TerapieKNIHOU komentáře u knih

Na tuhle knihu jsem v knihkupectví koukala nespočetkrát, ach - jak mě lákal ten žloutkový věneček s cukrovou polevou na titulní stránce, který ve mně evokoval romantický příběh z cukrárny...ale pokaždé jsem ji tam díky anotaci a hypu okolo knihy nechala. Tento žánr a obecně české autory ve většině případů nevyhledávám, a tak jsem si říkala, že kniha nebude nic pro mě. Jak jsem byla blbá. Po přečtení bych Hanu od brilantní Aleny Mornštajnové zařadila do povinné maturitní četbyprotože odkaz této knihy by měly mít na paměti všichni.

Nezapomenout a hlavně neopakovat.

Zřejmě jsem musela do knihy dozrát, a tak jednoho dne při objednávce z @knihobot.cz skončila u mě v košíku. Přečetla jsem ji za den a s čistým svědomím můžu říct, že lepší knihu jsem dlouho nečetla, jestli vůbec. Žádná kniha ve mně nikdy nevyvolala takový hluboký zážitek a emoce, nikdy jsem u knihy neuronila ani slzu u Hany se mi to povedlo už před 40 stránkou, a to nemluvím o závěrečné kapitole, kdy se mi po tváři kutálely slzy jako hrachy Už ani nevím, kolikrát mi při čtení přejel mráz po zádech nebo jsem se jen tak zarazila a přemýšlelao minulosti, budoucnosti, zkrátka o životě jako takovém. Celý zážitek z knihy jen umocňuje to, že autorka čerpala ze skutečných událostí.

"Neměla jsem proč žít, ale neuměla jsem umřít."

Těžko říct, jestli by mě kniha pohltila stejně i v mladším věku, kdo ví... ale teď, ve svých 28 letech můžu s určitostí říct, že zážitek z této knihy ve mně zůstane dlouho troufnu si říct i napořád. Tolik hlubokých myšlenek, které mi z hlavy jen tak nezmizí, na pouhých 300 stránkách. Každý den bychom si měli připomínat, jak se vlastně máme dobře, protože to, co bereme v dnešní době, jako samozřejmost byla v minulosti pouze výsada.

Nečekejte knihu o II. světové válce, holocaustuprotože tím Hana opravdu není. Je to příběh židovské rodiny mapující život a osudy 3 generací, zejména Hany. Příběh o hrůzách, lidské krutosti, nepřízni osudu, neopětovaných citech, ale také o naději, víře a lásce. Ve třech časových rovinách se prolínají osudy jednotlivých postav a celý příběh získává postupně ucelený obraz.

36 17.05.2023

První díl ze série případu inspektorů Luca a Avi. Dokonalé stopy jsem četla snad už 5 let zpět a musím říct, že mě kniha tenkrát naprosto pohltila. Nicméně nastal čas pro opáčko a tentokrát formou audioknihy, kterou předčítá Jan Šťastný. V podstatě to byla moje první zkušenost s audioknihou a musím říct, že mě hlas pana Šťastného doprovázel snad všude. Při vaření, procházkách, ve vlaku Bravurně Vás vtáhl do děje, obratně si pohrál se střídáním mužských a ženských postav, poradil si i s hrubými dialogy a pachatelovou vyšinout povahou. Za mě 100% doporučuji, i když už máte knihu třeba přečtenou.

Anotace čtenáři v podstatě hodně napovídá, čeho se bude hlavní vyšetřovací linka týkat. Co nám už, ale neprozradí je to, že identitu hlavního pachatele známe už od prvních stránek. Kapitoly se střídají jak z pohledu vyšetřovatelů, tak z pohledu vraha. Dostává se nám tak možnost nahlédnout do jeho mysli, postupně nám odhaluje své motivy, vyšinutý způsob myšlení a pečlivě zvolené způsoby zabíjení. Což osobně považuji za naprosto neotřelé a vůbec to knize neubralo na napětí.

Co se děje týče, paralelně zde sledujeme dva různé případy. Oba jsou ale stejnou měrou zajímavé. První případ se nám začíná komplikovat v tom okamžiku, kdy dojde k zmizení další ženy reverendky s velice podobným modusem operandi. Luc si tak uvědomí, že má ještě méně času na její záchranu a vše závisí na něm a jeho týmu. S druhým případem, za mě na daleko citlivější téma, a tím jsou nálezy odložených mrtvých novorozeňat, se potýká inspektorka Ava.

Kniha je velice čtivá, napínavá, promyšlenost děje naprosto brilantní a má za mě vše, co od dobré detektivky očekávám, takže pokud jste ještě nečetli DOPRUČUJI. Ale žádnou oddechovku nečekejte. Navíc Luc i Ava spolu tvoří sympatické vyšetřovací duo.

9 17.04.2023

Na tyto detektivky jsem ve směs slyšela jen samou chválu. Takže když jsem po delší době zašla do knihovny, byla to jasná volba. Severská tématika = sázka na jistotu opak byl pravdou a kniha mě zrovna neoslnila. Možná to bylo způsobeno tím, že od spojení severu a detektivky automaticky očekávám určitou míru surovosti a brutality, a to tady prostě nenajdete.

Jak už anotace napovídá, norská vesnička na konci světa, kde dávají lišky dobrou noc, skrývá nejedno tajemství. A to se rozhodne rozluštit český kriminalista Bergman, který zde tráví dovolenou. Ta se mu ale trochu vymkne z rukou, když při rybaření náhodou narazí na mrtvolu mladé ženy. Policejní instinkt se v něm nezapře, a přestože si chtěl od všeho odpočinout, pomalu z počátku nevědomky začíná pátrat.

Už od začátku knihy jsem se nedokázala ztotožnit se stylem psaní autorky. Místo detektivky to bylo takové vyprávění s detektivní zápletkou. Nápad jako takový by možná zajímavý byl, ale to by knihu nesmělo tvořit 70% sáhodlouhých popisů přírody a okolního prostředí, osudů tamních obyvatel a jejich vzájemné vazby a v neposlední řadě zdlouhavé myšlenkové pochody. Ne, že by na tom bylo něco špatného, ale co se mě týče, s detektivkou to mělo pramálo společného.

Žádný drive, napětí, a hrozně předvídatelný vývoj zápletky a místy trošku nereálný. Opravdu český kriminalista na dovolené vyřeší vraždu dřív než tým kriminalistů? A to jen na základě povídání?

Celkově bych knihu zhodnotila ve stylu neurazí, ale ani nenadchne. Bergman mi po 1. knize také nějak zvlášť k srdci nepřirostl, takový nemastný, neslaný. Nicméně autorce dám ještě šanci a přečtu si něco z prostředí českých luhů a hájů.

8 22.05.2023

Again Helen Fields a její mistrovský talent. Ona je takový Christ Carter v sukních, a to já můžu. Knihu jsem pro oživení děje opět poslouchala jako audioknihu a znovu musím pochválit pana Šťastného. Skvělý přednes, intonace, změny hlasů u jednotlivých postav jednoduše perfektní.

Inspektoři Luc a Ava jsou zpět, a tato kniha je ještě děsivější a brutálnější než ta první. V tomto díle nás autorka nechá nahlédnout za oponu dark webu, který se sám o sobě považuje za temné místo, ale hra odehrávající se na pozadí tohoto webu je daleko temnější a zvrácenější, než si dovedeme představit.

Úroveň brutality a násilí je tady na zcela jiné úrovni. V ulicích Edinburghu se rozjede doslova vražedná horečka. Na hudebním festivalu je všem na očích rozpáráno břicho mladíka, takovým způsobem až mu vypadnou vnitřnosti. Pachatel, jemuž Luc přezdívá vrah profesionální úrovně však nezanechá sebemenší stopu a místo činu je samo o sobě forenzní kalamitou. Tu samou noc je Ava povolána k nálezu ženy, jež byla doslova rozdrcena komodou a náš drtič toho po sobě kromě brutální spouště taky nezanechá o moc víc. Těmito případy však zvěrstva nekončí, vražedné řádění pokračuje a i zkušení vyšetřovatelé jsou při pohledu na oběti vyvedeni z míry, a to se mají pramálo čeho chytit.

Fuha, hodně intenzivní vyšetřovací jízda když už si člověk myslí, že zná pachatele, ocitnete opět na mrtvém bodě a zjistí, že byl naprosto vedle. Zápletka opět dokonale promyšlená do nejmenších detailů, napínavá, brutální, mraziváPokud se Vám však zajídají popisy provedení vražd a pitev, tak tuto knihu ani raději neotvírejte. Pro ty, kteří milují detektivní žánr a napětí, je ale tato kniha rozhodně perfektní volbou.

8 17.05.2023

"Máme sice internet v mobilu a lety na Mars, ale z mentálního a emocionálního hlediska žijeme ještě pořád ve středověku."

Představte si, že se jdete ráno s kocovinou projít se psem na trochu čerstvé vzduchu a narazíte přitom na holčičku visící na stromě. Naaranžovanou v panenkovských šatičkách, s aktovkou na zádech a cedulkou kolem krku s nápisem CESTUJI SAMA.

Tak přesně takhle začíná tenhle nordic noir crimea aby toho nebylo málo, děvčátko má na nehtu vyrytou nepatrnou číslici, což znamená jediné bude jich víc. Případ je tak zvrácený a šokující, že na scénu přichází obnovená zvláštní vyšetřovací jednotka v čele s detektivy Holgerem a Miou.

Musím říct, že dramatik se v autorovi opravdu nezapře a rozjíždí hru hned s několika postavami najednou. Začátek je poněkud složitější a zamotanější. Střídání několika různých pohledů, pasáže vnitřních monologů sloužících jako náhled do osobnosti detektivů a krátké kapitoly, které pokaždé skončí tak, že prostě musíte číst dál a dál. Při čtení narazíte na několik dějových linek, o kterých si říkáte, že jsou naprosto nonsense.

Ale čím blíž jste závěrečným kapitolám, tím do sebe jednotlivé díly skládačky začnou krásně zapadat a vytvoří tak perfektně promyšlený celek, který neponechá nic náhodě. Autor Vás neustále nutí k vytváření různých domněnek a hypotéz, ale ve výsledku budete vedle jak ta jedle :D Ale nebojte nic nezůstane neodhaleno.

Kniha má za mě vše, co správná detektivka mít má - napětí, mrazivou, dobře vykreslenou zápletku, psychicky narušeného pachatele a soudržný vyšetřovací tým. Navíc ta chladná pochmurná severská atmosféra, to já prostě můžu. Rozhodně stojí za přečtení

Jen musím říct, že samotný závěr na mě byl moc rychlý, tak nějak málo propracovaný a něco mi tam chybělo.

8 11.04.2023

Vyložme karty na stůl. Za mě je ten hype jednoznačně zasloužený. Už po několika stránkách mi bylo jasné, že je to přesně ten typ knihy, který nebudu schopná odložit. Zlatá éra Hollywoodu mě uchvátila, stejně jako Evelyn Hugo samotná.

Fiktivní postava, kterou Reid vytvořila, je až neskutečně uvěřitelná...jako bych četla skutečnou autobiografii. Rozhovory s Monique, ale i novinové články dodávaly příběhu na autentičnosti. Neustále mě provázela nutkavá potřeba si tuhle filmovou legendu a ikonu 60. let „vygooglit“ a pustit si každý zmíněný film. Evelyn je komplexní, není černobílá a má v sobě snad všechny odstíny šedi.

"When you're given an opportunity to change your life, be ready to do whatever it takes to make it happen. The world doesn't give things, you take things"

U Evelyn najdete hned několik společných rysů se skutečnými ikonami Hollywoodu. Za svůj život vystřídala skoro stejný počet manželů jako Elizabeth Taylor. Každý ji provázel jinou životní fází a každý vztah měl svůj důvod. U každého našla to, co právě potřebovala útěk, kariéru, bezpečí. Představovala sex symbol s platinovou blond jako Marilyn Monroe. Charakterizovaly ji obdobné exotické kořeny jako Ritu Hayworth. A kdybyste opravdu pátrali, našli byste těch podobností s dalšími hvězdami daleko víc. A já si ji právě takovou zamilovala. Opravdu mi neskutečně sedla a často jsem si u ní kladla otázku: Byla taková mrcha nebo prostě jen chtěla být šťastná?

Příběh skrývající se v této knize je velkolepý, přesvědčivý, strhující - fenomenální. Najdete v něm mix všech různých lidských emocí strach, vztek, lítost, smutek, štěstí, lásku, ale i ego a touhu po moci. Upřímně mě příběh Evelyn, ve kterém se nacházelo tolik životní pravdy, opravdu zajímal, bavil a já knihu můžu jen DOPORUČIT :)

7 02.10.2023

Dokázali byste žít ve lži?

Exodus zbožňuju a zároveň nesnáším. Bože, za co mě trestáš. Jako by to bylo včera, co jsem dočetla Hejno havranů a zjistila, že na další díl si ještě budu muset počkat. Bylo jasné, že to nedám a tak jsem se pustila do dalšího dílu v angličtině. Ten konec, ten příběh, musela jsem vědět, co bude dát Na ten emocional damage, který mi celkově kniha způsobila jsem však byla naprosto nepřipravená.

S přehledem můžete zapomenout na všechno, co jste si mysleli o Hejnu Havranů. Exodus je úplně jiný level. Máte pocit, že víte naprosto všechno, ale záhy zjistíte, že jste úplně mimo.

"Loving you made me sick, and I dont ever want to get well."

Po vydání knihy u nás jsem si ji dala cvičně ještě jednou, asi jsem trochu narušená a mám ráda sebetrýznění Never mind. Ale může mi někdo prosít vysvětlit, proč bylo nutné přeložit Tobias na Tobiáše? WTF. Naprosto otravný a smysl postrádající.

Nicméně ke knize. Lezla mi Cec občas na nervy? Protáčela jsem oči v sloup nad některým jejím chováním a ne jen jejím? Iritovalo mě její utápění v sebelítosti?

Ano, Ano a Ano. Ale vůbec to nemění nic na skutečnosti, že jsem si ten příběh zamilovala a užila si každou jeho stránku. Polapil mě do svých sítí a dostal se mi pod kůži.

"Yours. I was always supposed to be yours."

Popravdě je to asi jedna z nejlepších knih tohohle žánru, co jsem zatím četla. Odlišná, tajemná, napínavá a neskutečně čtivě napsaná. Tenhle příběh o zakázané a vše pohlcující lásce, zlomeném srdci, smíření, uzdravení, poznání a přijmutí sebe sama byste si prostě měli přečíst. Já se k němu v budoucnu nepochybně vrátím.

Každý z nás si zaslouží určitou formu šťastného konce ne jen konce.

"I dont get a happy ending. I just get an ending."

7 25.04.2023

Dokážete udržet tajemství?

Fuhaa. Tohle byla jedna velká emocionální horská dráha. O knize jsem přemýšlela ještě dlouho po jejím přečtení, což se mi fakt nestává. Love it.

"Jediná láska, kterou jsem kdy poznala a po které toužím, je ta která mě udržuje nemocnou, nemocnou touhou, nemocnou chtíčem, nemocnou potřebou, nemocnou zármutkem."

Knihu jsem dost dlouho odkládala a žila v domnění, že se jedná o nějáké fantasy. Omyl. Žádná kniha tohohle žánru ve mně asi nikdy nevyvolala takové nutkání ji dočíst během 1 dne nebo dokonce začít číst další díl v AJ. Čtivá, vášnivá, plná záhad, napínavá zkrátka návyková. Mělo to všechnonapětí, jiskru, drive, bylo to spicy a co víc? Perfektní příběh opředený tajemstvími s obrovským na konci. Už rozumím té poznámce v anotaci. Kniha má tempo, pořád se něco děje a stránky až moc rychle ubíhají.

Tentokrát máme hned 3 hlavní postavy. Uuu. Tohle trioCecila (u mě Sísí), Sean a Dominic. Anotace nám z tohohle příběhu plného hádanek, rychlých aut a přitažlivých fešáků prozrazuje celkem hodně, takže to skipnu a navícdokážu udržet tajemství.

Cecília - sympatická, mladičká, trošku masochistka, v mnoha ohledech naivní, toužící po velké lásce.

Sean - sympaťák na první pohled, milý, pozorný a velice trpělivýklasický dream boyfriend.

Dominic - sarkastický, chladný, tajemný "Vajíčka-naměkko, káva-černá, pivo-studené, hudba-hlasitá, auta-rychlá. A ženy..."

Oba dva jsou přesně ten typ, před kterýma Vás máma varuje a táta vítá na verandě s brokovnicí. Oba převrátili její svět o 180°, učinili barvy živějšími, zvuky sladšími a život snesitelnějším a oba Vám ukradnou srdce stejně jako Sísí. Jenže kterého si vybrat? A co když nemusíte? Jednomu patří dešťové dny, druhému ty slunečné.

Pokud hledáte spicy romanci se dvěma pohlednými muži, opředenou hádankami, tajemstvím a obřím cliffhangerem na konci tak tohle je přesně kniha pro Vás.

7 11.04.2023

Už dlouho jsem nenarazila na knihu tohoto žánru, co by mě takhle chytla a nemohla se odtrhnout. Podle anotace jsem předpokládala ten klasický kýč jak bič a nenechte se zmást ona to je mafiánská pohádka pro dospělý holky, ale hrozně čtivá. DOPORUČUJI!

Elena, na první pohled jemná, občas naivní, empatická mladá žena, která vyrůstala ve světě tradiční mafiánské rodiny a moc dobře ví, jak se má chovat a co se od ní očekává. Alespoň na první pohled. S každou další kapitolou odhalujete její pravou tvář a nahlédnete pod její pečlivě udržovanou masku dokonalé dcery. Na druhou stranu, dominantní, majetnický, arogantně působící mafiánský boss Nicolas. Ten typ muže, který bez mrknutí oka zmáčkne spoušť. Typický bastard který Vás bude tak dlouho vytáčet a dohánět k nepříčetnosti až mu stejně podlehnete. Za tímhle vším však pečlivě skrývá nejen svoji minulost ale také lidskou stránku. Tito dva se setkávají, za ne zcela standartní situace. Okolnosti a zákon přitažlivosti však zamíchají kartami osudu.

Přiznávám, že tato kniha skrývá takové moje guilty pleasure: mafiánské prostředí, slow burn romance, spicy momenty. Chemie mezi postavami fungovala na 1* a s každou další kapitolou se sexuální napětí jen stupňovalo, zároveň to však nebylo jen o sexu, a co oceňuju je ne úplně standartní zápletka, žádné únosy. Pokud Vás tohle baví tak s touto knihou nešlápnete vedle a nebudete ji chtít pustit z rukou.

Za co dávám + body je střídání pohledů hlavních postav a úvodní citáty. Autorka svým stylem psaní umí vtáhnout do děje. Pro dokreslení atmosféry používá v knize řadu italských slov a slovních spojení, což se mi líbilo. Už se těším na další díly z této série a jen tajně doufám, že budou takto dobře napsané, protože Sladká nevědomost nastavila laťku poměrně vysoko.

7 30.03.2023

Dokonalá smrt je od předchozího dílu diametrálně odlišná. Žádné drsné a brutální vraždy. Byla méně napínavá a akční? Měla pomalejší rozjezd? Yop, ale nevadilo mi to.

Autorka nám kromě zapeklitého vyšetřování sebevraždy bývalého šéfinspektora Begbieho, naservírovala také dokonale propracované a precizně provedené vraždy. Ty mohou na první pohled vypadat jako nešťastné nehody. Vrah zabíjí velice promyšleným způsobem, přičemž jeho oběti si vůbec nejsou vědomy toho, že je látky v jejich krevním oběhu pomalu přibližují smrti. Až dokud není příliš pozdě.

Vraždy jsou motivovány jediným účelem žalem. Pachatel, ukázkový sociopat má zvláštní potřebu - obklopit se zármutkem pozůstalých a doslova se jím opájet. Je až znepokojivé, jak snadno se dají lidé zmanipulovat a jak málo stačí k tomu, abyste si pustili k tělu sociopata.

Co se týče osobní roviny vyšetřovatelů, tak v minulém díle jsme měli možnost nahlédnout do toho Avina. V tomto se svými démony z minulosti naopak vypořádává Luc. Jejich vzájemný vztah je víceméně na mrtvém bodě, a to díky nedávnému povýšení Avy na pozici šéfinspektory. Oba se srovnávají s tím, že jsou postaveni do pozice podřízený/nadřízená.

Překvapivě Vás tu čeká spousta úsměvných situací, seržant Lively prostě rád brousí na hraně, ale myslím že se z něj nakonec vyklube ještě fajn chlápek :D Opět se setkáváme i s novinářem Lensem, který snad už dostal svou dávku vzrušení :D

Budu se opakovat, ale styl psaní autorky je neuvěřitelně chytlavý. Vždy mě ohromí, jak je příběh propracovaný a vše se na konci hezky sejde. Helen má opravdu až neskutečnou fantazii, klobouček.

A Jan Šťastný? Opět pecka.

"To the stars who listen and the dreams that are answered."

S čistým svědomím můžu napsat, že od knihy jsem se absolutně nebyla schopná odtrhnout a v určité části mě naprosto pohltila. M I L U J U. A vůbec mi nevadilo, že má bez mála 700 s. - Give me more

Ten příběh, jenž se mi zdál na začátku 1. dílu celkem nudný, dostal zcela jiný rozměr. Ta propracovanost do nejmenších detailů, vývoj postav a jejich dynamika.

Hltala jsem každou stránku. Budování magického světa a vše kolem něj, získávání ucelenějšího obrazu o Prythianu, objevování dalších dvorů a zákulisních pletich, ale hlavně seznámení s Mor, Amren, Azrielem, Cassianem.

U Feyre se mi líbilo, jak se její postava pozvolně vyvíjela, zpracovávala důsledky svých činů a učila se používat své schopnosti. Určitě se emocionálně posunula. Ale to ustavičné zvracení a dávení bych vynechala :D A ten Tamlin, achjo jestli mi nebyl v minulém díle moc po chuti, tak tady mě vyloženě vysíral. Od Luciena bych také očekávala víc.

To nejlepší nakonec - Rhys - s jeho postavou si autorka neuvěřitelně pohrála. Ta tajemství, která jsou nám postupně odkrývána. Oblíbila jsem si ho už v prvním díle, ale tady jsem si ho zamilovala.

Určitě musím vyzdvihnout a dát 1* za nenapodobitelnou chemii mezi Feyre a Rhysem. Neskutečně jsem si užívala ten pozvolný vývoj jejich vztahu, to jiskření a škádlení, vzájemné porozumění, ale především to odhalení s přesahem! Z toho jsem si sedla na prdel.

Mohla bych toho napsat tolik...Neskutečně závidím těm, co knihu ještě nečetli, ikdyž napodruhé byla taky skvělá. Všímala jsem si i sebemenších detailů, které jsem třeba ani nepostřehla.

6 17.05.2023

Při téhle knize se ve mně pere po rereadingu hned několik pocitů.

Poprvé jsem ze začátku dost tápala, kdo, kdy, kde. Jste hození do světa a plavte. Moc jsem se neorientovala a přiznám sem, že s JLA a jejím worldbuldingem bojuju v průběhu celé série :D Jakmile se člověk trochu chytne, do skládačky přibudou nové dílky, a ty ne vždy dávají smysl. Ale příběh mě ve výsledku bavil - hlavně jak se děj rozběhl.

Poppy nebojácná, drzá, vynalézavá ale i naivní. Vážně šla pokaždé ven jen v negližé? :D Na druhou stranu, není to žádná křehká květinka, umí se bránit a nebojí se riskovat. To vše navzdory tomu, že je vychovávaná jako ptáček v kleci. Panna. Vyvolená o tom hodně uslyšíte

Hawke její nový osobní strážce, o jehož perfektních dolíčcích uslyšíte taky. Často Nebudu lhát, je zábavný, okouzlující, charismatický.

Jejichch špičkování a škádlení Vás bude dost bavit - chemie mezi nimi fungovala na 1*

„Wow efekt“ na konec hrozně předvídatelný.

Nedávný rereading mi však potvrdil 1 věc. Nemůžu se ubránit dojmu, že kniha by potřebovala zredukovat. Tolik neustálých sáhodlouhých popisů a opakujících se myšlenkových pochodů a vnitřních monologů, kde se nedozvíte nic, co už by nebylo řečeno. Mám pocit, že JLA se v tomhle dost vyžívá a s každou další knihou, to jen graduje. V každém díle bych vyškrtla 200 s. - a obsah by zůstal stejný.

ALE když si tyto okecávačky v hlavě trošku zredukujete, je to za mě rozhodně zajímavá romantická fantasy, která stojí za přečtení.

Ten slow burn vibe mezi Poppy a Hawkem si užijete a budete se u toho chtě nechtě culit.

(SPOILER) "You know what else power is, Keira? An aphrodisiac. You can fear me and still want me at the same time. It will heighten every experience."

Skvělá oddechovka o 250 stránkách, kterou přelouskáte za den u bazénu! Nalijte si panáka whisky, pohodlně se uvelebte a užijte si tuhle hru kočky s myší.

Musim říct, že autorka mě svým stylem psaní opravdu mile překvapila a hrozně dobře se četla.

Kniha je úvodním dílem Mount Trilogy a jsem ráda, že jsem měla všechny 3 díly a nemusela čekat. Protože ten konec budete potřebovat další.

Děj se odehrává v New Orleans, hlavní hrdinka temperamentní zrzka Kiera je majitelkou tak trochu zadlužené palírny na whisky - nutno dodat, že dluhy ji nasekal její ex manža a nezadlužil se, jak jinak než u krále New Orleans Lachlana Mounta (s tímhle jménem jsem teda neskutečně bojovala a pořád mi v hlavě najížděl obrázek lachtana :D :D jediné štěstí, že ho Kiera nejčastěji oslovovala příjmením Mount).

Ovšem nic není, jak se na první pohled zdá a dluh nevznikl tak úplně náhodně, ale spíš hodně cíleně získat Keiru. A ji ve výsledku nezbude nic jiného, než se tomu panovačnému, sexy, dominantnímu chlápkovi v obleku odevzdat. Cením, že odolávala statečně a občas ho doháněla k šílenství - potřeboval srazit hřebínek.

Stánky rychle ubíhaly, děj se začal rozjíždět a já najednou zjistila, že jsem na konci. Fakt je to taková jednohubka.

Kladně hodnotím i POV obou hlavních hrdinů.

5 02.08.2023

"Maska zdánlivého klidu, obyčejného lidského štěstí, drobných záblesků radosti, protože nevím, kdy bude to, co nazývám kůží, rozřezáno, kdy to, čemu říkám ústa, přijde o maso v okolní tkání, kdy se to, co nazývám očima, náhle setká s černým mlčením nože."

Přečtěte si anotaci a položte si otázku: DOKÁŽETE SI PŘEDSTAVIT, ŽE SE TATO FUTURISTICKÁ NOČNÍ MŮRA STANE SKUTEČNOSTÍ? Protože řekněme si to na rovinu, ta myšlenka zase tak nepředstavitelná není a naše společnost k ní možná pomalu, ale jistě spěje. V dnešní době už ani nevíme, co všechno se může stát a realita někdy daleko přesahuje fikci (a někdy i dystopii).

Kdybych měla knihu popsat jedním slovem, tak jedině bizár. Je to brutální a syrové. Nemilosrdná, znepokojivá a zároveň neskutečně fascinující, uvěřitelná dystopie.

Fráze, kterou kniha začíná je naprosto všeříkající.

Autorka nás neutrálním, hypnotickým způsobem a naprosto bez filtru vtáhne do příběhu, který Vás totálně vcucne, nutí Vás přemýšlet, a to i dost dlouho po tom explicitním, ale silném konci. Cenu Clarina 2017 si kniha rozhodně zaslouží. Upřímně jsem knihu nemohla odložit, dokud jsem se nedostala na poslední stránku.

Kvůli smrtelnému viru, který postihuje zvířata a konzumace jejich masa je tak pro lidi smrtící, se svět stal šedým, skeptickým a nehostinným místem. Společnost je rozdělena mezi ty, kteří jedí a ty, kteří jsou chování a následně jedeni.

Hlavní protagonista Markus svádí vnitřní boj s novým fungováním světa, svým svědomím a zármutkem, svou prací a snaží se nějak přizpůsobit. Prostřednictvím svých myšlenek nám ukazuje, jak se svět transformoval a legalizoval kanibalismus. Sledujeme různé aspekty jeho osobnosti jeho roli manžela, otce, bratra, syna a zaměstnance. Ve světle všech událostí ho považujete za takový světlý bod, ale jediným svým rozhodnutím Vámi otřese takovým způsobem, jakým opravdu nečekáte.

Myslím, že poselství této knihy je celkem do očí bijící a reflektující naše konzumní návyky.

5 30.03.2023

Haló?! Proč jsem s touhle knižkou tak dlouho váhala? Přečetla jsem ji ani ne za 2 dny, a to jsem ji měla jen ve fyzicky. Page-turner jak blázen a za mě skvělý opening série. Absolutně jsem neměla čas se nudit a už vůbec jsem nečekala, že mě takto chytne. Prostředí distopické Budapeště mi neskutečně sedlo.

Tenhle příběh plný násílí, napětí, politiky, ale i erotického vibu se odehrává z pohledu Brexley. Ta se poté, co se věci nepovedou tak úplně podle plánu ocitne na druhé straně barikády, na hranici uzemí fae souhrný výraz pro nadpřirozené bytosti. Ty se s ní překvapivě moc nemažou a rovnou ji šoupnou do všemi obávaného vězení - Halalhazu, kde se odehrává drtivá většina příběhu.

Halalhaz je vskutku propracované kruté místo, kde má vše svůj řád a hierarchii. Jeho „obyvatelstvo“ je rozmanité jsou tu lidé, démoni, hybridi, skřítci, druid, ale hlavně tu Brex narazí na legendárního Warwicka Farkase, který je záhada sama o sobě. Jop, ten Jason Momoa (alias Khal Drogo) vibe je tady celkem znát. A ikdyž to vzhledově není úplně můj typ, tak s tímhle chlapem bude ještě sranda. Záhadný, děsivý, arogantní.

Samotná Brex je celkem sebevědomá badass hlavní hrdinka, která mě dost bavila. V některých situacích trošku naivní, ale budiž. Každopádně to čím si prošla ve vězení? Klobouček. Rozhodně jsem zvědává na její další character development.

Brex a Warwick mají mezi sebou určitý druh propojení, kterému ani jeden úplně nerozumí. A přestože by se mezi nimi dalo sexuální napětí doslova krájet, je to až bolestivě slowburn. Ani nevím, jak bych to popsala...

Celou atmosféru skvěle dotvářely vedlejší postavy. Kek, Tad, Opie and Bitzy? Love it. Zvlášť poslední dva byli rozkošní <3

A Caden? Not my type.

Potrženo sečteno, postapokaliptickou Budapešť jsem si dost užila. Na úvod opravdu good job :) Už by mi ten 2. díl mohl přijít. Obzvlášť po tom cliffhangeru, který jsem absolutně nečekala. Potřebuju odpovědi

4 02.10.2023

(SPOILER) "With my sword and with my life, I vow to keep you safe Penellaphe."

Při téhle knize se ve mně pere po rereadingu hned několik pocitů.

Poprvé jsem ze začátku dost tápala, kdo, kdy, kde. Jste hození do světa a plavte. Moc jsem se neorientovala a přiznám sem, že s JLA a jejím worldbuldingem bojuju v průběhu celé série :D Jakmile se člověk trochu chytne, do skládačky přibudou nové dílky, a ty ne vždy dávají smysl. Ale příběh mě ve výsledku bavil - hlavně jak se děj rozběhl.

Poppy nebojácná, drzá, vynalézavá ale i naivní. Vážně šla pokaždé ven jen v negližé? :D Na druhou stranu, není to žádná křehká květinka, umí se bránit a nebojí se riskovat. To vše navzdory tomu, že je vychovávaná jako ptáček v kleci. Panna. Vyvolená o tom hodně uslyšíte :D

Hawke její nový osobní strážce, o jehož perfektních dolíčcích uslyšíte taky. Často :D Nebudu lhát, je zábavný, okouzlující, charismatický.

Jejichch špičkování a škádlení Vás bude dost bavit - chemie mezi nimi fungovala na 1*

Wow efekt efekt na konec hrozně předvídatelný.

Nedávný rereading mi však potvrdil 1 věc. Nemůžu se ubránit dojmu, že kniha by potřebovala zredukovat. Tolik neustálých sáhodlouhých popisů a opakujících se myšlenkových pochodů a vnitřních monologů, kde se nedozvíte nic, co už by nebylo řečeno. Mám pocit, že JLA se v tomhle dost vyžívá a s každou další knihou, to jen graduje. V každém díle bych vyškrtla 200 s. - a obsah by zůstal stejný.

ALE když si tyto okecávačky v hlavě trošku zredukujete, je to za mě rozhodně zajímavá romantická fantasy, která stojí za přečtení.

Ten slow burn vibe mezi Poppy a Hawkem si užijete a budete se u toho chtě nechtě culit.

4 02.08.2023

Tohle nebyl můj šálek kávy. Jedna se autorčin debut a jde to pochopitelně vidět. A to nejen na stylu psaní, který je na můj vkus dost trhaný. Chybí tomu kapku logika, větší propracovanost a rozvinutí děje. Samotné přecházení kapitol a časová osa, ne vždy úplně sedí a působí to rušivě.

Celá zápletka je trošku cheese a předvídatelná. Taková zvláštní „mafiánská“ romance, která má s mafií pramálo společného. Spíš mi to dávalo takový ten romcom vibe. Je to plné rádoby vtípků, narážek na 50 Shades či jiné filmy/knihy a akčních scén jak z Bondovky, něco bylo fakt too much :D Ani nevím, kolikrát jsem u knihy protočila oči.

Čtení mě nějakým způsobem bavilo jen při interakcích Lucy a Ashera, a jelikož ten byl pořád někde v tahu tak to opravdu nebylo často :D Tím pádem i ten jejich vývoj vztahu byl takový meh a až neuvěřitelný. Tu chemie jsem mezi nimi prostě necítila, bylo vzrušující asi jako sledování National Geography.

Na větu : “ojet jako háravá fena“, která je teda i v originále snad nikdy nezapomenu :D

Spicy scéna tu byla pořádně jen jedna a to až na konci, s výjimkou teda té jedné hned ze startu :D a možná je to jen dobře..

Postava Lucy mi od začátku nesedla. Ty její nonsense myšlenkové pochody, opakující vnitřní monology (kterých je fakt HODNĚ) a random odbíhání od tématu. Nevím no, v její chaotické hlavě jsme strávili až příliš moc času. A s ohledem na její minulost a na to, že měla být super chytrá, mi přišlo, že v některých situacích byla až neuvěřitelně naivní. A její kamarádka - Aimee byla teprve bonbonek. Ta mi lezla na nervy od okamžiku, kdy otevřela pusu, taková slepice.

Samotný Asher self made milionář, co měl kdysi vazby na mafii. Nato, že je popisovaný jako nebezpečný a tajemný, tak nevím. Neměla jsem ten pocit. Nemůžu, říct že by mě jeho charakter a postava nebavila, ale sotva se v knize mihl :D k jeho dokreslení a k tomu, abych si ho oblíbila hodně chyběl jeho POV.

Asher Black a já jsme si prostě nesedli, čekala jsem něco jiného. Nepochybuju však o tom, že většinu bude kniha bavit. Já s touto sérií už pokračovat nebudu ani v aj a raději od autorky zkusím Darling Venom.

Pozn. - snažím se nesoudit knihu podle obalu, ale....navíc proč má borec na sobě koženou bundu s cvoky, když Asher nosí obleky šité na míru?

HODNOCENÍ: 3/10

PS: knihu jsem neměla v rámci spolupráce, ale vyhrála jsem RC v soutěži.

Druhý díl série vyprávějící příběh Kiery a Mounta začíná přesně tam, kde skončil. Opět jsou zde pohledy obou a z Mountova POV nahlédneme tentokrát i do jeho dětství, což cením. Přestává být taková velká neznámá. Podrobněji se nastiňují motivy chování a ne všechno je tak, jak se na první pohled zdá.

Kiera se snaží zpracovat zjištění, která vyšla na povrch a je pořád stejně svérázná a neovladatelná. Jediné, co ji však od začátku hází klacky pod nohy je její tělo, které Mountovi nedokáže odolat.

Mount si naopak pomalu, ale jistě uvědomuje, že Kiera by mohla být ta pravá a úplně neví, jak si se svými pocity poradit. Pro své okolí si pořad drží masku toho drsného bosse, ale před Kierou se tahle jeho maska začíná pomalu, ale jistě rozpadat a ukazuje jí i svou druhou stranu.

Závěr knihy je jako u předchozího dílu otevřený a nutí Vás sáhnout hned po dalším díle. Sérii určitě doporučuji, mně osobně styl psaní sedl a tyhle jednohubky si dost užívám

3 02.10.2023

Ne, tahle kniha opravdu nepotřebuje mít 616 s. :D opět tu je Poppy a její vnitřní monology, sáhodlouhé popisy a neustále se opakující scény, dialogy, hlášky. Jak gramofonová deska. V knihách od JLA mi chybí určitý balanc mezi kapitolami plných dialogů a těch, které jsou vyplněny pouze myšlenkovými pochody a popisy.

PS: schválně kolikrát Poppy prohlásila, že někoho probodne? Nebo kolikrát Cas básnil o tom, jak je násilná a jak je to hrozně hot? :D Ach bohové

Na začátek oceňuji, že díl začíná přesně tam, kde předchozí skončil. Nicméně dějově se tady úplně nikam neposuneme a rozhodně to není díl nabitý akcí. Worldbulding probíhá převážně prostřednictvím Poppy a jejích nikdy nepřestávajících otázek. Ale konečně se dozvíme, jak to tam funguje.

Pak tam máme trable s láskoukežby si Poppy raději hodila mincí :D hned by jsme tu záležitost „miluje mě/jen to na mě hraje“ vyřešili rychleji :D a kniha by byla hned o něco tenčí ikdyž kecám, pak přijdou na řadu sexuální scény a narážky all the time. Jako takhkle - chemie tam je, ale aby byli 24/7 nadržení jak banda puberťáků? To asi není úplně třeba, zvlášť v podání Case už by měl mít trochu rozum. A SERIOUSLY? Uprostřed bitvy? Cringe

Ať ale nejsem jen negativní. Přes tohle všechno mě něco pořád nutilo otáček stránky a pokračovat. Dost tomu pomohla má autokorekce a taky skvělá vedlejší postava - Kieran(ty jeho vtípky). Kladně hodnotím i vlky a jejich propojení s Atlanťany.

Nejlepší na tomto díle je asi posledních 20%, závěr mě fakt bavil - konečně nějaká akce, zvrat.

3 02.10.2023

"No matter how we came to be, we were and still are. You stole my heart, and you let me love you with it, and you made damn sure I knew where its home was."

Nemám slov. Měla jsem za to, že konec Exodusu byl pro mě dostačující. Omyl tohle byl konec, co jsem potřebovala a ani o tom nevěděla. Po čem moje srdce v hloubi duše prahlo!

Od začátku, kdy se Tobias objevil jsem věděla, že je to ON Jeho úhel pohledu jsem si neskutečně užívala, flashbacky i současnost. To, jak sváděl boje se svými vnitřními démony, jeho pocity, pohled na vznik bratrstva a jejich jedinečného pouta, všechny ty události odehrávající se na pozadí, ale hlavně způsob jakým miluje Cec.

"Ma chatte. Mon corps. Ma femme. Mon coeur. Ma vie."

Prostě všechno, co se skrývalo za tímhle osamělým Francouzem, který se vzdal svého života, aby chránil ostatní, a konečně našel jedinou věc, která mu přináší útěchu - JI. Silná, sebevědomá, výbušná a emocionální Cec, která mě na konec hodně překvapila, a hrozně se mi líbilo, jak za sebe bojovala!

"Im glad that you loved him, and Im glad he knew what it felt like to be loved by you before he died, and its because of the way you love, Cecelia."

Naprosto chápu, že díl byl pro někoho zbytečný, zdlouhavý a bez zvratů. Sama jsem občas měla pocit, že se děj táhne anebo, že mi vypadl odstavec a nevím, co se děje. Ale musím to přehlédnout, protože celou sérii ZBOŽŇUJU a bude v mém srdci navždy.

Jsem vděčná, že autorka knihu nakonec napsala. Poskytla mi naprosto všechno. Lásku, přátelství a takové to uzavření a ukončení série, kdy je vše řečeno. Miluju, že jsem se k nim všem mohla vrátit. Prožít všechny ty okamžiky s Havrany.

---Mon trésor---

3 02.06.2023