tereza1198 komentáře u knih
Co já vím o novodobé historii Číny? Vůbec nic. Myslela jsem, že bez paláců, eunuchů a císařů mi to moc říkat nebude. Přitom jsem narazila na strašně zajímavou knihu, kde jsou na jedné rodině ukázány obrovské dějinné změny. Sestry měly obrovský vliv a zajímavé osudu. Některé části byly až neuvěřitelné. Aj-ling šlo o peníze a zajištění rodiny a Mej-ling o moc a sebe prezentaci. Nejraději jsem měla asi Čching-ling, která opravdu věřila v komunismus. Taky dostala ze všech sester největší životní rány a prozření za za vlády Mao-ce tunga přišlo pozdě - jestli vůbec. Určitě se pustím do dalších knih autorky.
Opět parádní cestovatelská pohodička. Kniha je příjemná, vtipná. A donutila mě, abych se chtěla vydat do Litvy.
První polovina mi přišla dost otravná. Pomalu jsme chtěla knihu odložit. S hrdinkami příběhu nemám absolutně nic společného. Nakonec se to zlepšilo a já knihu dočetla s celkem dobrým pocitem. Ale žádná hitovka.
Nikdy bych neřekla, že si mírně zaslzím u komiksu o Batmanovi a lásce dvou psychopatů. Harleen mám ještě v živé paměti a tak mi duo Harley a Jack Napier udělalo radost. Spousta odkazů a hromada otázek, které dávají smysl. Joker je tady tak lucidní až vedle něj vypadá Batman jako totální šílenec. Tahle výměna náhledu byla skvělá.
Já čekala honička mezi ženou a psychopatem v terénu. Té honičky v přírodní rezervaci bylo pomálu. Za mě dobré, ale příliš překombinované. Pár věcí mi došlo, něco mi přišlo jako blbost. Příběh byl napínavý, ale něco tomu chybělo.
Musím uznat, že kniha je dobře napsaná. Autorka píše o vlastní rodině a tak má mnoho vnitřních informací. S baronkou Nicou už je to těžší. K srdci mi nepřirostla. Jak se píše v knize, její život byl v mnoha ohledech výjimečný a nádherný a ona si toho nedokázala vážit. Věřím, že zlatá klec tíží, ale utéct od pěti dětí je hnus. Baronka se sice distancovala od své rodiny a předchozího života, ale peníze si vzala. Nikdy nepracovala (když nepočítám válku), jezdila jako šílenec a ohrožovala jiné a pařila s drogově závislými muzikanty. Její velká životni láska "velekněz jazzu" Monk byl sice nadaný hudebník, ale zároveň vyfetovaná troska, co kašlal na rodinu a všechny jen zneužíval. Takhle to na mě aspoň působilo. Autorka se snaží svou pratetu vykreslit jako rebelantskou ikonu, ale já vidím jen ženu, co nikdy nedospěla a nikdy za sebe nepřevzala odpovědnost.
Tak jsem zase jednou nespala, abych věděla, jak to dopadne. Příběh se dotýká vážných témat a Rev se tak trochu topí ve svých problémech. O chloupeček se mi to líbilo víc než první díl. Těch témat se tu řeší trochu moc, na konci je akční scénka, ale celkově paráda. Myslím, že by si tovšechno zasloužilo ještě jednu knihu.
Ooo, já si vždycky myslím, že jsem na young adult stará a mé srdce je z ledu. A pak přijde zajímavý příběh a já čtu a čtu a přeji Declanovi s Juliet šťastný konec a nějaké to životní rozhřešení. Skvělá romantická kniha, která se dotýká vážných témat. Za tu probdělou noc čtení to stálo.
Vím, že zrovna takhle série se bere absolutně nevážně, ale stejně jsem čekala od Jokera víc. Čekala jsem, že Masona v Arkhamu rozebere duševně na kousky. A to se nestalo. Celkově mi přijde, že kvalita jde trochu dolů, i když hlášek je pořád plno.
Úžasná kniha, která voní exotikou a přibližuje Mexiko s respektem. Plno skvělých informací, osobních zkušeností, nádherné fotky. Mile napsaná kniha, kterou si určitě opakovaně přečtu. Mexiko byla moje první delší zahraniční cesta a tak mi kniha při čtení vyvolala spousty vzpomínek. Na místní metro, linkové autobusy, pyramidy a vůni džungle. Pouliční jídlo a hlavně cenotes. Jak radí autorka, snažili jsme se vyhnout velkým turistickým centrům a naše cesta byla neopakovatelná. Jsem ráda, že mi tohle všechno Mexikopedie připomněla.
(SPOILER) Kniha se mi velmi líbila. Krátké kapitoly mě nutily číst pořád dál a dál. Jeden král si myslel, že je ze skla. Další král skončil ve svěrací kazajce. Jindřich VIII. vlastnil kopačky a Jan Bezzemek župan. Mniši létali, králové se vraždili, mor řádil. Lid hladověl a hrál kriket. Lady Godiva možná nebyla až tak odhalená. A Florence Nightingale možná založila moderní ošetřovatelství, ale běda jak by chtěla volit. Sbohem, Robine Hoode. Sbohem Černá Bess - nejspolehlivější oři Anglie.
Už roky mám jako spolucestovatelku a velkou kamarádku velmi excentrickou manipulující maniačku (vím, že si tohle nepřečte, protože možná neumí vůbec číst). Během cest u nás došlo k hádkám o směr, cenu, barvu kokosu, poslední vodu, ubytování, auto a půl dolaru rozdílu v ceně. Takže vím, že výběr spolucestujícího může ovlivnit celý výlet víc než z půlky. Takže jsem s Katkou soucítila a bylo mi jí líto. Snad Mistr GPS nenapíše také knihu, ale podle všeho by byla v binárním kódu.
Čína mě nikdy úplně nelákala a po přečtení se to nezměnilo, ale jsem ráda, že jsem tam mohla prostřednictvím autorky nakouknout. Líbilo se mi, že cestu nepřikrášluje. Nikdy není všechno úplně růžové a cestopisy, kde to tak je- tak těm nevěřím.
Je to jako když se znovu potkáte s kamarády. Od scény s obřím spacákem a levýma ponožkama už to jen jelo. Bylo mi jich líto. Hlavně když pořád pršelo a srovnání s legendami treků jim úplně nevyšlo. Taky byl upozaděn Debil dne - asi kvůli vysílení. Jsem ráda za fotky, protože já už pak na ty místa jít nemusím.
Po delší době jsem si otevřela nenáročný, romantický, příběh. Konec je jasný, role jsou rozdány a já jen čekala, jak se to všechno vyvine. První díl jsem četla před lety,moc se mi líbil. Měla jsem pocit, že vztah mezi hrdiny se vyvinul strašně rychle. A to se neřídili radami z Perel a pelerín. Druhý není tak dobrý, ale pořád je to zábavné čtení při večeru pod lampou.
Léta uběhla. Hospodářská krize přešla a máme tu 2. světovou válku. Ubylo porodnictví a přibylo politiky. Patience je pořád skvělá ženská a porodní bába, ale polovinu knihu řeší manželská a morální dilemata.To podle mě knize neprospělo. Původně byly knihy víc o ženách, mateřství, soudržnosti a přátelství. Líbil se mi návrat některých postav, ale ztratilo to kouzlo. Prostě by to chtělo méně války a víc miminek.
Moc pěkná detektivka ze staré školy. Žádné mobily, veteráni, dostatek drsných promluv a ironie. Hlavní hrdina mě bavil, spisovatel byl ožralý kretén a ženy byly povětšinou hezké a svolné. Prostě 70. léta. Bylo po něco jiného a sedlo mi to.
Skvělá kniha, která mě velmi zasáhla. Slzela jsem dojetím i nevyspaním a snažila se pročíst k rozuzlení. Agentky a pilotky byly opomíjené. Je dobré si připomenout jejich životy a oběti. Dvě časové roviny, tajemství, romantická linka. Opravdu stojí za přečtení.
Tohle je čirá absurdita. Úsměvné pasáže přechází v mrazivé scény. Tady se dá jen nevěřícně kroutit hlavou. Byrokracie, zbraně, únosy, rozvědka, útěky do Uruguay. Vzhledem k historii Jižní Ameriky se to všechno klidně mohlo stát. Třeba je pravda ještě horší.
Tařin táta je bipolární mormon a survivalista. Máma se léčí pomocí čaker, brácha je manipulativní sadista a ostatní sourozenci mají dost práce sami se sebou. Chudoba a fanatismus. To je celý Tařin život. Pak se pomocí vzdělání pokouší najít sama sebe a zbavit se vlivu rodiny. To se jí podle mě úplně nedaří. Přišlo mi divné, že se holka bez základky dostala na vysokou. Prišlo mi zvláštní, že nikdo z rodiny neumřel na sérii děsivých zranění. Celé to bylo tak neuvěřitelné, že to musí být pravda.
S knihou jsem zápasila celý měsíc. Příliš mnoho vypravěčů, pořád se nic nedělo, romantická linka nudná a pak když se něco začne konečně posouvat, tak dojde k časovému skoku. Popisná část byla krásná, člověk úplně cítil to slunce. Ale jinak velké zklamání.