SleepyAllDay komentáře u knih

No.
Obsahově kniha hodně podobná Andělovi, asi to bude autorův rukopis.
Ale jo, libilo se mi to. U konce jsem postřehla, že vlastně ani napětím nedýchám.

Asi SPOILER
Trošku mi přišlo, že se autor nemohl rozhodnout kdo bude vrahem, proto v půlce knihy přidal další postavy?

3 12.05.2019

Ačkoli tomuto žánru moc neholduji, jsem spokojená.
Kniha se skvěle četla, děj měl super spád, vyhovovaly mi krátké kapitoly, které tedy vždy končily v tom nejméně vhodném okamžiku :-)
V průběhu čtení jsem měla několik podezření na pachatele, ale neodhalila jsem jej - což je za mě skvělá práce autora.

Co mi trošku vadilo, bylo až moc postav, ať už hlavních nebo vedlejších, vždy mi pár řádků trvalo, abych pochopila, o kterou dějovou linku se právě jedná. Vím, že to bylo dějově třeba, ono linka o pár lidech by asi byla o ničem.
Tím, že se jedná o norská města, bezpečně jsem se cítila jen v Oslu, názvy ostatních míst mi hodně splývaly do jednoho, což mě občas hodně mátlo a říkala jsem si - a tady se vlastně děje co?
Každopádně těším se na další příběh.

8 27.04.2019

Po dlouhé době kniha, kterou hodnotím plným počtem hvězdiček.
V životě se mi nestalo abych knihu odložila, protože jsem potřebovala rozdýchat právě přečtené řádky.
Atmosféra a emoce z Willardu na mne neskutečně působily, bezmoc, beznaděj, nespravedlnost.
Příběh Izzy mi proti příběhu Clary přišel jako oddechové kapitoly oproti hrůzám z Willardu.
V jistou chvíli mne kniha přestala bavit, protože člověk pořád doufá...

12 04.04.2019

Typická Jodi.
Nahlédnutí do komunity Amišů bylo zajímavé.
Kniha se mi táhla až do soudního přelíčení.
Konec překvapivý, nečekala jsem to.

4 30.03.2019

A mě se kniha líbila moc. Bylo fajn vidět příběh i z druhé strany.
Navíc se mi líbily dopisy Holdera pro Les, líbilo se mi, jak jako kluk má potřebu se z toho dostat, vypsat se ze svých pocitů.

Trošku mne mrzí, že bylo vynecháno pár scén z prvního dílu, třeba tržiště mohlo být docela i vtipné :-)

6 05.03.2019

no páni! Ještě nikdy se mi nestalo abych knihu přečetla za jeden jedniný den.
Ale hned první kapitola, kde bylo jasné, že se s k tomuto datu budeme muset pročíst ve mě vzbudila neskutečnou zvědavost a napětí.
Smála jsem se, brečela. Zamilovala jsem se do Holdera a jeho laskavosti.

7 05.03.2019

Nejlepší díl celé série. Ale... Ten konec, to jako vážně?!

1 05.03.2019

K dočtení knížky mi chybí asi 50stránek, které snad padnou za vlast dnes večer, ale už teď si troufám napsat hodnocení. Nebavilo mě to. Možná, že si od tohoto tématu zase potřebuji na chvíli odpočinout, proto jsem knihu četla téměř tři měsíce.
Oproti Divergenci mi to přijde jako propad. Možná je to tím, že jsem nejdříve viděla film a až potom četla.
Chování Tris se mi nelíbilo, Peter překvapil, ale určitě to neudělal jen tak pro nic za nic, že.

Uvidíme, co přinese Aliance.

4 05.03.2019

Miluji tyhle knížky. Na Divergenci jsem narazila nedávno, sice jsem už podobné členění krajů a postavení lidí četla v podobě Hunger Games či Selekce. Ale každá série mi ukáže něco jiného, zajímavého.
Bohužel jsem udělala tu chybu, že v půlce knížky jsem si pustila film. Pak už mě čtení tolik nelákalo, věděla jsem co bude následovat, ale i tak mám dolouskáno a plynně přecházím na Rezistenci.

2 05.03.2019

Do této knížky jsem se nemohla ani za nic začíst, však jsem ji četla bezmála třičtvrtě roku.
Ale s příchodem Mika do zátoky jsem zabrala a už mě to nepustilo. Hlavně poté, co jsem čekala na zápletku z Lisiny minulosti.

5 05.03.2019

Asi jako u každé knihy i tady jsem měla velký problém se začíst. Ovšem jakmile jsem se dostala k druhé polovině, zjistila jsem, že se od knihy nemohu od čtení odtrhnout. Ano, některé pasáže byly zdlouhavé a v podstatě zbytečné.
Hlavní zápletka mi byla jasná hned, ale děj kolem byl hodně zajímavě opřaden jedním tajemstvím za druhým.Každá dějová linka skončila tak otevřeně, že jsem nutně potřebovala vědět jak to s ní bude pokračovat dál.
A najednou byl konec.
Zvraty byly překvapivé, několikrát jsem o postavách musela měnit názory.

1 05.03.2019

Tak moc jsme se na Bridget těšila. Zvolila jsme ji jako odpočinkové čtivo na dovolené. Ze srdce jsem se u určitých pasáží zasmála, pobavila.

Každopádně, kdyby bylo Bridget stále třicet, ok. Ale aby v 50 letech psala o prdech a já nevím čem.. už mi to přišlo takové nevhodé. Twitterování ok, měla jsem chuť si ten Twitter též založit, když je to tam tak skvělé, no naštěstí jsem nevymyslela žádnou vhodnou přezdívku.
Co mi strašně moc začalo vadit byly její tmavě modré šaty. Bože, to nemá nic jiného na sebe než ty příšerný šaty?

Starou tragickou Bridget jsem měla ráda, je mi jistým způsobem hodně blízká, ale myslím, že v padesáti letech by už měla mít nadhled a nechovat se tak jak se chová.

Kniha se četla dobře, v podstatě sama, ale už to tak nějak nebylo ono, sice se zde objevuje Daniel, ale Mark chybí. Pořád jsem tak nějak doufala, že se na konci knihy Bridget vzbudí a všechno bude v pořádku... ale život je život...

1 05.03.2019

Docela hodně se tu skáče v čase, ale pro děj knihy je to třeba. Velice se mi líbí, že v knize není psáno vyloženě jen o Gabrielovi a Julii, ale vidíme trochu hlouběji i jiné dějové linky, které byly zmiňované v předchozích knihách - třeba Simon, Paulina, Paul... to mě bavilo a bylo to vždy takové spestření a krátké odpočinutí od Emersonových.

Jak jsem se prvním dílem prokousávala strašně dlouho, najednou se mi nechce s G a J loučit, a dá se říct, že mi budou chybět. Ale i tak si dám pauzu, než se vrhnu na volné pokračování.

05.03.2019

Příběh druhého dílu se mi líbil mnohem více, než první díl. Mělo to děj, docela zajímavý a opravdu knížka utíkala docela rychle. Narozdíl od prvního nudného tlachání.
Tady se to trošku zkazilo v poslední třetině? knihy, kdy jsem měla dojem, že se vracíme zpět na začátek a jsme opět u "musíme si promluvit o"

Nevím jestli se mi chce číst poslední část, myslím, že druhý díl by klidně mohl být závěrečný.

05.03.2019

Kniha mi byla doporučena, s velkým nadšením jsem se dala do čtení a s velkým zklamáním jsem číst přestávala. Nebavilo mě to, jejich dialogy se mi občas zdály nereálné a prostě divné. Však v té knize vlastně nebylo nic jiného než dialogy dialogy a dialogy, ať už seminář o Dantem nebo sáhodlouhé "musíme si promluvit o..."

Kniha pro mne začala být zajímavá ve chvíli Díkuvzdání, kdy se konečně začalo něco dít.

Nerada nechávám věci rozečtené, proto pokračuji druhou knihou a doufám, že to bude alespoň nepatrně lepší než inferno.

05.03.2019

Tuto knihu stejně jako film jsem měla už dlouho na svém "musím si přečíst/musím vidět" Raději jsem si nečetla anontaci ani k jednomu, takže když jsem knihu konečně dostala do ruky, absolutně jsem nevěděla do čeho jdu. Když jsem začala číst tuhle knihu říkala jsem si "co to jako má být? Co na tom všichni mají?" Trošku jsem se i cítila zmatená, když se tam vyskytovalo cestování v čase. Ale sestřenka mi poradila jediné - neptej se pořád a čti. Tak jsem četla. A jak postupoval děj, knize jsem propadla. Fotografie byly děsivé a skvěle doplňovaly knihu, některé jsem asi úplně vidět nemusela :-) Co mne ovšem zklamalo byl film. Musela jsem si jej pustit ihned po přečtení a opravdu jsem byla zklamaná, plno věcí bylo jiných, divných.

2 05.03.2019

Co na to říct. Nelíbilo se mi to tolik jako první díl. Ale, bála jsem se, byla jsem napnutá a má zvědavost mne nutila číst dál a dál. Podaří se slečnu Peregrinovou zachránit včas? Ovšem doma padla při diskusi nad touto knihou otázka - když současný Jacob zůstane v minulosti, narodí se potom jeho rodičům nový Jacob?

1 05.03.2019

Původně jsem této knize nechtěla dávat nějaká kladná hodnocení, protože prostě na první díl to v žádném případě nemělo. Chvílema jsem se až nudila, nebavilo mě putování samotného Jacoba s Emmou, chyběli mi jejich kamarádi. Ale pořád jsem se držela v jistém napětí - najdou je? Zachrání je? Do čtení jsem se často hodně nutila, ale pořád mě něco táhlo a nutilo číst. A poslední třetina? Tu jsem přečetla jedním dechem. Skvělý a poměrně nečekaný konec. Zajímavé zvraty. Co k tomu říct víc, bude mi tahle partička podivných chybět.

2 05.03.2019

Když jsem začínala číst tuhle knížku, říkala jsem si, proč ty knížky od Hoover tak rychle plynou? Proč jsou tak skvěle čtivé a mám je za chvíli přečtené? Téma mě opět chytlo, bavilo, ale s blížícím se koncem mi to najednou přišlo strašně táhlé a vleklé. Co bylo opravdu příjemným zpestřením byly odkazy na písničky, člověk si ihned mohl představit tu atmosféru. To bylo fajn. Ale určitě se to nevyrovnalo knížkám Hopeless...

5 05.03.2019

V této knize bylo něco, co mi chybělo v Možná jednou - sex. Možná ho tam bylo až moc. Každopádně moc se mi knížka líbila, opět jsem hodně dlouho čekala co se tomu Milesovi stalo tak strašného. Napínavé, krásné, zamilované. A chtěla bych poznat Kapitána.

5 05.03.2019