SuperSojka komentáře u knih

Řekla bych, že se jedná o to jednodušší a čtivější z latinskoamerické literatury. Styl je střídmý, ve stylu běžných osobních zápisků, do kterých se vloudí jedno zásadní milostné vzplanutí...

05.11.2017

To téma je hrozně fascinující, protože Amazonie sama o sobě je neprozkoumaná, stále tam lze najít tajuplná místa, objevit rostliny, které dokážou zázračně léčit, takže mi nastíněný příběh nepřijde zas tak přitažený za vlasy. V Amazonii se klidně mohl udát...Takže za výběr tématu čtyři hvězdičky, styl vyprávění za tři. Ničím nevybočuje, ničím neuráží.

1 05.11.2017

Kdyby to nenapsala Rowlingová, tak to snad ani nečtu...Odhlédnu od pointy, která mi nepřijde zase tak špatná, ale ten styl vyprávění. Detektiv povětšinou chodí a lidi se mu svěřují se svoji verzí příběhu, potřebují se vypovídat, takže se tam často jen a jen mluví, nic ale vůbec nic aspoň lehce akčního se neděje. Na předposlední stránce jsou pak dva odstavce akce, když je odhalen vrah, a konec. Od autorky Harryho Pottera bych čekala víc.

4 29.10.2017

Hoeg je výborný a kvalitní spisovatel, který je ale trochu zvláštní. I proto je tato severská detektivka trochu zvláštní a není pro všechny. Rozhodně ne pro ty, co čekaji něco ve stylu Nesbo, Larsson, Olsen a pod. Nazvala bych ji takovou severskou detektivkou pro intelektuály. ;)

5 28.10.2017

Zajímavé myšlenky, originální námět, průměrný autorský styl. Brown prostě není kdovíjaký vypravěč, ale téma umí rozpracovat zajímavě a má originální myšlenky. Je to taková klasika v rámci tohoto žánru.

28.10.2017

Jak tak sleduji zdejší komentáře, převládají tu dva proudy hodnocení. Buď úplné nadšení nebo komentáře o průměrnosti. Asi záleží, jak moc se ztotožníte s hlavními hrdinkami, zda vám někoho připomínají nebo je vám jejich chování vzdálené a nepochopitelné. Já jsem se do toho vžila úplně a pro mě je to kvalitně a velmi upřímně napsaná kniha o spletitém a osudovém přátelství. Přeji co nejvíce lidem, aby měly právě ten pozitivní a okouzlující zážitek z četby.

9 28.10.2017

Knihu jsem četla bohužel až po knize Slavík, která se zabývá podobným tématem - silnou ženskou hrdinkou ve francouzském odboji za druhé světové války. A Slavík to jednoznačně vyhrává. Každopádně jedná se o slušný příběh, solidně napsaný, v rámci očekávání splnil, co měl. Mawer psát umí a rozhodně si vybírá zajímavá a poučná témata. Možná kdybych četla knihu před Slavíkem, dám i čtyři hvězdičky.

2 28.10.2017

Ta kniha je...průměrná. Stylisticky stejná jako Bábovky, které se mi líbily, ale po čase se i tenhle styl poněkud omrzí, když se stále opakuje. Autorka je bezesporu "vypsaná", psát umí zručně, odsýpá to, čte se to rychle, ale marně hledám tu přidanou hodnotu, která by knihu povýšila a naplnila dojem získaný z recenzí. To jsou tím ti recenzenti opravdu tak nadšení? Průměrné detektivní téma to nezachrání. Pokud ale chcete čtivou oddechovku, proč ne. V tomto směru kniha nároky splňuje.

5 28.10.2017

Dobře vybrané téma Mašínů. Ti, co jsou proti nim, po přečtění knihy znejistí, takže už z tohohle důvodu stojí za to si knihu přečíst. Na některé věci je prostě složité mít jasný názor. Přijde mi, že autor knihy se svými hrdiny lehce sympatizuje. Jeho styl je originální a svůj a pozvedá tak knihu se zajímavým tématem ještě o stupínek výš, i když v druhé půli knihy mě už začínal místy lézt na nervy, jak se neustále opakoval.

2 28.10.2017

Finové a severský humor mě prostě baví. Je takový...severský. Trochu černý, trochu drsný a občas dojemný. Dobře napsaná kniha.

5 28.10.2017

Charles Dickens jednoduše uměl psát. Ta kniha nestárne a je poutavá. Původně jsem si půjčila zkrácenou verzi a byla jsem pak celá překvapená, když jsem zjistila, jak je originál vlastně tlustý. Ale stálo to za ten čas.

3 28.10.2017

Kniha je zajímavá prostředím, vhledem do íránské kultury a života íránských rodin. Bez toho by se však jednalo o běžnou romantickou literaturu. Průměr okořeněný exotikou, což je jeho přidaná hodnota. Autorka píše čtivě, má milý styl.

3 28.10.2017

Jedná se o zajímavou knihu, protože je o zajímavém a pro Čechy důležitém člověku. Ale literární styl nijak převratný není. Prostě pokus o biografii na základě několika málo známých faktů. Jakýsi přechod mezi pečlivou novinářskou prací se zdroji a fikcí.

28.10.2017

Knihu jsem četla v této dvojjazyčné verzi a skoro mi přijde, že český překlad je o něco lepší než americký originál. Rozhodně zajímavý příběh i vhled do amerického soudního systému.

28.10.2017

Chtěl jsem zjistit, zda Rudiš umí psát, nebo má jen úspěšnou image a...umí psát. Nějak mi přijde, že příběhy jednoduchého člověka, trochu podivína, českým autorům konvenují a umí je.

1 28.10.2017

Uf, ta kniha je složitá, intelektuální a těžká. Dočetla jsem ji jen kvůli čtenářské sebedisciplíně. To, že autor trpěl schizofrenií, depresí, psychicky se zhroutil a pobýval nějakou dobu v psychitatrické léčebně, mnohé vysvětluje. Kniha je totiž částečně autobiografická. Citlivý, geniální autor, ale i proto kniha není jednoduše pro všechny. Rozhodně ne pro lidi průměrné inteligence jako jsem já.

1 28.10.2017

Je to moje první kniha od autorky a byla pro mě jako zjevení. Podle mě je Petra Soukupová jedinečná v psychologickém zachycení postav. Chvíli jsem si myslela, že autorka musí mít malé dítě, pak že musí mít větší dítě, pak že musí mít víc dětí, protože přeci není možné, aby dokázala charaktery z knihy tak celistvě zachytit bez prožité životní zkušenosti. Moje poslední vysvětlení je, že je prostě asi dobrou spisovatelkou...

4 28.10.2017

Je to přesně styl humoru, který mi vyhovuje a který bych praktikovala, kdybych uměla být tak vtipná jako autorka. Myslím, že nejvíce ji docení matky na mateřské dovolené, které si někdy připadají neschopně. Samozřejmě cena je poměrně vysoká na to, že knihu člověk přelouská za hodinu.

1 28.10.2017

Knihu jsem četla, protože se jedná o klasiku a jen proto jsem ji dočetla. Je v ní tolik vášně asi jako... v Angličanech.;) Myslím, že je to klasika, která už je trochu za zenitem. To už si raději přečtěte Pýchu a předsudek, knihu, která nestárne.

3 28.10.2017

Příběh psaný lehce novinářským stylem, který ovšem dává od začátku smysl, protože se jedná o pátrání novináře po osudu jednoho ztraceného syna. A právě to vědomí, že kniha vychází z reality, ji činí tak silnou a působivou, ne literární styl. Není to fikce, ale skládání životní mozaiky skutečného člověka, který byl doživotně poznamenán adopcí a pocitem, že se ho jeho matka nejspíš zbavila, že nejspíš v něčem zklamal. Člověk jen celou dobu doufá, že k osudovému setkání matky se synem dojde a knihu proto není jednoduché odložit. Emotivní, zajímavý příběh. Jako matka jsem jej velmi osobně prožívala, i na slzy došlo. :)

1 28.10.2017