Slezské písně

od:

Slezské písně

Jedná se o básně velmi často s národní a sociální tematikou, jsou zde však např. i básně milostné. Původně vydáno pod názvem Slezské číslo, teprve po rozšíření získalo svůj známý název Slezské písně. Pomník Maryčky Magdonové ve Starých Hamrech Některé básně ze Slezských písní: 1. intimní básně osobního char... celý text

Jedná se o básně velmi často s národní a sociální tematikou, jsou zde však např. i básně milostné. Původně vydáno pod názvem Slezské číslo, teprve po rozšíření získalo svůj známý název Slezské písně.
Pomník Maryčky Magdonové ve Starých Hamrech

Některé básně ze Slezských písní:

1. intimní básně osobního charakteru:
* Labutinka – posmrtně nalezená báseň; formálně přesunuta do Slezských písní (1961)
* Jen jedenkrát
* Červený květ – úvodní báseň sbírky, květina je symbolem jeho vlastního nitra, kaktus, jako květina, která vykvete pouze jednou, symbolizuje jeho životní osamělost
2. básně reagující na sociální bídu a národnostní útlak (problém utlačování lidu, viní z toho Němce, Poláky, Židy a lhostejnost Čechů):
* Maryčka Magdónova – Maryčka je sirotek (otec byl opilec, který se zabil při návratu z hospody). Maryčka se stará o mladší sourozence. Jednou ji při krádeži dříví chytí Hochfelder, který ji udá. Když ji odvádí strážník do „Frydku“, spáchá sebevraždu skokem ze skály. Dílo je napsáno kriticky, v každé sloce se autor ptá Maryčky na řešení.
* Ostrava
* Kantor Halfar – příběh učitele, který vzdoroval tlaku odnárodňování a učil česky.
* 70 000
* Bernard Žár
* Návrat
3. pohled na soudobou českou politiku, vlastenectví:
* Praga caput regni
4. básně, jejichž estetická hodnota spočívá ve spojení různorodých principů, tendencí a poetik
* Škaredý zjev – nepřímým obrazem (pomocí symbolů) zde popisuje těžký život na Ostravsku, označuje se za věčného tuláka.
5. básně věnované jednotlivým obcím na Moravě a ve Slezsku
* Polská Ostrava - báseň na protest proti přejmenování Polské Ostravy na Slezskou Ostravu
* Dombrová – protest proti českým snahám přejmenovávat vesnice ve Slezsku
* Valčice - oslava připojení Valtic k Moravě po roce 1918
* Děrné, Melč - oslava otevření nové školy
* Kyjov, Mohelnice méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/60_/605/slezske-pisne-DNp-605.jpg 3.5500
Žánr:
Literatura česká, Poezie
Vydáno:, Československý spisovatel
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (44)

Přidat komentář
Beltrix
05. května

Na rozdíl od mnohých dalších básnických sbírek jsem u Slezských písní měla pocit, že vím, co autor chtěl říct, že mu rozumím. Celkově ve mně sbírka zanechala silný dojem.

knofela
17. dubna

Pro mě jako hrdou Slezanku absolutní srdcovka a nejcennější kousek v mé knihovně.

Za první seznámení vděčím naší úžasné profesorce literatury na gymplu, která v nás chtěla vzbudit trochu regionálního vlastenectví - díky jejímu skvělému výkladu a všeobecnému rozhledu jsem si sbírku zamilovala už tehdy. Od té doby se ke Slezským písním pravidelně vracím a vždy v nich nacházím něco k zamyšlení. Kdybych ale k regionu neměla žádný vztah, knihu bych asi nepochopila, zejména ve středoškolských letech určitě ne. Proto jako povinná literatura ANO, ale hlavně pro náš region razovity.

TheMelorry
14. dubna

Zajímavé básně na zamyšlení. Při čtení je důležité vnímat kontext toho, co autor hodlal básněmi říct. Za mě povedené, ale velmi težké dílo, které jsem si užila a rozhodně mi něco dalo...

Mr.JaroCZ
02. března

Sbírku básní jsem musel číst jako dítko. Tehdy: Nic moc!!!
Po letech jsem náhodnou Písně otevřel znova, a ejhle - díky životním zkušenostem jsem jim rozuměl lépe než kdysi.
Můj názor:
Tato kniha byla (nebo snad ještě je?!) chybně zařazena do povinné četby.
Jsou srozumitelnější i krásnější básně vhodné k tomuto účelu.

Peťulka8
22. února

Básničky zrovna dvakrát nemusím a zrovna tato sbírka mě vůbec nenadchla. Dočetla jsem ji jen, protože je to povinná četba.

babicka_amalka
16. února

no jo, povinná četba - ale tuhle jsem zrovna (na rozdíl od jiných) nemilovala;

Iwíček
10.07.2016

Skvělá básnická sbírka, která si dle mého názoru doopravdy zaslouží zařazení do světového žebříčku nejlepší literatury.

Kaka.cs
01.07.2016

Nejsem velký milovník básniček, ale musela jsem si nějakou poezii vybrat k maturitě. A byla jsem velmi mile překvapená. Ne všechny básně jsem asi úplně pochopila, ale u většiny se dalo poměrně snadno odhalit, co chtěl Bezruč sdělit.
Nejsilnější dojem ve mně určitě nechala Maryčka Magdónova.

simecef
11.02.2016

Velmi ojedinělé dílo českého symbolismu. Pardon, tedy proletářské literatury. Anebo ne? Nebyl Bezruč vlastně anarchistický buřič? Nebo šlo o sbírku lidové slovesnosti?

Právě tato ideová i žánrová nejednoznačnost je tím, co dělá Slezské písně Slezskými písněmi. Pomineme-li formální stránku díla (tedy brilantní využití básnických prostředků), Bezruč nám zanechává jedinečné dobové svědectví o životě severomoravské chudiny počátku 20. století.

Tedy... pokud verše neobšlehl od Járy Cimrmana, že.

SmallLucia
28.11.2015

U většiny básní jsem nevěděla, co tím chtěl Bezruč vlastně říct.

terez83
20.11.2015

Poezie není můj šálek kávy a ve většině případech ani nedokážu rozluštit co tím autor myslel.. Ale některé Bezručovi básně jako například Labutinka, nebo Maryčka Magdonova se mi opravdu líbily..

Daniel.95
14.03.2015

Některé básně se mi líbily, ale jinak poezie zrovna není můj žánr.

jaja1989
23.02.2015

ja jako basnicky moc nemiluju, ale marycka magdonova je super

Seteh
18.02.2015

Básně se mi líbily, ale některé jsem kvůli mé neznalosti slezských reálií a historických událostí nemohla pochopit a nebyla jsem tedy schopná odhalit ten správný význam. Takže než se k této sbírce někdy vrátím, musím se v této oblasti trochu poučit. :)

Matt Baker
03.01.2015

Sice obvykle poezii neholduji, ale tuto knihu jsem si musel alespoň jednou přečíst, jelikož miluji Slezsko a většinu míst z této básnické sbírky jsem měl tu čest osobně navštívit. Až na pár výjimek byly básně velmi příjemné a několik si jich i stále pamatuji.

zuza.floderova
09.11.2014

Tato kniha se mi opravdu líbila, převážně první báseň Červený květ, byla velice hezká.
Kdybych nemusela tuto knihu číst do školy, zřejmě bych se jí vyhnula tím největším obloukem, jakým by to šlo a to by byla veliká škoda, knihu jsem si užila a určitě se k ní v blízké době zase vrátím, možná si ji koupím i do vlastní knihovničky. :)

veronika5179
16.09.2014

Ke sbírce mám zvláštní sentiment, protože pochází z "Bezručova kraje" a místa i události, které popisoval, jsou mi důvěrně známé. Na druhou stranu chápu, že pro čtenáře, který je neznalý slezských poměrů i historie, může Bezručova sbírka působit nezajímavě. Některé příběhy jsou ovšem nadčasové a mohou se stát kdekoliv, nejen ve Slezsku. Slezsko jen přidavá na procítění a autentičnosti.
Do dneška nechápu, jak mohl starý Magdon chodit pěšky za prací až do Ostravy. Není divu, že dopadl tak špatně ;)
Ps. Vracím se k ní často a určitě budu.

baterka.gs
27.08.2014

Stejně jako u Kytice musíme holt přerůst do věku, kdy knihu nebudeme považovat za spletenec prázdných povídání, ale za velmi smutné povídání a radost ke kraji. Slezské písně mám hodně ráda, jsou to dle mě prostě velmi čtivé básničky :)

delfin32
24.08.2014

Chápu reakce těch, co nedočetli, protože na toto dílo musí člověk dozrát. Ačkoli pocházím z autorova kraje, také jsem před lety tuto povinnou četbu bojkotovala (tenkrát bych dala max. 2*).
Nyní ve čtyřiceti najednou přišlo to puzení... (běh do knihovny, přečtu dva-tři kousky a dumám). Dokonce jsem rodinu dovlekla i na Staré Hamry :-)
Úžasné čtení obzvláště (nebo spíše výhradně) pro čtenáře z tohoto kraje (podotýkám ale, že téměř všechna místa ve sbírce zmiňovaná osobně znám a mám k nim vztah - k tomu dvě babičky každá z jiné části kraje s jiným úžasným nářečím, které dnes už téměr vymizelo, takže Slezské písně ve mě evokují hluboko zasunuté vzpomínky) - takže proto 5*. Nebýt toho osobního pouta, dala bych tak 3-4.
Nejsem literární historik ani filolog, ale sbírka na mě působila značně rozproruplně co do stylu a tak jsem si začala googlit o Petru Bezručovi a připojuji se k názoru, že autoři budou opravdu nejspíše dva (V.Vašek jakožto vedlejší autor a gró zřejmě připadá na O.B.Petra). Už se těším, až si přečtu útlou knížku Jana Drozda: Autoři Slezských písní.
Poněkud "schíza" pro národního umělce, vezmeme-li v úvahu, že jeho otec Antonín Vašek byl jedním z prvních, kteří odmítli uznat pravost RKZ...

honajz
29.06.2014

Hodně tvrdě sepsaná poezie, jednotlivé strofy na sebe navazují zhruba stejně plynule jako moderní architektura na secesní domy. Klopotně zapsané myšlenky, jež se zrovna básníkovi táhly hlavou, asociace bez návaznosti, verše bez atmosféry a nálady. Spíše připomínají povrchní popisy. Protože mám to štěstí popisovaná místa tak trochu znát, občas jsou pro mne některé básně zajímavé, ale jinak je to skutečně velice kostrbatá poezie.

Verrrunka
04.04.2014

Jedna z mála sbírek, ve které se mi líbili jen ty „profláknuté“ básně. Těšila jsem se na Maryčku Magdonovu, ale ta byla bohužell vytržená…

Mikeira
10.02.2014

Tohle je něco, na co opravdu nedám dopustit. Lepší básně jsem nikdy nečetla, dokážou neskutečně chytit za srdce, zvláště člověka, který je ze stejného kraje, jako Petr Bezruč (a myslím tím Ondřeje Boleslava Petra). Nepopsatelně silná věc.

Petra17
11.12.2013

Básně jako povinná četba, člověk musí přemýšlet, a hledat, co asi básník říci chtěl, ve skutečnosti to stejně myslel určitě jinak.

Weiler
19.11.2013

Vaškova stylizace je natolik autentická, že náhle neexistuje státní úředníček, nýbrž ramenatý bard, který v uhelném dole cedí krev na papír a vznikají z toho básně. Mezi nimi se najde celá řada přímo monumentálních hymnických veršů, které navíc úžasně vykreslí atmosféru a připodobní slezský národ k odevzdanému, přesto silnému lidu porobenému Němci a (paradoxně) Židy. Samozřejmě z toho cítíte velkou míru nadsázky, jenže se nedá nevyhnout momentům, kdy díky Petru Bezručovi cítíte touhu všechno rozbít, udělat revoluci a bít Poláky přes zátylky. Ne celá sbírka se však nese v tomhle duchu a možná je to i tím, že poezii moc nerozumím, nicméně rytmicky mi nesedělo víc, než pár řádků a ne vždy jsem v tom cítil záměr. Bezručova chmurná vize Slezska by každopádně byla dobrým materiálem i pro dramatickou adaptaci a rozhodně je to dobrá kniha, po které sáhnout, když máte pocit, že trpíte bezprávím, protože litovat se je nejlépe se zaťatou pěstí.

Lenka4
16.08.2013

Četla jsem vydání z roku 1920. Do výtisku autor vepsal 13.XII.1949:
"Co v duších prostých lidí lká
při Olze, Odře, Ostravici
/: všichni byli lepší než já!/
jsem zkusil chybným veršem říci."
Zajímavé jsou Bezručovy rukopisné opravy textů některých básní v této knize. Například všude přeškrtal slovo "kovkop" a nahradil je slovem "horník"; patrně se mu kovkop v této době už zdál zastaralý. Pozměňoval ve verších slova a občas i celé verše. V básni Pluh u původního verše "Zpomínám: Opa ... břehem topoly ..." černým inkoustem připsal "břehy s topoli...", přičemž měkké "i" dokonce 2x podtrhnul. Žádný autor zkrátka není se svým dílem zcela spokojen a kdykoliv má příležitost, tak opravuje a upravuje.

zdazilek
17.07.2013

Knihu jsem přečetla, nicméně neumím poezii číct, a nevím co nám tím chtěl básník říci. Takže jsem si z této knihy nic nevzala, prostě jen přečetla a znovu ji číst nebudu.

Venezia
09.07.2013

5 hviezdičiek za báseň Jen jedenkrát. Čítali sme ju v škole a po analýze nezostalo jedno oko suché.

Mel
09.05.2013

Při prvním čtení jsem asi na tyto básně nebyla dost vyzrála, možná mi i vadila představa psát z nich písemku....
Ovšem nedávno jsem si některé básně četla znovu (Já, Škaredý zjev, 70 000, Ostrava), a byla jsem uchvácená, neboť mohou být vnímány i nadčasově (nebo se jen točíme v kruzích). Probudily ve mně spící hrdost.

sBety
25.02.2013

Je o mém kraji (napsána borcem, který tady žil celé 2 roky a už se cítí jako nenahraditelný bard), je to povinná četba. 2+ - některé se mu povedly.

čuřil
18.02.2013

Překvapila mě. A musím říct, že mile. Je pravdou, že kdyby to nebyla povinná četba, asi bych si knížku nepůjčil.
Ale nakonec jsem jak už jsem zmínil, velmi překvapen.