RyonMathrin komentáře u knih

Je to pecka. Začal jsem poslouchat jako audioknihu v autě a nemohl jsem přestat. Nechápu, že někdo může ohodnotit "plytké", pro mě to byla jízda od začátku do konce. Vědecké popisy mě bavily, dávalo to tomu správný šmrnc. Akční scény velmi dobré. Marika, která si poměrně rychle zvykne na svou novou identitu, mi vůbec nevadila, naopak. Ženy oblečené v černé kůži jsou prostě cool.
Pocta panu Kulhánkovi mi přišla dobrá a vtipná. A motiv toho, jak se hrdina dočte v knize přesně to, co sám dělá, je úžasný (nevím, jestli to již někdo v literatuře použil, já jsem se s tím zatím nesetkal a moc se mi to líbilo).

Hledáte oddychovou akční scifi smršť? Přečtěte si Líheň, je to přesně to, co hledáte.

A já už se těším, až si přečtu další Žambochovy knihy.

12 23.02.2018

Zase jeden z úžasných, humorem nabitých příběhů. Věci ze skutečného světa implantované do Zeměplochy mne velmi baví. Neskutečný je popis toho skleněného stroje s vodou, který funguje jako ekonomie.
Zaslouží si to pět hvězdiček? "Jhistě, bháne!"

14 23.02.2018

Tak tohle bylo velmi nečekané a příjemné překvapení. Bral jsem to jako povinnost v rámci školní četby a ta kniha mě zasáhla. V knize se psalo přesně o tom, co jsem v té době prožíval.
Doporučuji všem, zejména zamilovaným.

13 23.02.2018

Čteno v rámci povinné četby. Zpětně musím vysoce ohodnotit, beru tyto básně jako výlet do historie za poznáním, jak drsné osudy lidé tehdy museli prožívat. Navíc konflikt obyčejných lidí s vrchností, která je ožebračuje, je nadčasové téma. Skoro bych řekl současné...

15 23.02.2018

Nečtu mnoho poezie. Ovšem pan Morgenstern je výjimka. Snad je to tím, jak básně vynikají hravostí se slovy, bláznivými nápady... Troufl bych si mnohé zařadit do snového surrealismu. Ta nečekaná spojení se mi moc líbí.
Některé oproti předchozímu se často zabývají smrtí. A to nijak pochmurně, je to... jak to jen vyjádřit? Já osobně vnímám temnotu, nevyhnutelnost, ale současně jakési kouzlo, poetiku, nikdy smutek. Avšak poezii každý vnímá jinak, tak už toho nechám. Nechte to na sebe působit sami.

Jen ještě zmíním, že jsou všechny básně rytmicky dokonalé.
Velký dík jistě patří překladu pana Hiršala. Trochu lituji, že neumím tak dobře německy, abych si mohl básně přečíst v originále.

(Někdo z vás možná také neví, že některé básně zhudebnil kromě Stromboli i Visací Zámek. A podle mě velmi podařeně - drsné kytary se s těmi texty dobře doplňují - Krkavec Rall, Hymna šibeničních bratří...)
Kdo nezná (jak básně, tak zhudebnění), vřele doporučuji.

13 23.02.2018

Moc rád na tuhle knížku vzpomínám. Originální hrdinové, nápadité zápletky... jako dítě jsem to miloval.
Kdo nezná, ať neváhá a dá přečíst svým dětem. Takový Harry Potter je fajn, ale zejména poslední díly jsou už minimálně pro puberťáky. Tohle je taky kouzelné a o dost kratší, takže pro ty menší velmi vhodné.

15 23.02.2018

Budu se opakovat v hodnocení, protože se jedná o přepracovanou verzi "Pan Kaplan má třídu rád":

Tohle je zcela výjimečná kniha. Nejde o příběh, ale o hrátky s jazykem. Nabité originálními hláškami, které by člověk jen tak nevymyslel a které z většiny vznikly díky genialitě překladu.
Pan Kaplan je tak trochu antihrdina a snaží se přechytračit svého učitele, kterého mi bylo vždy trochu líto, ale jak jsem uvedl, zde nejde o příběh.
Těm, kteří třeba váhají s přečtením pod vlivem zdejších rozporuplných komentářů, doporučuji začít číst, v nejhorším můžete vždy přestat. Ovšem věřím, že se začtete. Ty hlášky fakt stojí za to.
A čtěte nejlépe na nějakém místě, kde jste sami. Kniha totiž způsobuje nekontrolovatelné výbuchy smíchu, které např. v tramvaji nebo autobuse nepůsobí moc dobře.
Zasloužených pět hvězd.

26 23.02.2018

Tohle je zcela výjimečná kniha. Nejde o příběh, ale o hrátky s jazykem. Nabité originálními hláškami, které by člověk jen tak nevymyslel a které z většiny vznikly díky genialitě překladu.
Pan Kaplan je tak trochu antihrdina a snaží se přechytračit svého učitele, kterého mi bylo vždy trochu líto, ale jak jsem uvedl, zde nejde o příběh.
Těm, kteří třeba váhají s přečtením pod vlivem zdejších rozporuplných komentářů, doporučuji začít číst, v nejhorším můžete vždy přestat. Ovšem věřím, že se začtete. Ty hlášky fakt stojí za to.
A čtěte nejlépe na nějakém místě, kde jste sami. Kniha totiž způsobuje nekontrolovatelné výbuchy smíchu, které např. v tramvaji nebo autobuse nepůsobí moc dobře.
Zasloužených pět hvězd.

14 23.02.2018

Perfektně vymyšlená dětská hrdinka. Kdo by nechtěl mít vlastního koně, opičku a celý dům jen pro sebe? Pipi má skoro vše, po čem dětská duše touží, ale ráda se o to podělí s kamarády. Vymýšlí nápadité hry, při kterých se nikomu neubližuje. Zastává se utlačovaných. Prostě dětský idol... Dodnes na knihu rád vzpomínám.

Mám za to, že jde o nadčasovou záležitost. Doporučuji všem rodičům, aby dali přečíst svým dětem.

Boj člověka proti přírodě popisuje mnoho jiných knih a poutavěji (Jack London,...). Četl jsem v rámci povinné četby a po dočtení jsem se sám sebe ptal, o čem tato knížka pojednává a proč jsem s ní vlastně ztrácel čas. Komu zvoní hrana, kterou jsem četl dříve, byla pro mě daleko zajímavější.

13 21.02.2018

Úžasný nápad a jeho bravurní zpracování. Nejvíce mne bavilo, jak Čapek trefně odhadoval, jak by se který národ, skupina či církev chovala v nastalé situaci. Naprosto nadčasové a velmi poučné.

16 20.02.2018

Klasika. Či spíše klasika českého horroru. Dodnes si většinu básní pamatuji.

15 20.02.2018

Tohle je pro mne srdeční záležitost. I když musím přiznat, že když jsem četl poprvé zhruba v patnácti letech, tak jsem nedočetl. Zůstal alespoň nádherný dojem a líbily se mi runy uvedené v přílohách.
Fantastikou však žiji a od té doby jsem přečetl mnoho knih spadajících do tohoto žánru. A tak jsem se před několika lety rozhodl, že si tuto legendu musím konečně přečíst celou. Byl jsem nadšen. Přišlo to v ten pravý čas (na některé věci prostě musí člověk dozrát). Poslouchal jsem také jako audioknihu (toto všem doporučuji, přijde mi, že je pak tento náročný text stravitelnější), několikrát a určitě ještě mnohokrát budu. A to proto, že:
1) Už ten začátek. Je plno legend o stvoření světa, ale zmaterializovat hudbu, to je prostě geniální.
2) Konflikt světla a tmy (dobra a zla), Stvořitele (Ilúvatara) a padlého anděla (Melkora, později zvaného Morgoth), je notoricky známý z rozšířených náboženství. Ale právě proto je nám to tak blízké. Nebo spíše víme, odkud většina fantasy světů čerpá. Boj dobra se zlem se táhne celým Silmarillionem a mistr Tolkien to tak nádherně popisuje a vy neustále držíte palce těm spravedlivým. I když mnoho vyprávěných příběhů končí tragicky, poslední slovo má stvořitel, tak jak se praví na začátku: „…pak Ilúvatar promluvil a řekl: A ty, Melkore, uvidíš, že nelze hrát žádné téma, které nemá svůj nejhlubší zdroj ve mně, a že nikdo nemůže změnit hudbu mě navzdory. Neboť ten, kdo se o to pokusí, se prokáže jen jako můj nástroj k vytvoření ještě podivuhodnějších věcí, jaké si sám vůbec nepředstavoval.“
3) příběhy v sobě mají úžasnou hloubku, svět je skvěle promyšlený. Například přísaha Feanorových synů, která se táhne po mnoho generací a stane se zhoubou těch, kteří ji vyřkli a i mnohých jiných, je ale zároveň základem pro dlouhý a nesmírně hrdinský boj elfů proti temnému Melkorovi.
4) propracovanost světa. Vytvoření dvou zcela nových jazyků (quenijština – řeč elfů ze země Aman a sindarština - řeč temných elfů Středozemě).
5) Krásný, bohatý jazyk.
atd., atd., je toho hodně, nad čím nejen fantasy nadšenec plesá.
Co se týče souvisejících knih, Pána prstenů a Hobita: jsou vlastně jen epizody v porovnání s obsáhlostí dobrodružné historie Středozemě. Ale přesně jak doporučuje mnoho jiných čtenářů, rozhodně s nimi začněte a Silmarillion si nechte až jako poslední. A já zase doporučuji po přečtení Silmarillionu se vrhnout znovu na Pána prstenů a vychutnat si ho (nebo si jen pusťte filmovou trilogii), budete vše vnímat úplně jinak. V širších, bohatších souvislostech.

Krátce ke zfilmovanému Pánu prstenů a Hobitovi. Pán Prstenů je velmi povedené dílo pana Jacksona, filmový Hobit je splácanina natažená na tři zbytečné díly. Kromě jediné scény v Hobit: Bitva pěti armád, která je zcela vymyšlená, ale dokonale zapadá do logických souvislostí a kánonu - mám na mysli zaklínání Galadriel v hrobkách Dol Gulduru, kterým zahání Saurona, potažmo Melkora zpět do temnot: „Nemáš tvar, nemáš jméno. Táhni zpět do prázdnoty…“ Dokonalý, perfektně umístěný odkaz na Silmarillion. U této scény mi běhá mráz po zádech jako nikdy (dokonce víc, než souboj Gandalfa s balrogem v PP: Společenstvo prstenu).

Shrnuto: Silmarillion všem doporučuji. Je to náročné čtení a chce to odvahu, ale věřím, že nebudete litovat. A také: jestli tento komentář přiměje třeba jen jediného člověka, aby si přečetl Tolkienovo dílo, mé úsilí nebylo marné.

38 19.02.2018

Autentická výpověď holčičky, která se stane závislou na drogách a musí už ve 12 letech nabízet svoje tělo, aby si mohla koupit další dávku... otřesné.
Jako knihu bych ohodnotil jednou *, jako výchovný odstrašující příklad si zaslouží plný počet. Četl jsem a už to číst nikdy nechci. Vím však, že to jednou dám číst svým dětem, aby si rozšířily obzory a věděly, jak si člověk může pokazit život, když si najde špatnou partu.

29 19.02.2018

Výborný námět zpracovaný mistrem sci-fi. Co víc dodat?
Snad jen to, že kdo nezná knihy Ludvíka Součka, na které se Tušení podrazu decentně odkazuje, tedy Tušení stínu a Tušení souvislosti, tak je vřele doporučuji.

8 19.02.2018

Jeden z pilířů fantasy. Ať už se v jakýchkoli fantasy knihách nebo počítačových hrách setkáte s elfy nebo trpaslíky, jejich archetyp má původ v Tolkienově díle.
Není to snadné čtení, mistr Tolkien používá bohatý jazyk a pro některé mladší čtenáře může být obtížnější (vím to sám, četl jsem v patnácti a i když se mi líbilo a byla to jedna z mých prvních fantasy, tehdy jsem dílo zcela nedocenil) Přesto a právě proto se jedná vskutku o legendu (původní význam slova legenda = to, co má být čteno). Promyšlené a dokonale zpracované.

Avšak doporučuji všem přečíst si také Tolkienův Silmarillion. Jazyk je ještě složitější, ale příběhy v sobě mají takovou hloubku, svět je tak úžasně promyšlený... A pak si znovu přečtěte Pána prstenů, který je vlastně jen krátkou epizodkou z bohaté hrdinské historie Středozemě. Budete knihu vnímat úplně jinak. Pochopíte v širších souvislostech, proč v nejvíc vypjatých chvílích přiletěli obrovští orli a co byli zač; proč obludnou Odulu mohl zahnat Samvěd Křepelka světlem z lahvičky. A konflikt světla a temnoty dostane nový rozměr, když budete vědět, co všechno Sauron napáchal a že byl vlastně jen sluha ještě strašnějšího a mocnějšího boha.

47 19.02.2018

Mauglí je nádherný, je to klasika. Tak pěkně napsáno to, že jsme jen jedni z mnoha v krásné přírodě, jak spolu všechno souvisí, jak je vše pomíjivé a přesto jak je nádherná radost ze života. A navíc trefně napsané charaktery zvířat: šakal, tygr Šér Chán,...
Nicméně Rikki-tikki-tavi je ze všech nejlepší.

17 19.02.2018

Četl jsem jako kluk, ale příběh se mi velmi líbil. Chlapec z města jede na svůj první tábor a postupně se učí vše, co je k životu v přírodě potřeba.
Často musí překonat svou pýchu, ale postupně se zklidňuje, zraje a roste ve správného kluka, takového, jakým by měl správný kluk být. Nenamyšlený, zodpovědný, šikovný.
Touží po přátelství chlapců z oddílu a postupně se mezi nimi vytvoří krásný vztah.

Plný počet dávám hlavně za to, jak autor krásně popisuje Janovu touhu zapadnout mezi vrstevníky, jak popisuje čisté přátelství mezi kluky. Normální věc.
Nicméně kdo by v dnešní době napsal něco podobného, ihned by někdo řešil, jestli se tam náhodou nejedná o homosexualitu. Světe, div se - nejedná. Každý byl v nějakém kolektivu a mnoho z nás usilovalo o náklonnost nějakého kamaráda, a právě o tom tato malá knížka nádherně vypráví.

12 19.02.2018

Poutavý příběh o přátelství dvou chlapců. Četl jsem, když mi bylo zhruba 12 a velmi na mne zapůsobila.
Krásně psané, místy hodně napínavé, pěkně se to čte. Mám rád dobré konce, kdy přátelství zvítězí.
Mít vlastní tajné místo v přírodě, jen pro sebe a nejlepší kamarády... co víc si může kluk přát?

18 19.02.2018

Další z poutavých dobrodružných příběhů z doby kamenné od pana Štorcha. Nelíbila se mi tolik, jako Lovci mamutů, přesto stojí za to.

8 19.02.2018