Magor a jeho doba

Magor a jeho doba https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353998/mid_magor-a-jeho-doba-Fzt-353998.png 5 169 56

Obsažný, střídmě a přitom velice čtivě napsaný životopis jedné z nejvýznamnějších osobností českého kulturního a společenského života druhé poloviny dvacátého století. Přibližuje detailně Jirousův život od dětství v Humpolci, přes studia v Praze, jeho vztahy s českými výtvarníky v šedesátých letech a soužití s rockovou skupinou The Plastic People of the Universe. Především ale popisuje Jirouse jako strůjce unikátní, na státu nezávislé undergroundové kultury i pozdější mnohaleté věznění a následky, jež mu způsobilo. Životopis navíc v širokém záběru zachycuje dobu, v níž I. M. Jirous žil, a jeho vztahy s řadou významných osobností českého veřejného a kulturního života. Vzniklo tak jedinečné historické panorama doby zobrazené skrze Jirousův život. Kniha zaujme nejen zájemce o moderní české výtvarné umění, rockovou hudbu, literaturu a politickou perzekuci u nás v letech sedmdesátých a osmdesátých, ale každého, kdo chce hlouběji pochopit novodobé dějiny a kulturu naší země. Je doprovázena desítkami unikátních fotografií ze života I. M. Jirouse i dalších osobností a jmenným rejstříkem.... celý text

Přidat komentář

Metroušek
předevčírem 5 z 5

Vynikající, přesná a detailní monografie jednoho z mála statečných lidí, kteří vzdorovali režimu, jehož odpornost jsme my ostatní pochopili až pozdě nebo si jej idealizujeme dodnes, protože jsme si neudělali ani ty nejzákladnější domácí úkoly z kapitalismu, demokracie a svobody.

Mánička178
30.04.2023 5 z 5

Musím říct, že skupinka šedovlasých starších vlasáčů, titulovaná jako "bojovníci proti establishmentu", která se tu a tam přede mě odněkud vynořila, mě nikdy nějak přímo do hloubky nezajímala. Člověk o nich něco trošku věděl (věznění, Plastici), ale jít v pátrání o věcech hlubších za tyto hrubé hranice mě nikdy nějak zvlášť nelákalo. Myslím, že můj zájem o Magora poprvé podnítil knižní veletrh v HB, kdy ve stánku jednoho nakladatelství přede mnou najednou stál úhledně srovnaný sloupek Magorských modliteb. Magor a modlitby? Překvapení mě zastihlo v mé slepé nevědomosti... Letmo jsem pár básní přelouskla a, světe div se, zaujaly mne moc (a to můj styk s poezií byl do té doby v podstatě velmi skromný). Tudíž za patřičný obnost putovaly do mé knihovny. Další mezník představoval dokument o Bohuslavu Reynkovi - Blázen jsem ve své vsi. Pro mě naprosto zásadní TV film, kterým se nesou milované básně BR, přednášeny nepopsatelně krásným klidným hlasem "někoho". Jen jsem si říkala: wow, fakt skvělý hlas, který úplně hladí. A tím "někým" s hladivým a mírným hlasem byl Magor! Třetí výhybka, která mě zavedla k důslednějšímu "poznání" těchto dějin jednoho života, bylo vyhlašování cen Magnesia Litera a Marek Švehla (toho mám docela ráda), proto se po této třetí "ráně" mezi oči napsalo Ježíškovi: moc prosím, přála bych si tu knížku o Magorovi! Přání bylo vyslyšeno, ovšem svazek přistál v knihovně a čekal na mě, až nastane ta správná konstelace hvězd. V tlustých knihách si vyloženě medím, ale někdy prostě musíte počkat, až okolnosti nazrají a vesmír připraví takové podmínky, abyste tu knihu mohli dát pokud možno bez přerušování... díky Bohu - planety vstoupily do průsečíku nikoli až na důchod, ale dříve, stačilo počkat asi čtyři roky a... nyní nemám slov. Upřímně hodnotím tuto knížku jako jednu z nejlepších, kterou jsem kdy měla možnost číst. Šíře kontextu, do které autor zasazuje Jirouse, je nevídaná a opravdu komplexní - dozvíme se mnoho nejen o něm, jeho životě, ale též o mnoha dalších lidech, kteří byli na underground navázáni, mozaika jednotlivých kamínků se skládá jedna radost. Jirous zdál se být vážně "divous" - figura záhadná, unikátní - obdivuju jeho rozhled a umělecké schopnosti, poezii, něhu... a na druhé straně mě lekají jeho temné strany... Vážně zvláštní osud člověka, mohl vlastně vyniknout asi jenom díky tomu, že musel a měl s kým bojovat. Závěr jeho života ve mně vyvolával smutek... ovšem bojem bylo sklizeno ovoce, které nyní můžeme jíst, tedy tato jeho oběť nebyla patrně marná. Jsem moc ráda, že jsem ho mohla poznat o něco víc, moc díky za tuhle knihu!



Edit: 29/9/23 Zajímavé hodnocení této knihy poskytla Dáša Vokatá nadačnímu fondu 8smička do knihy/katalogu k humpolecké výstavě Nejedna rodina: Jirousovi, Padrtovi, Ságlovi, kde Marka Švehlu kritizuje, že neposkytl zcela pravdivý obraz Magora. "Jednou jsme se bavily s Dášou Havlovou a ona říkala, jak k nepoznání změnili obraz Václava Havla lidi, co ho neznali. Dáša řekla přesně tuhle větu: Když jsem to přečetla, tak jsem měla pocit, že jsem žila s úplně jiným mužem. - Já mám to samé, když jsem si přečetla knihu Magor a jeho doba."


vvikingg
18.12.2022 5 z 5

Na tuhle knihu jsem čekal přes 30 let. Magor byl svůj a jeho temný až démonický aspekt nedokáže mnoho lidí pochopit, paradox je, že po 1989 nic hodnotného nevytvořil, nejlepší věci napsal za normalizace. Po roce 1989 zůstal stejně radikální a jeho komentáře si tehdy noviny oblíbily,o Česku tehdy mluvil jako o diktatuře zvrhlého neokapitalismu. Skvělá kniha pro toho kdo dobu normalizace prožil a zajímal se a poslouchal underground, pan Švehla odvedl vynikající práci. Kniha zaujímá čestné místo v mé knihovně.

stagno
25.10.2022 5 z 5

Jedinečnost role Ivana Martina Jirouse v naší moderní historii není zatím v obecném povědomí příliš zakotvená,proto patří panu Švehlovi velký dík za úsilí,které vedlo k vytvoření tohoto důstojného portrétu.Hlavní důraz klade samozřejmě na období normalizace a je určitě dobře,že připomíná také osudy desítek dalších svobodomyslných lidí,do jejichž životů zasáhla/často brutálně a nevratně/ estébácká svoloč.Je to výborná biografie,pečlivě připravená,poutavě napsaná.

Majto
01.09.2022 5 z 5

Na začiatok musím uviesť, že Jirousa a Plastic People... som vždy vnímal len ako súčasť histórie a nejak zvlášť som sa nimi nezaoberal. Áno, začiatkom 90s sme všetci "inak vnímajúci" žrali všetko, čo nesmrdelo mainstreamom, tak sme čítali Bondyho, Bukowského, Kerouaca, Beh ohňů je underground, a množstvo iných titulov i autorov, na ktorých si momentálne narýchlo nespomeniem. Mnohí sa vrhli aj na nahrávky starých androšských kapiel, no mňa viac ťahalo buď k drsnejším veciam, alebo alternatívnejším. Čiže, ak to mám povedať natvrdo, blížšie som mal k Chadimovi ako k Jirousovi.
To však nič nemení na tom, že som si čítanie tejto knihy nedokázal užiť. Množstvo informácii, svedectiev i obrazov doby... Vážne skvelé. Som rád, že som sa odhodlal k jej kúpe.

Endrue
11.08.2022 5 z 5

V knize se dozvíme spoustu zajímavých věcí o Magorovi, ale kniha i perfektně popisuje atmosféru a situaci v období normalizace. Po přečtení knihy se moje antipatie ke komunismu a věcí s ním spojeným ještě zvětšila. Celé dílo je i přes svůj objem velmi dobře čtivé. Autorovi klobouk dolů, za všechny sesbírané informace z různých zdrojů, muselo to dát spoustu práce, protože Magor byl v době psaní knihy již po smrti.

Pekky
08.07.2022 5 z 5

(SPOILER) Osobně jsme spolu prožili 2 hodiny života. Knihu jsem poslouchal jako audioknihu odoje nezapomenutelné.

Juagustin
08.06.2022 5 z 5

Knihu jsem slupnul za dva týdny a kousek, čte se velmi dobře. Bylo to pro mě objevné čtení, o normalizačním undergroundu jsem toho dosud moc nevěděl, jejich hudební projevy mě nikdy příliš nevábily, ale vlastně jsem je znal jen z majora Zemena. Kniha možná trochu glorifikuje činnost Jirouse a jeho souputníků a straní jim, na druhou stranu věrně vykresluje stav a atmosféru společnosti v jednotlivých dobách. Smekám klobouk před úsilím, které musel M. Švehla vložit do sebrání a utřídění materiálů, do studia existujících pramenů a do vyzpovídání pamětníků, to je opravdu velká práce. Těžiště knihy samozřejmě leží mezi koncem šedesátých a osmdesátých let, ale kvituju, že autor nás provedl i porevoluční dobou, která pro Magora byla začátkem konce... Celkově na tu hrůzu to je povzbudivá kniha, a i ty Plastiky jsem si nakonec poslechl a není to vůbec špatné! Doporučuju (knihu i Plastiky:-).

Péťa1950
04.06.2022 4 z 5

Chajda69 popsala i můj dojem z knihy. Víc nebudu psát. (Vyhýbejte se závislostem, nejsou řešením.)

Chajda69
20.10.2021 5 z 5

Než jsem začal knihu číst, zhruba jsem věděl, kdo Jirous byl, že byl spojený s Plastiky, vydal sbírky básní a byl nějakým způsobem spojený s disentem. Do jaké míry a jak moc byla vše, co jsem dosud věděl, pravda, bylo rozvinuté na více než pěti stech stranách skvělého a strhujícího čtení. I když to není kniha, kterou byste si v leže drželi nad hlavou, tahal jsem jí všude s sebou a v každou volnou chvíli pokračoval ve čtení. Klobouk dolů před Švehlovou prací a stylem psaní (ačkoli jeho články v Respektu jsou pro mě někdy jen těžko snesitelné, ale to spíš kvůli - z mého pohledu - přílišné povrchnosti obsahu).

Na Básníkovi od Reinera jsem velmi oceňoval kontext doby a přiblížení literární scény, totéž platí pro knihu o Jirousovi. Není totiž jen o Jirousovi, ale také o Knížákovi, Němcovi(ých) nebo Kolářovi, a dozvědět se něco i o jiných osobnostech je prostě skvělé. Paleta Jirousových aktivit byla, oproti mému dosavadnímu povědomí o něm, velmi široká. Znalosti a přehled v oblasti hudby, literatury i výtvarného umění v kombinaci s jeho povahou z něj nutně musely udělat někoho, kdo bude režimu trnem v oku. A že si odnesl svoje, to snad nemůže zpochybňovat vůbec nikdo. Strávit osm a půl roku (!!!) v kriminálech jen proto, že prosazuje jiný než mainstreamový hudební styl... brrr. Do skládačky odpornosti a zvrhlosti komunistického režimu jsem tak mohl doložit další dílek.

Že život s Jirousem (vedle Jirouse... nebo prostě obecně život, do něhož někdy nějak Jirous zasáhl) nemohl být a nebyl jednoduchý, bylo zřejmé už z popisu jeho aktivit v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy hospodské debaty hrály prim a do rozvoje druhé kultury dával vše, včetně svého volného času a včetně fungování svých partnerských vztahů. Způsob jeho života, bez stálého domova, to je něco, co si vůbec neumím představit. A porevoluční období... to byla taková hodně smutná tečka za životem člověka, jehož přehled v oblasti umění byl záviděníhodný, ale jemuž alkohol zjevně sebral veškeré zábrany, a mimo jiné také soudnost a sebereflexi. Na druhou stranu, kdo může říct, že se snažil žít svobodně v každém okamžiku svého života?

Ventimiglia
11.07.2021 5 z 5

Tak dobré, že jsem si to hned po přečtení popřála k narozeninám. Kniha, ke které se budu vracet, kterou chci číst s tužkou v ruce. :)

PMR
30.06.2021 3 z 5

Obsah je OK.
Ale přeci jenom je to kniha, a tak by to chtělo, aby obsahovala i nějakou hlubší reflexi...

Myslím, že 30 let po "Sametovce" už žádný soudný člověk nemusí být přesvědčovaný o tom, jaké újmy napáchal režim na IMJ a jeho okolí.
Spíš jde o to psát víc tak, aby si lidé (zvlášť dnešní mileniálové) neřekli, že s těmi lidmi "z undergroundu" nemají vůbec nic společného....

slunicko1958
29.06.2021 5 z 5

Když jsem dočetla, napadla mě věta z Werichovy pohádky Až opadá listí z dubu: "Tohle udělá rum z hezký holky." Nabízí se parafráze: "Tohle udělá chlast z chytrýho kluka."

Ale vážně. Perfektní. Kdo váhá, jestli tak objemnou knížku číst, tomu radím, aby ji co nejdříve otevřel a pustil se do čtení. Skláním se před autorem tohoto obsáhlého životopisu. Obdivuji jeho trpělivé shromažďování informací a vzpomínek o životě, díle a názorech IMJ. Výsledek práce M. Švehly stojí za to. Měla jsem v rukách velice čtivou, zajímavou knihu nejen o Magorovi, ale také o jeho okolním světě - Plastici, rodina, přátelé, nepřátelé aj.

Normalizace byla dobou temna, dnes je pro mládež těžko pochopitelná. Doufejme, že po přečtení této rozsáhlé knihy na tom budou lépe.

kuruteku
06.02.2021 5 z 5

Na autora mám pifku za jeho často povrchní články v Respektu. Ale za tuto knihu - respekt. Práce jak na kostele. Opřené o mnohá svědectví. Nic nezastírá, nic nelakuje na růžovo. Drsné, jak drsná byla minulost. A to měl hlavní hrdina ještě štěstí, že se nedostal do soukolí dějin v 90. letech, jako například Mikoláš Chadima. Autorovi velké plus za důležité odbočky k vedlejším postavám. Ivanu Martinu Jirousovi postavil pomník, jaký si opravdu zasloužil. Doufám, že všechny ty prokurátory, soudce a vyšetřovatele tlačí noční můry! Nevím, jestli budu mít síly si to přečíst ještě někdy, ale při poslechu PPU mne teď bude mrazit ještě víc. A až za pár let budu směřovat k důchodu, tak si kromě Vopěnkových Rozprav s geometrií ještě přiberu Magorovy verše a vůbec celé dílo.

Alseri
18.01.2021 5 z 5

Šialené! Od začiatku až do konca. Ako si zachovať chrbtovú kosť a vernosť sebe samému v mašinérii strachu, ktorá melie všetko živé naokolo a pritom sa nezblázniť. Magor bol fakt magor...človek vymykajúci sa z priemeru tým, že ho neobmedzoval žiaden strach ani obavy z toho čo bude. Nič totiž nebolo dôležitejšie ako sloboda ducha a tvorivého prejavu. Zaujímavé je aj jeho porevolučné obdobie v ktorom jeden z najslobodnejších Čechov nezvládol slobodu. Alebo ide o jej absolútnu formu, ktorú nechápeme len my bežní ľudia s nohou na brzde, zvanej pud sebazáchovy? IMJ však šťastný nebol, trpel depresiami a najpravdepodobnejšou verziou bude, že tempo jeho nového života udávala zmäť protichodných a nahromadených emócií, ktoré vzkypeli z jeho podvedomia ako láva sopečnej erupcie. A jej následky bolo len veľmi ťažko odstrániť či eliminovať.

Brilantne napísaný životopis a záznam historickej doby.

Simikik
12.01.2021 5 z 5

Bezvadně sepsáno! Souhrně, někdy sem tam autor přeskočil v ději a obobí, ale bravurně se vrátil zpět, takže má čtenář pocit, že opravdu jde ve stopách života I.M.Jirouse. Po dočtení mi šla úplně husí kůže!
Díky za toto dílo! Díky za Magora!

Disease
23.09.2020 5 z 5

Magora jsem zažil párkrát naživo, naneštěstí už v jeho alkoholovém období v devadesátkách. To ovšem nic nemění na kvalitách tého knihy, zejména "a jeho doba" je perfektní kronikou české druhé kultury od 60. let dále.

Hyaenodon
03.05.2020 5 z 5

Velmi potřebná a skvělá kniha, čte se sama.

Chesterton
02.04.2020 5 z 5

Díky laskavosti interpreta rozhlasové četby této skoro fenomenální fresky totality na podkladě životního příběhu muže, jež by ve svobodné společnosti s velkou pravděpodobností dopadl zcela jinak . . . . jsem mohla alespoň ušima ochutnat skvělou práci Marka Švehly.
A moc se těším na setkání knihou!

P.S. Po přečtení knihy :o)

Nejvíc mě bavila nahlédnutí do ryzí lidskosti IMJ, kterému odpor k režimu evidentně zvýraznil veškerá povahová negativa a ještě semlel všechny blízké.
Není to úplně snadné čtení, byť je kniha místy velmi vtahující.
Brala jsem jí jako "čítanku totality" a když šlo příliš o Plastiky bez uzardění jsem přeskočila pro mě nezáživné pasáže.
Nádherná ilustrace toho, co z člověků ve skupině udělá moc a svévole - přestanou být lidmi.
Absolutně kdekoli zadupali byť jiskřičku dobra a dostali z každého maximum nízkých pudů a primitivismu. Málokdo se ubránil. Příkladně první dáma disentu Dana Němcová, před kterou smekám. Ta však opět nikoli ze svých lidských sil stejně jako třeba Sváťa Karásek.

Petr Placák:
"Magorovou kolébkou a zároveň rakví se stalo jeho buranství. Když kluk z Humpolce přijde do společnosti, boří její konvence, nedovede přestat a stane se z něj šašek."
Závěr jeho života je smutnou písní, která ovšem nezmenšila jeho osobní zásluhy o svobodu!!

linda2125
30.03.2020 5 z 5

"Napsal jsem nevím kolik - patnáct set, dva tisíce básní, to je jedno, ale jednu považuju za svou nejlepší. Taky když mě oslovili z toho klubu poezie, co vyvěšuje básně do pražského metra, s tím, kterou báseň bych jim doporučil, byla to ta, o které chci mluvit - Jestli mě necháš umřít dřív. Byl bych šťastnej, aby třeba za dvě stě let po tom, co umřu, se tahle báseň někde zachovala v čítankách nebo tak. Nic lepšího už nikdy nenapíšu."...

Jestli mě necháš umřít dřív,
polož mne k tomu dovnitř osení,
nad kterým slunce stojí v zenitu.

A komín staré cihelny
prosímtě vedle postav mi,
aby stín v horku na mně pad.

A čápi na tom komínu
aby klapali zobáky.

A někdo kdo by kolem šel
letmým pohlazením se dotk
okraje toho osení.

"Ivan Jirous, opilec, výtržník, uznávaný básník, hlavně ale vedle Václava Havla nejdůležitější česká osobnost sedmdesátých let dvacátého století, zemřel chudý. Kdo znal jeho život, ví proč."...

Víc nebudu psát, hodně bylo už napsáno a hodnocení jsou vypovídající. Přečtěte si to!