Thalin komentáře u knih

Upřímně mě kniha nebavila ani z poloviny tak, jak jsem očekávala. Téma rasismu mi tam přišlo místy vyloženě nacpané na sílu a bylo to rušivé. A děj mi občas přišel zbytečně zmatený. Ani z postav jsem si nebyla schopná žádnou oblíbit. Možná už nejsem cílovka, ale zase je spousta jiných ya knih, které mě opravdu bavily. Tahle mezi ně ale holt nepatří.

8 04.01.2023

Když se mi ta knížka před lety dostala do rukou, tak jsem nečekala nic extra. Jen nějakou předělanou frází na Krásku a zvíře. Ale Maas to tak hezky rozvedla a předělala po svém a zapojila do vlastního světa, že tam vlastně ta inspirace něčím jiným ani není moc poznat. Má to spád děj, sympatickou hlavní hrdinku. Sice mi svou zatvrzelostí místy lezla na nervy, ale pořád jsem jí fandila. Což se moc nedá říct o ostatních obyvatelích zámku, ty jsem si oblíbila až po delší době a pak ta oblíbenost s dalšími knihami dost kolísala. Ale i tak to patří mezi mé oblíbené fantasy knihy a svět.

4 04.01.2023

Sice mi Jana svý chováním a stavěním se do roli chudinky místy připadala dost otravná, ale pořád to byla jedna z knížek, které mě v pubertálním věku bavily. I když, jak tu padlo, jsou si ty knihy v mnohém dost podobné.

2 04.01.2023

Malé ženy jsou taková milá klasika, která dějem kdo ví jak nenadchne, ale myslím si, že si tam skoro každý najde v sestrách něco, co ho zaujme nebo pobaví.

5 04.01.2023

Celá ta myšlenka je rozhodně zajímavá a vlastně i poměrně děsivá, když si člověk představí, že by v takové společnosti měl žít. Děj je svižný a ubíhá rychle. Místy možná zbytečně moc, nebylo přece kam spěchat. I tak ale hodnotím dost kladně a považuju to za jednu z klasik v daném žánru.

11 04.01.2023

Nejdřív jsem viděla film a až pak přečetla knihu. A moc mě nechytila, místy vyloženě nudila. Na druhý díl mě to nijak nenavnadilo. Možná kdybych byla mladší.

2 04.01.2023

Na celé knížce mi něco nesedělo a nejspíš to mělo co dělat s celou tou posedlostí dokonalostí a technologiemi k tomu určené. Mimo to mi nebyla sympatická snad jediná postava. Ale rychle se to čte, když už nic.

04.01.2023

Podobně jako padesát odstínů to má obrovskou mediální masáž a reklamu vyhnanou do takové míry, že některým ženským přijde naproto v pořádku a vlastně ohromně sexy, když ženu unese psychopat a nutí ji se do něj zamilovat. Hlavní hrdinka je tupá a sebestředná alkoholička a nejspíš lehká sociopatka. Její vyvolený je zase magor prvního řádu, který čeká, že si z něj všichni sednou na prdel a běda když ne. Tomu říkám sen...
Film tomu jen dal ubohou vizuální podobu, která by mohla fungovat jako soft porno, ale ne jako film. I Asylum točí lepší filmy, ti to aspoň totiž nemyslí vážně.

Knížku jsem brala dost s nadhledem (to snad ani jinak nejde) a některé povídky mi přišly vyloženě slabé, ale jinak mě to moc bavilo.

04.01.2023

Čte se to rychle, ale dějově mě to nijak neohromilo.

1 04.01.2023

Knížečku jsem si vlastně koupila spíš náhodou v antikvariátu. Ze začátku mi Jane přišla na tu dobu jako dost zuřivé a uvztekané dítě a to i přesto, že jí doma všichni křivdili. Ale jakmile opustila dům a pomalu rostla, tak mě čtení moc bavilo.

1 04.01.2023

Knihu jsem četla asi ve třinácti a do teď si pamatuju, jak mě místy svým chováním některé postavy štvaly. Konec mi už tehdy přišel jako klišé.

04.01.2023

Dracula je prostě klasika a i přes místy rychlý spád se mi to čtlo dobře a bavilo mě to, i když jsem to už četla několikrát.

7 04.01.2023

Marťan pro mě byla skvělá oddechovka, u které jsem se pobavila. Všechny ty terminus technicus mi sice místy unikaly, ale ne natolik, abych něco vyloženě nechápala nebo mi to tam bylo na obtíž. I filmové zpracování mě bavilo, ale to nedokázalo tak vtipně promítnout do děje všechny ty zápisky stejně dobře, jako kniha.

19 04.01.2023

Tak i já jsem se nakonec rozhodla přečíst tuhle kontroverzní knihu, které je všude plno. A vůbec ten hype okolo nechápu. Dobře, je to kontroverzní a místy nechutné... a to jako stačí? Víc někteří čtenáři nepotřebují?
Smutné, to jediné mě na tom asi šokuje. Mě osobně to nijak neznechucovalo, protože jsem po celou dobu čtení nevěřila ani za mák téhle možnosti. Nebylo to zkrátka vůbec uvěřitelné.

Vážně by lidi přijali myšlenku kanibalismu, protože by údajně neměli dostatek bílkovin a nehledali by jiné alternativy? (jako že už teď jich je tuna) Nebo snad vymizela jakákoliv jiná možnost obživy? Všechna pole a rostliny přestaly plodit?
Vzhledem k tomu, že už v začátku knihy měl Marcos v lednici rajčata, okurku a měl i rýži, tak na světě zbylo nejspíš dost jiného jídla.

Je to prostě až moc absurdní a mnohé chování lidí, aby si maso obstarali, taky. Proč by někdo kradl rozkládající se mrtvoly? Člověk nemá šanci takové maso v sobě bez následků udržet. Něčemu takovému bych možná, ale jen možná uvěřila u knihy odehrávající se za tisíc let ode dneška, v totálně rozbité společnosti bez jakékoliv morálky a pravidel.
Ale ne v dnešní společnosti. Tohle není žádná dystopie. Celé to haló kolem knihy je postavené jen na té absurditě. Ale to prostě nestačí.

Styl psaní mě praštil do očí hned na začátku a nezvykla jsem si na něj, byl moc jednoduchý, použitý čas mi čtení taky nezlehčoval. Jako kdyby to psal žák deváté třídy bez slovní zásoby.
To, že místo přímé řeči tam bylo často jen popsáno, co kdo řekl, mi taky vadilo. Samé on řekl, ona řekla, on tohle, on támhleto.

Postavy byly nesympatické, ploché a celé to bylo prostě jen vyhnané do absurdna, bez špetky nějakého promyšlení a hlubšího děje.

A i ta neustálá snaha šokovat po chvíli přestala mít efekt. Časté popisky z jatek začaly nudit. Tady zafungovala jen obří reklama a relativně originální téma, ale zpracování nefunguje vůbec.

Pobavila jsem se jednou, u věty "otroctví je barbarský čin" jak hlásaly noviny. Vážně tam při psaní autorka neviděla to protiřečení si? Konec jsem čekala, ale totálně to pohřbil.
Tak on si ji celou dobu vychovává a pak prohlásí tohle? Nelogická tečka za nelogickou knihou.

Naštěstí mi přečtení téhle knihy zabralo jen chviličku. Být to bichle, tak budu akorát naštvaná, že jsem ztratila čas tímhle.

Knížka mě nalákala na anotaci a obálku, ale bohužel mě nechytla. Blackovou to nepřipomíná ani náhodou, nechápu to srovnání. Celkově jsem měla problém se začíst, svět mi nepřišel nijak originální ani podrobný a postavy byly taky nemastné neslané. A hlavně mě hrozně nudil začátek a jak mě nechytí ten, mám pak obvykle problém i se zbytkem knihy. Není to sice napsané zle, ale mě to nezaujalo. Už jsem asi moc zvyklá na mnohem rozvinutější a zajímavější fantasy světy a zápletky. Tahle kniha bude patřit k těm, na které si za týden ani nevzpomenu. A do druhého dílu se asi nepustím.

28.12.2022

Místy jsem se i pousmála, ale většinu času mi to přišlo jako takový nic moc mix inspirovaný některými díly Black Mirror, jak u tu několikrát padlo. Příběh jako celek zkrátka nefungoval, místy to bylo zbytečně překombinované a tak se neustále muselo vysvětlovat co jak funguje a proč. Děj to upozadilo a nebyl vůbec zajímavý. Možná kdyby to bylo celé udělané jen jako krátké vsuvky a sekce s komentáři, tak to bude fungovat líp.

1 26.12.2022

Jsem trošku zklamaná. Od Alison jsem četla už hodně knih a prakticky vždycky se mi její zpracování líbilo. Ale tady jsem měla trošku problém. Alžběta mi tu přišla dětinsky zatvrzená a místy i hloupá. na to jak měla být chytrá a schopná. A Robert byl vyloženě jako nadržený pitomec. Četla jsem hodně čistě historických článků a faktů o její vládě a jejím vztahu s Dudleym, proto mi tohle pojetí jejich vztahu nějak nesedlo. Čekala jsem, že se dozvím něco víc o její vládě z jejího pohledu v románové podobě. Ale většinu času jde jen o sňatkovou politiku ( ano, bylo to v její době vážné téma, ale za její dlouhé vlády se toho přece dělo mnohem víc) a o to, zda si pod sukni Dudleyho zrovna pustí nebo ne. Což bylo zdlouhavé a občas dost nudné. A taky mi moc neseděl ten místy dost moderní způsob komunikace a stylu psaní. To je oproti jejím jiným knihám jako pěst na oko.

1 26.12.2022

Mě tahle kniha bohužel nesedla. Snažila jsem se začíst, ale i když je poměrně krátká, tak jsem začala přeskakovat. Vadilo mi hlavně neustálé debatování o nemocech. Každý má v háji nervy nebo žlučník, každý je churavý a citlivý na to či ono. Místy to připomínalo debatu důchodců, který se předhání v tom, koho co víc bolí. Hlavně Parkerovi mi byli dost nesympatičtí a dlouho jsem přemýšlela, co je vlastně pointou této knihy. Asi i dost dělá to, že ji celou nepsala Austinová a já to tam pořád cítila.

1 24.12.2022

Místy jsem se sice trošičku ztrácela kvůli častým letopočtům a taky kvůli tehdejšímu nešvaru stejných jmen v rodových liniích, ale jinak je to čtivá a poučná kniha. i když už jsem některé informace znala, dozvěděla jsem se pořád spoustu nových.

24.12.2022