Sarhem komentáře u knih

Čtivě a poutavě napsané, rozhodně to člověka nenudí. Jen konec mě maličko zklamal, byl poněkud uspěchaný a tak nějak „odbytý”. Autorka si s rozuzlením a zakončením mohla dát více práce a klidně knihu o několik stránek natáhnout. Celkově ale knihu hodnotím kladně, bavila mě :-).

2 09.01.2022

Kniha je napsaná fakt dobře a čtivě a musím uznat, že mě úplně pohltila, třebaže se většinou ich formě vyhýbám. Vzpomínky hlavního hrdiny na minulost, které se prolínaly do hlavního děje, byly příjemným zpestřením a bavily mě. Autor zvládl na jedničku popisy jak okolí, tak postav, to se musí uznat, a napětí během čtení bylo téměř hmatatelné.

Jenže konec knihy mě totálně, ale totálně zklamal. Přišlo mi to už hodně nereálné a přitažené za vlasy.

SPOILER!

Vlastně jsem tenhle pocit měla už někdy před koncem, kdy Ethan, Mel a Nina byli obklíčeni. Jakoby... Čekala jsem snad všechno, ale tohle asi ne. Kupa "vlčích dětí"? No nevím, ale nějak mi to tady nesedělo, ráda bych, kdyby tam bylo víc tajemna, než tohle. Taky jsem nějak nepobrala, jak mohla ta slepá zombie žena Akirovi ukázat k lesu, odkud podle Ethana, on sám předtím vyšel. Jako... Jak, sakra? Nebo jak mohla Ethanovi ukázat k té podzemní jeskyni?

To jsou ale detaily, na kterých v závěru nezáleží. Pravdou ale zůstává, že mě závěrečná čtvrtina knihy fakt zklamala a tak nějak mi to zkazilo celkový dojem. Myslím, že autor trochu promarnil příležitost. Každopádně, díky skvělému vypravěčskému stylu se určitě pustím i do dalších autorových knih.

3 11.02.2019

Popravdě jsem do téhle knihy šla s pocitem, že od ní nemůžu nic moc očekávat, ale šeredně jsem se zmýlila. Kniha mě naprosto uchvátila a natolik mě pohltila, že jsem se od ní nemohla odtrhnout. Smutný příběh Tess, která si za svůj tak krátký mladý život vytrpěla tak mnoho... Kolikrát jsem se plácala do čela, jak je možné, že jeden člověk může mít tolik smůly a přesto si povětšinou zachovávat takový přístup, takové odhodlání. Občas jsem ji proklínala, jak hloupá je, že sebou nechá tak jednat, jak flegmatická občas byla. A Angel Clare... Toho jsem upřímně chtěla trefit kamenem do hlavy za to, jak špatně se zachoval. Téměř za stejný čin mu bylo odpuštěno, ale on to nedokázal oplatit. Bylo to hrozně nespravedlivé a nesnažil se ji ani pochopit. K Alekovi se vyjadřovat nebudu, ten mi pil krev od začátku. Každopádně kniha skvělá, moje první čtení od Hardyho a určitě ne poslední. A poslední řádky jsem dočítala s husí kůží.

3 13.11.2017

Učebnice, co víc říct. Další krásné rozšíření světa Harryho Pottera.

2 31.10.2017

Další rozšíření světa Harryho Pottera, který miluji. Je fajn si přečíst o historii Fámfrpálu a rozšířit si tak obzory, ale žádnou „pokročilou literaturu“ v tom hledat nemůžete. Každopádně, každý milovník Harryho Pottera, by si ji měl už z principu přečíst.

1 31.10.2017

Co k tomu napsat... Bajky mého srdce. Rowlingová nezklamala a zase o něco zpestřila můj milovaný svět kouzel. A Brumbálovy komentáře... To k tomuhle prostě patří. Za mě to je srdcovka.

31.10.2017

Druhá kniha, kterou jsem od Zoly přečetla. Četla se dobře, ale upřímně mě nudily ty zdlouhavé popisy - bylo jich tady na můj vkus až zbytečně mnoho. Příběh je hezký a nelituji, že jsem ji četla, ale nemyslím si, že bych se k ní někdy v budoucnu vrátila.

31.10.2017

První kniha, kterou jsem od Zoly četla a můžu říct, že mě dostala a navnadila na další jeho díla. Kniha je čtivá, nadčasová a příběh Denisy a Moureta je hezky romantický. Denisa rozbíjí předsudky o tom, jak by měla vypadat mladá žena, která chce něčeho dosáhnout, ale na druhou stranu mi vadilo, že je víceméně pasivní a není průbojná. A Mouret... Charismatický chlapík, kterého jsem si zamilovala. I proslulé Zolovy popisy míst a okolí nebyly nudné. Za mě naprosto skvělá kniha.

31.10.2017

Asi moje nejoblíbenější drama od Čapka. Naprosto nadčasové dílo a já jen zírám, jak pan Čapek dokázal něco takového napsat v minulosti. Je to poutavé, místy i deprimující (aspoň pro mě) a srozumitelně napsané. Za mě je to drama, které by si měl každý přečíst.

4 31.10.2017

Jednoduché, oddechové čtení, od kterého toho nelze moc očekávat. Oceňuji styl, jakým Vančura knihu napsal a myslím, že v budoucnu se k ní zase někdy vrátím.

2 31.10.2017

Knihu jsem četla na střední a neskutečně mě zaujala. Po většinu čtení jsem měla husí kůži z toho, když jsem si na místě Christiane představila sebe. Nikdy jsem drogy nezkusila a nikdy nezkusím a jsem ráda, že se mi tahle kniha dostala do ruky v prváku - jen mě ujistila v mém osobním přesvědčení. Podle mého názoru by tahle kniha měla být pro mladistvé povinná.

1 31.10.2017

Česká klasika. Kytici jsem přečetla už nesčetněkrát a ještě mnohokrát ji přečtu. Některé balady mě baví víc, některé míň, ale v závěru jsou všechny skvěle napsané, čtivé a poutavé.

2 31.10.2017

Dojemný příběh, který mě nakonec dohnal i k pár slzám. Ale zřejmě jsem od „nejlepší knihy roku 2012“ očekávala příliš. Ze začátku mě bavila, ale postupně mě začala tak nějak nudit a nutila jsem se, abych ji dočetla. Každopádné příběh je to silný a tak či tak, stojí za to si ji přečíst.

2 31.10.2017

Knížku jsem se rozhodla přečíst vlastně jen proto, abych zjistila, proč je Stmívání takový fenomén. A upřímně? Stále to nevím. Příběh Belly, „uťápnuté“, tiché puberťačky a Edwarda, upíra, co září na slunci... Nevím, je to prostě jednoduchý příběh pro mladé slečny - tím nechci nikoho urazit.

3 31.10.2017

Romeo a Julie. Co k tomu dodat? Naprostá klasika, snad nejslavnější milostný příběh. Tuhle hru jsem četla jako povinnou četbu a párkrát jsem se k ní ještě vrátila. Je to příjemné čtení, taková oddechovka, řekla bych.

2 31.10.2017

Knihu jsem četla jako povinnou četbu k maturitě a tenkrát mě upřímně vůbec nezaujala. Nedávno jsem se však rozhodla přečíst si ji znovu a byla jsem docela mile překvapena. Příběh hezký, má jakousi hloubu, ale stylem mi moc neseděl. Každopádně, tuhle knihu by měl přečíst každý.

5 31.10.2017

Česká klasika, která ne všechny baví a zaujme. Podle mě by si ale Máj měl přečíst každý.

2 31.10.2017

Dva dny po přečtení Ságy rodu Forsytů jsem se pustila do Moderní komedie. Svět této generace je trochu jiný než ten za éry Jamese, starého Jolyona, Timothyho, apod., ale není méně zajímavý. Do čtení tohoto pokračování jsem upřímně šla s tím, že od toho nemůžu moc očekávat, ale k mému překvapení jsem se zmýlila. Začátek je sice trochu nudnější, ale nakonec mě kniha pohltila natolik, že jsem ji přečetla za pět dní a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Soamese, kterého jsem si oblíbila už v prvním díle, v tomhle druhém jsem ho doslova zbožňovala. Naopak tak, jak jsem neměla ráda Irenu, tak tady jsem nemohla vystát Fleur - sobecký, rozmazlený spratek, který jde přes mrtvoly za tím, co chce. Připadala mi strašně nevděčná a Soames byl ve vztahu k ní až hloupý... Ačkoliv, na jednu stranu ho chápu, já sama už teď dělám pro své děti co jim na očích vidím a dávam jim všechno, co můžu - někdy i víc.

SPOILER! Každopádně, je neskutečně smutné, že ho láska k dceři dohnala až ke smrti. Ale pevně věřím tomu, že tohle je smrt, kterou by si Soames přál - zemřít při záchraně jediného člověka, kterého kdy upřímně a hluboce miloval. Já, kterou téměř žádná kniha nedožene k slzám, jsem pro Soamese vysmkrala mnoho kapesníků :).

Tak jako tak, Sága rodu Forsytů a Moderní komedie je naprosto skvělé čtení a jen těžko se s generací Forsytů, staré Anglie a rozsáhlými popisy Galsworthyho loučím.

2 31.10.2017

Pro mě jedna z nejlepších a nejoblíbenějších knih - vlastně je pro mě jakousi ikonou. Četla jsem ji už nesčetněkrát a pokaždé v ní najdu něco nového a pokaždé ji vnímám jinak. Je nadčasová, úchvatná a neuvěřitelně krásná. Měla by být součástí každé soukromé knihovny.

6 27.10.2017

Tohle byla jedna z prvních knížek, které jsem jako malá přečetla. Básně jsou krásné, jednoduché, občas smutné. Každopádně tahle kniha zabírá i teď čestné místo v mé knihovně a doufám, že moje děti v ní najdou stejné zalíbení jako já.

3 27.10.2017