Teresita Teresita komentáře u knih

☰ menu

Melouch Melouch Michal Viewegh

Od Viewegha jsem už četla dvě knihy a ani jedna mě nenadchla, nelíbí se mi jeho styl psaní, vulgarity, přemíra sexu a nevěr, namyšlení hrdinové...Knihu Melouch jsem si přečetla jen proto, že jsem ji dostala a je poměrně krátká. Jednu hvězdičku dávám za příběh Rocca a Trefy. Rozhovory s producentem jsou otravné, nudné a plné stále stejných slovních obratů, které jsou navíc vulgární. Spisovatel i producent jsou extrémně nesympatičtí lidé, oba přesvědčeni o své důležitosti. Naprosto nechápu, proč je tento spisovatel tak populární.

Zapomněla jsem ještě dodat, že kniha má naprosto odpudivou obálku.

11.11.2017 1 z 5


Pětka na útěku Pětka na útěku Enid Blyton

V dětství jsem knížky o Anně, Dickovi, Juliánovi, George a jejím psu Timovi hltala a některé četla pořád dokola. Předtavovala jsem si, že jednou také prožiju podobné dobrodružství. Při jejich piknicích se mi sbíhaly sliny, během napínavých částí se mi tajil dech. Díky výzvě jsem se k této partě opět vrátila. Bála jsem se, že si jejich čtením v dospělosti zkazím ten úžasný dojem, který jsem z nich měla, ale kdepak! Naopak jsem si čtení velice užívala, příběh mi přišel čtivý i po letech a nostalgicky jsem si při čtení zavzpomínala. Mám chuť přečíst si nějaký další díl.

01.11.2017 5 z 5


Zlodějka knih Zlodějka knih Markus Zusak

Skvělá kniha, určitě jedna z nejlepších, co jsem četla. Velice silný příběh a moc smutný. Často jsem si při četní vzpomínala na vyprávění mé babičky o válce, o tom, jak se vždycky spustily sirény a oni utíkali do krytů…

01.11.2017 5 z 5


Vejce a já Vejce a já Betty MacDonald

Tato kniha je pro mě zklamáním, už několik let jsem ji měla vyhlídnutou a teď jsem si ji teda konečně přečetla. Jako malá jsem od tété spisovatelky četla Paní Láryfáry, byla to série knih pro děti a mně se to opravdu líbilo. Byla jsem natěšená na román pro dospělé, který měl být navíc humoristický. No nevím…já se teda nesmála ani jednou. Kniha je popis opravdu tvrdého a nezáviděníhodného života na absolutní samotě v horách, kde Betty se svým nesympatickým manželem chová slepice. Děj žádný, humoru málo. Začátek knížky mi přišel zajímavý, Betty popisovala, jak to na takové farmě bez elektřiny a bez vody chodí, jak se pere, vaří, atd. Mnohokrát mi jí bylo nesmírně líto, obdivuji ji, že to zvládala. Určitě mi tato kniha něco dala, ale myslím, že by stačilo, kdyby byla poloviční. Vynechala bych obrovské množství popisů nezajímavých věcí, jako například, co všechno a jak zavařovali, jak přesně se těží dřevo nebo detailní popisy sadby zeleniny.

01.11.2017


Kafe @ cigárko Kafe @ cigárko Marie Doležalová

Původně blogové zápisky jsou psány velmi vtipně a čtivě. Marie je velice sympatická herečka, píše o věcech ze života, o zákulisí herectví, nebojí se psát otevřeně, dělat si legraci sama ze sebe.

31.10.2017 4 z 5


Písečný muž Písečný muž Lars Kepler

Moje první setkání s tímto autorem (autory). Kniha je velice čtivá, přečetla jsem ji jedním dechem. Nicméně v příběhu bylo podle mě několik nesrovnalostí a občas jsem jsi říkala, proč ty postavy nejednají jinak, logičtěji. Závěr byl jak z laciného amerického thrilleru, plno mrtvých, nesmrtelný vrah, honičky… Přesto však knihu hodnotím kladně a určitě si z této série ještě něco přečtu.

31.10.2017 4 z 5


Než jsem tě poznala Než jsem tě poznala Jojo Moyes

Tato kniha mě nadchla, čekala jsem, že to bude spíš taková červená knihovna, ale je to kniha o životě, nutí člověka zamyslet se nad tím, jestli svůj život prožívá naplno a uvědomit si, že kolikrát řeší blbosti. Četlo se to samo, oproti většině lidí jsem u této knížky neplakala, byla jsem sice dojatá, ale spíš jsem měla takový hezký pocit, nevím, jak to popsat, ale láska mezi hlavními hrdiny byla popsána tak, že jsem se několikrát přistihla, že se u čtení usmívám.

31.10.2017 5 z 5


Chyť mě, jestli to dokážeš Chyť mě, jestli to dokážeš Frank W. Abagnale

Je to skvělá kniha, napsaná jedním z největších podvodníků v historii. Autor okrádá všechny a všude, a přesto k němu cítíte sympatie. Ten člověk je naprosto geniální, často jsem žasla, co všechno dokázal vymyslet a jakým způsobem loupeže prováděl. Člověk mu prostě nemůže nefandit. Všechny ty podvody dělal s obrovskou grácií. Po čtení jsem skutečného Franka vyhledala na internetu, protože mě jeho příběh velmi zaujal a je mi moc sympatický. Týpek se prostě „polepšil“ a teď si v klídku žije s manželkou a dětmi někde v Americe, přednáší na školách a v bankách, je prachatý a šťastný. Ke knize mě přivedl film s Leonardem DiCapriem, který je také výborný.

31.10.2017 5 z 5


Netopýr Netopýr Jo Nesbø

Moc dlouho jsem se nutila si tuto knihu přečíst a až nakonec díky výzvě jsem se do toho konečně dala! A jsem za to moc ráda. Nechtělo se mi do čtení, protože jsem z této série o Harrym přečetla nejprve Sněhuláka a Levharta - kde se zmiňuje, kdo je vrahem z prvního dílu. Navíc četl tuto knihu můj taťka a říkal, že ho moc nezaujala a ještě mi nechtěně prozradil další důležitý zvrat z této knihy (ten o Holeově přítelkyni :( ). Je pravda, že první polovina knihy je poněkud zdlouhavá a nic akčního se v ní neděje, ale konec mi přišel dobrý a napínavý. Takže ji hodnotím velice kladně, i když na ostatní díla od Nesba nemá. (četla jsem ještě Lovce hlav).

31.10.2017 4 z 5


Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda / Markheim / Kumpáni Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda / Markheim / Kumpáni Robert Louis Stevenson

Kniha se mi líbila, i když jsem příběh znala, a tudíž pro mě konec nebyl překvapivý. Četlo se to dobře, určitě je to nadčasová kniha. Součástí knihy byly ještě další dvě povídky Markheim a Kumpáni. Ty se i ale vůbec nelíbily, špatně se to četlo, žádná pořádná zápletka, mnoho rozsáhlých popisů, které se navíc pořád opakují. Markheim se ještě docela dal, trochu mi to vzdáleně připomínalo moji oblíbenou povídku od E. A. Poa Zrádné srdce. Kumpáni mají nadějný začátek, ale pak už se jedná pouze o popisy krajiny, moře a vln.

31.10.2017 4 z 5


Jako zabít ptáčka Jako zabít ptáčka Harper Lee

Je to opravdu krásné čtení. Začátek se mi četl hůř, nemohla jsem se pořádně začíst, ale jak přišla část se soudem, nemohla jsem se odtrhnout a konec byl úžasný. Moc hezky a mile napsáno, je to jedna z knih, kterou když dočtete, hned chcete číst znovu. Nelíbil se mi český překlad jmen (Čipera).

31.10.2017 4 z 5


Poprvé Poprvé Joy Fielding

Je to velice smutný příběh o příšerné nemoci, o které jsem si díky této knihe hodně dozvěděla a přiměla mě zjistit si o ní mnohem více (zemřel na ni například Stanislav Gross, je to také nemoc, se kterou statečně bojuje Steven Hawking). Téma je to zajímavé, kniha je napsána čtivě, ale bohužel i se mi na ní něco nelíbilo. Nejspíš to, že některé části jsou až příliš mnoho přeslazené a připomínaly mi lacinou červenou knihovnu a že děj je naprosto předvidatelný.Není to má první kniha od Joy Fieldingové a bohužel mě ty ostatní dvě zaujaly více.

31.10.2017 4 z 5


Opona Opona Agatha Christie

Dlouho se mi do čtení nechtělo, protože pro mě je Hercule prostě nesmrtelný a neporazitelný, ale musím říct, že se mi kniha velmi líbila. Agatha zakončila tuto sérii opravdu ve velkém stylu.

31.10.2017 5 z 5


Doktorka Samantha Doktorka Samantha Barbara Wood

Ženy to v té době vůbec neměly lehké, obzvláště ne ty, které chtěly nečeho dosáhnout. Je to příjemné čtení, místy jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Autorka moc hezky popisuje, jak tehdy vypadalo lékařství - operace bez sterilizace, používání pijavic, umíralo se na běžné a banální nemoci. Rozhodně to stojí za přečtení. Líbilo se mi, že je v knize zmíněno několik skutečných historickych událostí a postav (Mark Twain, ztroskotani lodi, Pasteur…), některé jsou i zapojeny do děje. A na pozadí se odehrává romantický příběh. Doporučuji.

31.10.2017 5 z 5


Květ pouště Květ pouště Waris Dirie

Kdysi jsem o této modelce četla článek v časopise Reader's Digest. Tehdy mě její příběh naprsoto dostal a dlouho jsem a tuto problematiku myslela. Jsem moc ráda, že jsem se k této knize dostala, nemohla jsem se od čtení odtrhnout. Waris je úžasná žená, je velice silná a statečná. Prožila naprosto strašné věci a při čtení této knihy mi bylo několikrát do breku.

31.10.2017


Losing it Losing it Cora Carmack

Čekala jsem od toho teda mnohem víc, je to totální červená knihovna, děj je velice jednoduchý, točí se pořád dokola kolem toho jednoho, konec je přeslazený jak blázen. Postavy jsou nepropracované a nerealné. Ke konci už jsem šílela z neustálého opakování dvou slov, a to oslovení ‚lásko‘ a slovesa ‚zasténat‘. Ale četlo se to dobře. Taková letní oddechovka.

31.10.2017 2 z 5


Láska je jen slovo Láska je jen slovo Johannes Mario Simmel

Kniha se mi moc líbila! Nevadilo mi, že vím, jak to skončí, pořád jsem stejně doufala…ten konec je ještě mnohem smutnější. Líbilo se mi vyobrazení poválečného Německa, odkazy na literaturu, hudbu. Překvapilo mě, jak je tato kniha nadčasová, připadala mi jako by byla napsána v současnosti. Hlavního hrdinu jsem měla od začátu ráda, ovšem jeho láska Verena mi byla velmi nesympatická. Samozřejmě, měla to v životě těžké, ale to její činy neomlouvá. Nejhorší mi přišlo, jak využívala svoji dcerku. Je to opravdu velmi smutná kniha, která zasáhne.

Oceňuji, jak autor dokázal měnit styl a způsob vyprávění, podle toho, kdo vypráví. Od nádherného popisu oběšence na začátku, složitých souvětí k jednoduchému popisu v knize hlavního hrdiny.

31.10.2017


Vražda na faře Vražda na faře Agatha Christie

Klasická Agatha, co k tomu dodat. Kdo má rád detektivky tété slavné anglické spisovatelky, ten si přijde na své. Je to první díl, ve kterém se vyskytuje slečna Marplová, děj je vyprávěn v první osobě - vikářem, který ve své pracovně objeví zavražděného plukovníka, kterého ve městě neměl nikdo rád…

31.10.2017 4 z 5


Rozkošné dopoledne Rozkošné dopoledne Alojzy Kaczanowski (p)

Velice příjemná oddychová detektivka. Děj je vyprávěn v ich formě, v přítomném čase, kniha zaujme už od prvního řádku. Mladý advokát se probudí s příšernou opicí, nepamatuje si, co minulý večer dělal a objeví ve svém bytě mrtvolu neznámé ženy. Vydá se navštívit všechny své přátele a zeptat se jich, co vlastně předešlou noc prováděl a kde všude byl. Zjistí, že má neprůstřelné alibi, ale přesto se rozhodne nejít na polici a pátrá „na vlastní pěst“. Knihu jsem objevila ve své knihovně po babičce, mám už ji mnoho let doma, ale dostala jsem se k ní až teď, jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Byla napsaná už v roce 1961, česky vyšla asi pouze jako příloha časopisu Ahoj, v roce 1971.

31.10.2017 4 z 5


Vzpomínáš si? Vzpomínáš si? Sophie Kinsella (p)

Skvělé, oddechové čtení, moje první setkání s Kinsellou. Určitě si od ní ještě něco přečtu. Trochu mi to připomíná styl psaní Jojo Moyes (a zápletka Posledního dopisu od tvé lásky je téměř stejná).

31.10.2017 4 z 5