see_sawandrew komentáře u knih
Nevídaně různorodá sbírka, kterou jsem si užil od první do poslední stránky. Některé povídky jsou spíše existenciální zamyšlení a scénáře, společně s některými básněmi, vám mohou připadat podivné, ale jinak je to paráda. Můj osobní favorit je naprosto geniální povídka "Můžeme to pro vás zařídit ve velkém", ale také "Svatební dar", "Rytířství", "Jezírko se zlatými rybkami a jiné příběhy" či "Vymetač snů" jsou vynikající jednohubky a nekonečný zdroj mé inspirace. Vřele doporučuji. 85%
Tenhle holohlavý podivín jménem China Miéville se zřejmě stal největším zjevením mého čtenářského života. Minimálně polovinu románu tvoři čisté popisy tvarů, pachů, zvuků a barev Nového Krobuzonu, a čte se to, jako když nůž projíždí horkým máslem. Všechny ty exotické rasy, děsivé mocnosti a skryté hrůzy té makabrózní megalopole mě prostě okouzlily. Každý odstavec má v knize své místo, Miéville všechny nitky nádherně vygradovává a splétá jako obludný Tkáč, aby nakonec zanechal ve čtenáři celý vesmír. Nádraží Perdido je fascinující román a pokud se nebojíte navštívit svět, o němž budete mít noční můry, určitě si ho přečtěte. 100% PS: Vyzdvihnout musím i vynikající překlad Milana Žáčka.
Mareš prostě umí. Možná má poněkud přemrštěnou fantazii, ale jeho hypotézy jsou inspirativní a rozhodně kryptozoologii neodsuzují ani neopěvují. Rozhodněte se sami. 85%
Nejlepší kniha o paleontologii, jakou znám. Přestože spousta informací už není úplně aktuální, khina stále dokáže obstojně udivovat. 90%
Unikátní novela, která mimořádně dobře kombinuje prózu s encyklopedickými prvky a především ilustrací. Vřele doporučuji. 90%
Kniha pro mládež, stavbou dramatické linky ne nepodobná potterovským románům. Reklama, slibující horor pro ostřílené čtenáře, docela mystifikovala. Je to lehké čtení, nicméně řemeslně výborné a žánrově nadprůměrné. I fotografické vložky fungují, jak mají. Dostal jsem něco zcela jiného, než jsem očekával, ale zklamán jsem rozhodně nebyl. 75%
Pokud budete zpočátku zmateni, NEPROPADEJTE PANICE! Nejlepší kniha o živočišné hlouposti, jakou znám. 100%
Tragédie celého Německa v pozoruhodně funkční černohumorné formě. Pozdní Remarquova tvorba mi voní mnohem víc než Na západní frontě klid či Tři kamarádi právě díky znatelné sebereflexi a mnohem moudřejšímu podání. Vynikající román. 95%
Jedinečně hluboký a silný román o pravé podobě nesmrtelnosti. 90%
U nás bohužel méně čtený přírůstek do Kingovy tvorby, jedinečný právě tou drzostí, s jakou si autor rýpe do experimentálních projektů, o nichž se v sedmdesátých letech v USA hodně mluvilo. Žhářka je nicméně velmi zdařilá jednohubka. 70%
Randall Flagg se stal jednou z nejpůsobivějších záporných postav americké literatury a King už před slavným To dokázal, jak strhující bichle dokáže napsat. Nebýt lehce otravné náboženské agitky, považoval bych Svědectví za nepřekonatelné post-apo. Autor naštěstí zcela ztratil soudnost až při psaní scénáře pro Garrisovu televizní adaptaci, a tak se Svědectví stále drží mezi naprostými špičkami Kingovy tvorby. 85%
Pro mě z naprosto záhadných důvodů oceňovaná břečka, která Kubrickově tolik kritizované - mimochodem nejvíce ze všech právě Kingem - adaptaci nesahá ani po kotníky. 30%
Když jsem četl O psaní, bylo to poprvé, kdy se mi osobnost pana Kinga začala protivit. Jeho životopis jsem v podstatě celý četl v doslovech Temné věže, naučnou část o samotném řemesle tvoří pouze několik banálních rad, bez nichž se obejde každý pisálek s půlroční zkušeností. Ve výsledku mi z toho nevylézá nic než Kingovo vlezlé "hele, jak jsem dobrej". 30%
Vynikající komorní Kingovka, která nabízí krom desítek tragédií také kritickou hypotézu budocnosti Ameriky a záliby v absurdních reality show. 90%
Když si představím, co se Kingovi honilo v hlavě, a kolik hypotetických kamenů od nablblých fanoušků musel odrážet, musím ho obdivovat, že zvolil právě závěr mu nejpřirozenější, nejmilejší a dle mého názoru také jediný možný. Co se týče celé knihy, odráží se v ní všechny syndromy typické pro očekávaná conclusions velkých sérií. Je tu víc vaty, víc slepých uliček, ale také víc emocí, napětí a nostalgie. Postavy Temné věže jsem si zamiloval jako žádné jiné a hluboce mě jejich osudy zasáhly, ať už byly jakékoliv. Sága je mou nejoblíbenější vůbec, přestože jen třem knihám nakonec dávám plné hodnocení. A Temná věž mi dodnes visí na zdi. 85%
Jak naštěstí King přiznal, Zpěv Susannah je most mezi středem a závěrem ságy, a jako takový je nutné ho brát. Životy všech členů ka-tet visí na vlásku, a tak je šesté pokračování asi nejsvižnějším dílem Temné věže. Trochu to kazí jen Kingova precizně vyargumentovana a logická, přesto však poměrně samožerská prezentace sebe sama. Na druhou stranu to chápu - když je Temná věž srdeční záležitost pro tolik čtenářů, proč by nemohla být pro autora? 80%
Postavy už stačily čtenáři přirůst k srdci, tuto zkoušku však už nemusejí ustát. King bezostyšně, ale naprosto funkčně variuje Sedm statečných a rozehrává tragédii vesnice Calla, terorizované neznámým nebezpečím. Vlci z Cally jsou velmi slušným pokračováním ságy, které však - stejně jako předešlá část - trpí nevyvážeností tempa a nedostatečně silným klimaxem. Narozdíl od uspokojivě emočního Čaroděje a skla tu k plnému hodnocení něco chybí, přestože je sága díl od dílu více zneklidňující 80%
Kulervoucí rozjezd se následně uťat velmi vtipným crossoverem na Svědectví a záhy nahrazen retrospektivním jádrem knihy. King čekal celé tři knihy na to, aby konečně odhalil skutečnou motivaci Rolanda Deschaina, a čekání se nakonec vyplatilo. Doposud nebyla z Temné věže cítit tak drásavá melancholie úpadku a postupného zániku civilizace i duševních hodnot. Čaroděj a sklo precizně vystaví zápletku, nevezme dech tak jako Tři vyvolení nebo Pustiny, ale zato dokáže pořádně rozplakat. 90%
Pustiny jsou naprostým vrcholem Temné věže a Kingovy kreativity. Zatímco první část je působivá učebnice časových paradoxů a osudovosti s dokonalým hororovým zakončením, druhá část je totální akční nářez, který vrcholí dechberoucím Blainem a šílenými pustinami. King nasadil v Pustinách laťku tak vysoko, že už ji snad ani překročit nelze. 100%
Po prvním nijak výjimečném díle přišla obzvláště strhující kniha, což je neuvěřitelné vzhledem k tomu, že pouze představuje postavy a odehrává se pouze na jednom místě. Ale už od počátku se Tři vyvolení do čtenáře silně zakousnou. Rolandovi totiž jde celých 400 stran doslova o život. Cesta k Temné věži teprve začíná, a člověk by pro všechny postavy už snadno plakal. 90%