Démon alkohol

21. srpna

Musím říct, že jsem čekal víc. :-/ Bohužel mi nesedí styl "vyprávění" a nechytlo mě to od J.Londona tolik jako Tulák po hvězdách. Asi jsem měl velké očekávání. Ale jeho popisování setkávání s Démonem je přesné a určitě by tato kniha měla být v každé osobní knihovně.
P.S.: Já bych jí tak o 100 stran zkrátil.:-)

26. května

Stručný životopis Jacka Londona. Ale jeho příhody, ač byly sebevíce zajímavější, jsem četl vždy nějak rychle bez většího zájmu až do doby, vždy do doby kdy mu zkřížil cestu Démon. V knize mě bavily hlavně pasáže, při kterých na autora působil alkohol, jejich seznámení, přijmutí, forma vyrovnání se s touhou a ,,nátlakem´´ společnosti, až k ,,podlehnutí´´. Člověk se v mnohých částech vidí, i po celém století jde o dílo aktuální.
Jack Londonova třetí kniha, co jsem přečetl, a zatím mě vždy dokáže donutit k zamyšlení, srovnávání, porozumění a údivu. Úchvat nad jeho myšlenkami mi ,,nedá spát.´´

04. května

Po přečtení démona mi nezbývá než zvolat, na zdraví.Na mě ta kniha nepůsobí jako alkohol metla lidstva ale naopak. London popisuje svá nejlepší léta(právě s kořaličkou) tak báječně, že mu jenom můžem závidět.Chudák, kdyby věděl co příjde za sto let(drogy,pornoprumisl apod.) tak by ještě jásal.Ač pijan jako Dán, v té době si nepřipouštěl že je vlastně alkoholik-to mě bavilo.Kniha zajimavě napsána ale takových podobných příběhu bude dneska spousty.

27. dubna

Pan Spisovatel ve své nejlepší formě o celoživotním rande se svou můzou.

12. dubna

Knihu jsem četl už po několikáté. Pod spoustu myšlenek Jacka Londona bych se mohl podepsat. Některé názory jsou sice naivní (například, že ženy zatočí s alkoholem), ale na tom je vina hlavně doba ve které autor tvořil a žil. Rozhodně toto dílo stojí za přečtení a za trochu přemýšlení.

21. března

Kniha je dokonalá, bezpochyby jedno z nejlepších děl 20. století. Nicméně pokud bych byl já spisovatel a měl se rozepsat o svých myšlenkách, které mě napadají při čtení a zamyšlením nad Démonem, pak je Londonova autobiografie jen první panák večera.

Přečteno a je to perfektní kniha. Sice prakticky nepiju, ale tenhle příběh mě ba!

10. ledna

Přečetla jsem ze zvědavosti, ale nijak mne to neoslovilo . Asi nemám vztah k alkoholu.

1 01. ledna

Myslím, že přestože se celý obsah knihy točí kolem alkoholu, autorova vztahu k němu a role, kterou hrál v různých fázích jeho života, kniha zdaleka není jen o alkoholu (kdyby byla, asi by mne přestala zajímat po několika prvních stranách). Je to ale obecně zajímavá sonda do lidské psychologie (a řekl bych, že J. London je v tomto směru výjimečně bystrý a inteligentní pozorovatel) a v závěru obsahuje i pár zajímavých existencialistických úvah o životě a jeho smyslu.

13.11.2016

Přišlo mi to pořád dokola, nějak jsem ani nemohla dočíst. Ovšem Démon alkohol je metla lidstva, s tím souhlasím!

23.08.2016

Do poloviny dobré,pak už jen chlast a chlast (vlastně už že začátku ale to jsem četl v podroušeném stavu,to člověku tak nepřijde) .A jelikož čtu knihy jen po práci v různých hospodách a pakliže jste alkoholik jako já,nevíte jestli čtete knihu či svůj životopis.Ale je to krásný příběh jako můj alkoholika.

12.08.2016

Filipika proti alkoholu a jeho tolerováním společností. I po více než sto letech stále aktuální.

19.05.2016

Takhle to fakt funguje...AA.

10.01.2016

Parádní knížka, kde se Jack vyznává v podstatě k tomu, že pil kvůli tomu, že ostatní pili také. Vlastní selhání příliš nepřipouští a vzhledem k biografii "Námořník na koni" je jasné, že nám toho ještě docela dost zatajil, zejména alkoholismus v poslední čtvrtině svého života. Maximálně čtivá kniha, podobně jako My děti ze stanice zoo.

04.01.2016

Hezká kniha, která skvěle popisuje nástrahy alkoholu. Je také zajímavé se zamyslet nad tím, jak si autor myslí, že se další naše generace postarají o to, aby se jejich děti nedostaly k alkoholu. A jaká je současná doba? Naprosto stejná. Chlastu je všude plno a kdo z teenagerů pravidelně nezvrací po víkendové akci, jakoby ani nebyl.

4 25.12.2015

Velmi zajímavá knížka. Nikdy by mě nenapadlo, že se toho dá o chlastání tolik napsat. Ale ona není jen o alkoholu. Ale také o životě, o životě v iluzi, v polopravdách. O tom, že i když už vše máme, pořád nám něco chybí. O tom, jaký by život mohl nebo měl být, ale jaký je ve skutečnosti. A nebo to není skutečnost... Kniha, dnes už více jak sto let stará, je svým sdělením myšlenek a pocitů velmi aktuální. Sám jsem se v ní několikrát našel. Ve věcech, nad kterými jsem přemýšlel podobně jako autor, nebo jsem prožil podobnou zkušenost. Někdy mi také připadlo, že kniha vlastně není vůbec o alkoholu. A nejzajímavější pasáže často nejsou o pití. Jack jen popisuje svůj život a dobrodružství, která prožil, své pocity. I bez výčepů by to vše bylo velmi poutavé. Ale Démon alkohol je prostě všudypřítomný. Tenká knížečka, skrytým obsahem tak objemná, že by naplnila hned několik svazků. Některé pasáže jsou jak dobrodružný román, v jiných se nic neděje. O to více nad nimi ale musíte přemýšlet. Proč vlastně člověk pije? Aby zapomněl na bídu skutečného života a žil v iluzi? Nebo aby se z iluze dostal a poznal pravdu? A vlastně jestli naučit se pít, neznamená nepít vůbec?

2 19.12.2015

Jack London je jeden z mých nejoblíbenějších autorů. Tohle je taková jeho autobiografie. Četl jsem ve verzi, kde vydavatel myslím lépe zvolil název. Oproti původnímu trochu bulvárnímu Démon alkohol, zvolil překlad z originálního John Barleycorn na Pan Ječmínek. Jack London Pana Ječmínka taky několikrát zmiňuje v ději. Tato imaginární postava je taky ústředním činitelem celé autobiografie. Láká Londona k pití alkoholu a provádění různých nebezpečných a podivných kousků.
Celá kniha působí trochu smutně v tom, že autor toho zažil opravdu hodně. Plavil se s ústřicovými piráty, hledal zlato na Aljašce, jezdil na dlouhé výlety s manželkou na koni, přeplul oceán, napsal spoustu skvělých a úspěšných knih, atd.. Ale celou dobu je pronásledován Panem Ječmínkem, který ho svádí na scestí.
Smutná myslím v tom, že můj názor je trochu opačný než autorův. Který vypráví, o tom, že si s Panem Ječmínkem nikdy neměl začínat. Myslím, že kdyby se London s Ječmínkem vůbec neznal, tak by jeho život zdaleka nebyl tak pestrý, a možná by nenapsal ani žádnou zajímavou knížku. Samozřejmě nic se nesmí přehánět, Londonův život skončil dost brzo. Každopádně, kromě neuvěřitelného autorova života se taky jedná o dost dobrou studii nárazového alkoholika. Jenom pro to smutné vyznění, bych ho asi někomu, kdo se léčí z alkoholismu nedoporučil.
Taky jsem někde četl, že tahle kniha byla jedním z iniciátorů americké prohibice v roce 1920.

2 08.12.2015

- Světlo mi hořívalo aţ do dvou nebo i tří v noci, coţ přivedlo moji hodnou sousedku k sentimentálním dedukcím hodným Sherlocka Holmese. Ve dne mě nikdy neviděla, a proto usoudila, ţe jsem hazardní hráč, kterému matka staví do okna světlo, aby zbloudilého syna přivedla na pravou cestu.

- Víno do sebe, rozum ze sebe.

- Kdo se jednou spálí, musí kázat o ohni.

-Vidíš," řekl mi můj Démon. "Ten si dával na sebe nějak pozor. I doutníky přestal kouřit. A tohle má za to. Hezky to s ním dopadlo, co? Bacily se prostě někde objeví. Nemůţeš se protinim bránit. Ten tvůj skvělý doktor se jim uţ předem bránil, jak jen mohl, a přece ho dostaly. Kdyţ takový bacil začne létat, nemůţeš vědět předem, kam dosedne. Moţná ţe zrovna na tebe. Podívej se, čeho všeho se ten člověk odřekl. A ty se chceš odříci všeho, co ti dávám, jen proto, aby si pak nějaká taková potvůrka na tebe skočila a zdolala tě? V ţivotě není nic jistého. Všecko je jako v loterii. Já ti však vykouzlím lţivý úsměv na tváři a vysměji se skutečnosti. Usmívej se se mnou, směj se! Konec tě stejně nemine, ale zatím se směj, Vţdyť svět je tak temný! Já ti v něm pěkně posvítím. Vţdyť svět je tak prohnilý, kdyţ se v něm mohou dít takové věci, jaké potkaly toho doktora. Jen jedno ti zbývá, napít se a zapomenout."

2 17.10.2015

Po dočtení jen přemýšlím, jestli se ze mě nestane abstinent...
Rozhodně knihu doporučuji.

Ach jacku, jacku (mimochodem, věděli jste, že to znamená Honza?!)...A koho hned napadá ten Daniels, je jasný případ...kdyby na něj byly prachy. (Já su teda spíš Jelínek-Myslivec-Božkov klasa. A Kozel. Tss, áááách.). Raději nehodnotím.

18.07.2015

Dosti otevřené čtivo... o otevřených lahvích a hlavně vyprázdňovaných lahvích. Čistokrevná úkázka rčení "špatná společnost kazí mravy".

4 25.06.2015

Mne sa asi zo všetkého najviac na tejto knihe páči jazyk, akým je napísaná. Ako umelecky sa dá písať o alkohole, o stavoch, ktoré prináša, o pijanoch, z ktorých má každý z nich s Majstrom alkoholom iný vzťah... Presne to som od knihy aj čakala a v podstate ma to aj prekvapilo, aká existuje rôznorodosť rovín opitosti a koľko zaujímavých slov sa dá napísať v súvislosti s najväčšou metlou ľudstva.
"Podajú mi špiritusu, slabo zmiešaného s vodou a hneď ma popadne jarosť, červy mi vojdú do mozgu a Majster mi šepce, že život je veľkolepý a my všetci smelí a krásni - slobodní duchovia, rozvaľujúci sa ako bezstarostní bohovia po pažiti a posielajúci tento pľuhavý, sfľandravený svet konvencií do horúceho pekla." a na druhej strane „Majster sa zalieča slabosti a nezdaru, únave a vyčerpanosti. Je ľahkou únavou. A po celý čas luhá. Telu dodáva nepravej sily, duchu nepravého vzletu a veciam vzhľadu toho, čím nie sú, viac krásy im dáva, než majú..."

„Ach – a to mluvím na základě svých pozdějších zkušeností – bůh mě chraň před většinou těch průměrných mužů, kteří mají chladná srdce a chladné hlavy, kteří nekouří, nepijí, ani neklejí a nedopouštějí se ničeho, co je smělé, hazardní a vyzývavé, protože do jejich chabé tkáně se nikdy nezabodly ostny a trny života, které nutí člověka, aby překročil své meze a byl odvážný jako ďábel. S takovými se nesetkáváme ve výčepech, ti se neposmívají ztraceným nadějím, ani nevzplanou touhou po dobrodružství, ani nemilují šílenou láskou nebeských dětí. Mají příliš mnoho starostí, aby si uchovali nohy v teple i klidný tepot svých srdcí a honili se za pochybnou kariérou, jež odpovídá průměrnosti jejich ducha.
A proto žaluji na svého Démona. Právě ty dobré chlapíky, kteří za něco stojí, chlapíky, jejichž slabostí je přemíra síly, přemíra ducha a žáru, ohně a nezkrotnosti, nenechává na pokoji a ničí je. Jistě, ničí též slabochy, avšak o těchto nejhorších příslušnících lidského plemene tu nemluvím. Mě zajímá, že Démon alkohol ničí právě ty nejlepší z nás.“

Na můj vkus London trochu moc upřednostňuje temperamentní a smělé typy, které „shoří, nevyhasnou“. Jemu samému se ale v odvaze a elánu překračovat své meze opravdu málokdo může rovnat. Do dvaceti let prožil tolik dobrodružství, o kolik většina z nás ani snem nezavadí. Jack London – inspirace pro pecivály a ustrašené duše.

05.03.2015

Kniha je to skvělá, ale název a tím pádem neustálý výskyt démona v textu mi nesedí. Často to posouvá význam vět v porovnání s Johnem Barleycornem v originále někam jinam, k tupému moralizování.

19.12.2014

Není moc příležitostí k tomu, aby člověk fandil takto parádnímu „vožungrovi“. Ale tady prostě musí…

19.09.2014

Krásné nesnáze alkoholu a jen alkoholu. Kniha ze života alkoholika a dobrodruha. Nuzáka a nicky. Trošku obdobná dětem ze stanice Zoo. Ale přiznám li se trochu se slabou vůlí, někdy jsem měl skoro chutě ten očistec projít také a jen si dát pálivý destilát na spálené vnitřnosti. Tak krásně London popisuje a píše lehkou rukou, že mě skoro k tomu alkoholickému peklu spíše lákal. :)

30.08.2014

Pasáže popisující jednotlivé zážitky a životní období jsou velmi čtivé a poutavé, úvahy o společnosti, prohibici, zkrátka ty sociologické již s odstupem času řekněme "roztomilé", kdy autor rád popírá sám sebe. Přeci jen tohle asi nebyla úplně Jackovo parketa, tedy socialisty, které pro volební právo žen zas moc není, ale tu prohibici by odhlasovat mohly. Nejlepší je v tomto ohledu však asi závěr, kde je na několika stranách popisováno všechno zlo způsobené pitím a následně je až oslavní pasáž, co vše díky němu zažil, že v podstatě nelituje a do žádných chlapeckých klubů bez pití stejně s kámošema nechodili i když mohli.

07.08.2014

Jak se z relaxačního alkoholika stát alkoholikem z nudy. Působivá kniha, kdy sice se závěrem v podobě nutnosti prohibice nesouhlasím, ale zároveň uznávám, že slabším lidem se sklony k závislostem nic jiného než úplné odříznutí nepomůže.

22.05.2014

Když víte, že je to kniha o porážení démona alkoholu, tak tam nehledejte víc, autor prostě zaznamenal temné období svého života a dobře.