St.Evelin komentáře u knih

Přiznám se bez mučení, že moc (vlastně vůbec) nechápu nadšeně ohlasy na tuto detektivku. Ano, je tam krásně prostředí, začátek jak z klasické anglické detektivky, inspirace od Agathy Christie očividná. Kniha ubíhá (není ani nijak tlustá, takže otázka jednoho dne, no problém), ale... Měla jsem mnohdy pocit jako že: "co?" Prostě konec dialogu jen tak ????????‍♀️ dialogy nejsou bůh ví jak náročné, takže mi mnohdy vyletělo obočí vzhůru a hlava se kyvala že strany na stranu.
*
Na pár stranách pak autorka nechá umřít další 3 lidí, rozuzlení se vleze na další dvě a lidově jak se říká "čau, tvá Máňa". Jak jsem u knihy Manželé od vedle byla nadšená, tak teď za mě NE ???? Celá kniha na mě působí spíš nedokončeně, odfláknutě. Možná jako by šla do tisku druhá verze rukopisu a ne ta finální ????????‍♀️ Jako by autorka chtěla využít své slávy z dvou předešlých knih a vydělat na tom co nejvíce ????
*
Pokud máte rádi detektivky alespoň malinko náročné, u kterých rádi přemýšlíte a kombinujete, pak tuto ne. Tady vám autorka na vlastní myšlení prostor nedá. Vše je jednoduché, na úhybné manévry a kombinatoriku není prostor. Ve finále vám naservíruje, kdo je vrah a proč a vám je líto, že v knize nebyla žádná indicie, podle které byste si mohli na detektiva zahrát i vy.

2 30.09.2019

Hlavním tématem knihy se zdát být adopce, ale mě v hlavě rezonují další a další témata, kterých se kniha dotýká (někdy méně, jindy více) a vlastně ani neodvažuji hádat, na který jev chtěla autorka poukázat.
*
Julie je mladá, zcestovalá, vzdělaná žena, která bohužel po potratu další děti mít nemůže. A její sen, blonďatá holčička Anežka, se vzdaluje mílovými kroky. Tvrdohlavá Julie, vždy připravena splnit svůj úkol, který si vytyčí, najde skulinku a bere si do péče Agnes.
*
Malé nechtěné romské miminko. Ale pocit štěstí a naplnění nepřichází. Místo toho se Julie ocitá na kolotoči plném lží, který se s přibývajícími léty točí rychleji a rychleji.
*
Vůbec nevím, jestli ústředním tématem je právě adopce. Můžeme se zahloubat do spletitého vztahu matka-dcera, který nebývá zpravidla jednoduchý ani u biologických rodičů. Stejně tak se můžeme utápět v tématu matka samoživitelka nebo naopak v tématu "co bychom měli, co se od nás očekává". Na své si přijdou i ti, kteří si rádi přečtou něco o přísných rodičích, kteří mají jasno v tom, co jejich potom bude studovat a to bez ohledu na to, co chce dítě.
*
Jako mámu mi vadilo, jak se k malému dítěti hlavní hrdinka chová. Ano, i já s prvním dítětem spadla z hrušky na zem a na růžovém obláčku jsem se opravdu nevznasela (ten satan NESPAL! N-I-K-D-Y????!!!). Mě kniha utvrdila v tom, že když člověk něco opravdu moc chce, tak toho mnohdy dosáhne. Ale že ta cena, kterou za to zaplatí může být až noc vysoká. A že ne všechny ženy jsou zřízeny proto být matkou. A že i děti si zaslouží, abychom jim naslouchali ???????? a že si máme opravdu dávat pozor na to, co si přejeme. Protože se nám to může splnit ???? Tato kniha ve mě zůstane dlouho.

2 24.07.2019

Bububu... od autorky jsem zvyklá na jiný styl psaní, jiné zápletky, ale i tak! Za mě palec nahoru! Sice tuto knihu najdete v knihovně v oddělení pro děti a mládež, ale.musim říct, že kniha mě vůbec nezklamala! Ba naopak, její čtení jsem si fakt užila! Na druhou stranu, proč ne? Příjemná lehce napínavá oddychovka! Na deštivé sobotní odpoledne ideální kniha!

2 06.03.2019

Skvělá kniha, která se čte sama. Není to žádná "těžká" psychologická a odborná četba. V knize jsou uvedeny příklady z každodenního života s dítětem, u kterých jsem mnohdy pokyvovala hlavou a říkala si "aha". Je fajn se zamyslet nad zažitými stereotypy a postupy.

2 23.10.2018

Napsat knihu, která se dá číst ze dvou stran, mi přišlo hodně originální.
Já osobně začala číst Veroniku a jsem za to ráda. Sice mi místy přišel příběh až neuvěřitelný a zamotaný (asi žiju příliš obyčejný a nudný život :-)), ale četl se mi dobrý z pohledu ženy. Těšila jsem se i na pohled Jáchyma, ale nevím, nějak mi ten mužský (možná úsporný?) styl neseděl
Na celé knize mi přijde nejzajímavější, že mnohé události, pro někoho zcela zásadním pro jiného naprosto okrajová záležitost. Tak jak v reálném životě.

2 26.03.2018

Opět skvělé čtivo! U tohoto dílu se mi líbilo mnohem více, že jsme věděli, kdo je pachatel a pozorovali jsme, jak došlo k jeho odhalení a dopadení. Taky mi pozadí příběhu přišlo víc reálné než bohatá rodina z předešlého dílu.
Nicméně, opět se Erika projevila jako Erika (neuposlechnutí rozkazu, pátrání na vlastní pěst,...) a přiznávám, že mi to vadí, holt, není to Harry Hole, aby byla takový samorost :-), který si může v zaměstnání dovolit cokoliv. Na druhou stranu se v ní projevila i lidskost a vřelost (přátelství s patologem Isaacem).
I tak se těším na další díl!

2 25.02.2018

Pro mě naprosto skvělý příběh! Zajímavá zápletka, skvělé prostředí, vše jak má být. S našimi starými známými se však nesetkáváme hned zpočátku, ale jsou tam. A to je sázka na jistotu, detektiv Krauz je prostě třída!!!

2 29.01.2018

Už se asi opakují, ale HH je dokonale promyšlená série detektivních zápletek! Každý další české mě něčím překvapí, zaujme a i po tolika knihách prostě Nesbo umí překvapit a já koukám s otevřenou pusou a nevěřícně kroutit hlavou

2 01.11.2017

Opět gradace příběhu o HH. Myslela jsem si, že to není možné, ale je! Nesbo zase poutavé vyprávěl příběh, dokázal mě zaujmout, strhnout a napínat! Zase ockousek lepší!

2 01.11.2017

Díl od dílu lepší a lepší! Nesbo je mistr zápletek a baví mě čím dál tím víc.

2 31.10.2017

HH je zase tady, ale malou výtku přeci jen mám - ten děj mohl být o kousek kratší. Některé pasáže jsou opravdu k uzoufání dlouhé. A hlavně na konci mi to přišlo vše strašně domotané dohromady. Ale i tak jsou to skvělé 4*!

2 31.10.2017

HH je moje srdcovka, ale přiznávám, že pro mě bylo těžké, představit si jej místo chladného Norska v upoceném Thajsku. Vnitřně mě to strašně rušilo a rušilo v tom, abych se do knihy pořádně začetla. Nakonec se povedlo a kniha za to stojí!

2 31.10.2017

Mě se kniha líbila moc! Konečně trocha humoru a nadsázky! Jsem ráda,že jsem narazila na někoho,kdo se dokáže brát s humorem a necítí se jako nadčlověk,protože běhá. A vlastně si i dělá legraci z toho,jak někteří chtějí být IN a COOL. A kdo ví,třeba i já s běháním začnu

2 18.07.2017

Proč? Čekala jsem gradaci příběhu, ale bohužel. Za mě odfláknutý díl, který se mi ani nechtělo dočítat.

2 30.12.2016

Ze zvědavosti jsem i já sáhla po knize, kterou doporučovaly snad všechny maminky na mateřské dovolené. Dle ohlasů jsem čekala, že se budu od začátku do konce červenat. Sex samotný se objevil až později, dějová linka je poněkud ljednoduchá - chudá holka a bohatý chlap. Co mě rozčiluje je fakt, že Anastacia je táááák naivní!
Na druhou stranu, moderní červená knihovna, nenáročné nedělní poobědové čtení.

2 30.12.2016

Velmi zajímavé informace a detaily ze života pana Bárty a kauzy ABL.

2 30.12.2016

Po přečtení i třetí knihy platí to, co jsem napsala k předchozím dvěma.... Z knihy se mi udělalo až fyzicky nevolno po zjištění, jak to vlastně celé může fungovat a funguje.

2 30.12.2016

Z knihy se mi udělalo až fyzicky nevolno po zjištění, jak to vlastně celé může fu ngovat a funguje. Velký palec nahoru za odvahu něco takového sepsat.

2 30.12.2016

Moje srdcovka! Četla jsem ji snad 1Ox!

2 29.12.2016

Letošní plejádu knih začínám českou autorkou. Tato detailní a niterná sonda do psychiky jednotlivých členů rodiny mě osobně ne, že nenadchla, ale vlastně mě "jen" neoslovila, nezasáhla. Slova jen tak klouzala po povrchu a nezanechala nic. Jen mírně rozpaky.
*
Psychologický náhled na intimní rodinné vztahy, vyprávění syna a matky, kteří jednotlivé události popisují rozdílnou optikou. Zajímá perspektiva odlišných generací a jejich vhled na život vlastní i ostatních. Hlavním motivem je samota, která z knihy skoro až tryská. Jenže... Mě to vlastně vůbec nebavilo. První polovina knihy vůbec, začalo mě vyprávění zajímat asi v půlce popisu života syna. A strašně mi vadila ta hovorová čeština. Chápu, že se jazyk měl přizpůsobit víc čtenáři a přinést mu autentický zážitek, ale moje nervy! Žiju na pomezí Hané/Valašska/Slovácka, takže se snažím přizpůsobit, co mohu (během pár minut skočím nohama do nářečí, tam kde zrovna jsem) a sama se snažím mluvit spisovně, ale tohle... Tohle bylo prostě moc.