Skawin komentáře u knih
Zdeněk Svěrák je moje srdeční záležitost. Vtipné, milé, lidské pohlazení po duši. Děkuji pane Svěráku...
Knihu jsem dostala od své velmi dobré přítelkyně, která mi vždy daruje "to pravé". Ani nevím co o Divočině napsat.. Poutavá? Opravdová? Smysluplná? To vše a ještě mnohé další. Kniha jasně potvrzuje známý slogan, který je mým životním postojem -
I CESTA MŮŽE BÝT CÍL...
Murakami tak jak ho známe. Jedna z jeho nejlepších knih. Klade důraz na niterné pocity a podrobně rozebírá charaktery postav. Jako vždy za plný počet bodů, Mistře :-)
Posloucháno jako audio. Velmi se mi líbila lehkost s jakou autor dokázal vylíčit těžký život "nižších vrstev".
Zajímavá sonda do života v Neapoli. Zezačátku mě moc neupoutala, ale co mě dostalo bylo vykreslení psychiky postav...
S knihami mistra pera Stephena Kinga mívám občas problém - jsou na mě moc drsné, šílené, depresivní... S některými ovšem ne a Dolores Claiborneová k nim patří. A pak si opravdu vychutnám spisovatelův úžasný dar slova.
Silný příběh přečtený takřka jedním dechem. Co je v životě důležité nemusí být očima viděné a nemusí být vůbec uchopené. Můžeme to zjistit třeba až na konci života. Proto je důležité život přijímat tak jak přichází a nesnažit se jej pochopit.
Úplně jiný Murakami - myslím, že si ji ještě nejednou přečtu. Tuším, že je v textu skryto víc, než se na první pohled zdá... Ilustrace jsou opravdu nádherné..
Výborná kniha, u mě dost fungovala. Od rodičů jsem byla naučená, že večer se tráví u televize. Od večerníčku, přes zprávy až po film, seriál či zábavu. Nyní už více než tři roky televizi téměř nepouštím. Na filmy se dívám, ale na naservírovaný program včetně toho co, kde a za kolik mám koupit už opravdu nesleduji. Cítím to jako velkou úsporu času a téměř znovu nabytou svobodu :-)
Mám ráda ruské autory a jejich poetiku. Mistr Solženicyn mě nezklamal. Úžasně napsané povídky, které dokládají strastiplný život v Rusku - pokud člověk nebyl na té správné straně a měl nějaké svědomí.
Skvělé vykreslení těžkých podmínek Gulagu a zároveň určitá spoutanost mezi vězni - díky této povídce jsem pochopila, proč bylo (a je) pro vězně tak těžký návrat "domů"..
Případ na stanici Kočetovka nám ukazuje, jak je důležité řídit se vlastním srdcem a ne pokyny shora. Protože každé špatné rozhodnutí, které uděláme proti svému svědomí, nás může bolet celý život..
Matrjonina chalupa nikoho nenechá na pochybách, že chamtivost a snaha "přivést žebráka na mizinu" se vždy obrátí proti chamtivci. Doufám a věřím, že to tak je.
Povídka Ve vyšším zájmu je klasický příkladem komunistické zlovůle a naprostého odtržení od lidství.
V případě této útlé knížečky bych dala i šestou hvězdičku..
Mohu se jenom přidat k do nebes vyzdvihujícím komentářům. Naprostá paráda - pohoda, jazz, tabáček, vínečko a přátelství bez podmínek, s okamžitým odpuštěním všech poklesků. Nelze než doufat, že nás všechny tato doba jednou čeká - žádné stresy, hoňky, podpásovky - je ale nutno začít u sebe. Jelikož vše už bylo napsáno - alespoň jeden citát, který podle mě vystihuje mnohé :-)
"Hodiny či hodinky byly pro obyvatele Pláně Tortilly čímsi přebytečným. Tu a tam sice některý z Dannyho přátel k nějakým hodinkám přišel, k čemuž obvykle docházelo způsobem ne zrovna všedním, ponechal si je vždy jen tak dlouho, dokud se mu je nepodařilo vyhandlovat za něco, co skutečně potřeboval... Účelům praktického rázu pak sloužily velké zlaté pendlovky - slunce"
Na rozdíl od Foucaultova kyvadla, kde jsem byla v pasti, jsem se Pražským hřbitovem pokochala. Někdy jsem i přemýšlela, že ačkoliv se jedná o děj, který se odehrává více než před sto lety, mohl by se svým způsobem považovat za velice aktuální. Ani ne ve smyslu antisemitismu jako fabulace a matení a směrování veřejnosti...
Je to celkem dobré čtení, ale něco mi v této knize úplně nesedělo - asi to byla přílišná neomylnost hlavní hrdinky a zcela kladný charakter jejího vždy chápavého muže a superbezvadných dětí.. A také určitá vypravěčská rezervovanost a odstup.
Dobře vykreslený příběh o tom, jak může člověka celoživotně zatvrdit ponížení , absence respektu a nenaplněná oboustranná láska.
Petr Kukan da Kukan je můj nedostižný knižní hrdina :-) I ve druhé díle trilogie autor nezklamal. Vtipné, poutavé a jazykově výborně zpracované.
Knížka mého mládí, ke které jsem se vrátila v audio podobě. Petr Kukaň z Kukaně - to je skvělé oddychové čtení, které nemá daleko k Třem mušketýrům a svým způsobem i k Donu Quijotovi a Járovi Cimrmanovi.
Stejně jako Právo nálezce posloucháno jako audiokniha. Fascinující vhled do hlavy jednoho geniálního šílence a podmanivý hlas Jana Kanyzy jako inspektora Hodgese - tyto dva aspekty mě "donutily" knihu poslechnout za pár dní.
Spisovatelka Ilona Borská byla mistryní příběhů. Letci v bouři mě zaujali natolik, že jsem dohledávala různé podrobnosti a souvislosti. Krásná kniha o odvážných a silných lidech.
Knížku jsem četla spolu se svou šestiletou dcerou. Kupodivu ji to bavilo a přečetly jsme ji celou. Ať mají Foglarovy knihy své mouchy - tak se dají stále. Možná by se v dnešní uspěchané a přetechnizované době mohly více oprášit...
Samota mě zaujala už svým názvem... Kniha je plná příběhů samotářů, kteří žijí uprostřed společnosti. Poetické a jako puzzle do sebe zapadající příběhy bez konce a rozuzlení, stejné, jako život sám...