Konec hlídky

(SPOILER) Snažil som sa nejakú dobu presvedčiť sa, že ma to nudí, ale majster King predsalen vie ako nahadzovať udičku a ťahať na nej rybu aj cez stovky strán, že áno, vie si čitateľa obtočiť okolo prstu - respektíve všetkých desiatich, ktorými píše a píše, aj keď by už nemusel...

Hodgesovská trilógia nemusí byť iba troma knihami s odlišným vyznením, dá sa vnímať aj ako cez tri knihy natiahnutý klasický rozsiahly kingovský román, ktorý je dlho prísne realistický, pričom od istej chvíle v drobných dávkach pribúda nadprirodzeno, aby sa postupne rozvinulo v plne paranormálny horor.
Fakt, že predchádzajúce dve knihy boli viac-menej realistickou kriminálkou, preto môže niektorých čitateľov rozčuľovať, pritom ale práve v KONCI HLIADKY prichádza naozajstný Stephen King ako zamlada. To neznamená, že by to bolo porovnateľne úžasné dielo (teda pre tých, čo už nejednu kingovku prelúskali), ale ani, že by dosť nesúrodá hodgesovská trilógia bola zakončená nejako nevydarene. Ostatne tá hra na detektívku je tu zachovaná tak ako v predchádzajúcich knihách a opäť pôsobí trochu nadbytočne, keďže totožnosť páchateľov je známa. Avšak s akými kartami tvorca hru rozohral, s takými ju aj dohrá - a má to pod kontrolou.

Čitateľský pôžitok je tvorený hlavne tým, že sme v hlavách protagonistov a môžeme sledovať ich vzájomné súperenie a hru o to, kto koho prechytračí. A skrze postavy je vytvorená aj starosť o to, ako to dopadne - a psychologickú zaangažovanosť King vedel vždy. A tak po PRÁVE NÁLEZCU, kde mi boli ľahostajní a dokonca mi až prekážal ich vpád do príbehu, tu, kde sa po okľuke vraciame k hlavnému záporákovi, je všetko o ňom a Billovi Hodgesovi (a spol.) a je to dôstojné ukončenie jeho literárneho príbehu / života. Billovi, na začiatku príliš tučnému a s infarktom, teraz príliš chudému a s rakovinou, tu patria všetky sympatie - a niečo sa ujde aj obetiam samovrážd.
A hoci si tu autor v druhej polovici vypomôže vyslovene béčkovým riešením (rozšíreným o dnes už klasické motívy z MŔTVEJ ZÓNY či PODPAĽAČKY) a často to ako celok zaškrípe, stále je tým pravým majstrom napätia a dokáže tú svoju zmesku schopne ukočírovať. Pretože ju ako vždy založil na postavách, s ktorými sa čitateľ zblíži a celou tou kvalitnou zdĺhavou prípravou je polapený do siete tak dôkladnej, že má na konci pocit, akoby so záverom odchádzala aj časť jeho života.

A aj keď majster od bachmanovských čias poriadne vymäkol, ani o početné obete nebude núdza.

To „pokingovštění“ zápletky zamrzí. Tam kde si předchozí díly vystačily s v realitě usazenými kriminálkami, tak tam se to tentokrát uchyluje k paranormálním jevům. A bohužel ne pouze lehce jako okořenění zápletky, ale „na plné pecky“. Přitom zpočátku se to drží v mezích Doteku Medúzy a je to vynikající. Pak to však přestane znát míru a jde to na dlouhou dobu do kopru, kdy se to utápí v padouchových myšlenkových pochodech a je to rutina bez nápadu… No prostě takové ty klasické problémy většiny kingovek nového milénia. I tak se to však čte dobře, stále je to King že. Bez výhrad funguje až závěr, který má punc osudovosti a trilogii uzavírá více než důstojně.

Já jsem bohužel zklamán. Začátek knihy, ze kterého bylo celkem snadné odhadnout, že Brady ještě není ze hry, byl OK, posledních pár stránek také, ale ta většina mezi tím byla výrazná žánrová odchylka od prvních dvou dílů. To psycho téma mne vůbec nebavilo, je to tematicky mimo dosavadní linii série. Musel jsem se chvílemi nutit k pokračování, jelikož ale nemám knihy ve zvyku odkládat nedočtené, tak jsem to dotáhl. Přijde mi to jako kniha pro jiného čtenáře než první dva díly.

Důstojné zakončení série s Billem a Holly - je vidět, že King už trochu "vyměkl", fandí svým hrdinům a nechává je nakonec vyklouznout i ze situací, kde už to není příliš očekávatelné. Ale pořád umí psát, držet napětí a napsat výborný napínavý příběh.

Závěr trilogie o Billu Hodgesovi byl za mě určitě nejslabší. Hlavním důvodem, proč mi tak nesedl bylo, že se King v příběhu až moc odvázal co se týče nadpřirozených prvků. Obecně mám od Kinga jeho nadpřirozené příběhy nejradši, ale v této sérii bych je radši neviděl. I tak jde ale o velmi dobrý závěr série, kde se podařilo uzavřít všechny linky. Celkově jsem s trilogií spokojený.

Konec jedné trilogie... Moc mě to bavilo, Holly s Billem a Jerome jsou mi velmi sympatičtí, líbilo se mi, jak se Holly více zapojovala a stávala se více sebevědomou.
Bylo to velmi napínavé, trochu jsem se bála konce, měla jsem obavy, aby Brady přeci jen nebyl oním vítězem. Nakonec to přeci jen byl ten správný konec, i když trochu hořkosladký....
Pana Mercedesa jsem četla tak před 15 lety, ale nijak to nevadilo, kniha Právo nálezce mi dost připomněla a oživila paměť.

Již to tu bylo opakovaně napsáno: Bradyho proměna je sice v duchu celkové Kingovy tvorby, ale zcela mimo první dva díly této trilogie. Mne to rušilo velmi a tak jsem rád, že případy detektiva Hodgese v.v. a jeho souputníků již skončily.
Škoda, ale toto nebylo nejdůstojnější loučení, s ohledem na můj sentiment ovšem přidávám 1*.

Zajímavé a dost jiné zakončení trilogie. Bylo to temnější, víc nadpřirozené a šlo víc po emocích než po detektivní lince. Trochu jiná energie než v předchozích dílech, ale pořád silné. Hodně mě bavily návraty k prvnímu dílu a uzavření celého příběhu bylo důstojné i mrazivé. Čtyři hvězdy – ne úplně King, jak ho znám, ale pořád King, co umí.

Jó, tohle byla skvělá kniha massa King, říkám díky, sai. Byla jiná, než předchozí dva díly, již je tu přítomno nadpřirozeno. Zprvu mi to moc nesedlo, ne, že by mi samotné nadpřirozeno vadilo, ostatně následně si přečtu Outsider, kde jsem již viděl seriál. Ale tohle konkrétní "provedení" onoho nadpřirozena, mi přišlo takové trochu ujeté. Nicméně kniha se čte parádně, opět jedním dechem, takže jsem si zvykl i na rybičky v kapesní konzoli.

výborná serie :) tohle opravdu bavilo

Skvele zakoncena trilogie

Napriek nadprirodzeným prvkom, ktoré autor v poslednej časti trilógie použil, je Konec hlídky skvelým zavŕšením detektívneho príbehu s dokonale vykreslenými postavami.

Číst Kingovy knihy je jako skládat puzzle - vše do sebe krásně zapadá a ten pocit, když vložíte poslední dílek a máte hotový obrázek, v tomto případě dočtenou knihu, je prostě k nezaplacení.
Byla to skvělá trilogie, bavila jsem se, bála jsem se a užívala si čtení - děkuji za to!

Za mě pěkné zakončení série, i když si myslím, že první díl byl asi nejlepší.
Trochu mě mrzel konec, doufala jsem ....
I tady ukázal pan King, co umí a jaký je mistr ve svém oboru.
Napínavé, čtivé, trochu té telekineze a telepatie. Nemám víc, co dodat.

(SPOILER) Ach jo.. Pane Kingu co jste mi to provedl.
Přijít v tomto světě o detektiva, který když chytne stopu a nepustí dokud nemá kořist, je fakt moc moc zlý.
Myslím si, že skvělé zakončení trilogie. V tomto díle vygraduje Kingův um začlenit nadpřirozeno (za mě telekineze spadá do těchto jevů) a vlastně vám to příjde naprosto v pořádku. Zbožňuju pocit, když zapadne poslední dílek Kingovi skládačky. A na druhou stranu je to tak frustrující.
Teď mě to dost láká ke knize Holly, která je pouze zaměřena na majitelku Právo nálezce.

(SPOILER) Jeden z mých velkých restů je dočten. Po možná měsíci a něco pauzy jsem dočetla zbylou polovinu knihy na jeden zátah. A ve výsledku to byla jízda. Důvodem neschopnosti pokračovat ve čtení bylo tak zvrácené chování hlavního záporáka a jeho psychický teror, plus zjevné finále Hodgese, které nejde zvrátit. Tohle mi rvalo srdce podobně jako Holly a Jeromovi. Zjevně Kingova "oblíbená" nemoc, jímž plní většinu knih (alespoň ty přečtené letos jí zahlcují). Trochu se ptám, zda-li je to cesta, jak se King s podobnou situací vyrovnává i v osobním životě. Příběh byl opravdu hodně těžký. Není to úplně typický King, ale líbí se mi i ty jeho další polohy. Navíc je to v rámci trilogie celkem dost promakané. Musím se přiznat, že asi první díl byl za mne nejvíc, dvojka byla hodně rozvláčná a úplně nedala prostor Hodgesovi a jeho partě, trojka byla povedená, ale jak už tady (komentáře v této sérii) zaznělo, King vyspoileruje sám sebe, což trochu ubírá na překvapení (nebo v mém případě odrazuje o pokračování ve čtení - kdo chce, aby jeho oblíbený hrdina umřel, že). Nicméně, jako první jsem četla Outsidera, který mi tak trochu vyspoileroval sérii Billyho Hodgese. Je to zvláštní pocit - teď je mi až smutno, že jsem dočetla a postavy mne opustily...Název je skvělý.

Kniha je skvělá, byla jsem moc zvědavá, jak to bude s Bradym dál, druhý díl lecos naznačoval.. Velmi oceňuji atmosféru, často až běhal mráz po zádech.. Nadpřirozené schopnosti a zlo dohromady.. Stěží uvěřitelné.. oceňuji, že je příběh ukončený a v podstatě víme vše :-) ale to nejde vlastně nikdy, že ano, pane Mistr?

Po "Pan Mercedes" a "Právo nálezce" jsem se na závěrečný díl trilogie, "Konec hlídky", opravdu těšil. První díl Pan Mercedes jsem si opravdu užil a nebýt Kingova zlozvyku (v této trilogii především) spoilerovat vlastní příběh dopředu, dal bych mu plný počet hvězd. Ve druhém díle, Právo nálezce, King opět spoileruje a na konci nás připraví o překvapení v Konec hlídky. Pokud bych měl trilogii oznámkovat, dal bych Pan Mercedes 1-, Právo nálezce za 2 a Konec hlídky něco mezi 1 a 1-.

Mnoho lidí zde kritizuje nadpřirozené prvky, jako jsou telekineze, ovládání myslí a převtělení, ale pokud čekáte klasické sci-fi nebo horor ve stylu Kingových jiných děl, budete překvapeni. Tyto prvky jsou zde totiž použity velmi decentně a působí spíše jako pozadí příběhu. Na popředí je manipulace mysli, podprahové signály a vymývání mozků. Telekineze se sice v knize objeví, ale není to o létajících autech nebo postelích (vůbec nic alá Vymítač Ďábla) – spíše jde o subtilní jevy, které pravděpodobně vnímají jen postavy pod vlivem hlavního záporáka, Bradyho (nechci spoiler a tak si tyto části znovu přečtěte). I když je líčeno, že Brady "přebývá" v doktorovi, je tato otázka spíše otevřená a nenápadně provázena celým příběhem - je tomu opravdu tak? Vlastní výklad je však na každém.

Co mi však opět trochu vadilo, byly spoilery, které King vkládal na konci mnoha kapitol. Šlo tak dopředu tušit, co se brzy stane, včetně toho, jak to dopadne s Billem a jeho bolavým břichem. Přesto to nezměnilo fakt, že příběh byl skvěle vystavěný, měl ideální délku a držel mě v napětí až do konce.

Oproti druhému dílu je "Konec hlídky" perfektně vyvážený – žádné přeskakování v čase, ideální počet postav a dobře plynoucí děj. I když se s Billem Hodgesem už nesetkáme, myslím, že tři díly této trilogie byly tak akorát. King je dobrý spisovatel, ale trilogie ukázala, že krimi žánr není úplně jeho silná stránka (ačkoliv se o klasickou krimi nejedná). Přesto dávám "Konec hlídky" plný počet hvězd – za mě to bylo napínavé a uspokojivé zakončení.

(SPOILER) Konec hlídky je naprosto jiný žánr než předchozí dva díly - dalo by se říci, že tentokrát je to fantasy thriller, kterému vládne telekineze, ovládání myšlenek a přesun mysli do jiné osoby. Manipulace přes počítačové hry má svůj reálný základ i v našem "nefantasy" světě, kde dostáváme podprahové signály ve filmech, vídáme podprahové reklamy a v některých hudebních nahrávkách nacházíme skryté vzkazy, ale v tomto příběhu je nějak příliš mnoho náhod a bleskurychlých dedukcí. A autor při své cestě po paranormální dráze značně ohýbá realitu, že skrz podvědomí je snazší lidmi manipulovat. Kniha díky tomu doteku skutečnosti vyznívá ještě věrohodněji, ale i znepokojivěji.
Hodges, Holly i Jerome jsou postavy, kterým autor dokázal vdechnout život a zrůda Brady je také zatrpaceně dobře napsaná figura. Přestože to není to nejlepší co jsem od autora četla, bylo to dobré a je mi líto, že to byla Hodgesova poslední hlídka.

"Když ti život podá citrony, udělej z nich citronádu!"