David Copperfield

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Slavný román, v němž sledujeme hlavního hrdinu od neradostného dětství po dobu, kdy se z něj stává úspěšný spisovatel a nachází štěstí a klid v rodinném životě. David Copperfield, kterého Dickens považoval za „nejoblíbenější dítě“ své představivosti, je velkolepé dílo plné dobrodružných, tragických i komických pasáží a dodnes okouzluje nové a nové čtenáře....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240471/big_david-copperfield-999-240471.jpg 4.3170
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Odeon
Originální název:

David Copperfield, 1850


více info...
Nahrávám...

Komentáře (25)

Kniha David Copperfield

betička
12.10.2022

Na stará kolena jsem se rozhodla doplnit si vzdělání v klasické literatuře.
Moc příjemné čtení, líbí se mi Dickensův popis postav a děj, který je zajímavý, ale není překombinovaný.
David bere svůj život, tak jak je, nevrací se do minulosti a nehledá problémy tam kde nejsou. Je pravdou, že viktoriánská Anglie byla ve spoustě ohledů zcela jiný svět než známe my dnes. Vyšší společnost byla svázaná konvencemi, které nám dnes přijdou absurdní, ale přesto jak jsem již psala nic není přitažené za vlasy.

aNGie5
16.09.2022

Mé oblíbené dílo Dickense spolu s Oliverem Twistem - krásné romány.


Katri
08.09.2022

Tuto knihu jsem přečetla srdcem. A ať to zní jakkoli, myslím, že nejsem jediná. Je to příběh, který v sobě pojí životní vzestupy i pády a přece je dokáže podat tak, aby člověk cítil naději a víru v lepší zítřky. Kdybych měla možnost poděkovat autorovi za tak nádherné dílo, jistě bych to udělala, neboť - jak s oblibou říkám - Charles Dickens je pro mě mistr emocí. Dokáže do svých řádků vetknout tolik pocitů, které čtenář prožívá spolu s ním/či mladým Copperfieldem, do nějž se v nemalé míře Dickens autostylizuje, že by to málokterý romanopisec či romanopiskyně dokázal/a lépe. Osobně tomu říkám jakýsi "jemnocit," kterým mě autor zaujal. Opravdovost jeho slov pramení nejen z inventáře jeho osobních zážitků, ale i z bezbřehého talentu, který ani po tolika desetiletích neztrácí na obdivu. Ještě nyní cítím vůni moře a vlahý vzduch, tak typický pro obydlí rybáře Peggotyho v Yarmouthu. Živě vidím Agnesin vlídný úsměv a Traddlesovy rozčepýřené vlasy. Zkrátka všechno, co se v knize píše, je neskutečně opravdové. Jako byste otevřením knihy vstoupili spolu s autorem do příběhu jako duch, který je přítomen u každého okamžiku.
Postavy jsou pestré, zajímavé a jedinečné. V žádném případě se nejedná o černobílé vyobrazení. Psychologické prokreslení zde pracuje na plné obrátky.
Příběh zachycuje vývoj postav ve velkém časovém horizontu, Davida Copperfielda tedy sledujeme od útlého dětství až do dospělosti.
A co se týče rozsahu - znám spoustu lidí, kteří příběhu nedali šanci na základě toho, že do tisíce stran nemá daleko. Ale za sebe můžu říci, že ani jedna řádka nebyla nadbytečná. Takže pokud váháte, jestli se do Copperfielda pustit, rozhodně říkám ano. Uvidíte, že se vám jeho příběh zapíše do srdce, tak jako mně.
Vždyť i sám Dickens uvedl, že přestože jeho nejčtenějším dílem je Oliver Twist (rovněž překrásný román), jeho nejmilejší knihou je David Copperfield.

ctenar2846
04.03.2022

Jedním slovem: Nádherné
Sem tam se mi stane, že dostanu chuť přečíst si nějaké to dílo klasické literatury. Tato kniha v mnohém předčila má i tak dost vysoká očekávání. Davida jsem si zamiloval hned jak se narodil. By jsem uchvácen tím jak Dickens dokázal popsat dětský pohled na věci, u kterých často tápají dospělí. Všechny Davidovi nepřátele jako třeba nevlastního otce a jeho sestru jsem z duše nesnášel a naopak jeho přátele zbožňoval. Rozmanitost postav je podle mého názoru úžasná. S Davidem jsem toho prožil opravdu hodně, chvíle nekonečné blaženosti i smutku ze ztráty milovaných.
Často se mi u knih stává že na konci se sám sebe ptám jak asi dopadla ta a ta postava? Dickens mě v tomto směru velmi příjemně překvapil a k mé plné spokojenosti nastínil osudy snad všech co jsme s mým předrahým přítelem Copperfieldem poznali.
Jak už jsem psal, jedním slovem: Nádherné

cirruska
21.02.2022

Spousta stránek dalo možnost vyniknout rozsáhlému a půvabnému příběhu, kdy byl čas se seznámit s mnoha postavami a tak si k nim utvořit vztah. Už od prvních vět jsem si vypravování Davida zamilovala. Na určitou dobu se Davidův život stal mým životem. Oblíbila jsem si i jeho blízké a tak jsem se mohla se všemi radovat, sledovat jejich vývoj a sdílet jejich štěstí, ale i s nimi prožívala a zvládala bolesti a různé nástrahy v podobě rozličných zákeřností. Po dočtení knihy mi bylo svým způsobem líto, že je konec... i když konec to ve skutečnosti tak úplně není... kniha má čestné místo v mé skromné knihovničce, stále je mou součástí a určitě se nejednou k opětovnému čtení vrátím.

evineckY
06.12.2021

Dala jsem si krásnou klasiku v podobě audioknihy a svůj komentář bych rozhodně nenapsala tak skvěle, jako - mi-380, který to se slovy fakt umí :-)
Za mně velká spokojenost.

mi-380
01.12.2021

Dokonalý průvodce viktoriánskou Anglií devatenáctého století, dobou, kdy leckdo měl čas a trpělivost na četbu románu o 960 stranách. Tohle číslo mě vystrašilo, takže jsem využil audioknihu (čte a mění hlasy Luboš Veselý), která podle anotace zachycuje osudové momenty hlavního hrdiny. A že jich je… Od narození, přes smutné dětství, internátní školu, kde získá první přátele, nástup do práce v jedenácti letech, útěky, lásky, studium, pilnou práci, svatbu, až k zaslouženému úspěchu. Ale takhle jednoduché a přímočaré to tedy není. David i lidé v jeho okolí zažívají dramata, která by dnes vystačila na pět knih. Vyprávění hlavního hrdiny postupuje stále vpřed, žádné ohlížení za minulostí, prostě je sirotek, tak si s tím musí poradit. Přátelé se ukazují jako hodní i nehodní, lásky se objevují a mizí (Emilka, Dora, Agnes), celou dobu musí bojovat proti dvěma hlavním padouchům: jedním je jeho krutý otčím a druhým muž dnes slavného jména Uriah Heep. Naštěstí existuje několik lidí, kteří jsou mu oporou, ale pozor! Ještě jsou tu početné vdovy a staré panny, které nemají co na práci a tak s vervou do všeho strkají nosy a kují pikle. K nim se přidávají právníci, jejichž pikle jsou srovnatelné a souvětí, kterými se projevují, jsou šroubovaná až parodicky. Děj je plný zvratů, dobrodružství, napětí, setkání, rozhovorů, popisů. Občas mi i zkrácená verze připadala zdlouhavá, ale rád jsem se s Davidem Trotwood Copperfieldem a lidmi kolem něho potkal.
85 % (zatím 128 hodnotících s průměrem 86 %).

Macvosik
07.08.2021

Tiché, nežné volanie nekonečne verného anjela niekam domov, hlboká láska ukrývajúca sa v najväčšej podivnosti, maličká duša pechoriaca sa pustým svetom, a hľadanie dobra vo svete. A hlavne viera. Ja som sprevádzal Davida, David sprevádzal mňa. Spolu sme vyrastali, spolu sme vytvárali ďalší buildungsroman.

Dickens je pre mňa autorom, ktorého nedokážem zaradiť do realizmu. Nejde tu totiž len o spoločenské pnutia, ide tu hlavne o boj o duše ľudí. Práve z tých nižších pomerov, zo schopnosti postaviť sa utrpeniu, vyviera u Dickensa často to najkrajšie a najčistejšie. Dodáva to ľuďom akúsi nebeskú krásu. Sú to, naopak, často práve rozmaznaní boháči, ktorí sú slabí, aby odolali nerestiam sveta, prípadne, vo svojej nadradenosti a túžbe po ďalšom majetku, krutí a tvrdí. Dickens skrátka (na rozdiel od naturalistov) neverí v absolútnu moc spoločenských mechanizmov, ktoré formujú človeka. Jeho hrdinovia skúšaní nespočetnými príkoriami sú často až "iracionálne" cnostní (viď Oliver Twist, Nell ai.), a to práve v konfrontácii so všadeprítomnou krutosťou a biedou.

Aj David bol pre mňa vždy hlavne o cnostiach ukrývajúcich sa za karikovanými tvárami. Aj preto pre mňa David Copperfield ešte nenáleží tak úplne do modernej doby a ozýva sa z neho niečo prastaré, niečo z tzv. prirodzenej morálky. Boj postáv so svetom nemá len dojímať, má aj vyzdvihovať ústredné cnosti, a to jednak cnosti božské (viera, nádej, láska) a taktiež cnosti kardinálne - Agnežka je temperantia, pán Micawber je fortitudo a celý Davidov vývoj je pátraním po prudentia. A naopak, záporné postavy stelesňujú neresti zamaskované pokrytectvom - či už predstieranou spravodlivosťou Murdstonovcov alebo predstieranou pokorou Heepovcov.

Z tohto hľadiska tak môžeme Dickensa pokojne považovať nielen za veľkého románopisca, ale aj za kresťanského etika. Potvrdzuje to aj rozprávanie, kde sa v závere rozdiely medzi jednotlivými triedami stierajú, preskupujú, jednotlivé postavy nadobúdajú majetky a prichádzajú o ne a tým sa ukazuje relatívnosť tried a priepustnosť zdanlivo prísneho sociálneho determinizmu, čo ešte viac vydzvihuje cnosti, silu a krásu jednotlivých charakterov. A v tomto tiež drieme tá krásna rozprávkovosť a jemný pátos Dickensových románov, ktoré v závere získavajú až nádych spirituality.

1