Démon alkohol

25 06. ledna

Kniha o části života Jacka Londona, která ukazuje jaký může být alkohol a co umí udělat s člověkem. Řekl bych, že nejlépe tento životopis napsal Irving Stone ve své knize Námořník na koni, kde podle mne popisuje tuhle část o alkoholu Londona o dost lepší než autor sám v knize Démon alkohol. Jinak ale kniha si zaslouží alespoň čtyři hvězdičky.

2 01. ledna

Kniha, která pojednává o autorově častém a také velice brzkém setkání s alkoholem ... Jak ho touha k alkoholu (který mu moc nechutnal) doprovázela na cestách po světě ... Ano, je to útlá kniha ... Ale nic moc jsem si z ní nevzala ... Začátek mi připadal i trochu vtipný ... (myslím, že jsem téma letošní výzvy splnila)

26.06.2022

Kniha, na kterou jsem se hodně těšil a dokonce jsem si ji koupil. Z knihy jsem přečetl asi prvních 50 stránek a pak jsem sáhl po elektronické verzi takže v podstatě můžu hodnotit knihu pod názvem Démon alkohol. Nemůžu se zbavit pocitu, že autor se strašně opakoval. Trochu nechápu, proč je kniha tak dlouhá. Je psaná formou deníku a neustále opakování je až příliš patrné. Tři hvězdičky dávám spíš z empatie

04.04.2022

Kniha ma nebavila... Po 20 stranach som ju vymazala z čítačky. Dookola autor píše to isté. Tie isté frazy a 'pravdy' a 'filozofovanie'...dakujem nič pre mňa

9 20.01.2022

Vůbec jsem to nebrala jako nějakou osvětu o alkoholu, nýbrž jako brilantní autobiografické dílo. Po dlouhé době jsem měla pocit, že čtu literaturu a vpíjím se do stránek, prožívám sto let starý život. Moc jsem si četbu užila a jsem ráda, že jsem na knihu narazila.

7 09.01.2022

Skvělá sebeanalýza pádu nealkoholika do spárů Démona. Obvzlášť když víme, jak Jack dopadl. Jak se stane něco odporného nepostradatelným. Velmi doporučuji pro každého, kdo se rád podívá na dno skklenky.

4 14.11.2021

Dovolím si lehce kacířskou tezi- Démon, jejž měl Jack London v sobě byl více či méně ztělesněním toho, jak slavný spisovatel žil, kde se zrovna pohyboval nebo kterou práci zrovna vykonával. Víc než o alkoholových opojeních zde London rozehrává studii trpící lidské duše, jež zažila genezi z těžkých podmínek oaklandského resp. sanfranciského zálivu. Chtěl chodit s děvčetem za ruku, moc mu ta sounáležitost nešla. Uvykl si masívně číst tiskopisy, monografie, cestopisy či poezii, avšak když došlo na změnu životních (ne)jistot (např. otrocké práce vykládání uhlí, jež se spalovalo), okamžitě těchto kratochvílí musel zanechat. Bylo to minimálně 15 hodin denního odříkání se, makání jako šroub, aby vůbec mohl jakž takž žít. Svého Démona nikdy nepřevezl, protože se potkával s takovými chlápky, u kterých by se nepití bralo jako urážka potažmo zrada.

75% hodnocení.