Ronin Roujin
komentáře u knih
Moje třicetiletá válka
Hiró Onoda
Životní příběh statečného důstojníka, který svůj boj s bílými ďábly ukončil až v roce 1974. Kniha se čte velmi dobře a zčásti se dá považovat i za svého druhu příručku pro přežití ve filipínské divočině.
Holomráz
Štěpán Kopřiva
Jak se zde již někdo zmiňoval, Asfaltu nesahá ani po bílé podkolenky zakrslého člena hitlerjugend. Nicméně, uznávám, že Asfalt je laťka, s kterou by si neporadil asi Sergej Bubka pod hrozbou deportace na Sibiř. Proto musím uznat, že knížka je napsaná dobře a pokud máte rádi fantasy, tak se vám bude líbit ještě o něco více. Nejlepší špeky jsou až v závěru a zcela nejlepší jsou bonusy, přilepené až za celý vlastní příběh. Škoda, že to takto parádní nemohlo být hned od první stránky. Sem tam v knize narazíte i na celkem vtipná místa ale téměř nepřetrřitému ROFLování, které provozujete souběžně s četbou asfaltu to tedy není.
Antarktida - Zmrtvýchvstání
Jeremy Robinson
Nečetlo se to špatně ale zejména na začátku (líčení islámských "závodníků") a na konci se mi knížka zdálo moc propagandistická. Pokud bych bral knihu jako "moderní rodokaps" jako je např. Agent JFK, tak spokojenost. Pokud bych chtěl posuzovat dílo podle přísnějších měřítek "vážného" románu, tak bude moje hodnocení maximálně na průměru. Záleží tedy, co od této knihy očekáváte...
Bez ohňů je underground
Jan Pelc
Parádní "životopis" Plastiků. Důrazně doporučuji číst pouze v soukromí. Ne že by kniha obsahovala nějaké vytříbené perverzity, spíše díky tomu, že se hodně často neubráníte hlasitému smíchu, který mlůže trvat i docela dlouhou dobu, mohlo by vám hrozit internace v nějakém zavřeném lékařském zařízení.
Tělo ženy a jiné povídky
Rjúnosuke Akutagawa
Pár krátkých příběhů odehrávajících se tuším na úsvitu éry Meidži. Pěkně se to čte a po přelouskání je čtenář zklamán, že toho bylo, tak málo. Malinko mně rozladilo mršení ženských jmen (ocásek -ová) ve vysvětlivkách a doslovu.
Oněgin byl Rusák
Irena Dousková
Jde o pokračování výborné knihy Hrdý Budžes. Jde o příhody, které na konci okupace zažívá hrdinka těsně před maturitou. Vzhledem k tomu, kdy se to odehrává a tomu, že už mnohem lépe, chápe realitu kolem sebe, jde spíše o černý humot. Přesto se to dobře čte a občas se i zasmějete. Mohla by to být povinná četba pro všechny ty, kdo zapomněli nebo neví v jakých sračkách jsme žili.
Peklo Beneš - O šťastnějším Československu
Josef Nesvadba
Celkem zajímavý příběh popisující alternativní československo aneb dějiny "cobykdyby". Části vyprávění, kdy je hlavního hrdinu přemáhá pokročilý věk jsou trošku vláčné a realisticky strašidelné. Přeci jen "důchodcovdkého věku" se bojí každý mnohem více než nějakých upírů a nebo úchylů protože jde o reálné nebezpečí. Část z ranější dějin je více akční a optimističtější a čtenář se zde tak snadno neztrácí jako v částech z nedávné doby. Styl psaní i jazyk je v celé knize celkem moderní a příjemný na čtení. Autor šikovně žomgluje s fakty. Míchá pramenitou pravdu s polpravdami i s vyloženě vymyšlenými fakty a čtenář má někdy co dělat aby se nedal nachytat. Autor celkem pravidelně přidává různé humorné ingredience a s různě velkou mírou nadsázky si utahuje z různých národních, národnostních a rasových klišé. Nevím, zda bych po knize sáhl "na druhý pokus" ale jedno přečtení doporučuji. zejména pokud vás zajímají nejen české dějiny.
Barva kouzel
Terry Pratchett
Od knížek z této série mně dlouhou dobu odrazovali jak trošku infantilní obaly, tak i názvy těch knížek. Ale jelikož je četlo nemálo lidí, které považuji za velmi inteligentní, nakonec jsem je vzal na milost.
Z první knihy mám dojem, že Pratchett píše tak nějak, jako by možná psal Tolkien, kdyby hulil nebo přesněji, kdyby hodně hulil.
Čte se to lehce a slušným tempem. V hodně místech je autor i vtipný, i když při četbě Terryho se člověk spíše jen každou chvíli usmívá než, že by se téměř válel po zemi jako u mého oblíbeného Chucka.
OK, takže se asi sice nestanu nějakým fanouškem Zeměplochy ale zcela jistě si z této obsáhlé série něco přečtu. Možná bych si měl přečíst i něco ze série o H. Potterovi ale zde mohu ušetřit čas a podívat se na ty filmy, které jsem neviděl, což u Zeměplochy zatím nemohu.
Spěšný vlak CH.24.12
Jan Poláček
Celke slušný příběh z alternativní minulosti a současnosti. Příběh obyčejného českého kluka, který shodí atomovklu na New York. Celý příběh ke protkám atmosférou zmaru a paranoie, takže připomíná různé romány z dob normalizace (však také lze nalézt mezi první a druhou okupací mnoho paralel).
Historie, kdy jsou čechy jen jednou ze zemí 3. říše se mi zdá uvěřitelnější než blahobytné Čechy z Pekla Beneše.
Příjemně překvapí různé drobné detaily všedníhío života v Říši a také nejen technické detaily nových něměckých zbraní. Příběh se čte dobře, mně k jejímu přelouskání stačil jeden víkend a jelikož atmosféra celého příběhu je hodně pesimistická, tak se fajn, že příběh není nijak dlouhý, pak už by ta černota lezla čtenáři na mozek.
Šanghajské nádraží
Bartle Bull
(SPOILER) Pokud prahnete po vysokém umění budete sklamáni. Pokud vám stačí jen dobrý "brak", tedy čtivý příběh, napětí a spoustu zajímavých faktů, mohla by se vám tato kniha líbit. Pokud zároveň máte slabost pro různé východňarské pronárody, připočítejte si další hvězdičku. V knize se jimi jen hemží, třetina postav jsou Rusové, třetina Číňané a pak tam vystupuje jeden Japonec, pár Mongolů a možná i nějaký TIbeťan.
Hlavní záporňák je mladý ruský šlechtic který prchá před rudými hordami transibiřskou dálnicí do Šangaje. Doprovází jej sestra a matka. Během cesty je ale vlak přepaden "komanči", kterým velí ruský, pardon sovětský politrug. Ten matce zlomí vaz (což ona nepřežije) a sestru unese a během prvního "boss fightu" zlomí bolševický komisař mladému šlechtici nohu. Že sestru čeká jen opětovné znásilňování si domyslí nejen mladý hrdina, tak čtenář.
Bohužel popisy znásilnění jsou vyloženě odbyté ; ) A připom by to mohl být motiv, který by se jako zlatá nit vinul celým příběhem, protože hlavní kladný hrdina zahodil buržoazní předsudky jako je láska, cit nebo slušné chování a ženy si buď s revolučním zápalem vezme násilím a nebo je uškrtí či jim zlomí vaz (matka hrdiny, předbubertální dcerka jednoho z ruských emigrantů v Šangaji). Tím se dostáváme k první významné ženské postavě románu. Jess je mladá američanka otrávená novou ideologií nenávisti importovanou z Ruska. Pomáhá našenu hlavnímu kladnému hrdinovi páchat trestní činnost a má slabost i pro našeho mladého šlechtice. Snaží se proplouvat mezi hlavním záporňákem a klaďňákem, do té doby než ruský šlechtic zjistí, že zná rudocha, který mu zabil matku a unesl sestru. Teď si musí vybrat a nakonec dá přednost "temné straně" a prozradí skrýš svého rudého přítele.
Také mladý ruský šlechtic přelétá mezi dvěma ženami. Kromě již zmíněné Jessiky, často navštěvuje čínskou majitelku bordelu, kterou vysekal z trablů a ta mu z vděčnosti věnovala permantku na deset nocí se svou elitní hééérečkou. Že se do ní zamiluje se dalo čekat. To že obchodní vztah nemá šanci přejít do osobního vztahu také.
Poté co, se ruští důstojníci pokusí ulovit rudého náčelníka, vše jde do finále. Při nepovedeném lovu je ruským komisařem zabit a znetvořen otec našeho ruského šlechtice. Poté dojde k závěrečnému boji (boss fight) v jedoucím vlaku, během kterého je rudý náčeník svrhnut mezi kola jedoucího vlaku. Později je nalezena jen jeho ruka.
Ve finále uspořádá náš mladý šlechtic pohřeb svého otce a získý tím titul hrabě a kniha končí. Jo, ještě tam jsou nějaké vedlejší mise, jako výlet do Mongolska, turnaj v šermu, různé dostihy a laškování se šéfem čínských trád, ale to už bych mohl tento názor vydat knižně.
Čínská hvězda
Bartle Bull
Stejně jako u Nádraží jde o příjemnou zábavu a minimul "umění". Většina věcí zůstává. Koumouši zabíjejí, znásilňují a kují pikle. Alexovu sestru nakonec zbaví rudých bludů švarný Japonec a on sám se zakouká do exotické MILFky. Sem tam je to proloženo pasážemi o práci bolševické tajné policie, pěstování čaje, o dražbách a životě na Rusi před rudým morem. Dozvíme se, jak zabít člověka pomocí slona a spoustu dalších užitečných věcí. Arcibolševikovi je nakonec osudná jak jeho nenastnost, tak ještě víc nenažranost. Finále s akvarijními rybičkami je prima.
Zeptej se prachu
John Fante
Kdybych nečetl předmluvu, tak bych to odbyl hláškou "další zastydlý hippisák si hraje na Bukowskýho" ale fakt, že tenhle chlápek naopak inspiroval starýho prasáka, zcela mění situaci.
Kdybych neviděl obálku nenapadlo by mně, že ty hustý hlášky do mně nehustí Božský Kája. Stejná špinavá prázdnota zaplivaných putyk nejniží kategorie, stejný přežívání po zavšivených hotelových pokojích, stejný tápání mezi láskou a nenávistí. Beznaděj, vztek a "dirt" estetika.
Každý písmenko tohohle Škváru je vydobytý litry podomácku pálený kořalky, spustou hrnků kafe pochybný kvality, spoustou nocí strávených ve společnosti pochybných holek na zavšivených matracích. Tenhle zasranej příběh je vydobytej peklem stovek kocovin a nespočtu hodin s prázdným žaludkem bez vyhlídky na něco k snědku.
Co mně zarazilo, byly dost divný pasáže o hulení, nevím zda ty kecy pocházejí přímo od autora nebo to zprasil překladatel. Nicméně musím doporučit všem, kterým i jen nevadí Bukowského styl a pokud jste fanoušky božského Karla, tak jste to už četli nebo si to kurva koukejte co nejdřív opatřit!
Zatím dobrý
Jan Novák
"Tři králové revival" je asi opravdu největší story studené války. A "česká válka" byl jeden z největších úspěchů českých vojáků v moderní historii, o to cenější, že zde bojovali češi proti spojeným silám svých dvou arcinepřátel (z toho němci jsou nepřátelé odvěcí). Ta přesila proti které stálo 5 a později jen tři muži (či spíš kluci) byla nepředstavitelná.
Stejně ne li ještě více musí člověk obdivovat odvahu a bezdolnou sílu žen v "zázemí". Ať už jde o jejich sestru, matku či další ženy a muže z jejich okolí. Děj knihy je velmi obsáhlý. věnuje se jak otci a ostatním Třem králům a situaci za druhé světové války. Následuje celý příběh bratří a spol, se vsuvkami o "podstatě komunismu", s epizodami ze života lidí z jejich okolí a končí krátkým shrnutím života Mašínů a Paumera ve svobodném světě.
Celý příběh ukazuje absurditu a tragedii minulého století v (nejen) Střední evropě. Celá kniha je napsána vemi svižně a přesto "do hloubky", jen s mírnými sympatiemi pro "hlavní" hrdiny. Zejména část příběhu odehrávající se v komunistickékm Německu se čte opravdu jedním dechem.
BTW: byli to hrdinové.
Svět v rovnováze
Harry Turtledove
Cca v 6% děje jsem ji odložil. Moc mně nebavila, Spousta postav, spousta klišé, nuda
Paměť mojí babičce
Petra Hůlová
Divoká jízda mongolskou stepí a divokým Ǔlámbátárem na hřbetě několika mongolských žen z jedné rodiny. Až tak nevadí, že spoustě slov čtenář nerozumí a další si tak nějak musí přeložit z kontextu, stejně jde o téměř strhující ságu. Sem tam se čtenář ztrácí ve jménech, což je způobené, že se jednotlivé vypravěčky střídají po kapitolách, ale tak velký hokej jako v Taiko, kde si čtenář málem musel kreslit strom rodokmenů na papír to nebylo .)
Záhady Pittsburghu
Michael Chabon
Krátký příběh o hledání svého místa v životě a svého místa v posteli. Hlavní hrdina si stále nemůže vybrat, zda bude na holky nebo na kluky a tak je většinu děje AC/DC. Špatně se srovnává i se svým otcem, kápem místní mafie. Až trošku drsné finále jej zčista jasna katapultuje do reálného světa. Čte se celkem dobře a potěší zejména neotřelé popisy míst a nálad.
Volání Cthulhu
Howard Phillips Lovecraft
Prostě HPL. Pokud vám vyhovuje jeho trošku oldskoolový styl psaní tak není co řešit. HPL je jedním z pilířů hororového žánru a kult Cthulhu se stal fenoménem v alternativní kultuře. Pro lepší setting jsem si tuto knihu dal na mobilu (část v nočním pokoji bez světla).