Krverůž

od:


KoupitKoupit eknihu

Moderní převyprávění gotického příběhu Fantoma opery, aneb když se neopětovaná láska změní v šílenství… Sedmnáctiletá Rune je velmi nadaná operní zpěvačka, která ale kvůli svému talentu velmi trpí. Její matka ji pošle na uměleckou konzervatoř do Francie v naději, že jí odborníci budou schopni pomoci. Avšak proslýchá se, že v budově školy straší fantom ze známého románu. V KrveRůži se Rune seznámí s maskovaným Thornem, nedostižným houslistou, který ji učí zpívat ve snech, jež se zdají skutečnější než realita, a který ví, kdo dívka je a co provedla. Oba po nějaké době zjistí, že je pojí cosi nad - pozemského, a zamilují se do sebe. Když ale vyjde najevo, komu Thorn slouží, bude se muset rozhodnout: Zničí Rune, nebo bude čelit zlobě fantoma této opery, jedinému otci, kterého kdy poznal?...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/33_/334581/krveruz-VYE-334581.jpg 3.7116
Orig. název:

RoseBlood (2017)

Žánr:
Literatura světová, Pro děti a mládež, Dívčí romány
Vydáno:, CooBoo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (38)

Přidat komentář
Readwoman
12. prosince

Kniha byla opravdu neskutečně krásná.
Rozhodně jsem se od ní opravdu dlouhou dobu nemohla odtrhnout.
I když jsem od ní čekala něco jiného, velmi mě překvapila a líbila se mi.
Dobrý nápad, krásná obálka a opravdu si mě získal Etalon. Raději mu nechci říkat Trn, protože to se mi vážně nelíbí.

any333
07. prosince

Po tom, co jsem se téměř doslovně zamilovala do Šepotání, jsem sáhla po této knize s velmi utkvělou domněnkou, že se dočkám stejné senzace. To jsem se ještě vyhnula všem vlivům, co ale pak nastoupily v podobě ne úplně kladných ohlasů, které jsem si stihla vyposlechnout před začátkem samotného čtení. Přiznám se, že mě docela dost zmátly a na nějaký čas odradily, protože jsem odmítala uvěřit, že bych si tu knihu neměla oblíbit. Asi dvakrát nebo možná i třikrát jsem ji proto odložila asi po sto stranách a vrátila se k ní naplno až po půl roce. Nyní ji mám přečtenou a přidávám se na stranu těch, co říkají, že Šepotání bylo na jiné úrovni. Ano, to bylo. Za mě za to mohl asi hlavně Morfeus a Říše divů, kterým prostě nemůže konkurovat škola v lidském světě a tajemný mladík ve snech. Ale našla jsem v příběhu spoustu jiných kvalit, co mi učarovaly. Autorka prostě nezapře, že se její zájem o gotické věci promítá i do jejího psaní, čímž vlastně prozrazuju, že si mě kniha k sobě připoutala hlavně díky atmosféře. O tu tu šlo patrně především. O ni a samozřejmě o zpodobnění dekadentní romantizované lásky. A přestože by ten 'slaďák' kdekoho mohl odradit, mně v takovémhle morbidním kabátku ani moc nevadí. Spíš právě naopak.
Brala jsem to tedy jako takovou oddechovku, která mi přiblížila jedno zásadní dílo, co jsem zatím ještě neměla tu čest číst, ale díky této 'fanfikci' se na to chystám. Děj postupoval plynule a bez větších zádrhelů, nad nimiž bych si musela lámat hlavu a nebo nevěřit tomu, že to vážně tak a tak dopadne. Konec mi byl zřejmý už dlouho, takže mi pak v poslední kapitole připadalo docela vtipné, jak se moje napjatost a ta hrdinčina zásadně lišily.
Jako plus jsem také přijala citáty v úvodu, protože několik z nich pocházelo z Interviewu s upírem, takže jsem mohla srovnávat, jak to autorka myslela. S hrdiny jsem se docela sžila a nevadili mi, jen mi mnohdy přišlo, že se objevili na scéně, něco málo se s nimi vyřešilo a zase nepotřebně pokračovali dál. Píšu to o němém pomocníkovi a dívkách a popřípadě i Jaxovi a jejich malém 'nedorozumění'. Vztah Etalona a Rune mi přišel takový nesmělý a přesto znalý, což se sice vzájemně vylučuje, ale ono záleželo na měnící se situaci. Místy se mi také zdálo, jako kdyby autorka lehce 'zkřížila' Zacha a Morfea ze Šepotání a vznikl právě takový vyvolený, jaký se tu vyskytl. A právě taková skutečnost mě přiměla, abych si k nim neutvořila takovou cestu jako třeba k Morfeovi a Alysse.
Na závěr se ještě vyjádřím k inkubům, protože jsem si chvilku pohrávala s myšlenkou, že takové popsané kluby by vlastně při troše snahy o představivost mohly dost dobře skutečně existovat. Ale raději se v tom příliš nebudu vrtat. Z knihy pro mě plyne to, že si ji v budoucnu zase někdy ráda přečtu, abych nasála trochu gotiky, a že se kvůli ní brzy podívám na originálního Fantoma opery.

ProstěAmálka
21. listopaduodpad!

Knihu jsem začala číst jen abych měla něco s sebou do vlaku. Půjčila mi jí sestra a já doufala, že mě kniha bude bavit. Podle popisu jsem si říkala, že by to mohlo být něco pro mne. Ale takhle moc jsem se nikdy nespletla. Knihu je na začátku nudná, což někdy knihy bývají, ale toto se nerozjelo ani po přečtení poloviny knihy. Tak jsem knihu odložila a nikdy se k ní už asi nevrátím. Možná by mi nepřišla tak hrozná kdybych předtím nečetla knihu od S. J. Maas Dvůr trnů a růží.

Fazulajda
29. října

Tak tohle bylo opravdové zklamání. Co od autorky čekat jsem netušila, ale že to bude až tak špatné, jsem nečekala. Že to bude běh na dlouhou trať jsem ale věděla už po pár větách. Přítomný čas z první osoby, fujky. Trnovi kapitoly mě bavily (především z jeho dětství), ale i ty byly postupem času horší a horší.
Pokud má někdo taková témata rád, tak asi proč ne. Ale pro mě to není. Doufám, že Šepotání mě nezklame, trochu se bojím.

brzda.
10. října

Od knihy jsem čekala mnohem víc.

Tesset
22. září

Větší slátanina už to asi být nemohla, což jsem u této spisovatelky po přečtení Šepotání fakt nečekala. Absolutně nic zajímavého se celou dobu nedělo a pak na konci shrnuto do jedné strany. A co asi vážně nepřekousnu, tak byly telepatické rozkazy kocourovi, vztah-nevztah mezi hlavními hrdiny, který nejen, že nebyl vášnivý, ale podle mě v podstatě ani neexistoval a to, jak kocour odemyká zámek pout drápkem. To už bylo i na mě moc. Nikdy víc.

Percabethka
11. září

SPOILER ALERT
Fantom opery je upír? Vážně?
Dlouho jsem váhala, jestli po Krverůži sáhnout, protože jsem od Howard četla Šepotání, které se mi vůbec nelíbilo. Protože je pro mě ale Fantom opery srdcová záležitost, nakonec jsem se do ní pustila.
Po téměř 200 stránkách, během kterých se absolutně nic nedělo, protože tam byly pořád jen nějaké flashbacky, hlavní hrdinka konečně potká fantoma, jenže místo toho, aby se děj přestal vléct a začalo se alespoň něco dít, se tam jen navíc objeví trapné scény a... Tohle:

"Ráda bych fantomovi upletla prstové ponožky a připomněla mu, jak si z vlastních prstů vyrobil loutky. Možná je to trochu divný dárek pro kluka, ale rozhodně si přeju, aby mu už nikdy nemrzly nohy a aby už nikdy nebyl osamělý."

Upřímně mám z té knihy pocit, že jde spíš o parodii než o retelling. A to ani nemluvím o tom fantomově dětství, upírech a obchodu s dětmi...
S touhle autorkou už vážně končím, i kdyby mi napsala retelling třeba na Bídníky. #HowardNoMore

brzda.
11. srpna

Pěkná čtivá kniha s dobrým nápadem.

Brunnetka
03. srpna

Jako přečetla jsem to, ale... Na Šepotání to nemělo. Příběh Fantoma Opery mi nic moc neříká a knížka mi přišla až zbytečně zdlouhavá a hlavně zbytečně složitá... než jsem přišla na to, o čem to je.. Znova to už asi číst nebudu...

Viviana-Mori
28. července

Dávám tři hvězdy. Ne proto, že by kniha byla více špatná než dobrá, ale protože jsem v té samé době četla knihy, které jsem ohodnotila za čtyři a přece jen mne zaujaly víc. Série Šepotání mne opravdu nadchla a bavila, toto bylo slabší. Kniha má spoustu krásných momentů, není nudná, ale chyběl mi tam nějaký emotivnější náboj. Láska, po které touží každá žena, po spřízněné duši, ta se tam najít dá, ale zmínky o auře a čakrách... no, to prostě zrovna mne úplně nenadchne.
Hlavní hrdinka byla fajn. Ostatní také, vše živě běželo před očima, ale asi jsem už ve fázi, kdy čekám o něco víc. Ale pokud autorka vydá další knihy, určitě si je přečtu.

wildXchos
08. července

Příběh mohl být lépe promyšlený, a i postavy byly takové nijaké. Nikdo nedostal možnost se pořádně projevit. Autorka má velmi osobitý styl psaní, který se hodí k sérii Šepotání, ale k tomuhle už tolik ne. Nápad je ale hodně dobrý a některé části mě hodně bavily.

Veruu95
16. června

Za mě teda perfektní, možná mi tahle kniha sedla i trochu více než série Šepotání (a to jsem z ní byla také nadšená!). Kdybych mohla, dám snad i více hvězdiček, tohle mi fakt sedlo, skvělý námět a skvěle zpracovaný. Rozhodně jsem se nenudila a věřím, že se k ní za nějaký čas ráda vrátím. :-)

Misa.V
14. června

"Duch hudby opravdu existoval."
Má láska k Fantomovi opery nezná hranic. Děkuji, Anito, že jsi tento příběh tragické lásky opět oživila v této nadpozemsky krásné knize. Ještě teď, pár hodin po dočtení, se ve mne mísí tolik pocitů, že se to nedá ani slovy popsat. Neustále mi v hlavě zní mé oblíbené melodie z muzikálu, které mě provázely celou knihou. Jako by mi je poslal sám Anděl hudby. Jedna z nejkrásnějších knih co jsem kdy četla...

Denisa153
17. dubna

Na sérii Šepotání to nemá, ale dalo se to číst a bavilo mě to. Jen mi přišlo, že je tam moc prvků - fantom opery, energetičtí upíři, aury atd.

Faith4Ness
12. dubna

Je to zvláštní knížka, o tom žádná, ale četlo se mi to dobře. Je prostě jiná a svá, určitě nebude bavit každého. Pokud ale máte rádi příběhy, ve kterých se fantazii meze nekladou, dejte jí šanci.

TerezV52
27. března

Byla to pro mě zatím ta nejkrásnější knížka co jsem kdy četla.

MirijamFrankl
03. března

Mě se kniha se svým lehce šílený a morbidním námětem líbila. Zamilovala jsem si Krverůž a hlavně motiv přátelství a lásky, který se táhl celou knihou. Jediné, co mi na dějí vadilo, že autorka trochu splétala moc věcí dohromady. Fantom opery+ energetičtí upíři? Čakry? Saint Germain?
U Šepotání to byl prostě svět Alenky, být netradičně pojatý, ale pořád jasná Říše divů. No, uvidíme, kam se Anita bude ubírat.

MirijamFrankl
25. února

Mně se kniha moc líbila od začátku, měla nádherně ponuře romantický nádech, četla se výborně. Oblíbila jsem si mnoho postav, hlavně Runiny přátele, ale například i Roxie s Kat, které tomu příběhu dodávaly šťávu. Romantické scény samozřejmě dokonalé, jenom už jsem v půlce knihy skřípěla zuby, když jsem viděla slovo smyslné. Akční scény byly velmi věrohodné a Rune jsem dobře chápala. Zřejmě jediné, co bych vytkla je, že autorka to možná s fantomem, Saint Germainem a upíry trochu přehnala, takže v kombinaci s lehkým, návykovým stylem to zavinilo, že jsem si ke konci knihy nepamatovala informace na začátku.

Alča003
14. února

Série šepotání mně okamžitě vtáhla do děje a tak jsem se těšila na další knihy této autorky. Nečekala jsem od knihy tolik, jako od šepotání, ale i tak mně zklamala. Přišlo mi, že se toho v první polovině moc nedělo a celý děj mně moc nezaujal.

Christianne.K
14. února

Čekala jsem to mnohem horší, ale zároveň to nebylo zas takové bum.

Marthas
08. února

3,5/5
Knížka nebyla nijak strhující ale nebyla ani špatná a na to, co jsem čekala, že dostanu, jsem byla celkem příjemně překvapená. Někde jsem četla, že předchozí knihy autorky měly neblahou vlastnost a to, že byly plné a to doslova plné překlepů a zkomolenin.
A ano, i zde to bylo, ale díky bohu si to šotci užívali, a to ve snesitelné míře spíše na začátku a uprostřed, a na konci, když byl člověk vtažen do děje už neobtěžovali.
Ale pár věcí by mě zajímalo a to, třeba, zda bude další díl, podle toho konce to ani nevypadalo, že by se chystal.

Bettybook
07. února

Úžasný, ale Šepotání to nesahá ani po kotníky. :)

4laras
15. ledna

Po té, co jsem se prohltala sérií Šepotání jsem čekala něco podobného.
Něco bylo, to nemohu popřít, ale kniha mě nezaujala tolik.
Téma na Fantoma opery bylo zajímavé a vše okolo Krverůže jako školy bylo zábavné prozkoumávat.
Rune mi přišla jako správná hrdinka, která se stále vrhala do všeho po hlavě, což se mi líbilo, ale po čase by jí mohlo dojít, že je Fantom vždy o krok na před.
Ďábel byl moje nejoblíbenější postava, protože mi přišlo, že nedělal společnost Rune ale mě jako čtenáři.
Přišlo mi milé i to, že na začátku každé kapitoly byl citát z nějaké opery, či z něčeho jiného.
Pro mě má kniha místo v poličce, ale více než tři hvězdičky dát nemohu.

IvankaM
12. ledna

Strašně dlouho mi trvalo, než jsem se začetla. Asi tak do poloviny knihy. Pak jsem zbytek dočetla během jednoho dne.
Nebylo to špatné, ale zase nic extra. Fantoma opery naprosto miluju a hádám, že v tématu bylo strašně moc potenciálu, který spisovatelka nevyužila.
Ale přečtení nelituji.

Ewik
09. ledna

Jsem trošku zklamaná, ale možná to bude jen tím, že jsem Krverůž četla bezprostředně po Fantomovi opery a měla příliš velká očekávání v něco nového. První půlka je ale plná zbytečně sáhodlouhých popisů, které když čtenáře neodradí, tak ho alespoň mírně otráví. U mě to tak bylo.
Autorka měla k dispozici zajímavé téma, ale řekla bych, že do svých rešerší a posléze i příběhu vložila zbytečně moc nadpřirozena a šílenství. Z Erika udělala maximálně vyšinutého psychopata.
Druhá půlka ale konečně popadla dech a já se nemohla odtrhnout. Napínavé, zamotané a plné něžné romantiky a přátelství. Škoda jen toho únavně rozvláčného začátku, protože když se konečně příběh rozproudil, byla to pecka.
S opravdovým fantomem opery, ale není srovnání.

Pedruska01
07. ledna

Tak konečně mohu říci, že jsem knihu dočetla. Upřímně, byla to větší dřina než jsem čekala.
Námět nebyl vůbec špatný, ale autorka si s ním nejspíš nedokázala poradit. Předchozí její série a tato kniha - jako by to psali různí lidé. Nechápu. Tohle jsem teda vážně nečekala. Ačkoliv jsem se těšila, nejen anotace vypadala dobře, ale i kniha samotná má krásné grafické zpracování, však především autorka tak úžasného předešlého příběhu... zklamalo mě to. Četla jsem to mnohem déle, než bych čekala. Ale musím přiznat, že svou čtivost to rozhodně má i přes mnohé kazy, přesto neměla jsem problém knihu odložit. Musím souhlasit s většinou předchozích komentářů - moc popisů, méně děje. Jako popisy - fajn, ale už by se to mohlo rozjet. Když jsme u toho rozjezdu... Do poloviny knihy, a nemá zrovna málo stránek, jsme mohli jen hádat, dedukovat a představovat si ohledně zápletky, toho tajemství. Autorka nám nedala ani vodítko, nápovědu nic. Takže se čtenář plácal v něčem, co neuměl pojmenovat a nakonec ani nevěděl, jak se k tomu postavit. Od poloviny knihy to bylo mnohem lepší. Konečně jsme získali nějaké informace. Samotný konec byl tak... jak to říct, nemluvím ani o tom, jak to autorka vymyslela, spíš s jakou rychlostí ho utnula. Čtenář by to i hltal, ale stačí obrátit list a je tam bez upozornění shrnutý "děj" o měsíc později. To si autorka najednou uvědomila, že psala sáhodlouze žblepty o ničem a najednou jí došla stanovená kvóta nebo co?!
Postavu Rune jsem celkem brala - neměla jsem s ní problém, až snad ke konci se chovala zvláštně? Nevysvětlitelně hloupě pak naivně. Jak když jí náhle přeskočí kolečko. Ohledně Etalona nemám křivého slova. Jediné snad - společně s Rune. Oba vlastně byli nepolíbení puberťáci, ale autorka je spolu nakreslila jako světoznalé vášnivé milence - tyhle části mi trochu vadili, nehodilo se to. Neuctivý, laciný prvek.
Celkem jsem nad tím přemýšlela. Ze záčátku jsem si odmítala, že bych tu knihu viděla špatně, tak jako většina, tak jak tomu odpovídá hodnocení. Když jsem na konci, zjišťuju, že tomu tak skutečně je, že nemám sílu natož odvahu to hodnocení nějak zvednout. Chvílemi v příběhu bylo na mě taky až moc napřirozena a nesmyslných vymožeností, což mi taky nepomohlo. Tohle se trochu nepovedlo a já jsem z knihy malinko zklamaná. Hodnotit to budu zlatým středem.

zuzana4291
27.12.2017

Velmi zajímavé téma, bohužel zpracování bylo velmi nudné. Hodně popisu emocí, prostředí, ale samotný děj občas hodně zaniká v tomto popisu.
Pár stránek, kde je napínavý děj a vypadá to dobře se najde, ale moc jich není.

makyla
14.12.2017

První a zatím jediná kniha od této autorky. Samozřejmě jsem začala číst kvůli Fantomovi. Originál knihu Fantom Opery mám samozřejmě přečtenou a v žádném případě mi nemohl uniknout ani muzikál. :)
A právě proto, že znám předlohu, trochu mi tam neseděla postava Erika. To už bylo takové moc přitažené za vlasy. Jinak samozřejmě romantika, krásně se čte, ale za plný počet to není.
Nicméně určitě si najdu čas na další autorčiny knihy.

Venny345
10.12.2017

Kniha byla skvělá....
Moc se mi líbil Etalon a Ďábel :-)
Smekám klobouk pred prekladatelkou, výborná práce.
Jediné, co bych vytkla, tak byl trochu uspechany konec. :-/

kaca3606
08.12.2017

tahle kniha se mi nelíbila,protože (nechci házet spoilery) to o čem je ,už mi leze krkem, četla jsem jí strašně dlouho