TheSarcasm komentáře u knih

Dobrý. Vážně dobrý. Konečně po delší době thriller který je napínavý až do konce. Nedisponuje sice řadou mrtvol, ale zato hodně hustou atmosférou. Sice už se dá tušit, ale stejně jsem knihu nedokázal odložit až do úplného závěru.

4 29.04.2023

Čtení jsem si docela užil. Vzhledem k tomu, že pracuji v podobném prostředí tak mě bavila i ta korporátní část. Tempo hezky odsýpá a pravidelné střídání děje výtah x Sara Hallová dodal příběhu určitou gradaci a postupně i smysl. Značné množství nereálných situací a nelogičností knize odpouštím vzhledem ke čtivosti a zajímavému tématu. Jedna nelogičnost však ční nade vše - jak je možné, že se po tak dlouhé době co byli zavřeni v tom výtahu nikomu nechtělo na záchod? :-)

4 30.08.2022

Kdo začne číst první knihu od Reillyho, a netuší o co jde, tak možná bude dost překvapen. Nás, zkušené čtenáře jeho příběhů, už jen tak něco nerozhodí. Přečetl jsem je všechny. Vždycky si říkám - Ježíš to je ale ptákovina, ale stejně jdu na další. Jeho knihy mají v sobě určité kouzlo, kterému nedokážu odolat. No a ty klišé - malá holčička, zlí politici, supermani, tedy zde superwoman, sci-fi technologie.... Prostě paráda. Já osobně kromě Polární stanice miluji i jeho prvotinu Souboj - ta je totiž úplně mega šílená.

4 22.12.2020

Logika příběhu dost pokulhává. Samotná zápletka je tak překombinovaná, že jsem jí ani pořádně nepochopil. Hlavní hrdina je sice hodně zvláštní, ale máme Dextera, takže taky nic úplně originálního. Přesto to celé funguje nad očekávání dobře. Z docela pochybných ingrediencí vznikl nakonec kupodivu dobrý koktejl. Možná i proto, že více než příběh jako takový prostě zaujme hlavní hrdina, který je (bez ohledu na svou inspiraci Dexterem) opravdu neuvěřitelný svéráz. Mrchožrout ani jako celek ale rozhodně nenudil. Přečetl jsem ho jedním dechem a těším se na druhy díl.

4 28.11.2020

Taky mě ze začátku trochu štvala ta rádoby vtipnost za každou cenu, ale postupně jsem si na to zvykl a pak už mi to zas až tolik nevadilo. Děj se slušně rozjede a postupně dostane spád zprvu nečekaný. Exkursy do života běžných policajtů mi připadaly reálné a uvěřitelné, chování hlavního hrdiny místy už tolik ne. Nicméně detektivka je to docela dobrá, české reálie bonusem navíc, kapitoly rozumně krátké, takže za mě OK.

4 25.05.2020

Sice asi nejsem cílovka takových knih, přesto jsem se bavil náramně a čtení si užil. Asi nejvíc mě na tom bavila ta osvěžující politická nekorektnost. Děj Je jednoduchý a má rychlý spád. Jako oddychovka funguje výborně. Podobně jako třeba akčňárny Mattheva Reillyho.
Některé hlášky jsou ale fakt boží. Třeba tato: „Ahoj Labibku, jsem zvrhlý židovský teplouš a zřídím ti prdel tak, že tě Alláh nepozná. Ale neboj, nebude to moc bolet, jsem obřezaný,“

4 19.02.2020

Knížka je určitě zajímavá a stojí za přečtení. Životní příběh Josefa Hasila je svědectvím nejenom o jeho mimořádné osobě, ale především o době ve které se odehrává. Co mne však zklamalo to byl způsob literárního zpracování. Já jsem se tedy ve všech těch jménech a akcích totálně ztrácel, což mě dost rušilo a kazilo zážitek ze čtení. Když porovnám "Návrat Krále Šumavy" s, v rámci žánru, podobnou knihou "Zatím dobrý" musím bohužel nějakou tu hvězdičku srazit.

4 16.03.2019

No teda... To bylo tak praštěný až to bylo skoro až fascinující. Netuším co chtěl vlastně básník říci, ale užil jsem si knížku náramně. Vosí továrna je přesně ta kniha kterou bych doporučil každému, i když vlastně nevím proč.

4 07.01.2019

Chrise Cartera považuji za extratřídu mezi autory drsných detektivních thrillerů, proto mám na něj vyšší nároky a očekávám více než je v tomto žánru standard. "Sochař smrti" určitě není špatný, ale úplná pecka taky ne. Ve finále mi přišel pachatel v porovnání se svými činy poněkud nereálný. Určitý problém vidím i v překladu, kdy angličtina oproti češtině méně rozlišuje muže a ženy což může trochu mást. Co mě ale dostalo bylo udávání výšky kdy příslušná osoba měřila přibližně 163 cm apod. (chápu, že je to dáno převodem amerických výškových jednotek, ale to mohl překladatel vychytat aby to nepůsobilo divně).

4 20.12.2018

Když se vám dostane do hlavy sám Stephen King, to je mnohem těžší kalibr než nějaký Brady Hartsfield. Tady už nepomůže Bill Hodges se svými kumpány, tady už nepomáhá nic. Kinga už se nezbavíte, naštěstí. Děkuji, mistře, za další skvělé počtení.

4 27.11.2018

Jedna z knih, kterou by si měl asi přečíst každý kdo má alespoň nějaké intelektuální ambice. Většina uvedených informací sice je tak nějak známých, nicméně kniha je napsaná velmi přehledně a příjemným jazykem. Je členěná do krátkých kapitol, které dodávají četbě spád. Čtení přímo vybízí k zamyšlení, mimo jiné, nad malicherností problémů které nás obklopují. Nejvíce mne zaujala závěrečná pasáž týkající se možné budoucnosti lidstva, proto si určitě přečtu i druhý díl Homo Deus.
V této souvislosti ve mně rezonuje zajímavá úvaha kdy Harari poukazuje na fakt, že budoucnost většinou neumíme správně odhadnout - "Když lidskou představivost inspiroval let Sputniku a Apolla 11, tvrdilo se, že do konce století budeme žít ve vesmírných koloniích na Marsu a Plutu. Nevyplnilo se téměř nic. Objevil se však nepředstavitelný Internet."

Co k tomu ještě dodat? Krásné, smutné, kruté, o naději, lásce... Bohužel příběh není ze středověku, ale z nedávné současnosti. Afghánistán není na jiné planetě, žijí tam lidé jako my, a přece nám připadají jejich starosti tak cizí a vzdálené. Moc bych jim přál aby v této části světa konečně zavládl mír a i pro ně se staly osudy lidí jako Marjam a Lejla "pouhou" historií.

4 15.04.2018

Moje druhá kniha (po Vypravěčce) a opět hodně silný příběh. Je úžasné jak Jodi Picoult dokáže uchopit témata, která se určitě nezpracovávají lehce. Musím ocenit, že nesklouzává k nějakému filosofování nebo moralizování. Její knihy jsou napínavé, výborně se čtou, no a ty konce... Řekl bych, že neznám druhého autora, který by to takto dokázal.

4 22.01.2018

Tak to se tedy opravdu povedlo. Žádné zbytečné cesty do hlubin psychoušovy duše, ale jízda od začátku až do konce. Občas sice trochu překombinované, ale zase kdyby Grace utekla hned na první pokus tak o čem bychom četli, že?
Tak hlavně ať autorce nedojde invence, to bych přál nejenom jí, ale především nám čtenářům.

4 19.11.2017

Dobrý. Hodně dobrý. Pro mě jeden z nejlepších thrillerů za poslední dobu. Jasně, závěr byl možná až moc překombinovaný a nelogičnosti by se taky našly. Ale vše s radostí Minierovi odpustím, protože mě dokázal přibít do sedačky a číst se zatajeným dechem. Napínavé, pěkně strukturované, hezky členěné do kapitol, gradující tempo, nečekané zvraty - co chtít víc? Já jsem maximálně spokojen. Dávám pět hvězdiček plus nadšeného smajlíka k tomu.

4 06.10.2017

Scénárista skvělého seriálu "Most" se prostě nezapře. Stejně jako v seriálu je i v řadě "Sebastian Bergman" stejně důležitá kriminální linka i postavy vyšetřovatelů a vztahy mezi nimi. V "Poslední zkoušce" mě ale bavila ta kriminální o něco více. Vztahy mezi členy vyšetřovacího týmu mi přijdou až zbytečně moc komplikované. Vždy když někdo za někým náhodou zašel tak ho tam hned s někým načapal, navíc Vanja mi není moc sympatická. Finální akční scéna byla už trochu za hranou, ale jakékoli pochybnosti přebil šokující závěr.

Ze začátku to byl dost zmatek jak v ději, tak především v jednotlivých postavách (vřelé díky mirovi.l v komentáři níže za přehled osob a obsazení; dost mi to pomohlo se zorientovat). Postupně se příběh trochu srovnal a začal mít hlavu a patu. Závěr byl pak už docela napínavý. "Dívka ve vlaku" se mi líbila víc, ale nakonec jsem i "Do vody" vzal na milost.

4 20.07.2017

Nemohu jinak než se připojit k potlesku většiny recenzentů. Kniha se opravdu povedla a čte se neskutečným tempem. Některé drobnosti by se určitě příběhu daly vytknout, ale to nic nemění na faktu, že většina fanoušků žánru si "Temnou hmotu" užije stejně jako já. Koho baví sci-fi thrillery a nezalekne se ani drobného exkurzu do teorie kvantové fyziky, není proč váhat - jděte do toho.

4 28.06.2017

Moc hezká knížka. I když dávno nejsem ve věku protagonistů příběhu, dokázalo mě hledání Aljašky oslovit. Nemohu souhlasit s názory, že se jedná o oddychové čtení, naopak, spousta věcí je, možná záměrně, jenom naznačených, příběh úplně vybízí k tomu se nad ním zamyslet. Celé to není jen o tom, jak se dílem okamžiku všechno změní, ale především o hledání smyslu života, pocitu viny, vlastní identifikace... Není to jenom o Aljašce, i ostatní protagonisté si řeší nějaká vnitřní traumata, tápou a tak nějak si úplně nevědí rady se životem. S klidný svědomím mohu knihu doporučit i starším ročníkům, koneckonců jsme podobné otázky někdy víceméně řešili všichni.

4 21.04.2017

No teda... To bylo finále... Poslední třetinu si asi budu muset přečíst ještě jednou, protože jsem to tak hltal, že jsem stíhal číst snad každé páté slovo abych se rychle dozvěděl jak to dopadne. Milý pane Bureši nedělejte nic jiného a pište, pište, pište. Tak jako další fanoušci už netrpělivě vyhlížím třetí díl.
Po přečtení první Propasti času jsem si říkal, že wow efekt už nemůže znovu nastat, ale strhující závěr mě přesvědčil o opaku. Napřed mě pravda trochu štvalo Tonino sluníčkářství, ale mělo to smysl, aby si čtenář o to více vychutnal ten konec. Strhující děj, výborně napsané postavy a k nim jako bonus úžasný VIKTOR!!!

4 16.01.2017