slunicko1958
komentáře u knih
Není římského lidu
Jarmila Loukotková
Když jsem tuto knížku četla před mnoha lety coby středoškolačka, byla jsem nadšená. V totalitní době bylo toto dílo úžasné.
Tentokrát jsem román četla poměrně dlouho, nebavily mě rozvleklé popisné pasáže. Do čtení jsem se musela nutit. Až v posledních kapitolách mě čtení bavilo, i když si z dějepisu pamatuji, jak vše skončilo.
1000 pozoruhodností Prahy
Petr David
Kniha je ve velkém formátu, měkčená vazba působí příjemně. Nádherné fotografie i zajímavý text vás přímo zve k procházce po Praze.
Sup je trpělivý pták
James Hadley Chase (p)
Krátký dobrodružný příběh o tom, jak rošťák chce okrást jiného rošťáka. Nic mimořádného, ale svůj účel oddychové četby knížka splnila. Jsem přesvědčená, že se k ní už vracet nebudu.
Hovory k sobě
Marcus Aurelius
Takový skvost nelze hodnotit negativně. Je to sice útlá knížečka, ale obrovská svým obsahem a významem. Musí se číst pomalu, rozvážně. Některá moudra jsem četla několikrát, abych dokonale pochopila jejich smysl. Přesto se hodí mít toto dílo v knihovně, aby bylo po ruce, když na člověka padne splín.
"Každý den prožívat, jako by byl tvůj poslední, bez prudkých vzruchů, bez otupělosti a bez přetvářky - to je znak dokonalé povahy. " (str. 100)
Babišovo Palermo I
Jaroslav Kmenta
Je mně špatně.
Ne z knihy, skvělé práce pana Kmenty, ale z toho, co se kolem děje a že většina spoluobčanů tomu tleská.
Nevím, co nového mám o knize psát, vše perfektně vystihli čtenáři přede mnou. Dovolím si proto napsat jen úryvek z knihy:
"Miluji svoji práci. Dělám ji celý život. Novinařina měla vždy smysl v tom, že kriticky hodnotila fakta a události. Tak trochu pomáhala tříbit společnost a mnohdy i kultivovat prostředí.
Ale najednou tu máme před sebou člověka, který je majitelem jakési černé mlhy, kterou kolem nás šíří a roztahuje. On ji rozfukuje mezi skupinky lidí, z nichž někteří ji necítí, a ti, kdo ji cítí, utíkají a volají o pomoc.
Někdy se zdá, že je nikdo příliš neslyší. A do toho všeho existuje celá řada lidí, kteří mají z toho černého kouře moc a peníze a pomáhají Babišovi v rozfoukávání oné černé mlhoviny. Jako když se v Nekonečném příběhu šířila Nicota, vzpomínáte si?" (str. 198)
Drak spí
Michaela Klevisová
Než jsem se dala do čtení, pročítala jsem si níže uvedené příspěvky a logicky jsem očekávala téměř geniální detektivku. Nestalo se. V příběhu mi něco chybělo, byla jsem mírně "zamotaná" do propletence postav, jejich vztahů apod. Bylo to takové povídání o životě v malé vesničce v jižních Čechách a ten detektivní příběh, ten byl jen tak mimochodem.
I když jsem mírně zklamaná, neznamená to, že ostatní čtenáře před knížkou odrazuji. Přečtěte si a udělejte si vlastní názor.
Souhlasím s příspěvkem Hannah2000.
Svědkyně ohně
Lars Kepler
Zajímavé, napínavé, rychle plynoucí. Ani nevnímáte čas. Jedním slovem - spokojenost. Skvělá odpočinková četba.
Knížku jsem si nosila na rehabilitace a vždy jsem se tak začetla, že jsem ani nevnímala, co se mnou dělají. Je sice fakt, že kdybych chtěla, tak nějaké "mouchy" v knize najdu (např. vrah sekerou demoluje dveře, aby se dostal dovnitř = Kingovo Osvícení), ale nevadí mi to. Vraha jsem tušila zhruba od poslední třetiny. Byla jsem zvědavá, co se vyklube ze senzibilky, jak to autoři vysvětlí, ale uvěřila jsem.
Poslední stránky mě lehce naštvaly, budu muset někde sehnat další díl...
Paganiniho smlouva
Lars Kepler
Jsem spokojená. Nechce se mi řešit věrohodnost jednotlivých situací.
U knížky jsem se chtěla pobavit a odpočinout, což se naprosto podařilo.
Komisař Joona Linna dostal více prostoru, děj byl napínavý, jednotlivé kapitoly byly kratší, četlo se mi lehce, děj rychle plynul.
Co víc od četby na dovolenou čekat?
Hypnotizér
Lars Kepler
Letní vedro mě otupilo natolik, že jsem ani neřešila, které části děje jsou reálné a které jsou hodně přehnané. Ideální četba na dovolenou, děj je většinou napínavý, ale nesmíte o něm moc přemýšlet. Jednu hvězdičku odebírám za „postelové scény“.
Pohádky
Karel Čapek
"A kdyby vám, děti, někdo řekl, že pohádky nejsou žádná pravda, tak mu nevěřte. Jsou pravda a dost."
Těmito slovy začíná úvodní pohádka a předznamenává ten roztomile okouzlující pocit, který mě při čtení provázel. Čapkova nedostižitelná genialita při hře se slovy způsobila, že jsem se jenom usmívala.
Je to pohlazení po duši.
Babička
Božena Němcová
Musím poněkud poopravit svůj předchozí komentář. Vzala jsem Babičku po několika desítkách let na milost. Nevím, jestli je to tím, že jsem tentokrát "nemusela", nebo tím, že jsem četla vydání v současné češtině, ale knížka se mi líbila. Poměrně hodně času jsem strávila prohlížením dobových koláží, které vkusně ilustrují tyto obrazy z venkovského života první poloviny 19. století.
Denár v dívčí dlani
Václav Erben
Detektivní příběh jak stvořený k letnímu čtení. Nenáročný, odpočinkový. Tím ovšem netvrdím, že jsem všechno pochopila a že děj byl strhující!
Na dosah ruky
Václav Erben
Mám ve své paměti zapsáno, že se v létě mají číst detektivky. Otevřela jsem tuto retrodetektivku v přesvědčení, že budu unešená jako před lety, kdy exnerovky byly nejlepší z tohoto žánru. Něco mně neladilo, asi množství postav hned zpočátku, lehce jsem se v nich neorientovala.
Michal Exner, kapitán a doktor obojího práva, byl elegantní, vtipný, chytrý, okouzlující. Jako vždy.
Magor a jeho doba
Marek Švehla
Když jsem dočetla, napadla mě věta z Werichovy pohádky Až opadá listí z dubu: "Tohle udělá rum z hezký holky." Nabízí se parafráze: "Tohle udělá chlast z chytrýho kluka."
Ale vážně. Perfektní. Kdo váhá, jestli tak objemnou knížku číst, tomu radím, aby ji co nejdříve otevřel a pustil se do čtení. Skláním se před autorem tohoto obsáhlého životopisu. Obdivuji jeho trpělivé shromažďování informací a vzpomínek o životě, díle a názorech IMJ. Výsledek práce M. Švehly stojí za to. Měla jsem v rukách velice čtivou, zajímavou knihu nejen o Magorovi, ale také o jeho okolním světě - Plastici, rodina, přátelé, nepřátelé aj.
Normalizace byla dobou temna, dnes je pro mládež těžko pochopitelná. Doufejme, že po přečtení této rozsáhlé knihy na tom budou lépe.
Zmizela v mlze
Michaela Klevisová
Přemýšlím, jak mám charakterizovat knížku, kterou jsem právě dočetla. Klasická detektivka to nebyla, řekla bych, že se jednalo o psychologický román s detektivní zápletkou doplněný dlouhými popisy norské přírody, vesniček a jejích obyvatel. Neméně prostoru dostalo rybaření, adrenalin i rozjímání při chytání velkých ryb. Odolávala jsem pokušení ty spousty stránek přeskočit, ale co kdyby tam byla důležitá informace?
Mám takový hříšný názor: kdyby se dala kvanta těchto popisů a psychologických profilů vynechat, byla by to zajímavá, strhující detektivka. Tak třeba příště…
P.S. Tu bravurní angličtinu všem postavám závidím!
Listopád
Alena Mornštajnová
Paní Mornštajnová tentokrát zvolila velmi smutné až zlověstné téma. Je to dobře, měli bychom se zamyslet, jak by to bylo „kdyby“, protože mám nepříjemný pocit, že jsou kolem nás takoví, kterým je po starých „pořádcích“ smutno.
Z knížky jsem opět nadšená. Zase nádherný vypravěčský zážitek, i když tentokrát k slzám moc nechybělo… Intenzivně jsem prožívala osudy Marie a Magdaleny, děsilo mě, jaké monstrum z ní režim vyrábí. Občas se v mé paměti objevil záblesk poznání, že v něčem podobném jsem kdysi dávno také žila. Proto je pro mě pozitivní a nadějné, jak se Magdalena zachovala v den 30. výročí listopadových událostí.
"Co je to za zemi, když odvádí děti z rodin a střílí lidi jen proto, že chtějí žít jinak?"
(str. 287)
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Poměrně nedávno jsem na Seznamu zahlédla bulvární článek, který si všímal soukromého života jedné naší nejúspěšnější spisovatelky. Ajaj. Jaký přívlastek by se pak hodil k paní Aleně Mornštajnové?
Zřejmě geniální spisovatelka, neboť svoje vynikající kvality doložila i v tomto románu. Po dlouhé době dávám s čistým svědomím nějaké knize plné ohodnocení. Zase jsem si hlídala každou volnou chvilku, abych mohla otevřít knížku a sledovat osudy prostých žen napsané tak civilním slohem, že jsem si připadala, že vypravěčka sedí vedle mě a povídá. Skutečně četba tohoto románu byl pro mě neskutečný zažitek!
Mlčící fontány
Ruta Sepetys
Ruta Sepetysová už napsala lepší knížky.
Mám pochybnosti, jestli se jedná o historický román, řekla bych, že jsem přečetla silně romantický příběh na historických podkladech. Historická fakta autorka hodně upozadila, což je veliká škoda. Kdybych byla romanticky založená a prožívala lásku Daniela a Any, byla bych nadšená a určitě bych si knížku přečetla znovu. Jinak "žádná sláva".
To by se zvěrolékaři stát nemělo (1. a 2. díl)
James Herriot (p)
Velice jsem po této knize toužila, protože jsem jsem byla přesvědčená, že je "top" v humoristické literatuře. Zřejmě nemám ten správný smysl pro humor, protože jsem se u knížky nudila, a proto ji četla tak strašně dlouho. Neměla jsem záchvaty smíchu při popisování různých neduhů prasat, krav či koní. Dělalo se mi špatně - viděla jsem ty kopy hnoje, hnisu i krve, cítila jsem i ten zápach.
Sice nemám ráda psy, ale v této knížce byly příběhy o nich ty nejmilejší. Milé a dojemné.
Michal Prokop: Ztráty a návraty
Michal Bystrov
Knihu tvoří jeden dlouhý rozhovor, který je rozdělen do několika částí podle období, které právě MP prožívá. MP se nebrání sebekritice, moc dobře si uvědomuje, co se mu v životě nepovedlo a na co může být právem hrdý.
Oceňuji dodatečné texty - Prokopovy myšlenky či výroky uspořádané podle doby, kdy je pronesl, povídání jeho přátel, známých či spolupracovníků o MP, podrobná diskografie apod. Nechybí ani bohatá sbírka fotografií.
Skvělé by bylo, kdyby byla kniha v pevné vazbě, ale i tak jsem spokojená.