Ronin Roujin komentáře u knih

Doporučuji také knihu Prázdné nebe, která se odehrává před tímto románem a Báji je na děj této knihy drobná zmínka. Tuto knihu mám zatím rozečtenou ale zatím se mi Nebe líbilo víc.

Po tomto románu jsem nějaký čas pokukoval, protože jsem kromě části románu Muzeum opuštěných tajemství od Oksany Zabuško nečetl moc aktuální ukrajinské literatury a tak jsem si chtěl doplnit kulturní rozhled. Kniha vyšla jak v češtině, tak ve slovenštině ale já četl polský překlad. Někde jsem zaregistroval informaci, že ten překlad byl před polštinu ale je možné, že je to nějaká blbost.
— Kdybych měl román popsat pár slovy, tak asi použiji přirovnání Odysseus Jamese Joyce odehrávající se v Moskvě a na drogách. Příběh začíná v nějakém obřím internátu pro literáty a postupně graduje až do spektakulárního finále v tajném bunkru napojeném na moskevské metro, kde se schází největší démoni ruských dějin a kují své pikle.
— Jurij to na nás hrne jako William Seward Burroughs v Nahém obědě a čtenář je hned po prvních stránkách předávkován a zahlcen obrazy a pocity jako když si dáte LSD v Las Vegas. Je to až orientálně opulentní vyprávění – boršč, vodka a nenávist. A ohledně té nenávisti se zde hodně řeší komplikované vztahy mezi Rusy a Ukrajinci.
— Ale abych to stále jen neokecával, knihu musím určitě doporučit. Zejména pokud jste zvyklí nebo dokonce milujete postmoderní styl vyprávění a romány ve stylu beat generation.

(SPOILER) Led je tlustá kniha a jsem rád, že jsem se mohl vyhnout tahání těžké cihly díky tomu, že jsem si Led dal ve formě audioknihy. A pokud si román mlžete dát v této formě, tak bych to doporučil, protože Filip Kosior dává knize ještě jeden level navíc. Některým postavám dává Filip vlastní styl komunikace. Ale vy to asi budete konzumovat nejspíše v klasické papírové podobě.
— Led se mi líbil hodně ale rozhodně není pro každého. Není to totiž klasické sci-fi s běžným lineárním dějem a spoustou akce. Z tohoto žánru bych možná ve spojitosti s Ledem zmínil legendární Hyperion a z klasické beletrie nějakého Umberta Eca jako je třeba Jméno růže nebo Foucaultovo kyvadlo. Myslím tím, že kniha má spoustu vrstev, děj není zrovna lineární a autor vás zavalí spoustou informací, jak reálných, tak z autorovy imaginace. Ale pokud jste zvyklý na postmoderní literaturu ale zároveň nepohrdáte „pokleslými“ žánry jako je sci-fi, tak by vám Led mohl vyhovovat.
— Ale abych také trošku nastínil děj románu. Představte si, že na začátku devatenáctého století by namísto pádu Tunguzského meteoritu spadlo na Sibiři něco jiného, třeba mimozemská loď a díky tomu, by došlo ke zmrazení většiny Ruska včetně rusy okupovaného Polska a naopak by nevypukla první světová válka a car je stále u moci. Hlavní hrdina knihy je Benedykt Gierosławski matematik s obrovskými dluhy z karet, kterého carská tajná služba vyšle po transsibiřské magistrále na Sibiř aby zde vyhledal svého otce, kterému lidí říkají „Otec Mráz“.
— Ta cesta vlakem tvoří hodně velkou část knihy a některé pasáže jsou docela zdlouhavé a nedivil bych se, že méně zvyklé čtenáře mohou odradit od dalšího čtení. Na druhou stranu se autor ponořuje hodně hluboko do matematické logiky, filozofie a celým románem se jako červená niť táhne motiv vztahů mezi pravdou a lží. V knize také vystupuje dost známých historických osobností jako je třeba Nikola Tesla, Grigorij Rasputin a další. Autor do děje knihy zapojuje i politická hnutí, náboženská učení nebo filozofické směry a to jak ty historické, tak i vymyšlené autorem a související s příchodem přítuh.
— Prostě není to moc snadné čtení ale pokud vám nevadí „dospělé“ knihy a máte už nějaké ty postmoderní knihy přečtené, tak by vás to mohlo bavit. Sice je zde dost nudnějších pasáží ale akce zde najdete také dost, ani styl psaní není úplně běžný ale to vše autor vyvažuje perfektním stylem, hloubkou myšlenek a barvitým universem. Tak doufám, že jsem vás moc nevystrašil, protože pokud se naladíte na autorovu vlnu, tak si užijete jedno z velkých děl nejen polské sci-fi.

Antisemitská, která by tu neměla být a je ostuda admina, že dává prostor takovému odpadu.

Ten popis je trošku zavádějící. Nieodnaleziona je minimálně nějaká dvacátá autorova kniha a ani v rámci thrillerů to není jeho první dílo. Minimálně Behawiorista má světovou úroveň.

Dvojka jede ve stylu jedničky a vše se zostřuje a temní. Těším se na další díly.

22.02.2015

Už samotný název knihy ji posunuje do žánru pohádek nebo humoru. Když tu není kolonka odpad, kde by mohla dělat společnost Mein Kampfu a Komunistickému manifestu.

Když bych si měl vybrat mezi Kulhánkovými padawany, tak rozhodně volím spíše Kopřivu. řekl bych, že v asfaltu překonal i svého mistra. Sice jen o kousek ale překonal.
U Kotlety (alspoň tooto) je asi z celé knihy nejlepší doslov, kde neznámý polský benderovec vypráví o pohnutém životě autora i jeho rodičů, zejména jeho matky, která zatápěla bolševické svoloči více než bratři v triku Mašíni.
Samotný příběh je mix kulhánka se slovanskou mytologií, bez toho aby autor sklouzl stále populárnějšímu slovanofašismu. Jediný originální prvek je hlavní hrdinka s nemodelkovskými proporcemi.

2 01.02.2015

Postmoderní koktejl hledání vlastní identity, spikleneckých teorií a post mileniálního trauma.

Krátké a přesto dost pomalé příběhy z vesnice mapující její proměnu od roku 86 do roku 96.

1 12.01.2015

Klasický baldacciovský thriller, jen škoda neschopného překladatele.

10.01.2015

Povedené pokračování.

10.01.2015

Zatím nejnapínavější díl z případů oddělení Q.

1 10.01.2015

Pěkně setříděná a okomentovaná sbírka urban legends. některé jsou celkem čerstvé, např. o sbírání víček od PET lahví.

25.12.2014

Jde o programové porno z ranných devadesátek. Děj se odehrává v době ruské okupace a jak je u Jana křesadla zvykem je okořeněn spoustou různých zajímavostí, odkazů a citací spíše bizarního charakteru. Tak trošku Chuck Palahniuk z normalizačních Čech.
V době svého vydání mohly být zajímavé i ty sexuální scény ale dnes, kdy se vtipkuje o análním sexu i v pořadech pro děti, to už asi nikoho nepřekvapí. Nicméně autor psát umí a tak se budete smát na místech, kde to autor zamýšlel a ne tam, kde chtěl nejspíše vyvolávat erotické ovzduší, jak se vám může stát u jiných knih. xD

23.12.2014

Takové corporate verze Božské komedie. Nebylo to nejhorší ale omezit celou knihu jen na podrobný popis postav se mi zdá trošku málo.

1 06.12.2014

Další z důkazů, že alkohol a drogy jsou pro spisovatele to nejlepší. Takhle parádní a vtipné historky může napsat jen mistr alkohol. Kam se hrabe nějaká aristokratka!

6 07.10.2014

Klasičtější detektivka byť se sériovým vrahem. Mírně nadprůměrná na Nesba a MIllenium nemá ale na druhou stranu o prsa severokorejské plavkyně předběhne některé jiné skandinávské autory. Stejně jak u předcházejícího dílu s pedofily, jsme zde svědky řešení drsných morálních otázek. Víc nebudu prozrazovat abych zbytečně nespoiloval.

19.08.2014

Moje první setkání s Rowling. (když nepočítám filmy) Nakonec se z toho vyklubala celkem povedená old skool detektivka (odehrávající se v součastnosti). Pokud si ji opatříte ve formátu mp3, tak si připočítejte minimálně půl hvězdičky za t jak si pan Oliva pohrál s hlasy jednotlivých postav.

5 05.08.2014

Z této knihy mám rozporuplné pocity. Úvod odehrávající se ve Švédsku byl dobrý, „flashback‟ s Číňany v USA byl takédobrý ale část příběhu odehrávající se v současné Číně a UK se mi moc nelíbila. Zejména se mi zdálo, že to mudrování o Maovi a komunismu bylo až moc pozitivní a dlouhé a nudné. Být tam méně bolšeické propagandy, tak by kniha byla mnohem čtivější.

3 07.06.2014