Terezaazeret komentáře u knih
Je to oddychka, ale se vším všudy. Text rychle plyne, je vtipný, místy dojemný, postavy jsou tak nějak v pohodě.
Když budu ve stáří jako dáma v téhle knize, nebudu si stěžovat. Kniha mě bavila.
Nemůžu o tom říct nic negativního, uvědomuju si tu literárnost, ale vůbec mě to nebavilo. To doufám říct můžu. Omlouvám se.
Detektivka, ve které mi nic nechybělo. Poctivě napsané, s dobře vykreslený i charaktery postav.
Tohle je taková klasika, kterou jsme na střední četli snad celá třída. A tu knihy četli i lidi, kteří normálně nic nečetli. A to mluví za vše, líbila se jim.
Jednoduchá myšlenka, pár přátel a máte tady další čtivou oddychovku od Hartla. Bavila jsem se, ale není to ten typ knihy, který by ve mně po dočtení rezonoval. Nicméně čtivé to bylo a můžu doporučit, když si budete chtít oddychnout po náročném dni.
Tuhle knihu jsem jako malá nesnášela. Nudila mě. Když jsem si ji přečetla jako dospělá, některé myšlenky mi připadaly roztomilé, zároveň bych se je ale styděla číst nahlas. Jde o formu. Klišovitost, šablonovitost, z níž vycházejí nejrůznější motivační knihy. Malý princ je pro mě tisíckrát vyplivnutá a znovu sebraná žvýkačka, postrádá pro mě magii a poetičnost, protože z knihy cítím velké tlačení na pilu, jakkoliv jsou samotné myšlenky v ní ve své podstatě moudré.
Moudrost tohoto muže sahá opravdu daleko. Kéž by byli všichni takoví. Kniha je nesmírně obohacující.
Nemůžu si pomoci, ale vnímala jsem celý příběh jako zcela zbytečné tlačení na pilu.
Pbčas sáhnu po něčem starším a prověřeném. To je pak spokojenost, panečku. Odsejpá to, vtipné je to tak akorát a dojemné taky. Hlavně je to ale skvěle napsané. Jedna z mých nej knih letošního roku.
Miluju Agathu. Vše, co napsala, takhle kniha je ale jedna z mých nejoblibenějších.
To postupné propojení osudů se mi v díle líbilo, stejně jako celá kniha.
Omlouvám se za negativní názor, ale nepřipadalo mi to ani trochu vtipné. Křeč a nuda, tak bych knihu, které se dalo v reklamách zbytečně moc prostoru, popsala.
Na Halině je skvělé, že vždycky přesně víte, do čeho jdete. Její humor je pořád stejný, jako byste zapnuly reprízu Banánových rybiček. A tak, když mám chuť na jemný, lehce moudrý humor bodré, ženy, která netlačí na pilu, protože nemusí, je totiž vtipná, sáhnu po její knize. A protože mě první vlna pandemie zasáhla svou nudou, sáhla jsem po této knize, která korona dění celkem mile reflektuje.
Tohle je opravdu strašný blábol. Mizerně napsané, mizerný příběh, ne moc dobře vykreslené postavy, nesmyslné úvahy a faktické chyby. Nedejte na masivní reklamu. Tohle byl ultrashit.
Druhá autorčina kniha, kterou jsem četla a moc mě bavila. Líbilo se mi, že příběh orámovala jedním dnem. Kniha je rozdělená do 24 kapitol, po hodinách. V každé kapitole se seznámíme s příběhem určité postavy, nabízí se, že se jejich životy nebo osudy prolnou, jak tomu často bývá, ale to se nakonec nestane, jediné, co mají společné je, že se sejnou na místě v okamžik, na který všichni čekali. Teda vlastně ne všichni tam dorazí, ale nechci spoilovat. Příběh mě moc bavil, místy jsem se dojala. Jestli hledá tip na dobrou knihu, tak tohle je můj tip.
Ne a ne se začíst, najít v sobě puzení číst dál a brát knihu opakovaně do ruky. Jejímu kouzlu jsem prostě nepropadla.
O této knize jsem se dozvěděla náhodou tady, na Databázi a je skvělá.