Safienka komentáře u knih

Kniha, která se mi dostala do rukou v tu pravou chvíli (což tak u knih bývá - čteme to, co potřebujeme číst). Autorka zde řeší problém emocí a toho, že lidé se bojí přijmout všechny stránky svého života, jak ty temné, tak i ty světlé! Čtenářům pomáhá zjistit s čím mají problém a nebo s čím si neví rady. Téměř každou kapitolu prokládá cvičeními, které jsou takovými průvodci celého díla. Pomáhají nám zjistit to, čím jsme, čím bychom mohli a chtěli být. Můžeme zjistit jaké všechny emoce máme potlačené, jaké vyplouvají na povrch a nebo se naopak skrývají v našem podvědomí. Knihu jsem zhltla velice rychle a objevila jsem v ní spoustu moudrostí, které se chystám v nejbližších dnech přivést do praxe. Je tedy pravda, že cvičení dělám až po přečtení celé knihy, takže se k nim vracím a provádím je až teprve nyní.

5 16.09.2013

Zvláštní. Vydržela jsem se do ní nepodívat několik dní a nevadilo mi to. Možná se mi do nového příběhu ani nechtělo. V hlavě se mi usazoval pocit, že přeci Patricia nemůže napsat nějakou lepší knihu než s Mercy Thompsonovou. A teď najednou nevím, jak bych co nejlépe popsala své pocity, emoce, které mnou cloumají po přečtení. Jediné slovo, které mě momentálně napadá je „strhující“. Ani ne lepší, ani ne horší. Štvanici bych dala na stejnou příčku jako Měsíční píseň, Krevní pouto a ostatní díly z této série. A to je už co říct. Jsem velký fanoušek Patricie Briggs a jejího umění popsat svět vlkodlaků, upírů, fae, čarodějnic a jiných postav. Nikdy jsem moc fantasy literaturu nečetla, nebo alespoň do té doby, než jsem si přečetla Mercy. A začalo srovnávání s ostatními knihami.

Dílo obsahující novelu Alfa a Omega. Příběh o nezkušené vlkodlačici Anně, která žije ve smečce v Chicagu. Nikdo jí nikdy neřekl, jak funguje správná smečka, jak se může a nemůže chovat. Všichni jí pouze zneužívali. Pro ostatní byla tím nejnižším psem, na kterém se může každý ukájet jak chce. Anna, hodně podobná výše zmíněné Mercy, žije sama. Před třemi lety jí bez jejího souhlasu proměnili ve vlkodlaka a nyní se s tím musí naučit žít. Až jednou sebere veškerou svoji odvahu a zavolá Branovi, marokovi vlkodlaků. Příběh začíná. Autorka nás seznamuje s Charlesem, zabijákem, indiánem, čarodějem a synem Brana. Najednou se v příběhu ocitá moc. Moc nejvyšších vlkodlaků, před kterými má každý respekt. Nebo by tedy měl mít. Vzniká pouto mezi Charlesem a Annou. Anna zjišťuje, co vzácného je a začíná se s tím učit pracovat. Dochází k boji, jsou tu poražení a dobro vítězí. Alespoň pro tuto chvíli.

Na novelu plynně navazuje Štvanice. Stejně tak jako Alfa a Omega, i ona je popsána z pohledů vícero osob. Máme možnost nahlédnout do světa Waltera Rice, vysloužilého vojáka, který se stranní lidí a žije v lesích.
Otvírá se nám svět Anny a Charlese, kteří společně s Branem odjíždějí do Montany, jejich domova.
Důležitou osobou v příběhu je také Asil. Vlkodlak starý téměř stejně jako Bran, přesto patřící na nižší příčky ve smečce. Je nám dovoleno spatřit jeho svět, který je ubíjející avšak důležitý, což si čtenář uvědomí až v polovině knihy, kdy je mu věnováno pár stran. A na konec máme možnost nahlédnout do života Brana. Pokuď jste četli Mercy, nyní se o Branovi a jeho družce Leah dozvíte víc. Pokud vydržíte číst do konce, zjistíte, kdo Bran vlastně je a co v sobě skrývá. Jedná se o fascinující informaci, kterou jsem nečekala ani já. O překvapení jde určitě.
Zpátky však k příběhu. Opustili jsme Annu, odvážnou Omegu a Charlese, sympatického leč hrůzu vzbouzejícího indiána. Poté, co překoná Anna všechny nesnáze z nového bydliště, seznamuje se Samuelem, bratrem Charlese a ostatními obyvateli Montany.
S příjezdem se spolu s hlavními hrdiny dozvídáme, že se zde potuluje vlkodlak, který zabíjí lidi. Charles, jako syn svého otce a jako zabiják nepřístojných a šílených vlkodlaků, dostane úkol. Má se vydat do lesů a zabít vetřelce. Nad všemi se vznáší otázka. Útočí schválně, chce zabránit proniknutí informace o přítomnosti vlkodlaků na veřejnost a nebo je opředen temnou magií? Jde o důležitou informaci, a tak Bran vyšle Charlese společně s Annou do zasněžené přírody. Čtenář je v tuto chvíli napnut, co bude dvojici v lesích čekat. Do příběhu vstupuje nová osoba. Děj začíná mít větší spád a nyní si nemůžete být jistí ničím. Pěkně se to zamotává. Autorka čtenáře udržuje v napětí, kdo vyvázne a kdo přežije. Anna má v sobě vnitřní silu a její konejšivá přítomnost zamotá hlavu všem. Nebudu prozrazovat konec. Každopádně, po svém sedmihodinovém čtení jsem s úsměvem na tváři zaklapla knihu a začala se těšit na další pokračování.

Přemýšlím, co bych knize vytknula. A nenapadá mě vůbec nic. Patricii se podařilo vykreslit život vlkodlaků tak skvěle, že Vás donutí přemýšlet, jak to ve smečce vlastně chodí. Maličkosti, které Vám dodají pravdivost uvedených údajů. Příběh s Annou má podobnou dějovou linii jako u Mercy s tím rozdílem, že Anna neprožívá tolik volnosti a odlišnosti jako Mercy. Annu si zamilujete od prvního okamžiku. Stejně jako Mercy má nadání, je něčím výjimečná. Možná že právě toto dodává příběhu tu správnou atmosféru, která vás dostane.
Jediné s čím jsem měla problém, bylo si představovat popsané vlkodlaky. Brana, jako dvacetiletého maroka a jeho dva několik set let dospělé syny.
Příběh je tvořen pomocí vzpomínání, rychlých, strhujících dialogů a občasných popisů, které Vám dodají tu správnou rychlost ve čtení a vstřebávání informací. Autorce se podařilo čtenáře obalit kouzlem příběhu a dovoluje mu nahlédnout do jiného světa, kde se stává tichým pozorovatelem.
Věřte, že pokuď bude tato kniha Váším šálkem čaje, nikdy už jí z rukou nedáte. Já taky ne!

5 19.06.2013

Napsat v této době dílo, které by zaujalo, bylo maličko odlišné a čtivé, je umění. Přehršle knih s podobným tématem je na pultech knihkupectví nespočet. I proto jsem váhala, jestli se pouštět do Magie krve, která vyšla letos pod Knižním klubem.
Kniha, která je věnována všem fanouškům teenegerovských fantasy, s prvky tajemna a kouzel. Pokud čekáte oddychovku, budete možná trochu překvapeni. Čeká na Vás dílo, které je čtivé, napínavé a správně zamotané. Téma knihy je zasazeno převážně do prostředí studeného hřbitova. Autorce se podařilo vyloudit dojem, že se bude dít něco, co se reálně neděje. Máte tak pocit, že hlavní hrdiny neustále někdo sleduje nebo na ně čeká v tmavém koutu. Nikdo nemůže vědět, zda je přítel opravdu přítelem. Autorka nám tak dává možnost zapojit více vlastní představivosti.
Magie krve představuje dva hlavní hrdiny – Nicholase a Drusillu. Chlapce a dívku, kteří studují na střední škole a oba jsou svým způsobem zvláštní. Pojí je nejen jejich tělesná přitažlivost, ale taktéž i ta magická, která je závislá na dobrém úsudku a spoustě krve.
Pojetí knihy nám dovoluje sledovat celý příběh ze tří pohledů. Vidíme tak názor mladé dvojice, ale zároveň i pročítáme deník jisté Josephine, nenasytné čarodějnice, která je zlomyslná a už těch nějakých x let na světě.

Do děje se začítáme v době, kdy se stane morbidní vražda. Rodiče Drusilly a Reese jsou mrtvi a okolí se s tím snaží sžít a dvoum sirotkům pomoci. Přestože vražda vypadá jako jasné pomatení smyslů, tak Silla ví své. Díky kouzelné knize, kterou jí otec zanechal, začíná zkoušet spoustu zajímavých kouzel a objevovat svět magie.
Celkově na mě kniha zapůsobila kladně. Jediné, co mě zamrzelo je to, že to není pouhý jeden příběh v jedné knize, ale že se to bude pravděpodobně táhnout v dalších dílech.

5 13.06.2013

Kniha, o které je napsáno už tolik. Tolik hodnocení, tolik pochval a určitě i nějakých těch kritk. Přesto z toho všeho je patrné, že se jedná asi o jedno z nejlepších děl od pana Dana Browna. Moje první kniha od něho, kterou jsem se rozhodla přečíst. Je pravda, že první jsem viděla kdysi film. Díky tomu mi při čtení hlavou probleskávaly záběry a "reálné" obrazy hrdinů, míst a situací. Přesto jsem si nepamatovala jak to všechno skončí. Ještě že tak :-)
Kniha, která se četla jedním dechem. Z toho je patrné, že autor dokáže zaujmout a napsat velice čtivé dílo. V příběhu se vyskytuje napětí a spousta otázek a odpovědí hned od začátku. To se mi na tomto díle asi líbí ze všeho nejvíc. Krom toho, že člověka nutí zapřemýšlet o minulosti a činech národa a církve, tak ho donutí se i zamyslet nad uměleckými díly známého umělce - Leonarda da Vinci. Při čtení jsem měla několikrát chuť si dojít pro nějakou publikaci, kde bych si uvedená díla mohla líp prohlédnout a dát za pravdu zmíněným informacím. Spousta zajímavého, které nás obohacuje o několik úhlů pohledů, správně zamotaný děj, dobře vybraní hlavní hrdinové a vyřešení záhady až na úplném konci, přičemž ještě čtenáři dodává nádech tajemna.
V Paříži jsem byla jednou a možná i díky tomu jsem pochopila některé situace, které jsou v díle zmíněny, přesto jsem se přímo do Louvru ještě nepodívala, takže doufám, že k tomu jednou dojde a já si na toto dílo právě tam vzpomenu.
Jediné co jsem si všimla a maličko mě na díle vadilo byly nepřeložené francouzské věty. Francouzštině do takové míry nerozumím, abych si to přeložila, takže jsem pouze doufala v to, že se nejednalo o nic zásadního a důležitého.

5 31.01.2013

Takhle série mě baví víc a víc. Těším na další díl!

4 23.01.2021

Zase jsem si to užila. Příjemné novoroční čtivo, které bylo tentokrát obohaceno o spoustu zajímavostí k přemýšlení a dohledání... Jako první jsem si prostě musela vygooglit návod k zhypnotizování slepice :O) Líbí se mi, jak autor zapojuje spoustu věcí, které si všímá po světě. Těch, které bychom minuli s vůbec se nad nimi nepozastavili.

4 03.01.2021

Ubírám hvězdičku oproti prvnímu dílu, protože mi to přišlo jak ze stejného scénáře. Dobývání, erotické představy, sex a vyhrocení, které se samozřejmě rozuzlí do samých pozitiv. Nejvíc mě nadchla Raven (tu bych ráda poznala na živo), jinak se to ale četlo téměř samo a určitě to řadím do pohodových letních románků.

4 14.08.2020

Joo! To mi sedlo! Přesně ta letní pohodová kniha protkaná milovaným Řeckem, láskou a ginem s tonicem! Konec až poetický, ale proč ne.. Občas je to potřeba!

4 09.07.2019

Och, och! To se to tak pěkně stupňuje v lepší čtivosti a napínavosti! A vůbec, začínám této sérii slušně propadat! :) Bohužel přede mnou už jen jeden díl v češtině..

4 28.03.2019

Bavilo. Taková příjemně trhlá duchařská oddychovka :)

4 21.03.2019

Ač už ji měli všichni kolem mne přečtenou, já se k ní ne a ne dostat. Až jsem se odhodlala a vůbec nelituji. Skvěle vykreslené postavy, zajímavé, netradiční téma hokeje, který mne tolik nebere, ale stejně mě příběh moc bavil. Těším se na pokračování. A to autorovo nakusování budoucnosti...parádní!

4 12.01.2019

Jedna letní oddychovka na pohodové odpoledne :) Líbilo se mi to rychlé střídání pohledů Jana a Ellen. Téma nijak zvlášť originální, ale kniha byla až na pár úvodních stran čtivá, takže jsem si ji stejně jako Vánoce v Paříži užila.

4 27.02.2018

To bylo hezký! Milá kniha s moc hezkým námětem, kdy se jedna knihomolka odhodlá a začne prodávat knihy v pojízdné dodávce. A samozřejmě, že se zamiluje. Sympatické odhodlání, odvaha, vášeň pro knihy a i pro to, jak ostatním vybrat tu nej knihu. No a co budu povídat, dostala mě ta skotská krajina a pohostinnost :)

4 14.02.2018

Slabší jak první díl, ale nemění to nic na tom, že jsem se skvěle pobavila :) zvlášť u posledních návštěv školních výletů.

4 06.02.2018

Hezká prvotina :) Bavilo mě to, občas bych to brala víc propracovanější, některé pasáže na mě byly zbytečné na rychlo zkrácené a nějak mi neseděla babička. Jakože za živa dobrý, ale po smrti mi trochu "lezla krkem". Jinak ale moc pěkně vykonstruované nebe/peklo a pěkný závěr.

4 05.12.2017

Útlá knížečka, která obsahuje tak moc krásných i ošklivých pravd o autistech. O tom, jaké to je se o autisty starat každý den a jak je alespoň trochu zase pochopit. Jsem ráda, že se mi dostala do ruky a určitě ji z ní jen tak nedám :) Parádní dílo!

4 26.11.2017

Čím víc knih od Jodi čtu, tím víc se ujišťuji v tom, že je to naprosto úžasná spisovatelka, která má široký záběr témat, o kterých umí dobře a čtivě psát. Do Vypravěčky se mi moc nechtělo, protože mám radši lehčí čtivo, kde není tolik mrtvých a tolik zla. Tentokrát jsem se hecnula a přečetla ji jedním dechem. Musela jsem si dávat pauzu jen na to, abych rozdýchala vyprávění obou stran barikády v období druhé světové války a vyvražďování Židů. Konec mě stejným způsobem zklamal a zároveň nepřekvapoval. Jsem moc ráda, že jsem se překonala a knihu si přečetla a ještě víc šťastná, že už ji mám přečtenou.

4 03.11.2017

Dala jsem si vánoční knihu v říjnu a užila si pohodový romantický příběh plný fotografování, předvánoční Paříže, spoustu kávy, briošek a camembertu. Bylo to na můj vkus trochu dlouhé a rozvleklé, ale pěkné a takové opravdu pohodové. Žádný extra zvrat. Ač se mi nejdřív nelíbilo jméno hlavní hrdinky Avy, tak jsem si na něj časem zvykla a přišla jsem na chuť i celé osobě. Vlastně jsem si ji docela i oblíbila :-) Líbila se mi ta ztřeštěnost, odvaha a schopnost odpouštět.

4 28.10.2017

Líbilo moc! Těžká romantika s jednou krásnou princeznou, která se nebojí stát servírkou, bojuje o holý život a dozvídá se víc o svém záhadném daru(jsem zvědavá na další díl, jak se to konečně víc projeví) a dvěma pohlednými muži...princ a zabiják...čtivé a napínavé :)

4 15.07.2017

Tak já jsem nadšená! Divočinu mám přečtenou i nakoukanou a toto bylo takové milé dokreslení v podobě zkušeností a rad, které udává pod pseudonymem SUGAR svým čtenářům. Odepisuje na dopisy protkane zoufalstvím, nevědomosti, krutosti, prostě všemi možnými životními osudy. Strašně moc mě to chytilo a i když to bylo pořád to samé (rozuměj, pořád otázka, odpověď), tak to bylo záživné a poučné. Já si to užila a určitě se ke knize budu vracet. Děkuji za ni!

4 13.07.2017