sarekaslukova
komentáře u knih
Psychologie masových vrahů
Andrej Drbohlav
Velmi zajímavá publikace, určitě se dá číst několikrát a vždy v ní najdete něco nového, za mě byla jen škoda, že jsem si jako první nepřečetla psychologie sériových vrahů, na které tam byly časté odkazy.
Titus Andronicus
William Shakespeare
Na jméno této hry jsem narazila v jiné knize Šílenství a Civilizace od Sculla, kde byla uvedena jako hra prošpikována šílenstvím a násilím. Ale až takhle hodně násilí jsem tedy nečekala. Myslím že vidět to na jevišti musí být ale úplně něco jiného, jelikož můj mozek si takovou brutalitu moc představit nedovede.
Vlak naděje
Christina Baker Kline
Příběh Vivien mě totálně pohltil, jako osoba mi byla velmi sympatická a nemohla jsem se od čtení odtrhnout. Ze začátku mi příběh Molly trošku lezl na nervy protože jsem si myslela, že to bude taková klasická prudérní postava, ale nakonec jsem si oblíbila i ji.
Strašidelný hotel
Wilkie Collins
Jelikož jsem před krátkou dobou četla Ženu v bílem, tak mi toto přišlo ač na jiné téma, skoro stejné. Postavy byly vykresleny, stejně jako v Ženě, tak že jsem měla pocit jako bych je znala už delší dobu. Přestože jsem tak nějak tušila jak dopadne rozuzlení zápletky, tak jsem byla nadšená jak k rozuzlení došlo.
Příliš krátký provaz
Matthew FitzSimmons
Ze začátku mi dělalo problém se začít, říkala jsem si proč tam není napsané z jakého pohledu je to teď psané protože jsem se chvíli nedokázala zorientovat kdo je kdo, ale od začátku pátraní mě to chytlo a nepustilo až do konce.
Žena v bílém
Wilkie Collins
Tohle čtení jsem si opravdu užila. Děj lehce plynul, postavy mi byly sympatické. A bylo tam od všeho trochu, trocha romantiky, trocha hororu a trocha detektivky.
Smrt a jiné vrcholy mého života
Sebastian Niedlich
Kniha má v sobě hodně podnětů k zamyšlení. Postava Smrti se mi líbila na rozdíl od Martina, který od půlky děje byl opravdu nesnesitelný. Ale jedna věc mi vadila a to když byli v New Yorku a odehrával se útok na dvojčata, tak předtím slavili rok 2000. Ale možná jsem to jen špatně pochopila a slavili už rok 2001 :D
1984
George Orwell (p)
Moje osobní výzva byla zdolaná. Knihu už jsem měla velmi dlouho připravenou v knihovničce, ale nějak se mi to ní nechtělo pouštět. Když už jsem se k ní konečně dokopala byla jsem zprvu překvapená o čem že to kniha vlastně je. Když už jsem pochopila, že je to o "vymyšleném" režimu, byla jsem o trošku klidnější a konečně jsem se do knihy začetla. Další úskalí přišlo, když jsem dočetla až do místa kde, je ukázka z knihy. To my zabralo velkou dávku soustředění aby mi neklesala víčka. Třetí část, ač byla nejstrašnější dějově, měla v sobě podle mě tu největší hloubku.
Růže bílá, černý les
Eoin Dempsey
Tak tahle kniha mě moc neoslovila, vše co jsem si říkala že se teď stane se následně stalo. Byla tedy velmi čtivě napsaná, ale bez žádného překvapení.
Zápisky mladého lékaře
Michail Bulgakov
Tenoučká knížka, kde každá z povídek na mě působila jiným dojmem.
Deník ctihodné prostitutky
Chrysiida Dimoulidou
Od knížky jsem čekala trošku něco jiného, ale i tak jsem byla mile překvapená jaký pozitivní příběh se mi dostal do rukou. Myslím si že v knížce bylo dost moudrých rad a ponaučení.
Jeptiška
Denis Diderot
Za mě určitě zajímavá knížka, jejíž konec mi pořádně zamotal hlavu.
Hana
Alena Mornštajnová
Ze začátku jsem si říkala proč tuto knihu většina tak opěvuje, ale čím se příběh rozplétal více, tím jsem chápala, jak je kniha skvělá. Určitě bych brala kdyby každý příběh byl popsán na víc stránek než všechny tři do 300 stránkové knihy, protože každý v sobě má své kouzlo.
Papírová labuť
Leylah Attar
Knížka, která mě chytla a nepustila. Když jsem si ji půjčovala očekávala jsem, že to bude nějaký detektivkový thriller, ale děj příběhu mě nakonec mile překvapil.
Továrna na vafle
Roman Helinski
Ani si už nepamatuji, jak jsem se k téhle knížce dostala, ale určitě je to první knížka, u které čím déle jsem četla, tím více jsem byla naštvaná. Ano brala jsem ji s nadsázkou, ale opravdu jsou lidé, kteří sebou nechají takhle krásně manipulovat a to mě hrozně naštvávalo. Ale co se musí nechat bylo, jak čtení krásně odsýpalo.
Růženky
Stephen King
No možná kdyby byla o pár stránek kratší a děj příběhu se tolik netáhl, tak by to bylo o dost lepší. Ze začátku jsem se nemohla vůbec začíst, prostředek knížky byl naopak opravdu napínavý, že mi kniha nešla odložit, ale finální konec se mi opět nelíbil.
Příliš mnoho Kateřin
John Green
První kniha od Greena, která se mi vážně líbila. Líbilo se mi dospívání hlavních postav, hlavně Colina a Lindsey. Bonusová poznámka autora ohledně grafu byla zajímavá, kdybych tak moc neměla ráda matiku, tak bych si i řekla, jak je vlastně matematika krásná :D
Dívky od svaté Magdalény
V. S. Alexander
Pěkně napsaná knížka o týrání Magdalének. Když jsem si ji půjčovala, tak jsem nečekala, že to je o mladých dívkách a také jsem před čtením vůbec neměla ponětí, že takovéto ústavy existovali. Na knize se mi líbil vývoj postav, matku představenou, jsem celou knihu neměla ráda, ale jak postupně odkrývala svoji minulost, tak i k ní jsem začala pociťovat krapet soucitu.
Kdo jinému jámu kopá
Marie Rejfová
Vím, že je to můj osobní problém, ale český příběhy nějak nejsou pro mě, hrozně mi tam vadí příjmení, pak taky člověk přemýšlí, jestli angličanům také přijde divný když tam mají pana Blacka nebo pana Smithe. No ale zase na druhou stranu, postava Josefíny, ač je někdy na proplesknutí, je zábavná a dodává knize šťávu.
Lovec očí
Sebastian Fitzek
Druhý díl se mi líbil daleko více než ten první, možná proto, že jsem se do prvního ponořila skoro až na konci. Jediné co se mi nelíbilo byl ve druhém díle právě ten konec. Takové moc zamotané.