Téra komentáře u knih
Hodně dlouho jsem se nemohla začíst. Stále se objevovaly nové postavy, které se mi pletly a děj nikam nepostupoval, jen se čekalo na ten veledůležitý zápas. Po zápase to naštěstí začalo být zajímavé. Cítím ale zklamání z toho, jak to dopadlo. Bohužel to odráží realitu, která se běžně děje. Ráda si přečtu pokračování, protože ač se zdá, že navrch měli ti, jejichž morální kompas je značně pochroumaný, tak tam bylo dost postav, které vědí, co je dobré a co špatné.
O Rumunsku a jeho dějinách jsem před přečtením této knihy nic nevěděla. A příběh to byl ponurý a děsivý, ale určitě stojí za přečtení.
Dobrá detektivka od začínající české autorky. Jsem z východních Čech a tak se mi i líbilo umístění děje. Laura je skvělá kriminalistka bez osobního života. Otázkou je, jestli je skvělá kriminalistka, protože nemá žádný osobní život, nebo je to naopak. Adam na druhou stranu zas až tak dobrý kriminalista není. Se vším byl hned hotov, každým podezřelým si byl jistý, neměl potřebu cokoli rozporovat a vždy byl vedle jak ta jedle. Hlavním tahounem tu byla Laura. Uvidíme, jak to bude v dalším díle.
Četla jsem na doporučení. Ze začátku mě Josie strašně rozcilovala. Vadilo mi její chytraceni, je mimo službu a zpochybňuje postupy, sama ví vše nejlépe. Samozřejmě se v průběhu knihy dovídáme, že to bylo důležité, protože oddělení je prohnile. Líbí se mi, že se děj zabývá i osobním zivotem Josie. Takže i kdyz mi tento díl přišel celkem průměrný, tak další díl zkusím.
Vypadá to, že Colleen dokáže napsat cokoliv a thriller jí opravdu sedl. Byla to docela jízda, chvílemi jsem si ale říkala, že je to zvrácené až příliš. Trošku jsem nakonec čekala, že to nebude tak přímočaré, jak se zdálo. Ale já osobně mám konce jako tady ráda, když není tak jednoznačný a člověk si ho může vyložit po svém, jak se mu to hodí.
Pěkný příběh. Víc mě bavila část z minulosti. Přítomnost mi nakone přišla už trošku natahovaná.
Příběh byl moc pěkný. Bavilo mě odhadovat, kdo je vrah a kdo princ. Názor jsem změnila pouze jednou. A nakonec jsem to odhadla správně. Uvidíme, kam se příběh bude ubírat dál.
Musím přiznat, že mi docela dlouho trvalo, než jsem se začetla a cítila jsem trochu zklamání, že mne vyprávění dostatečně neupoutalo. Každopádně životy Maji a Magdy, poznamenané nepřízní osudu, režimu, ale hlavně lidskou záští, závistí, zlobou a strachem mne nakonec velmi zaujaly. Buďme rádi, že pro nás je to pouhá fikce. A co pro nás chystáte dál paní Mornštajnová? Už se moc těším.
Hotýlek byl trochu jiný. Ne tak tragický nebo beznadějný. Rodina si vedla, jak nejlépe dovedla, nenechala se semlit okolnostmi. Stále jsem cítila naději. Oči, které odsuzují některé chování, jsem nechala zavřené. Opět výborná Mornštajnová. Už na mě čeká jen Listopád.
Velmi zajímavý a silný příběh o otci s dcerou, jejichž vztah byl ovlivněn minulostí a kdyby roky nebyly tiché a minulost nebyla nevyřčena, třeba by vše bylo jiné, ale třeba taky ne. Doporučuji přečíst, celé rozuzlení na konci mi vehnalo slzy do očí a myslím, že nese důležité poselství pro všechny.
Už dlouho jsem nepřečetla knihu tak rychle. Je to moc pěkný příběh pro malé/mladé slečny. Pohádka, která má spád, jsou zde sympatické postavy a spletité rodové vztahy. Musím teda říct, že běžně fantasy nečtu, tak se možná v rámci žánru najdou lepší knížky (budu muset zkusit neco dalšího), ale jak se píše v komentáři pode mnou, kdybych byla (já teda o 20 let) mladší, tak z toho budu na větvi snad ještě víc.
B. A. Paris píše opravdu skvěle, velmi čtivě. Příběh plyne, každých pár stránek máte nového podezřelého a to byl asi kámen úrazu této knihy. Podezřelých bylo až příliš mnoho. Konec byl ale povedený. Došlo i na opravdu nečekaný zvrat, takže hodnotím vesměs kladně. Každopádně u mně zatím vede V pasti lží.
Příběh byl pěkný. Přesně takový, jaký se od dobrého dívčího románu očekává. Dva mladí hrdinové, z různých sociálních vrstev, kteří by spolu z mnoha důvodů neměli být, si k sobě najdou cestu. Alespoň na pár okamžiků. Ale chyběly tam emoce. Neměla jsem vůbec pocit, že to prožívám s hlavními hrdiny, vsechny ty zvraty a dramata. A to je škoda.
Zajímavě vystavěný příběh dvou mladých lidí, kteří si prošli tragickými událostmi. Milostný příběh, kde o nečekané zvraty není nouze. Jen se ptám, jak může někdo pustit do oběhu knihu s tolika překlepy a nesmysly. To to nikdo nečte?
(SPOILER) Slyšela jsem na tuto knihu hodně chvály, takže jsem asi měla přílišné očekávání. Ne že by knížka byla špatná, ale čekala jsem víc. Námět knihy je skvělý, hodně hraje na city. Jako rodiči se mi to občas četlo velmi těžko. Úplně jsem cítila tu hrůzu, strach, beznaděj, nespravedlnost. Co mi ale vadilo, ačkoliv v jiných knihách jsem s tím problém neměla, bylo hned nekolik časových linek a přeskakování mezi nima. A to hlavně z toho důvodu (SPOILER), že téměř od začátku jsme věděli, že se Kiera ani po dlouhých letech v posledni časové lince ještě nenašla, tím pro mě předchozí časové linky ztratily trochu na napínavosti a zajímavosti. A nakonec mi chybělo více ze shledání rodičů a Kiery, jak to vše prožívali. Myslím, že to mohlo být mnohem více rozvedeno.
Tentokrát super čtení. Vše, co od Sandry očekávám, tam bylo. Zajímavá zapletka, chemie mezi hlavními hrdiny i nečekané zvraty.
Bohužel tahle knížka mne moc nezaujala. Do čtení jsem se musela nutit. Udělala jsem i tu věc, že jsem v tří čtvrtině knihy přeskočila nakonec, abych věděla co a jak a moje snaha nepřišla vniveč. Škoda, protože já mám Brownovky ráda. Teď se chystám na Lest, tak snad to bude lepší.
15 roků utrpení, tak bych to nazvala. Láska? Ta by tam snad i byla, ale hlavní hrdina ji neviděl nebo nechtěl vidět, kdo ví. Neustále se litoval a ze svého neštěstí vinil ostatní. Často jsem kroutila hlavou nad jeho debilitou fakt, jestli takhle chlapi opravdu uvažují, tak to potěš koště. Jinak je to ma první kniha od Hartla, tak vůbec nevím, jestli se mám pouštět do další.
Opět skvěle odvyprávěné. Paní Mornštajnová píše lehce o těžkých tématech. Tento příběh se mi líbil snad i více než Hana, kterou jsem četla jako první autorčinu knihu. Ze tří žen, jejichž životy sledujeme, mi nejvíce k srdci přirostla Alžběta. To, jak si počínala s nepřízní osudu, který ji mnohokrát nebyl nakloněn bylo obdivuhodné.
Hodnotím celou trilogii. Moc se mi líbilo prostředí do kterého byl příběh zasazen. Knihy jsem četla s velkými časovými rozestupy, protože upřímně musím říct, že jsem neměla potřebu hned vědět, jak se příběh bude dál vyvíjet. Ono to bylo docela předvídatelné. Ale když jsem se k pokračování třeba po roce dostala, tak jsem si tu atmosféru moc užívala.