provokuje k zamysleni. Stridani kapitol psanych z perspektivy lidi a mimozemstanu (aka ETA) mi prijde jako genialni postup. Pristup lidi k ETA ve ctenari vzbuzuje ten spravny hnus a nastavuje mu to spravne zrcadlo. Byt tedy vnitrne doufam, ze vojenske sceny z cizich planet odrazeji vice nez co jineho ducha doby, v niz kniha vznikala. Temer zoufale doufam, ze jsme dnes jiz trochu (opravdu jen trochu, ale prece) dale. Ze zaveru knihy mi bylo do breku. Knihu lze doporucit, pokud Vam nevadi, ze je spise nez na akcni dej zamerena na filosoficke konflikty, z nichz mnohe jsou podle meho stale aktualni. Jak to asi bude vypadat, az se lidstvo setka s inteligentni rasou, ktera ma ovsem zcela jinou biologii, jiny zpusob komunikace a zcela jiny zpusob nahledu na svet, nez my.

25.02.2024 4 z 5


Když jsi odešel Když jsi odešel John Marrs

(SPOILER) Cela kniha dobre odsejpala. Stridani soucasnosti a minulosti z pohledu vice postav bylo super. Na konci to ale autor na muj vkus dost prekombinoval. Z toho jejiho muze udelal uplnyho magora. Jeho jednani mi vubec nepripadalo umereny jeho pohnutkam. Zvlaste ta vec s Doggiem a vec v koupelne. Ve vysledku to tak na konci na me prestalo pusobit uveritelne. Bylo to prilis prekrouceny, prilis prekombinovany.

07.12.2023 2 z 5


Ledové sestry Ledové sestry S.K. Tremayne (p)

Velmi zajimavy namet zpracovany velmi nestastnym zpusobem. Do pulky knihy jsem se musel ke cteni nutit. Teprve v druhe pulce to zacalo byt trochu zajimave.

27.08.2023 2 z 5


Trhlina Trhlina Jozef Karika

Kdo máte rádi audioknihy, doporučuji slovenskou nezkrácenou verzi... A tomu, kdo má rád outdoor a zároveň trochu živější fantazii, doporučuji nečíst! Při prvním zimním výletu po dočtení knihy jsem byl podělaný až za ušima, a to byl bílý den. Pocity, které jsem prožíval, když mi synek při výstupu na kopec zmizel z očí, si snad ani připomínat nebudu.

11.03.2021 5 z 5


Ocelový polibek Ocelový polibek Jeffery Deaver

Jedním slovem - WOW! Vynikajicí! Tahle kniha mi dala to, co velká spousta "detektivek" poslední dobou nedokázala - uvěřitelný, logicky vystavěný příběh , originální zápletku, která by se klidně mohla za týden odehrát, uvěřitelného vraha, jehož motivy dokáže člověk z určitého úhlu pohledu chápat. Zvláště osobnost vraha zde byla "úžasná" - v tom smyslu, že nám je postupně odkrývána jeho minulost a motivace k jeho jednání - což je navíc činěno v ich formě, což dodává na sugestivnosti. Zmíněné doceňuji především proto, že spousta vychvalovaných knih, které jsem poslední dobou četl, totálně selhala ve vykreslení vrahovy osobnosti a jeho motivace - jmenovitě třeba Šelma od Andrew Maynea. O zvraty ve vývoji děje zde není nouze, vše je ovšem logické a uvěřitelné - zvraty zde nepůsobí překombinovaně.
Výstižná je poznámka uživatelky Aleen: "...takhle komplikovaný a přitom promyšlený a propracovaný, logicky vystavěný případ, Vám žádný seveřan prostě nevystaví."
Zkrátka - klobouk dolů před Jefferym, absolutní spokojenost.

11.08.2019 5 z 5


Černé světlo Černé světlo Peter May

Mě snad v poslední době někdo proklel. Jinak si nedovedu vysvětlit, že mě stíhají samé knížky s takovým řekněme nedořešeným, nedodelanym koncem...v tomto pripade je konec nedodelany zjevne proto,aby si autor zajistil,ze si ctenar přečte další díl. Klidne bych tak učinil, ale mam podezření,ze konec dalsiho dílu bude stejne neuspokojivý, jako zde,což nehodlám riskovat. Škoda...mit to propracovanejsi závěr, vahal bych mezi 3-4 hvězdičkami :(

25.07.2019 2 z 5


Hvězdná pěchota Hvězdná pěchota Robert A. Heinlein

Kniha si zaslouží delší komentář, na který teď emám bohužel ani chuť, ani čas.
Dávám o hvězdičku méně kvůli pasážím, v nichž se tvrdí, že morální filozofie je přírodní věda, beze zbytku matematicky dokazatelná - to prostě není pravda. Pokud by tomu tak bylo, pak to není filozofie... Filozofie je (alespoň pro mne) o neustálém tázání a hledání, nikoli o konstatování "takto to je, protože jsem to vypočítal". Filozofické tázání podle mého nikdy nekončí a tím spíše ne v takové problematické oblasti, jakou je morálka a tázání po tom, co je dobré a co je špatné.

P.S. Autorovy názory na morálku a lidskou přirozenost jsou přinejmenším sporné, viz například de Waalova kniha Dobráci od přírody.

01.08.2018 4 z 5


Jméno větru I. Jméno větru I. Patrick Rothfuss

Nějak to zdejší nadšení nechápu. Tohle dílko mě - mírně řečeno - rozladilo. Kniha samotná (zvláště svět, v němž se odehrává a v němž se magie provozuje velmi originálním způsobem) by si opravdu zasloužila čtyři hvězdičky, přesto mohu dát nanejvýše polovinu - proč? Protože děj knihy je absolutně neukončen. Autor by měl dát do úvodu upozornění na to, že se bude jednat o X dílnou ságu, v níž se vám nedostane ani DÍLČÍHO zakončení či rozuzlení.

Kniha má 650 stran, na nichž se hlavní postava honí za démony [:čandrýny:], kteří ji zabili rodinu - nechť mě někteří opraví, pokud se mýlím, ale i přes všechny vrstvy knihy se mi toto zdálo být hlavní zápletkou. Bohužel, ani po 650 stranách knihy se čtenář nedozví o čandrýnech (poslouchal jsem jako audioknihu, nevím tedy, jak se výraz píše), kteří jsou pro hlavní postavu hlavním motorem, o nic více informací než na začátku. Celou dobu jsem doufal, že autor udělá nějaké fascinující mezi-zakončení v epilogu, ale nestalo se tak. Prostě nám vypráví příběh chlapce, který se honí za démony, o nichž se čtenář na 650 stranách knihy nedozví v podstatě nic.

Možná jsem něco nepochopil, ale nechat čtenáře přečíst 650 stran (na nichž je vykreslen zajímavý svět a zajímavý lidský osud - bezesporu), v nichž není žádný jednotící příběh vyjma zápletky s čandrýny a tento jediný jednotící příběh navíc nechat nerozvinutý (neb se o čandrýnech nic nedozvíme), to mi připadá opravdu velmi nešťastné. Konec knihy je prostě useknutý (srov. jiné knihy na pokračování, např. Odkaz dračích jezdců, Harry Potter, Enderova sága apod., kde se vždy naskytně alespoň dílčí zakončení)

Možná, že bych se něco o motoru hlavní postavy dozvěděl v dalším dílu, který má !1000 stran! - a možná taky ne. Osobně to však rozhodně nemíním zkoušet, neboť abych přečetl dalších 1000 stran a pak zjistil, že jsem se zase nic nedozvěděl, že jsem nedostal ani řádný a ukončený mezipříběh - na to opravdu nemám čas ani nervy. Mohlo by se totiž také stát, že rozuzlení dostanu až po tom, co přečtu dalších X tisíc stran od tohoto autora a že toto rozuzlení rozhodně nebude stát za dlouhé hodiny času stráveného četbou.

Krásnou třešničku na dortu knize dodalo české nakladatelství, které již tak absolutně neukončenou knihu prostě a bez jakékoli logiky useklo v půlce a vydalo tak původní příběh jako dvě knihy. Nechápu...

10.07.2016 2 z 5


Prokletý ostrov Prokletý ostrov Dennis Lehane

Rozpacitost. Na jednu stranu spousta zajimavych napadu, strhujici zaver. Na druhou stranu to bylo cely takovy rozvlacny a nebylo v tom ono "neco", co by me nutilo hltat stranky. Jenze ona ta zdanlive zbytečná rozvlacnost ziska s koncem knihy sve ospravedlneni. Byl bych radsi, kdyby bylo dilo kratsi? Mozna. Pusobilo by pak na konci stejne komplexne? Asi spis ne. Takze, jak s tim při hodnoceni nalozit...?

22.10.2023 4 z 5