Čaj s nápadníkem

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Mína, která právě oslavila pětadvacáté narozeniny, strávila dětství v Íránu, než její rodina v roce 1979 emigrovala po islámské revoluci do New Yorku. O kulturních rozdílech mezi Východem a Západem by tedy něco mohla vědět. Jenomže co je to proti tomu, co dennodenně zažívá doma s matkou? Zatímco ona, ač je rodinou nucená studovat něco „praktického“ – tedy ekonomii –, tíhne k výtvarnému umění, její matka je matematička, jež se svému oboru oddává s až fanatickým zápalem, jen aby zaplašila stesk po Teheránu. A stejným způsobem přistupuje i ke svému nejoblíbenějšímu koníčku, jemuž se soustavně věnuje už několik let a kterým je hledání vhodného ženicha pro svou dceru – kvality jednotlivých mužů systematicky zpracovává do různých grafů a tabulek. Když se obě ženy, byť každá z jiných pohnutek, rozhodnou společně navštívit rodnou zemi, ani zdaleka netuší, jaký to na jejich život bude mít dopad… Autobiograficky laděný románový debut Marjan Kamaliové, vyprávěný střídavě z pohledu obou ženských hrdinek, je poutavou historií jedné íránské rodiny na pozadí nástupu fundamentalismu a celospolečenských proměn , ale i ohromně barvitým exkurzem do íránských tradic či zdejší kuchyně....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/203652/caj-s-napadnikem-J3M-203652.jpg 4107
Žánr
Literatura světová, Romány, Pro ženy
Vydáno, Ikar (ČR)
Orig. název

Together Tea, 2013

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (30)

Kniha Čaj s nápadníkem

Přidat komentář
Karimah
04. října

Příjemný, pomalu plynoucí příběh o radostech a strastech uprchlíků z Íránu, o hledání svého místa na zemi a mezi kulturami.

telileov
15. července

V Čaj s nápadníkem nehledejte žádné zvraty, akci, lapání po dechu a létající emoce. Není to typ knížky, od které se nebudete moct odtrhnout. Je to knížka, kterou si užijete při čaji, klidná, odpočinková, když zrovna nechcete, aby vás autor roztrhal na kousky, ale spíš pohladil po duši. A rozhodně doporučuji i v případě, pokud chcete nahlédnout Íránu pod pokličku, abyste si za všemi těmi válkami a bombami představili i něco hezkého. Protože Marjan Kamali mě přesvědčila, že si to Írán zaslouží. Nechte se přesvědčit taky.
(Více v recenzi.)


PavlineCZka
13. ledna

Necekala jsem to, ale kniha predcila me ocekavani. Zezacatku jsem si rikala, ze to bude nejaka slatanina o tabulkach a krouzcich matky hrdinky, ale nebyla a byla jsem rada, ze se jednalo o krasny pribeh, kdy se clovek dozvedel o iranske kulture, revoluci atd. Samozrejme jsou tam vsemozne pasaze pritazene za vlasy, ale mam dojem, ze to je snad v kazde knizce.

poiu
07. ledna

Tato kniha pro mě byla velikým přínosem - hlavně z hlediska nových informací o íránské kultuře a životu běžných lidí, o kterých jsem dosud neměla ani tušení.

Kniha vypráví příběh íránské rodiny, která se po převratu na konci 70.let stěhuje z Íránu do Spojených států, kde se matka Darja snaží zajistit životní štěstí své 25leté dcery Míny tím, že ji bude neustále seznamovat s úspěšnými íránskými mladíky (vhodnými k ženění... :-) ) Mína sama trpí pocitem, že neví, kam patří - nepatří ani do USA ani do Íránu, který se od jejich odjezdu změnil k nepoznání a kam se spolu s matkou vydala na výlet... A kde se jí obrátil život vzhůru nohama (v pozitivním smyslu :-)

"Nenech si vymýt mozek, Míno," říkala Darja u večeře. "Nedopusť, aby tě dostali. Nikdo ti nemůže říkat, co si máš myslet. Jenom já a tvůj otec. Nesmíš se ale do ničeho namočit. Neznají slitování, takže mlč, skloň hlavu a neodmlouvej. Nestojí to za to."
(...)
"Nová vláda," řekla Leilina matka, "chce schválit zákon zakazující zubařkám ošetřovat muže. Nemůžu ošetřovat muže a dívat se jim do úst. Ale proč? Protože jim to najednou začalo připadat hříšné. Prý je to přílišná blízkost obou pohlaví. Snad si nemyslí, že mě krvácející dásně a zuby vzrušují?"
"Jsou úchylní," řekla Darja. "Fundamentalisté myslí jenom na sex. Musíme se zahalovat, aby oni nebyli v pokušení. Za šáha přece nikdo nebyl sexem tak posedlý, a to jsme nosily minisukně a rozpuštěné vlasy."
(...)
"A je hodný?" zeptala se Darja. "Protože, Míno, vzdělání, zaměstnání, rodinná historie i vzhled jsou sice velmi důležité, ale hlavní je charakter. Ten jediný vydrží. Tituly mohou ztratit svůj význam, o zaměstnání člověk třeba přijde, rodinná minulost člověka nemusí úplně ovlivnit, a co se týče vzhledu.." Darja vzdychla. "I ti nejkrásnější zestárnou, ale charakter, Míno, ten zůstane. Vlídnost vám pomůže překonat nesnáze osudu."

_Michelle_
24.10.2019

Kouzlo nečekaného. Myslela jsem si, že mám před sebou jen románek o namlouvání po íránsku a dostala jsem plnohodnotný příběh o těžkostech a důvodech migrace, nových začátcích a lásce k zemi, která se změnila. Čtení jsem si užila a knihu mohu s klidným srdcem doporučit.

Pavlaj
26.07.2019

Asi neumím zhodnotit nezávisle. V Íránu jsem vyrostla ve stejné době jako autorka a když popisuje teheránské ulice, pirátské kazety prodávané na rohu, Šíráz s vůněmi růží a jasmínu, vidím to všechno před očima. Stejně jako pozdější brutalitu islámských gard a všudypřítomný strach. Snad je ale příběh zajímavý pro všechny, i když je (ve srovnání s tragickými osudy Khaleda Hosseiního) takový obyčejný. Ukazuje, co vede lidi k emigraci, jak nesmyslné je, když je v nové zemi posuzují podle jejich původu a bojí se jich, jak vykořenění zůstávají, často právě kvůli tomu, že je okolí nepřijme. Jaké oběti přinášejí, aby svým dětem zachránili život a umožnili jim žít svobodně.

IvaKo
30.04.2019

Čtivé vyprávění o osudech íránské rodiny, jejíž členové se různým způsobem vyrovnávají s emigrací vynucenou svržením šáha fundamentalisty. Působivé vylíčení jejich rozporuplných pocitů v novém působišti, jejich ambicí a stesku po domově. Zajímavé nahlédnutí do íránských tradic, počínaje exotickou kuchyní, vztahy v rodině a konče svatebními zvyklostmi, jakož i do společenských poměrů před a po islámské revoluci. Doporučuji.

Koka
14.01.2019

Myslím, že nebude mnoho spisovatelů, co by dovedli o své zemi psát s takovou láskou, obdivem, úctou k jejim tradicím, kultuře a vědě, které ovlivnily celý svět, a přitom být emigrantem, který byl nucen tu zemi opustit, neboť režim (jako všechny politické a ideologické režimy - jen dočasný, ale dočasný dokdy? na pár let nebo na pár století?) - opustil je, opustil své lidi, pronásleduje je, ubližuje.
Autorka vystihla tu rozpolcenost emigrantů usilujících začlenit se do společnosti v zemi, která je přijala, a současně uchovat si co nejvíc ze staré vlasti - zvyky, obyčeje, pravidla, chutě a vůně ...
Místy to poněkud "přepálila" - třeba když přisoudila mě nejsympatičtější postavě - matce , matematičce, opoře rodiny za kamarádky dvě ženy - emigrantky z akorát těch nejděsivějších režimů: korejského a pákistánského. V reálu to považuji za naprosto nepravděpodobné, ale rozumím, co tím chtěla říct. Nejvíce mě oslovily pasáže o rodinné soudržnosti Íránců, respektu k rodičům a tradicím, a humorné vsuvky o hledání ženicha (které snad v každé kultuře bývají vtipné i trapné současně).
Kniha není natolik literárně hodnotná, za jak hodnotné, důležité, významné považuji její myšlenkové poselství.

1

Doporučujeme

Žádný sex, je úterý
Žádný sex, je úterý
Odhalení
Odhalení
Nádech
Nádech
Cizí muž v mém náručí
Cizí muž v mém náručí