Nadělat prachy

3 22. srpna

Číst Zeměplochu je vždy neuvěřitelně úlevná činnost. Neznám žádnou jinou literaturu, která by dokázala vyrelaxovat mě tak jak páně Pratechettovy knihy. Zvláště po čtení náročnější literatury se jedná o pravý balzám. Nadělat prachy jakožto pokračování Pošty mě opravdu pobavila a nutno podotknout, svému předchůdci šla věrně ve stopách. Téma knihy má ovšem poněkud jinou tvář nežli pošta. Došli jsme do poněkud vyšší společnosti rodiny Opulentových, místo známek pracujeme se „zlatým“ standardem a mnoha jinými standardy, potkáme se s vibrujícími hračkami a barevnými prsty, no zkrátka se vším, co by se dalo od vyšší společnosti čekat, zvláště tehdy když se do ní dostává Vlahoš von Rosret.

Co je pro mne osobně asi nejdůležitější však zůstává od minulého dílu stejné. Je to lord Vetinari. Dejte mi Vetinariho a dáte mi knihu, kterou mám rád. Dejte mi hodně Vetinariho a dáte mi knihu, kterou mám hodně rád. Přidejte k tomu krapet Výsměška, Elánia a ano, musím přiznat, že i toho Vlahoše a jsem v nebi. Když k tomu všemu je v jednom balíčku i správně šílený záporák, koukám na vás, Kosmo, vznikne perfektní záležitost, u které se člověk zasměje A zamyslí. Což je cosi opravu nezvyklého.

Zajímavé je, že knihy přes svou podivnost nabízí opravdu zajímavý pohled na to zašlé božstvo, které se nazývalo „zlatý standard“. Dodnes se člověk setkává s lidmi (a je jich pozoruhodně dobře), kteří myslí, že zlatý standard je aktuální. Zjištění opaku je pro ně povětšinou šokem. Posléze následuje taková ta panika vyvolaná nedůvěrou v bankovní systém a postupným uklidněním, logická mezera v nich však žije celkem dlouho. Od čtení Nadělat prachy budu tuto knihu podobným osobám doporučovat. Myslím, že by jim mohla mnohé ukázat. Kniha ovšem nese mnohem více zajímavých aspektů. Více než mnohdy jindy si pan Pratchett se čtenářem hraje, lže mu, nebo lépe podsouvá mu informace, které třeba nemusí vést k jednoznačnému závěru, ovšem takovým způsobem, že jiný než ten jeden učinit nelze. Z konce knihy je potom člověk… zaražený.

Aaaach, mno, prostě se jedná o úžasnou knihu, po které se mi už zase nechce číst nic jiného než Zeměplochu.

2 07. května

Nejlepší díl Zeměplochy. Všechny postavy byly perfektně vykresleny - pan Pedant se svou hračkou, Vetinari, Krutiřitka a další.
Úžasný páně Pratchettův humor a "vetinarismus" zde nevynechá žádnou příležitost se projevit.
Kniha opět nabízí i mnoho k přemýšlení nejen o ekonomii. Pratchettovy parodie jsou neocenitelné jako Vlahošovy bankovky a Kantůrkův překlad.

Jen nemohu pochopit, jak mohou být tyto knihy v naší knihovně na dětském oddělení...

1 08. dubna

Moje slabost pro chytrý lumpy vzrůstá knihu od knihy.

1 28.08.2020

Vladoš von Rosret dříve Albert Třpytka, nyní zástupce banky.
Další vydařené dílko T. Pratchetta.
(2008)

1 10.08.2020

(+ SPOILER) Zdařilé pokračování Zaslané pošty, i když ta byla o mnoho lepší. Zatímco v Zaslané poště byla povaha Vlahoše vykreslena tak nějak mezi řádky, měli jsme možnost pozorovat její vývoj, sledovat jak si hraje se Slovy, v Nadělat prachy se už ničeho takového nedočkáme. Vše je řečeno přímo. Taktéž postava Adoráty je zde více méně zbytečná, jejich vztah neprochází žádným vývojem. Nicméně kniha má i svá světlá místa, nudit se rozhodně nebudete. Je to Zeměplocha, takže stále srdeční záležitost, ale jsou i zdařilejší kousky z tohoto světa.

14.07.2020

Nemám rád díly s Vlahošem von Rosretem. Jednak je to právě kvůli této postavě, protože mi přijde nafrněný a nesnesitelný (ano, chápu, že o tom tam právě jde), a zadruhé kvůli tomu, jaké období Zeměplochy reprezentuje. Vše je už na můj vkus příliš moderní a až moc to zavání steampunkem (klikači počínaje, vlaky konče). Kniha špatně není, ale mne se tahle trilogie netrefila do vkusu.

3 04.07.2020

Obálka nelže. S Vlahošem je čtenář vždycky vtažený pod tu osluňující zář reflektorů. Ať už by vám osobně byla taková pozornost milá nebo ne, užijete si jí dosyta. Nečekejte fádní příběh a poklidný děj. Cirkus přijel do města, tak se bavte jako o život!
Mincovní úřad nejsou kulisy, které by vnášely do prostředí půvab zašlého sentimentu (jako pošta), ale o to víc se všechno třpytí a blýská. A tyhle dravější finanční vody Vlahošovi svědčí. Třešinka na (ananasovém!) dortu je samozřejmě Vetinari, který nikdy nebyl tak brilantně břitký.
Bharáda...!!!