Sitting-Bull komentáře u knih

Nádherné ilustrace posouvající úžasný příběh ještě na vyšší level.

4 10.02.2024

Jde napsat dětská knížka o pivu? Zjevně jde. A Robbinsovi se to povedlo bravurně, dobře jsem se bavila, dokonce lépe, než u mnoha jiných dětských knížek, které s dětmi čítávám. Robbinson mě jako autor zaujal a rozhodně sáhnu i po nějakých dalších jeho knihách.

4 04.02.2024

Jednoduše INSPIRUJÍCÍ... Tahle kniha ke mně měla asi doletět v tuto chvíli, protože přesně rezonuje s tím, co řeším. Ty čtyři otázky jsou otázkami, které by si ve svém životě měl položit každý. Každý k nim také určitě ve svém životě přes různé kotrmelce a ústupky došplouchá či doskáče, otázka je, zda je v tu chvíli uslyší a dokáže si na ně upřímně odpovědět. Já jsem je takto pěkně shrnuté, myslím, zrovna teď potřebovala slyšet. A záleží jen na mně, jak s jejich znalostí a se svým životem dál naložím.
Jen mě mrzí ten sluníčkově ustřelený konec knihy, nicméně rozhodla jsem se jej vnímat jako alegorii.

4 25.01.2024

Ve svých 14-15 letech jsem četla Marešovu knihu Hledání Ztraceného světa a byla jí naprosto uchvácena. Od té doby měla někde v hlavě zasunuto, že si musím přečíst i původní Doylovu knihu, že to bude také stát za to (komiksy z ABC jsem samozřejmě znala, ale ty jsou tedy slabým odvárkem). Ke knize jsem se dostala až ve svých 40+ a jsem spokojená, zcela naplnila má očekávání. Holmese jsem milovala už jako dítě, ale tohle je snad ještě lepší. Snad za mě jen škoda, že jsem čtení tak dlouho odkládala. :-)

4 08.07.2023

A... A... A... Fakt A? Nebo spíš B? B... Asi... Chutná tak moc jinak, než A... Asi se pletu, když všichni kolem tvrdí A. Ach jo, tak jo, asi fakt A. A nebo přeci jen B? Stále to ve mně hlodá... Ta možnost B... Vnitřně s tím souzním... Již se nemohu podepsat pod A. Ano, B. Věřím v B. B! b B! eD mf ghjk!

4 12.05.2023

Svižné a pěkné čtení. Uvědomila jsem si, jak moc vnímáme podprahově vůně a pachy a mozek s nimi pracuje. Jen je škoda toho konce, ten pěkně prokreslenou knihu celou posunul někam jinam a je pro mě důvodem snížení hodnocení o 1,5 hvězdičky. Takový ten konec "honem, jak to zakončit a čím ještě šokovat, aby to mělo grády".
Jinými slovy závěr mi přišel rychlý a nepromyšlený a k celku jako knize se mi vůbec nehodil, protože nezapadal do konceptu vlivu pachů na lidi.
(POZOR, následuje SPOILER) Orgie na náměstí každý s každým, když kousek od nich stojí jejich voňavý idol a oni musí cítit, že ten, s kým si to rozdávají, přece není on - to mi fakt nedává smysl a stejně tak i rozškubání zaživa a jeho snědení. Takže škoda toho konce, jinak bych hodnotila výše.

4 16.03.2023

Kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Není úplně autobiografická, jsou to posbírané a do příběhu zasazené střípky mnoha jednotlivých životů, jak se je autorovi podařilo posbírat od dosud žijících (a toto peklo na Zemi přeživších) žen. Smekám před touto prací a smekám před ženami, které něco takového zažily, které to přežily a které svým přežitím zvítězily. A nemohu nemyslet na tisíce těch, které už svůj příběh nikomu vyprávět nemohly.

4 11.03.2023

Nádherná kniha, která ve mně bude ještě dlouho rezonovat. Skoro se bojím otevřít autorovy jiné knihy (= ty humorné), abych si pocit z něj nezkazila.

4 11.12.2022

Třetí díl skoro stejně dobrý, jako díl první. Jen druhému dílu z mého pohledu trochu chybělo, nicméně celou trilogii hodnotím 5*/5*, což se mi u série stalo v životě snad poprvé. :-)
Jak autor vše promyslel a kam až zachází, to mě nepřestává fascinovat a hluboce smekám.

4 20.04.2022

Jedna z knih, které bych v psané podobě nedala, ale jako audiokniha se to dalo dotáhnout do konce.
Příběh Bernarda Marese je zajímavý, v knize je spousta podnětných myšlenek, které mě oslovily, ale je to jak se zlatem na Klondiku, které taky člověk musí vysbírávat z bahna a ještě při tom stát po kolena v ledové vodě...
Celkově pro mě byla forma podání knihy i audioknihy velice ubíjející. Nejen, že Formánkův styl mi opravdu nesedl a tím pádem od něj už nic dalšího zkoušet nebudu, ale nervydrásající je i podání audioknihy, ve které jsem musela musela přeskakovat četné dvouapůlminutové vložky kvílivé "pamuziky". Doprkýnka, až budu chtít poslouchat muziku, pustím si muziku a ne audioknihu. Navíc muziku dle svého výběru. Nevím, jestli měl producent potřebu natáhnout a-knihu a nacpal tam tu muziku jako vatu, ale je to jednoznačně na a-knize to nejhorší. Ad Formánek a podání knihy - nesedlo mi, jak moc v knize řeší svoje životní problémy, i když on si asi zrovna něco pořešit potřeboval, stejně jako si něco řešila Boučková v Roce kohouta. Nicméně bylo to to, co mě na té knize nejen nezajímalo, ale vadilo a rozptylovalo od příběhu. Jak píše zde někde dole Oskli: "Až budu chtít číst o tom, jak Formánek neví co se svým životem, udělám to, ale proč to cpát do knihy o někom jiném?!"
* * *
A na konec jeden citát - jedna z podnětných myšlenek, snad dokonce nejhlubší, která mě oslovila a kvůli kterým dávám knize přeci jen tři hvězdičky: "No, a jednou jsem našel ulitu prázdnou. S nikým jsem nechtěl mluvit a zavřel jsem se do skříně.
(...)
Až po těch letech jsem se dozvěděl, že poustevníci se stejně jako hadi svlékají, a při té příležitosti si hledají novou a větší ulitu.
Ten můj (ráček poustevníček) svůj domov nikdy nenašel, a proto vyschl.
A proč o tom mluvím? Za prvé, z toho jsem pochopil, že nemám nikdy ztrácet naději, neboť věci nemusí být takové, jaké se zdají, i když je vidíme na vlastní oči. A za druhé, že v osamění za skříní, ve tmě a bez domova, hynou nejen poustevníci."
* * *

4 04.02.2022

Dokonalá kniha s úžasnými ilustracemi. Jedna z "must-have" v papírové knihovně, zejména kvůli ilustracím. Je to rychlovka a jednohubka, ale jednohubka, ke které se budu vracet a kterou si zas a znovu vychutnám. Skvěle jsme se bavili jak se čtyřletým, tak desetiletým synem, mimo jiné i proto, že jakousi kouzelnou konvergencí i my máme strejdu Čudlíka a nové názvy věcí u nás vznikají na denním pořádku, i když ne tak kouzelné, jako leto-kulo-lido-noš a tvrdo-chlupo-mokro-bílo-křusy. :-)

4 29.07.2021

Věděla jsem, do čeho jdu a to jsem také dostala. Trochu toho dějepisu, který jsem ve škole upřímně nenáviděla a který jsem si díky Opráskům trochu oprášila a trochu se i dovzdělala v tom, co nám ve škole zajímavě podat nedokázali. Ideální čtení na WC, kde člověk nechce vysedávat moc dlouho, ale pár Oprásků vždy slupnout dokáže. :-)

3 16.02.2024

Mladšímu synkovi se líbí vtipné veršovánky, tak jsem vytáhla dvě ze svých starých Žáčkových knih a synek si je hned zamiloval. Bonusem pro mě bylo pak zjištění, že paní učitelka, kterou mají v první třídě, s nimi ve škole řadu Žáčkových básniček nazpívala, takže synek byl potěšen, že i tyto zde našel a já zase, že kantoři stále dokáží dětem předávat lásku ke knihám. :-)

3 13.02.2024

Nenadchne a vlastně (hraničně) ani neurazí. Stoletý stařík byl zábavný svým zdáním uvěřitelnosti. Zde byl příběh přitažený za vlasy až moc, což Analfabetce z mého pohledu dosti ublížilo. Knihu jsem dočetla, ale hodněkrát jsem už měla ruku nataženou, že ji odložím... Jenže jsem chronický dočítač, tak jsem to nakonec dala...

3 10.12.2023

Sedmiletý syn si tuto knihu vybral v knihovně, tak jsem si řekla, proč vlastně ne, je to jeho výběr. Ilustrace a název vypadaly lákavě, i když styl ilustrací není mým šálkem kávy. Tak... To je tak všechno, co mohu o knize říci pozitivního.
A teď ten zbytek. Kniha je veršovaná, ale tak nějak kostrbatě. Hodně kostrbatě. A to celou knihu i s jejím krásným nápadem naprosto torpéduje.
On je totiž dosti zásadní rozdíl mezi prostým překladem a přebásněním. Proto sbírky básní svého času přebásňovali do češtiny básníci (namátkou J. V. Sládek či J. Seifert) a překladatelka tedy básníkem opravdu není. Svou roli může hrát i fakt, že většinu svého života autorka prožila na Slovensku (od narození do ukončení střední školy - zdroj https://www.albatrosmedia.eu/writer/katarina-belejova/) a tím pádem k češtině nemá tak blízko, aby se jí v ní snadno básnilo (už jen to, že školní jazykové vzdělání prodělala ve slovenštině a ne v češtině pro přebásňování může být problematické). Proto bych překladatelce doporučila držet se v překladech spíše prózy, než poezie.
Opravdu škoda ztraceného potenciálu knihy, myšlenka je totiž moc pěkná. Při čtení jsme se snažili požitek z rýmů synovi umožnit a na řadě míst i mě, která nemá "básnické střevo", napadaly úpravy, které verše zlepšovaly. Manžel byl ještě o stupeň jinde, z toho to padalo jak na běžícím pásu a nakonec jsme celé to čtení postavili tak, že jsme se ten příběh se synem snažili přebásnit lépe, takže si alespoň vyzkoušel hledání rýmu a taktu ve verších.

3 08.10.2023

Škoda, že třetí díl tak moc snižuje kvalitu série. Už se to tu zmiňuje v komentářích níže a já se pod ně mohu podepsat. Vytůněné holky, kterým stačí 14 dní výcviku, aby kosily nepřítele, změna chování královny mezi 2. a 3. dílem... A je toho víc. Škoda, no...

3 04.10.2023

Wau, to je snad ještě lepší, jak Nový svět...
Potkala jsem tuto malou milou knížečku v knihovně. Je to jedna z těch bohatě ilustrovaných knih v kolibřím vydání, kde si další část příběhu člověk domýšlí a dotváří sám... Kde je mnoho naznačeného, ale spousta nevyřčeného. Ideální knížečka třeba na čundry s dětmi, příběh se dá tak krásně dotvářet a domýšlet a přitom se celá knížečka vejde hravě do telete či žebradla. :-)

3 21.09.2023

Poslední díl série... Co dodat... Jsem z těch, kteří si Chuda zamilovali a královsky jsem se bavila i v tomto dílu. I když jsem od začátku série věděla, že Paměti končí tak, jak končí, stejně byl pro mě konec moc a moc smutný a Chud mi bude chybět...

3 23.07.2023

Popravdě řečeno, nečekala jsem, že pro mě bude tato kniha takovým zklamáním. V 99 % případů kniha jasně předčí film. Toto je jeden z těch pro mě velmi vzácných, kdy ne. Už to, že jsem knihu začínala číst několikrát a pokaždé zoufale odložila a přitom film mám tak ráda... Jenže u knihy je to tím, že Forrestovo vyprávění mi trhá oči a lezou mi z něj zuby z dásní. Bohužel si všímám každičké chybičky a hrubky v jakémkoliv textu, který čtu, takže u knihy jsem trpěla jak zvíře, a proto jsem ji opakovaně odložila. Pak jsem zjistila, že existuje načtená audiokniha, tak jsem zajásala, že si konečně budu moci Forresta Gumpa vychutnat jako knihu (která je přeci vždycky lepší, než film) a pustila se do ní...
Kniha je načtena Janem Hartlem s jeho výtečným hlasem a skvělým přednesem. V audiu mi již nelezly zuby z dásní, přeci jen běžném v hovoru je na leccos člověk zvyklý. A pak přišlo zklamání. Příběh je zpočátku dobrý, ale později tak šroubovaný a tak přitažený za vlasy, že mi v hlavě rázem začaly hvězdičky padat níž a níž. Oproti lidskému příběhu z filmu v knize dostaneme něco podobně nepravděpodobného, jako je Stoletý stařík. Humor oceňuji, i u Staříka jsem se bavila, ale nějak se mi z toho příběhu vytratila ta lidskost, kterou měl příběh na filmovém plátně. Pokud bych nesrovnávala s filmem, dala bych klině o 1-1,5 hvězdičky více, takhle je to jen za 2*/5. A stejně jako u Staříka, ani zde již druhý díl zkoušet nebudu.

Další z perel z pera Jamese Clavella. Moc se mi líbí, jak se dokázal vcítit do střetu kultur a nepochopitelnosti jedné pro druhou, ale i druhé pro první. Rozhodně stojí za přečtení, doporučuji.

3 11.03.2023