tereza1198

Příspěvky

MimochodemMimochodemW. Allen (pseudonym)

Woody Allen je veličina. Je vtipný, neurotický, chaotický a nebojí se to přiznat. Celý život dělá to, co ho baví a dokáže to neuvěřitelně dobře. Jeho život nebyl vždy růžový a on nám ho předkládá ze svého pohledu, aby jsme si udělali obrázek sami. Ber nebo nech být. Já jsem knihu četla se zaujetím, občas se smála a jindy mi bylo smutno a to asi autor zamýšlel. Jsem opravdu ráda, že jsem na knihu narazila. Teď jen dohnat ty filmy.

dnes


První šifraPrvní šifraDenise Rudberg

V knize se vlastně nic neděje. Seznamujeme se s trojicí žen z rozdílného prostředí, které spojí práce pro vládu. Jejich nábor byl zajímavý. Luštění kódů jsme se ale moc nedočkali. Řeší se vztahy a válka je v knize téměř nepřítomná. Děvčata si prohlíží město, cpou se, pijí kávu s hromadou smetany. Ke konci začíná trochu přituhovat a děj je useknut ve chvíli, kdy se něco zajímavého začne dít. Přečtu si další díl, protože mě zajímá, jak si holky poradí v probíhající válce.

předevčírem


DobrodruhůmDobrodruhůmTereza Ramba

To je jako když doma ukazuji fotky z dovolené. Já tam byla a při pohledu na fotky znovu vidím to místo, cítím slunce. Rodina vidí jen místa, které vypadají jako pozadí na monitoru. A občas tam stojím já. Tahle kniha je stejná. Autorka to bere letem světem, mluví o pocitech a místech, ale já se na to dokážu docela naladit . Dokážu se vžít do jejích pocitů. Znám ten pocit okouzlení i hrůzy v úplně cizí zemi. Kniha je napsaná zmateně, občas nevím ke komu mluví, ale chápu, že autorka není spisovatelka. Taky toho láskování by mohla ubrat. Na moje cynické srdce to působí falešně. Ale kniha je pěkná a jsem ráda, že jsem ji přečetla.

18. listopadu


Anděl v podsvětíAnděl v podsvětíJuraj Červenák

Stein, Barbarič a Jaroš tentokrát v rodném Steinově městě. Stein přijíždí v rodinné záležitosti a ani tu cestu nemá klidnou. V Plzni věci naberou rychlý spád. Naši hrdinnové musí bojovat s nepřáteli na všech příčkách společenského žebříčku. Nechybí temné podzemí, sveřepí nepřátelé, záhada zamčeného pokoje a nějaké ty orgie, které šokují i Barbariče. Plíží se pod městem opravdu démon prahnoucí po lidské krvi? Zvládnou to naši vyšetřovatelé bez ztráty krve vlastní?

17. listopadu


Mata HariMata HariAnne Bragance

Musím uznat, že jsem nevěřila, že by se tak velkolepý životní příběh dal popsat nudně. A ono to jde. Kniha popisuje život Mata Hari bez jiskry. Milenci, utrácení peněz, tanec. Hlavní hrdinka nemá pořádný kontakt s realitou a je vykreslena jako blbka, která umí jen provozovat prostituci s laciným divadlem. Nevěřím, že byla vyzvedačka. Věřím, že ji obětovali a ona zemřela s grácií a nechala vzniknout legendě, která jí zajistila slávu. Nebýt její tragédie, tak by si ji dnes už nikdo nepamatoval. Takhle je tajemná a nesmrtelná. Myslím, že by se jí to líbilo. Škoda že kniha o ní nedopadla lépe. Zasloužila by si to.

16. listopadu


ListopádListopádAlena Mornštajnová

Občas se mi stane, že kniha kterou oslavuje většina, mě naprosto mine. Je to případ i téhle knihy. Vysloveně jsem se musela nutit číst, postavy mi byly ukradené a děj mi přišel zkratkovitý. Kniha byla zajímavá nápadem a věřím, že lidi by se chovali přesně tahle. Ustrašeně nebo jako svině. Ale tato autorka není pro mě. Vždyť já se nudila i u Hany (a z toho mám blbý pocit). Tak rychle k jiným knihám. Bohužel.

11. listopadu


Ostrov žen mořeOstrov žen mořeLisa See

Je to síla. Kniha je skvěle napsaná. Ani nevím, jak to popsat. Jiná kultura, jiné obyčeje, obrovská síla žen a kult ohledně předků a moře. Vůbec jsem netušila, že na tom Korejci byli tak zle. Válečné hrůzy a okupace. Co lidé dokážou udělat jiným lidem. A je jedno kdo byl na jaké straně. Trpěli všichni. Hlavní hrdinka má můj obdiv a chápu její chování v pozdějších letech. On život není černobílý a ani se nedá žít bez nějakého toho hříchu. Nečetlo se to lehce, ale stálo to za to.

07. listopadu


Hadí doupěHadí doupěAgatha Christie

Moje první Agatha kterou řadím do průměru. Rodina byla na mě až příliš podivná. Hlavní hrdina sebou nechává vláčet a k žádné akci se nikdy neodhodlá. A snad poprvé jsem odhadla vraha na první dobrou. I když to bylo divné a zapeklité, tak tomu něco chybělo.

21. října


Za devíti vlnami: Kniha irských mýtů a legendZa devíti vlnami: Kniha irských mýtů a legendMarie Heaney

Irské legendy prostě miluji. Jejich protagonisté jsou většinou složité postavy. Kradou si ženy, lžou, podvádí, proklínají děti, jezdí na vozech po okolí a vyvolávají konflikty. Některé příběhy jsou vyloženě smutné. Magie a osudovosti je plný irský vzduch. Krajina je krásná a tajemná a k mohyle bych se v noci raději nepřibližovala.
Kniha je bohužel taky plná překlepů, ale na kráse jí to neubralo

18. října


DunaDunaFrank Herbert

Horor a sci-fi jsou snad jediné dva žánry, co nečtu. Ale vzhledem k blížícímu se filmu a tomu ohlasu kolem, jsem se rozhodla do Duny pustit. A určitě jsem nelitovala. Ta kniha má obří přesah. Uvěřitelné a nejednoznačné charaktery, propracovaná politika, perfektně vystavěný svět, dostatečně protřelí zloduši, romantická linka, mraky filozofie a morálních otázek. Výborně se to četlo a ráda si dám i další díly, i když jsem si všimla, že jejich hodnocení dost klesá.

17. října


DruunaDruunaPaolo Eleuteri Serpieri

Tak jsem se vrhla na opěvovanou Druunu a nestačila jsem zírat. Chápu, že jako heterosexuální čtenářce mi nemá tolik co nabídnout, i když je opravdu šikovná. Vždyť to taky o sobě pořád říká. Druuna žije v ošklivém a nechutném světě z kterého se mi zvedal kufr. Některé dějové linky a skoky jsem vůbec nepochopila. Druuna je strašně hloupá postava, ale zase chápu, že s jejím tělem a s tím co s ním dělá, nemusí být chytrá. Ona se z každé situace dostane náhodou nebo se vysouloží. Možná je její příběh dál vysvětlený a ucelenější, ale já už na to nemám nervy. Další dva sešity jsem jen zběžně prolistovala a Druuna se v nich stále válí v zařízlých brazilkách a na to nemám.

06. října


Svatokrádežná svatbaSvatokrádežná svatbaAlejandro Jodorowsky

(+ SPOILER) Kresba je fenomenální a nádherná. K ději mám výhrady. Všechny postavy jsou defektní a mstivé a neprochází vůbec žádným vývojem. Alvar je nabušený magor, který si realitu upravuje, jak se mu hodí. Občas se zlepší a pak svoje dobré skutky zase pohřbí nějakou kravinou. A ten jeho vztah. Strašně ji miluje, pak zase ne, nakonec ji sice nechce, ale vadí mu, že má jiného, pokus hrát si na dobrého ztroskotá a nakonec je zase ten blb co na začátku. A když mu jde o tu jeho krev. Tak proč si z dvojčat vzal jen svého syna a svého "vnuka" ne? To neví, že když král zanechá dítě v lese nebo ho pošle po vodě, tak se za pár let vrátí jako mladý nabušenec a bude dělat problémy? Těším se určitě na další díl a rozzuzlení příběhu.

06. října


Příběhy papežůPříběhy papežůClaudio Rendina

Těžká, zajímavá a velmi vyčerpávající kniha. Vůbec jsem nevěděla, co mám čekat a dostala jsem tolik příběhů a osudů až mi slzely oči. Máme tu soud s mrtvým papežem, mlácení papeže během mše, vraždy, intriky, jedy, vzájemná exkomunikace. Dva až tři papežové najednou. Papež kterého žárlivý manžel vyhodil z okna. Papež co hned po zvolení zastavil papežskou tiáru. Klatba, inkvizice, nějaké to upalování, odpustky a nepotismus. Nějak jsem v těch osudech nenašla dost křesťanské víry. Neříkám, že všichni papežové byli mocichtivý zloduši, ale většina asi byla. O to víc září ti obětavý a slušní, kteří své poslání brali vážně.

22. září


Pokoj plný zrcadel: životopis Jimiho HendrixePokoj plný zrcadel: životopis Jimiho HendrixeCharles R. Cross

Opravdu obsáhlá kniha o jedné legendě. Kniha se zabývá Jimiho rodinným zázemím a zoufalým dětstvím. Flákal školu, kradl auta, nechtěl si hledat práci. Pořád jen brnkal na lacinou kytaru. Pak roky zoufalých štací v různých kapelách, kde hrál křoví. A pak si ho osud všiml. Od té doby začíná zběsilá hudební a životní jízda. Sex, drogy, hudba a další drogy. Spirála se roztáčí, sláva roste a všechno směřuje k předčasnému konci. Proč jen se ty největší talenty takhle odpálí sami?

16. září


Rosemary má děťátkoRosemary má děťátkoIra Levin

Nečtu moc strašidelné knihy, ale příběh Rosemary mě dostal. Pozvolné vyprávění, skvěle budovaná atmosféra, ten vzrůstající pocit, že něco není v pořádku. Prostě paráda.

08. září


Doktorka z domu TrubačůDoktorka z domu TrubačůIlona Borská

Ten příběh byl neuvěřitelný, tragický, obětavý a silný. Kolik toho člověk zvládne zažít za jeden život. Opravdu klobouk dolů. Přežít takové věci a najít sílu žít dál a pomáhat druhým. Já se úplně stydím napsat nějakou kritiku. Styl vyprávění se mi dost táhl. A aniž bych chtěla snižovat paní doktorku, tak musím přiznat, že mi její osoba nebyla příliš sympatická. Měla jsem pocit, že pohrdá normálními ženami. Pořád si stěžuje, že ženy které jsou příliš hezké a nosí šperky jsou něco menšího. Nebo když mluví o své švagrové jako o ženě v domácnosti, co pořád mluví a nemá to žádný obsah. Nebyla moc zábavná žena. Jen samá práce, obětování, každá činnost musí být k něčemu, halenka pro dceru musí být praktická a nemusí být hezká. Práce, práce, práce. Ale každý svůj život žije po svém a paní doktorka prožila několik životů v jednom. Zaslouží si respekt. O tom žádná.

03. září


SedmikostelíSedmikostelíMiloš Urban

Krásné popisy Prahy. Jemná mystika. Postavy mi neseděly, myšlenky odbíhaly a nakonec to byla nuda. Některé části absolutně výborné, ale za mě bylo kolem víc té nezáživné omáčky. Uznávám, že některé části Prahy jsou kvůli necitlivé architektuře zničené. Ale to je tak všechno. Abych knihu dočetla mě stálo plno sil.

28. srpna


Proč zahynul John Lennon?Proč zahynul John Lennon?Lesley-Ann Jones

Přiznám se, že kniha na mě téměř vypadla z regálu v knihovně. Jinak bych ji nečetla, protože bych pomalu ani nevyjmenovala členy Beatles. Proto byly všechny informace o kapele pro mě novinka. Počátek čtení byl utrpení. Samé otazníky, vykřičníky, velkohubé věty. Pak se to trochu umírnilo a kniha se mi líbila. Zase něco úplně jiného.

25. srpna


Poslední léto ve městěPoslední léto ve městěGianfranco Calligarich

Netuším proč jsem podle obálky čekala letní romantiku v Římě. A místo toho je tu existenciální drama citově rozervaných Italů. Takže jsem prodělala šok. Ale kniha se mi nakonec líbila. Je z toho cítit taková flákačská nálada a nostalgie. Hrdinové příběhu nemusí být sympatičtí, nemusíte s nimi souhlasit, ale je zajímavé s nimi prožít jejich příhody a životy až do hořkých konců.

20. srpna


Hospoda JamajkaHospoda JamajkaDaphne du Maurier

(+ SPOILER) Tak jsem si říkala, že do knihy jen tak nakouknu. Atmosféra slatin mě úplně vtáhla. Déšť, mlha, pobřeží. Popisy krajiny jsou úplně geniální. Chudák Mary prodělává jeden šok za druhým. Opravdu se mi to líbilo a přečetla jsem knihu téměř na jeden zátah. Uznávám, že čistá hrdinka Mary trochu podivně. Vykládá velká tajemství na potkání různým albínům a parta podloudníků se chová trošičku nablble, ale to nic nemění na zážitku, který mi kniha dala

20. srpna


Nekonečně dlouhé odpoledneNekonečně dlouhé odpoledneInga Vesper

Tolik přetvářky, povrchních vztahů a nespravedlnosti. Mick Blank byl sympaťák. Závěr byl překvapivý. A to vedro. Člověk úplně cítil, jak se dámy pečou ve svých škrobených šatech.

19. srpna


Kéž bych ti to dokázala říctKéž bych ti to dokázala říctHannah Beckerman

(+ SPOILER) Cítím i delší dobu po přečtení trochu rozpaky. Myslím, že když se v rodině něco takového stane, tak by se to nemělo nechat zajít takhle daleko. Matka měla donutit holky mluvit nebo je vzít k psychiatrovi. Tohle bylo celé zbytečné a i bez toho všeho si rodina vytrpěla dost. A nabalilo se i zbytečně moc témat v další generaci. Nevěra, pracovní vytížení, promítaní svých ambicí do dětí, sexuální orientace. A to všechno bylo jen naťuknuté a vlastně se nic moc nevyřešilo. I když si to nakonec sestry vyříkaly, tak nevěřím, že dál už bude všechno zalité sluncem. Třicet let mlčení se nedá jen tak napravit.

08. srpna


Vlak z PaddingtonuVlak z PaddingtonuAgatha Christie

Vyhrnutá roleta ve vlaku v nesprávnou chvíli, dvojice starých všetečných dam, jedna výkonná mladá dáma a složitá rodina anglických pracháčů. To všechno jsou ingredience skvělé detektivky, kde zase do poslední chvíle netušíte, kdo je vrah. Opět skvělé čtení.

08. srpna


Kateřina Howardová: Nevěrná královnaKateřina Howardová: Nevěrná královnaAlison Weir

Kateřiny Howardové mi bylo vždycky strašně líto. Byla strašně mladá a nikdo se o ni moc nestaral. Dostala střechu nad hlavou a najíst, ale jinak výchova žádná. Takových mladých holek, co měly milence před svatbou bylo určitě plno i v tudorovské Anglii. Nemohla čekat, že ji nastrčí do cesty stárnoucímu královy a lidi pak rozeberou každý moment jejího minulého života. Rychlý vzestup a ještě rychlejší pád.
Káťa je v knize vykreslená trochu jako blbka. Číst sotva umí, ale rozumí šatům, šperkům, flirtuje a o nic se moc nezajímá. Co si má myslet jí vždycky někdo poví a ona se tím řídí. Možná by dnes byla hvězda na Instagramu nebo v nějaké reality show. Ale v žádném případě není zlá. Nechce nikomu ublížit, neosnuje spiknutí. Naopak se u krále přimlouvá za trpící, posílá šaty nebohé uvězněné hraběnce a k lidem se chová slušně. Je jen pitomá a nedokáže pochopit, že si nemůže začínat s mladým sexy bratrancem, když ji mají všichni na očích a polovina jí nepřeje nic dobrého. A to je její konec. V knize je vykreslená velmi živě a mě jí bylo líto možná víc než předchozích manželek.

15. července


Pod Annapurnou svítá modřePod Annapurnou svítá modřeJiří Fišar

Sebrat se, odejít od rutiny a prožít nějaké to dobrodružství. To bylo na knížce fajn. Jinak to byla příliš velká pohádka. Hrdina bez zkušeností a po letech sezení za stolem obejde sám půlku Himalájí. Žádné popisy puchýřů, vyčerpání, žádná zažívací traumata. Prostě výlet na Kokořín. Potkává jen přesně ty typy lidí, které potřebuje. Meditující mnichy, volnomyšlenkářské kamarády, sexy medičku, lékaře s operační výbavou v batohu. Trekové hůlky se míhají, nohy žerou kilometry, počasí krásné, hory panoramatické a na konci čeká sebeuvědomění.... a možná láska.
Nádherná pohádka pro dospělé. Vlastně hrdinovy knihy závidím. Prožil krásný a inspirativní příběh.

09. července


V podezřeníV podezřeníMichael Robotham

Psycholog Joseph O’Loughlin nemá dobré období. Má zdravotní problémy, řeší pár věcí se svou manželkou, má hypotéku a na krku krizi středního věku. A pak vykopou tělo neznámé ženy. Od té chvíle se mu život hroutí, kostlivci vypadávají se skříní a Joseph má co dělat, aby se jako psycholog sám nezbláznil. Kdo je jeho opravdový přítel? Co se vlastně děje? Proč a kdo po něm jde? A byl dobrý nápad zakopat zlatou rybku na zahradě vedle křečka Harolda?

06. července


Probudím se na ŠibujiProbudím se na ŠibujiAnna Cima

(+ SPOILER) Kniha se mi moc líbila do půlky. Pak už se mi všechno strašně vleklo a měla jsem pocit, že má dvojnásobně stran. Dnešní Jana, duchovní Jana, překlad knihy, příběh autora. Příběh o příběhu v příběhu. Bylo to dobré, kdyby to mělo nějaký konec. Čekala jsem nějaké rozuzlení, určitou katarzi a přišlo mi, že příběh je nevysvětlený a useknutý. Také mě vyděsil popis studentů japanologie a šílených profesorů na škole. Přišlo mi, že polovina by měla rovnou odejít na psychiatrii. Jestli to takhle vypadá na všech oborech filozofické fakulty, tak bych tam šla jen s koštětem, abych mohla odhánět podivíny. Páni docenti mi prominou. O Japonsku se nedozvíme nic, co by nebylo v dílu Cestománie. Ramen, divné oblečky, manga, sex hotely, j-pop a skrytý rasismus. Přesto je kniha velmi čtivá, neotřelá a zajímavá. Jen mi to přišlo moc zapletené a nedotažené.

01. července


Zvláštní, ale pravdivéZvláštní, ale pravdivéJohn Searles

Co na to říct. Opravdu zvláštní. Ty nejdivnější věci píše sám život, takže by se to klidně mohlo stát. Dobře vykreslené postavy a jejich vnitřní démoni. Smrt jednoho člověka zničí život mnoha dalším lidem. Každý svůj žal prožívá jinak. Někdo tolik, že už nedokáže žít vlastní život.

25. června


Mimo/manželská tajemství anglických panovníků: Manželky a souložnice, bigamisté a levobočciMimo/manželská tajemství anglických panovníků: Manželky a souložnice, bigamisté a levobočciJohn Ashdown-Hill

Velmi dobrá faktografická kniha, která nám ukazuje, že každé manželství nemusí být manželství a že slovo krále mohlo být docela rychle zapomenuto. Máme tu zapomenuté královny, královny čarodějnice a ženy, které údajně nikdy královny nebyly. Jsem ráda, že se kniha zaměřuje i na méně známé příběhy. Přeci jen Annu Boleynovou propírají všichni historici. Stejně jako Alžbětu Woodvilleovou (nedávno jsem viděla seriál Bílá královna). Tak jsem ráda za příběhy jiných žen, které v dějinách ostrouhaly. Dobrá obrazová příloha, milion faktů.

20. června


Jackie a MariaJackie a MariaGill Paul

Opravdu výborná kniha o dvou ženách a jejich společném muži. Líbily se mi živoucí charaktery a to že kniha nikomu nestranní. Více mě zajímala Maria Callas, protože všeobecně nemusím klan Kennedyů. Kniha je objektivní k oběma ženám Nechce z jedné udělat světici a z druhé mrchu. Obě dámy mají silný životním příběh a číst o nich byla lahůdka.

20. června


1 ...