Slezské písně
kniha od: Petr Bezruč (p)
KoupitKoupit eknihu
Jedná se o básně velmi často s národní a sociální tematikou, jsou zde však např. i básně milostné. Původně vydáno pod názvem Slezské číslo, teprve po rozšíření získalo svůj známý název Slezské písně. Pomník Maryčky Magdonové ve Starých Hamrech Některé básně ze Slezských písní: 1. intimní básně osobního charakteru: * Labutinka – posmrtně nalezená báseň; formálně přesunuta do Slezských písní (1961) * Jen jedenkrát * Červený květ – úvodní báseň sbírky, květina je symbolem jeho vlastního nitra, kaktus, jako květina, která vykvete pouze jednou, symbolizuje jeho životní osamělost 2. básně reagující na sociální bídu a národnostní útlak (problém utlačování lidu, viní z toho Němce, Poláky, Židy a lhostejnost Čechů): * Maryčka Magdónova – Maryčka je sirotek (otec byl opilec, který se zabil při návratu z hospody). Maryčka se stará o mladší sourozence. Jednou ji při krádeži dříví chytí Hochfelder, který ji udá. Když ji odvádí strážník do „Frydku“, spáchá sebevraždu skokem ze skály. Dílo je napsáno kriticky, v každé sloce se autor ptá Maryčky na řešení. * Ostrava * Kantor Halfar – příběh učitele, který vzdoroval tlaku odnárodňování a učil česky. * 70 000 * Bernard Žár * Návrat 3. pohled na soudobou českou politiku, vlastenectví: * Praga caput regni 4. básně, jejichž estetická hodnota spočívá ve spojení různorodých principů, tendencí a poetik * Škaredý zjev – nepřímým obrazem (pomocí symbolů) zde popisuje těžký život na Ostravsku, označuje se za věčného tuláka. 5. básně věnované jednotlivým obcím na Moravě a ve Slezsku * Polská Ostrava - báseň na protest proti přejmenování Polské Ostravy na Slezskou Ostravu * Dombrová – protest proti českým snahám přejmenovávat vesnice ve Slezsku * Valčice - oslava připojení Valtic k Moravě po roce 1918 * Děrné, Melč - oslava otevření nové školy * Kyjov, Mohelnice...celý text
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/605/big_slezske-pisne-DNp-605.jpg 3.5914Komentáře (141)
Kniha Slezské písně
Samozřejmě jsem se s touto sbírkou potkala prvně ve škole. Až po pár desítkách let, kdy jsem se ocitla vedle svých školních, češtinářskýchv sešitů, kam jsem si psala vše , co jsem v četbě potkala...a po sbírce znovu na svou poličku sáhla. A po pár večerech začala porovnávat, jak jsem to viděla tehdy a jak nyní. Jako mladá dívka jsem se dojímala smutnou dobou, u Maryčky plakalaa u dalších jsem byla ráda, že žiji ve své době.
V dospělosti, kdy vím, jak dokáže život bolet, mě dojímá, jak dokázal Bezruč, řekla bych až milé, nedrasticky, psát o době, ve které žil.
Ano smutná, ale snad i něžná a milá. Tak na mě tato sbírka působí.Jsem z ní opravdu nadšená, spoustu rýmů jsem zapomněla, spoustu jsem si spojila s bezstarostnosti mládí....a slovo...doporučuji... podtrhávám dvakrát a hvězdičky k tomu...
Mám ráda Bezručovy verše. O čem měl psát, když se díval ve své době po svém kraji? Dnes je ten kraj jiný, máme se velmi dobře. Už mu ani mnozí Slezané nerozumí...
A přesto jsou ty verše stále aktuální.
"Ven z domu s matkou!"
Do domova důchodců...
"Tich po mezích chodí kantor,
bez úsměvu, bez myšlenky,
v krčmě v noci sám za stolem
hledí k zemi, hledí sklenky."
Však. Nechtěla bych být dnes učitelka. Do výuky mluví každý, děti zpovykané, nevychované, učitel jim musí ustupovat. Nedivila bych se, kdyby jako Halfar visel na jabloni.
Co by dnes Bezruč kolem sebe viděl, o čem by psal?
Vzhledem k tomu, že jsem se kvůli studiu vysoké školy přestěhoval do Ostravy, byla zde jakási povinnost se literárně ponořit do místních autorů. A Bezručovy Slezské písně jsem opravdu vynechat nemohl. Tož kraj razovity...
Další kniha, kterou jsem četla v rámci příprav na maturitu.
Bohužel toto byl pro mě krok vedle a opravdu velmi, velmi mě kniha nebavila.
Představa jednoruké zombie z dolu, co má básnické střevo a zveršovala svoji lásku k rodné zemi a nenávist vůči všem cizákům, by snad mohla i působit komicky, kdyby to Bezruč celé nemyslel vážně. Stesk po starých dobrých časech a zapšklý odpor vůči šlechtě, židům a Polákům je tu ve většině případů podaný asi jako kdybyste převedli do básnického jazyka hospodské nadávání štamgasta po desátém pivu. Podle mě docela nešťastný způsob, jak vyjádřit svoje patriotství. Jednu hvězdičku dávám za občasné pěkné momenty o krajině a konkrétních místech, kde Bezruč žil, a tu druhou za vzpomínku na legendární Wimmrovu recitaci Ostravy. (- Což je podle mě jediný způsob, jak má smysl se k téhle sbírce vracet.)
Slýchávám názor, že autor již po Slezských písních nic pořádného nenapsal, že Vladimír Vašek není autorem Slezských písní a podobně. Četl jsem ale knihu Verše starého ještěra, obsahující básně, které nejsou ve Slezských písních. Mé dojmy z obou knih, které nikomu je nevnucuji, ale já osobně jsem o jejich pravdivosti přesvědčen, seřadím níže podle čísel (V mírně pozměněné podobě píši skoro stejný komentář ke knize Verše starého ještěra.):
1. Autor knihy Verše starého ještěra je Vladimír Vašek.
2. Autor knihy Verše starého ještěra je totožný autorem Slezských písní.
3. Autorem Slezských písní je Vladimír Vašek.
4. Vladimír Vašek je totožný s Petrem Bezručem.
5. Vladimír Vašek napsal i po Slezských písních hodnotné verše. Jsou v knize Verše starého ještěra.
Štítky
Ostrava česká poezie poezie Opava chudoba, bída Slezská Ostrava
Autor a jeho další knihy
| 1945 |  Dvě děvuchy / Lysá hora |
| 1951 |  Slezské písně |
| 1988 | Maryčka Magdonova |
| 1952 | Stužkonoska modrá |
| 1961 | Labutinka |
| 1958 | Přátelům i nepřátelům |
Kniha Slezské písně je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 1604x |
| Čtenářské výzvě | 333x |
| Doporučených | 28x |
| Knihotéce | 335x |
| Chystám se číst | 125x |
| Chci si koupit | 11x |
| dalších seznamech | 13x |