Terka357 komentáře u knih

Poslední dobou komentáře ke knihám už moc nepíšu, ale s touto knihou jsem ztratila tolik času, že mi to nedá.
Možná nejsem cílová skupina, možná jsem na knihu už příliš stará a možná prostě jen nebyla vhodná doba, nicméně většina knihy pro mě byla utrpením. Neseděl mi styl, vadilo mi vyjadřování a neustálé poučování čtenáře ze strany Jasmine typu “když krasobruslíte, musíte tohle a tohle a je to nepříjemný a ne každej to zvládne, ale já jo. Zastávám názor, že ne všechno se musí čtenáři předkládat na stříbrném podnose, je fajn taky občas nechat ho, ať si tyto věci vyvodí z okolností a životního stylu postavy. V tomhle ohledu mě kniha moc “vodila.
Asi jsem taky jediná čtenářka, která nebyla úplně na větvi z Ivana. Jasně, vývoj jeho postavy byl super, ale něco mi na něm příšerně vadilo. Nejspíš to byla jeho arogance, byl na můj vkus hrozný narcis, čímž mi připomínal kluky z tanečního prostředí, ve kterém se pohybuji, a kterých bych se po předchozích zkušenostech nedotkla ani pětimetrovou tyčí.
Taky mi přišla zbytečná všudypřítomná formulace “ten muž, která odkazovala právě na Ivana. Zbytečně melodramatické a ucintané, stačilo prostě napsat “Ivan.
Knihu jsem si vybrala hlavně proto, že prostředí krasobruslení je velmi podobné tomu, ve kterém se pohybuji a studuji. Jednu hvězdu dávám právě za prostředí, dle mého názoru autorka věděla, o čem píše a prostředí popsala skvěle.
Další hvězdu dávám za překvapivou uvěřitelnost vztahu mezi Jasmine a Ivanem. Ty body zlomu mezi láskou a nenávistí byly poměrně originální, neprvoplánové.
A třetí hvězdu dávám sama sobě za to, že jsem knihu dočetla. Trvalo mi to měsíc a půl a dočetla jsem ji, jen kvůli své zásadovosti. Adios.

3 30.10.2023

Tato kniha si od začátku kladla velmi vznešené cíle.
Neměla ambici mě odzbrojit tempem, kterým se většina klasických strhujících beletrií 21. století žene kupředu. Chtěla mě odzbrojit stylem, jakým byla napsána. A to se jí povedlo. Z mého pohledu se jednalo o jakousi dokonalou symbiózu stylu, kterým jsou napsány mé milované knihy z poloviny 19. století, a sarkastického humoru, který by v té době byl naprosto šokující.
Děj pak napsal sám život a tomu se neodvážím nic vytýkat.

6 09.11.2022

Jelikož jsem nečetla anotaci a neměla jsem ponětí, že se jedná o HOROR, čekala jsem něco úplně jiného. Místo toho jsem dostala knihu, jejíž posledních 200 stran jsem zhltla jedním dechem a dočetla ji ve tři ráno. A zkuste si po tomhle bizáru jít v klídku spát...
Dle mého názoru se Mexická gotika povedla. Překvapila, udržela v bdělém stavu a zaryla se pod kůži.

5 23.09.2022

Ellen Marie Wiseman ve mně z nějakého důvodu dokáže jako jedna z mála autorek vyvolat emoce, o kterých jsem netušila, že je v sobě mám.
Toto byla druhá kniha, kterou jsem od ní četla, a skončila jsem naprosto stejně, jako po dočtení té první - plná emocí, lehce psychicky nalomená a s jediným velkým "PROČ???" v mysli.
Konec byl možná trochu uspěchaný, ale koho to zajímá? Svůj účel kniha splnila.

11 02.07.2022

Super příběh, který byl ale místy zbytečně zdlouhavý na konceptově tak jednoduchou knihu. Konec v adekvátním tempu jsem si pak ale moc užila.

2 11.10.2021

Odevšad slyším chvály na skvěle vystavěný děj a výbornou detektivní zápletku, ale mě kniha nijak zvlášť nenadchla. Autorka měla sice super nápad s prolínáním dvou časových rovin a černá smrt je také velmi atraktivní téma, ale tím pro mě plusy končí. Za prvé, ta vypravěcí forma byla prosím co? Kombinace ich formy, skrz kterou promlouvala hlavní postava, a er formy, která byla vyhrazena všem ostatním postavám, na mě působila dosti přeplácaně. Navíc jsme se díky tomu vyústění celé detektivní zápletky dozvěděli prakticky na začátku. Napětí tedy také nula, opravdu zajímavá pro mě byla pouze pasáž, v níž se ve velkém rozmáhala černá smrt. A konečně, dlouhé popisy si podle mě může dovolit pouze mistr pera, jako například Victor Hugo. Autorčino zdlouhavé vykreslování každé hlouposti mě tak brzy začalo nudit.
Z milostné linky jsem neměla ani motýlky v břiše, i přestože vzít si středověkého malíře je tak trochu můj tajný sen. Tady na mě ta chemie ale příliš nefungovala, i když nedokážu říct, čím to bylo.

3 03.08.2021

Dokonalost. Příběh jsem znala, ale do posledních stran mě autor udržoval v napětí a touze pokračovat ve čtení. A pak jsem dostala možnost o této knize mluvit u maturity. Dokonalost na druhou, díky pane Wilde!

6 17.07.2021

Tak já nevím. Na knihu jsem se moc těšila poslední dva roky a záměrně jsem si ji nechávala jako 'to nejlepší nakonec' před maturitou. Werther byl ale dle mého názoru zbytečně ucintaný a ve svém bolu se utápěl tak moc, že to bylo příliš i na romantismus. Ani ty sebevražedné myšlenky jsem po dočtení neměla.

2 17.07.2021

K této knize asi nemám moc co říct. Byla přesně taková, jakou jsem si ji představovala a Victor Hugo opět nezklamal.

4 05.12.2020

Moje první detektivka vůbec. Nemohla jsem sáhnout po lepším titulu, tohle bylo totiž dokonalé spojení úplně všeho, co by kniha měla mít - strachu, napětí, lásky, mylných domněnek a místy pořádného zmatku. K detektivkám, a k Deaverovi speciálně, se určitě někdy vrátím, protože mě vážně bavil fakt, že kriminalisté jsou také pouze lidé a v životě jsou občas stejně bezradní jako my, obyčejní smrtelníci. Fakt, že čelí nebezpečnému vrahovi je dokonce děsí mnohem méně než chvíle, kdy si musí promluvit s životním partnerem.

3 18.06.2020

Tak v téhle knize mi nedávalo smysl snad vůbec nic. Extrémně pomalý rozjezd, který mě vážně nebavil, protože byl prodchnut povrchním koketováním hlavní hrdinky s mužem, kterému záleželo pouze na tom, že je jeho nastávající vážně hezká. Čekala jsem, že jakmile se objeví onen záhadný cizinec, zachrání svou vyvolenou ze spárů povrchnosti, ale to by mezi nimi musela fungovat nějaká ta chemie, která tam bohužel prostě nebyla.
Když se na dvousté stránce konečně začalo něco dít, byla jsem už vážně znuděná, ale nakonec jsem se doplazila až na konec, protože jsem ještě nikdy žádnou knihu neodložila.
Měla jsem velká očekávání a o to více jsem byla zklamaná. Jednu hvězdu dávám za obálku, která je velmi noblesní, druhou za postavu královny Valentiny, která mi jako jediná trochu přirostla k srdci.

1 05.06.2020

Hodnocení píšu bezprostředně po dočtení této knihy a na mysl se mi vkrádá jediná otázka: Proč? Proč tohle všechno? Snad s odstupem času lépe porozumím psychickým pochodům matky a otce Lilly (spíš ne), ale nyní nechápu vůbec nic.
Nikdy bych neřekla, že se mi bude zamlouvat prostředí cirkusu, ale vlastně jsem si ho přímo zamilovala a došlo mi, jak silné osobnosti takový cirkus vychová.
Kniha mě bolela na každé stránce. Je to snad poprvé, co mě kniha vystavovala vyloženě silné psychické bolesti. V duchu jsem za Lilly brečela každou chvíli, kdy se ona statečně držela.
Moc se mi líbil i Juliin příběh, který do děje vnesl alespoň trochu světla.
Tak či onak, nezáleží na tom, zda je zážitek pozitivní nebo negativní, ale zda je silný. To samé platí o knihách. A že tahle silná byla. Dlouho na ni nezapomenu!

10 16.03.2020

Ze začátku mě tato kniha moc nebavila, měla jsem problém zvyknout si na Rune i na sáhodlouhé popisy všeho kolem, o kterých jsem si myslela, že jsou naprosto zbytečné. Nejspíš to byl jen nezvyk, Young Adult jsem totiž v určité fázi svého života přestala vyhledávat, ikdyž jsem stále cílová skupina. Kniha ve mně ale zanechala tak silný dojem, že se plánuji k tomuto žánru určitě vrátit. Postava Rune mi nakonec přirostla k srdci, mám teď chuť pořád zpívat a asi jsem se trochu zamilovala do maskovaného Etalona, který si toho vytrpěl fakt dost.
Moc se mi taky líbilo propojení s dílem Gastona Lerouxe a jsem ráda, že mě tato kniha dovedla ke knižnímu zpracování Fantóma Opery, protože jsem zatím narazila jen na muzikál/operu a neměla o existenci knihy ani potuchy.
Nakonec nemohu hodnotit jinak než pěti hvězdami a neodradí mě ani lehce uspěchaný závěr, protože dojem tato kniha zanechala opravdu silný. A o tom to přeci je...

2 18.08.2019

S touto knihou jsem měla velmi složitý vztah. Miluji muzikál, takže jsem chtěla vědět, z čeho pánové Schönberg a Boublil vycházeli, nicméně knihu jsem si vybrala na léto a u moře se mi tento žánr číst nechtělo. Po 200 stranách jsem ji tedy odložila a vrátila se k ní v září, kdy nám ji paní profesorka dala do povinné četby. Řekla jsem si, že se hecnu a dočtu ji. Byl to boj, ale asi v polovině prvního svazku jsem si na Hugův styl zvykla a zamilovala si všechny ty mistrně použité umělecké prostředky.
Druhý díl jsem dočetla tematicky v autobuse do Paříže a raději jsem si na sebe vzala sluneční brýle, aby spolužáci neviděli moje vlhké oči.
Nemohu dát jinak než 5 hvězd, Victor Hugo byl prostě Pan spisovatel, který věděl, o čem píše, a dokázal nádherně pracovat s tématikou lásky ve všech podobách.

10 17.08.2019

Do tohoto příběhu jsem se úplně ponořila a prožívala všechny chvíle očima Allie, možná se i trochu zamilovala do Noaha.
Popravdě jsem až do poslední chvíle netušila, s kým Allie nakonec skončí a pak mě to docela i překvapilo.
Trochu jsem se bála té 'stařecké' roviny. Měla jsem strach, že nedokážu pochopit problémy starých lidí, ale Nicholas Sparks to všechno tak nádherně vykreslil, že jsem brzy hodila tyto starosti za hlavu.

3 15.08.2019

Tak to byla jízda! Přečteno za jeden den na pláži. Prostě mě to vtáhlo do děje a nepustilo až do konce. Postava Kensington mi byla od začátku sympatická a měla jsem ji moc ráda. Doufám, že na autorku ještě narazím, protože jsem z této knihy opravdu nadšená.

1 15.08.2019

Tak tohle byla síla. Miluji knihy z minulosti a první část knihy odehrávající se ve 20. století mě chytla hned na začátku a nepustila. Pak se to trochu zadrhlo, když přišel skok do přítomnosti. Musela jsem si zvyknout, že místo silné Lottie se na scéně náhle objevila uplakaná Daisy, ale nakonec jsem to nějak překousla.
Postavy mi byly moc sympatické a zvláště s Lottie jsem se perfektně sžila. K této autorce se určitě ještě vrátím.

3 15.08.2019

Zpočátku jsem si říkala, že tohle vůbec není kniha pro mě. 2/3 knihy jsem se do čtení nutila a těšila se, až ji konečně dojedu a budu se moct vrhnout na něco lepšího. Teď bych se za to nejradši praštila po hlavě lopatou. Pak totiž přišel konec, který nabral spád, a já pochopila, že předchozí 2/3 byly metaforou klidu před bouří.
Nekonec nemohu dát jinak než pět hvězd. Všechno bylo hezky dotaženo a pospojováno do jednoho zářného konce plného naděje a pobídce k sebelásce heslem ,,Každý člověk má svůj příběh, který je něčím zajímavý".

1 25.07.2018

Tak tohle byla pecka! Knihu jsem přečetla za dva dny, což je u mě velmi ojedinělá událost, a absolutně netuším, co budu dělat do listopadu, kdy má vyjít druhý díl.
Kniha mi lehce připomínala jiné sci-fi příběhy (Divergence, Hunger games, náznaky Netvora), ale měla v sobě i jistou originalitu, čímž byla o 100% lepší.
Hodně se mi líbila přítomnost morálních dilemat, ve kterých proti sobě stál boj za lidská práva a touha jít s davem a žít pohodlný život.
Hlavní hrdinka v průběhu knihy prošla velkou změnou k lepšímu, takže zatímco na začátku mi připadala nafoukaná a snobská, na konci byla bojeschopná, odvážná, přiměřeně citlivá a (hlavně) zamilovaná do správného člověka.
Doporučuji všema deseti. :)

Tuto knihu jsem si koupila ve slevě, zaujala mě hlavně obálka a i příběh vypadal zajímavě. Řekla jsem si tedy, proč do toho těch 40 Kč nevrazit? Teď děkuji vyšším silám za tohle rozhodnutí.
Knihu jsem začala číst v době, která pro mě byla lehce depresivní a pomalu jsem ztrácela chuť být součástí tohoto světa a žít život, který jsem si vybudovala. Ze začátku jsem se do čtení nutila, nevěřila jsem, že by mi kniha mohla pomoci, inspirovat mě. Opak byl však pravdou a já jsem v hlavním hrdinovi tak trochu našla sama sebe, bytost, která se neustále za něčím honí a nikdy nenechává věcem volný průběh. Kolikrát mě podobnost mezi mnou a Mattem rozesmála.
Joey mi byl neskutečně sympatický a díky jeho ztřeštěnému chování mě také občas zachvátil upřímný smích. Přála bych si, aby podobný člověk žil v mé blízkosti.
Během čtení jsem si označovala Joeyho myšlenky a pokyny, které bych ráda zařadila do svého života.
A závěr? Když jsem knihu před půl hodinou dočetla, cítila jsem se volná, neřízená okolním světem, jistá sama sebou a zdravě sebevědomá. Joeyho psychologie mi toho dala mnohem víc, než v co jsem doufala, a já znovu našla odvahu čelit životu, který se mi nyní nezdá tak složitý.
Děkuji, Arjuno!