Rodaw Rodaw komentáře u knih

☰ menu

Na dostřel Na dostřel Taylor Adams

NA DOSTŘEL
Předchozí knížku od pana autora - Není úniku - jsem si naprosto zamilovala, protože to byla (bohužel jedna z mála) perfektních survival záležitostí. O to víc jsem se Na dostřel těšila a má očekávání byla opravdu vysoká a výsledek? Jsem nadšená. Zase.:) Moc moc moc moc MOC doufám v to, že Taylor Adams bude psát dál a dál a hlavně, že jeho knížky u nás budou vycházet. Protože tohle je fakt můj styl. Krom toho pan autor je sympaťák (pejskař❤️), takže další body navíc:). Každopádně ke knize: hlavní hrdinové - manželé James a Elle - jedou autem Moravskou pouští, nastane problém a zjišťují, že po nich jde nelítostný odstřelovač. Jde o šíleně nevyrovnaný boj, protože odstřelovač střílí se vzdálenosti téměř 2 km, naši hrdinové nemají nic, jsou sami, v pustině, bez vody... mají holé ruce... naproti tomu vrah má všeho samozřejmě dostatek. Hlavní hrdinové jsou sympatičtí - sice jsem si u každého z nich během čtení našla nějaké "ale", ale:)) fandila jsem jim celou dobu. Elle je navíc velkou milovnicí hororů:). Od začátku ta knížka měla neuvěřitelný spád, vtáhla mě, bavila mě. Tempo a švih, dynamika, ani chvíli jsem se nenudila... Konec napínavý, za mě teda mohl být "víc zlý" - to by se mi knížka líbila už úplně nejvíc a maximálně (:D), ale i tak jsem moc spokojená a doporučuji všem, kteří mají rádi survival thrillery (a pokud tu někteří takoví jsou, dáte mi určitě za pravdu, že takových knížek je sakryš málo, o to větší klenot Na dostřel je). Čtenáři občas uvádějí, že je kniha nereálná. To si osobně nemyslím. Ano, je to mezní a extrémní situace, ale přišlo mi to všechno dost dobře vymyšlené a tudíž pro mě i uvěřitelné. No a na závěr možná zbývá otázka: která z knížek je lepší? Není úniku a nebo Na dostřel? Hm.. těžké, nevím:). Pro přímé srovnání bych je po sobě musela číst v kratším časovém intervalu, takže v této situaci odpovím: obě dvě jsou super, líbily se mi moc a maximálně je doporučuji.:)
PS: nebojte se, že by v knížce byly "jen" 3 postavy - naši manželé a šílený odstřelovač.. je jich tam víc a o to je to napínavější, více nebudu prozrazovat, ale má to fakt náboj.. doslova.. pokud máte rádi survival, neváhejte:).
Více na mém YouTube :-).

19.12.2019 5 z 5


Smrt je mým řemeslem Smrt je mým řemeslem Robert Merle

SMRT JE MÝM ŘEMESLEM
Dlouho jsem se na knížku "těšila" a má očekávání byla opravdu vysoká. Ve výsledku spokojená jsem, ale musím přiznat, že mě "bavila" až poslední třetina - ta ovšem byla vážně výborná... Dozvěděla jsem se nové informace a sledovat ten kontrast mezi Rudolfem jako "dokonalým zaměstnancem" a Rudolfem - manželem a otcem, kdy v práci posílal děti do plynu a doma je vychovával, byl šílený. Robert Merle perfektně - i když neuvěřitelně moc děsivě - vystihl oddanost nacistickému Německu a myšlence "čisté" rasy. První dvě třetiny byly jiné, než jsem očekávala, prostě Rudolfův život "předtím" - otec náboženský fanatik, dobrovolné přihlášení do 1. světové války, pobyt ve vězení, práce v továrně a přežívání v bídě... nečetlo se mi to úplně dobře, mírně jsem se nudila, ale chápu, že tyto pasáže v textu byly - zkrátka patřily k Rudolfově životu. Pasáže z koncentračních táborů (ať už Auschwitz a nebo i před tím Treblinka) byly hrůzostrašné, syrové, bez příkras. Jak jsem již psala výše - dozvěděla jsem se i nové informace a to velice oceňuji. Závěr knihy je děsivý. Protože krom hrůz války a holokaustu na čtenáře dolehne i to, jak k tomu všemu Rudolf po skončení války přistupoval. Stál si za svým, výčitky svědomí a nebo aspoň mírné pochyby o tom, co udělal? - v žádném případě. Naprostá absence jakéhokoli citu. Pocit viny nulový. "Poslouchal jsem rozkazy" ... a poslouchal je dokonale, svým způsobem Rudolf byl opravdu "perfektní zaměstnanec". Z jeho slov mrazí... "Nemám proč mít výčitky svědomí. Vyhlazování byl možná omyl. Ale já je nenařídil." Mě osobně neděsí "jen" ta doba, děsí mě lidi. Obecně. A jestli pořád nechápete, přečtěte si tuto knížku. Povinná četba na střední školy? Za mě rozhodně ANO. Doporučuji všem, které zajímá tematika druhé světové války - jen říkám předem, holokaustu se věnuje až cca poslední třetina, ale ta je teda dost silný kafe....
Více na mém YouTube :-).

17.12.2019 4 z 5


Zlodějka knih Zlodějka knih Markus Zusak

ZLODĚJKA KNIH
Tolik let mi ležela doma v knihovně a konečně jsem se k ní v roce 2019 dostala:). A bylo to skvělé! Romány z druhé světové války patří mezi mé oblíbené a i díky tomuto faktu jsem měla od Zlodějky vysoká očekávání. Kniha nám ukazuje válku zase trošku z jiného úhlu, jelikož se spolu s hlavní hrdinkou - Liesel - ocitáme přímo v nacistickém Německu. Liesel je malá holčička, která žije s adoptivními rodiči, neumí číst - ale učí se to a krade knihy:). Ovšem tou nejvýraznější vypravěčkou je samotná Smrt. Ano, ten styl psaní je zvláštní. Doteď si myslím, že některé pasáže jsem plně nepochopila (místy mi knížka přišla vyloženě filozofická a já neumím moc číst mezi řádky, tudíž si myslím, že některé myšlenky jsem "nerozkličkovala":)), ale je to napsáno nádherně, citlivě, poeticky. Konec je srdceryvný a zkrátka velice smutný... Já bohužel knížku četla s tím, že jsem o některých (velkých:() spoilerech věděla, ale i tak mě to zasáhlo. A hlavně, když sledujete film - na to se prostě nedá připravit..:)... když jsme u toho filmu: líbil se mi moc. Nějaké změny v něm byly (a některé mi i hodně vadily:D), ale jako celek hodnotím kladně a myslím si, že je to důstojné (a když přivřu očko, tak i věrné) zachycení knižní předlohy. Jak jsem již psala - některé pasáže v knize byly filozofické (nebo příliš poetické a tím pádem pro mě náročnější) - v tomto byl film "stravitelnější". Doporučuji jak knížku, tak film. Kdyby se někomu do knihy nechtělo, tak "aspoň" ten film:). I samotný Markus Zusak je mi velmi sympatický. Pořád přemýšlím nad tím, jak je možné, že muž dokáže TAKTO psát.. krom toho je mi milý i jako osoba, je to pejskař:)). Takže abych to shrnula: Zlodějka knih se mi líbila, místy to pro mě bylo náročnější čtení, ale zároveň to byl velký čtenářský zážitek. Ta knížka je prostě jiná a rozhodně ji doporučuji. S klidným svědomím bych ji zařadila do povinné četby na střední školy. A na závěr ještě poslední věc - ovšem důležitá, na tu nesmím zapomenout:) - Rudy a Hans. Dva úžasné charaktery. Zamilovala jsem si je...
Jsem moc vděčná za to, že jsem se ke Zlodějce konečně dostala. Myslím si, že se k ní během života ještě vrátím, jen tomu dám čas, pravděpodobně pár desítek let:), ale plánuji se k ní vrátit. A větu: "Loučila se s ním, a nevěděla o tom." si budu pamatovat ještě dlouho, pravděpodobně navždy. Tak pravdivá a vlastně i děsivá, protože život je TAK křehký....
Více na mém YouTube :-).

16.12.2019 4 z 5


Tajemství sídla Craven Manor Tajemství sídla Craven Manor Darcy Coates

TAJEMSTVÍ SÍDLA CRAVEN MANOR
Náš hlavní hrdina: Daniel (sympaťák, ale jak já jsem si ho osobně nazvala i "chudý smolař") se protlouká životem, když jednoho dne pode dveřmi najde dopis, ve kterém dostane nabídku s prací. Má se stát správcem sídla Craven Manor. Daniel souhlasí, nemá přeci co ztratit, spíše naopak... Craven Manor však skrývá mnoho tajemství.... Obálka této knížky je super. Děsivá, svým způsobem sama o sobě znepokojivá... Autorka Darcy Coates je tajemná, ale zároveň i moc sympatická mladá dáma: miluje kočky (a lásku ke kočičkám projevuje i ve svých knížkách:)) a váží si svých čtenářů - však i tuto knihu jim přímo věnuje... Je Australanka a napsala toho už stráášně moc (přes 40 knížek) a i když její knihy vnímám jako hodně hodně odpočinkové (k tomu se ještě dostanu:)), přála bych si, aby u nás vyšly i její další tituly. Ale zpátky ke Craven Manor. Tuto knížku jsem četla hned po dočtení Duchu domu Ashburnů, takže jsem to měla "na jeden zátah" :). Ano, knížky jsou si podobné a mají i podobnou šablonu. Duch domu Ashburnů se mi však líbil o hodně víc. Obě dvě knížky jsou velmi čtivé, čtou se fakt hodně dobře a rychle, "odsýpá to", je to zajímavé... místy i strašidelné... ale Tajemství sídla Craven Manor bylo na mě už "moc".. Moc velká démonařina (místy mi to přišlo až fantasy), zároveň moc velká pohádka (včetně konce, bohužel). Já jakožto velký nadšenec hororů jsem tento příběh opravdu vnímala spíše jako "pohádkovou fantasy" - což na jednu stranu není špatně, jen to (pro mě osobně) tuto knížku řadí do trošku jiné kategorie. Doporučila bych ji mladším čtenářům a nebo lidem, kteří chtějí tajemný příběh, ale na horory jako takové (ty "pravé") nejsou tolik zvyklí nebo je cíleně nevyhledávají... Pro mě to bylo odpočinkové čtení, knihu jsem si užila, ale sama za sebe ji označuji spíše jako tu "fantasy pohádku", já bych to prostě chtěla... víc zlé :) ....
Více na mém YouTube :-).

23.11.2019 3 z 5


Duch domu Ashburnů Duch domu Ashburnů Darcy Coates

DUCH DOMU ASHBURNŮ
Moc jsem se na tuto knížku těšila, protože MILUJU horory. A dobrých knižních hororů je sakra málo!!! Přede mnou už tuto knížku četla má mamka a líbila se ji, ale vyloženě si z ní "nesedla na zadek". Konec ji přišel až moc hororový... Já s tím svým způsobem souhlasím, ale k tomu se dostanu za chvíli. Naše hlavní hrdinka - Adrienne - zdědí dům Ashburnů. Před ní v domě žila stařičká paní Edith, která na okolí působila zvláštně, nepřístupně - až chladně, držela se hodně zpátky... Krátce po nastěhování Adrienne se však v domě začínají dít zvláštní věci... Hlavní hrdinka je moc sympatická, taková "obyčejná" holka. K tomu všemu má kocoura Wolfganga - nalezence♥ - takže i díky tomu u mě měla plusové body:). Kniha je výborně napsaná, je neskutečně čtivá... atmosféra je tu skvělá, místy tísnivá a strašidelná... ale i tak to pro mě bylo hodně "soft", jemné, co se hororu týká. Takový oddechový horor:). Věřím, že pokud horory nesledujete, budete se bát. Ale pro lidi, kteří mají rádi V zajetí démonů a spol - ta kniha strašidelnost těchto filmů nedorovná a svým způsobem ani nemůže, protože něco jiného je vidět to a něco jiného je číst to. Příběh byl jednoduchý, děje jako takového vlastně tolik nebylo a vše plynulo, nic mě extra nepřekvapilo. Ovšem ta jednoduchost byla předností této knížky, protože spolu se čtivým stylem díky tomu vznikl příjemný elixír. Takže abych to shrnula: pokud horory nesledujete příliš často, je dost možné, že se bát budete (a dost), pokud sledujete, bát se nejspíš nebudete, ale i tak knihu doporučuji, příjemné a oddechové čtení. A k samotnému konci: zajímavé. Do příběhu se mi to hodilo, i když na druhou stranu to nebyl úplně můj šálek kávy, ale ok, nevadilo mi to. I když svým způsobem to mohlo být trošku více... zlé:))))...... byla bych šťastná, kdyby u nás vycházely i další knížky od Darcy Coates, duchařin + démonařin (a vším mezi tím:)) je málo! A já se jdu hned teď pustit do Tajemství sídla Craven Manor, jsem hodně zvědavá....
Více na mém YouTube :-).

12.11.2019 4 z 5


Řez Řez Vicki Pettersson

ŘEZ
Horký červenec a vyprahlá Mohavská poušť. Snoubenci (a mimochodem oba dva i lékaři) Kristine a Daniel zastavují na odpočívadle, což je však osudovou chybou, protože nastává noční můra... Zatímco je Kristine na záchodě, Daniela unese neznámý muž a začíná boj o přežití. Knížku před lety četla moje maminka a byla nadšená - tudíž jsem měla vysoká očekávání a moc jsem se těšila. Výsledek? Spokojenost, rozhodně.:) Co na této knížce oceňuji nejvíce je ta hororová atmosféra, takové to aroma mých oblíbených survival filmů... Nebyl to příběh, u kterého bych napětím nemohla dýchat a ani jsem si u knížky neřekla "wow, toto je dokonalé", ale jako takovou svěží, hodně dynamickou a akční oddechovku bych Řez určitě doporučila. Mnoho čtenářů tvrdí, že je zbytečně moc plná násilí. S tím já tedy úplně nesouhlasím... ano, je to drsnější a brutálnější čtení a některé scény tu krvavé jsou, na druhou stranu podle mě to nepřekročilo tu pomyslnou hranici, tudíž je to pro většinu čtenářů OK. Z jednoho úhlu pohledu by se asi dalo říci, že je knížka jednodušší, co se týká reálnosti: ano, ale .... + scény z minulosti Kristine tam byly jaksi navíc - a nebo spíš takhle: nemusely tam být. Je to takový zvláštní mix, ale pokud chcete zažít divokou a nespoutanou jízdu Mohavskou pouští a prožít drsnější thriller, sama za sebe doporučuji.:) Ta pointa je hodně šokující. Nemůžu říct, že jsem z ní úplně nadšená (kdyby to bylo jinak, svým způsobem by mě to možná vyděsilo více), ale byl to skvělý twister a teď po dočtení můžu říci, že jsem si tento příběh užila. A pokud si Řez ještě někdy v životě přečtu, zase se na to budu koukat jinak a užiju si to možná ještě víc.:)
Více na mém YouTube :-).

05.11.2019 4 z 5


Vězněná Vězněná Pavel Renčín

VĚZNĚNÁ - 2.čtení :-)
Můžu říct, že druhé čtení jsem si užila ještě více, než to první (i když "užila" spíše s uvozovkami, rozumíme si:)). Kéž by takových knížek bylo více a kéž by Pavel Renčín pokračoval ve svém psaní na této vlně!!! Kapitoly s Májou - ty jsou prostě brilantní. Dokonale popsaná atmosféra. Kniha je protkaná zlem a na čtenáře se určitě přenese ta tíživá - místy až nepříjemná - mrazivá atmosféra. Já osobně bych nejraději trošku "umírnila" těch posledních 30-40 stránek, i když se snažím vysvětlit si to reálně, více mi sedl ten styl/forma předtím. Každopádně pokud máte rádi thrillery - až horory - opět a zas Vězněnou musím doporučit. Je to výborně napsané a z té knížky sálá zlo...
Více na mém YouTube :-).

04.11.2019 5 z 5


Nenávist Nenávist Chris Carter

NENÁVIST
Dokonalé, silné, napínavé, strašidelné.... NEJLEPŠÍ. Chris Carter opravdu nemá konkurenci, pro mě je králem a mistrem napětí. Před Nenávistí rozhodně doporučuji přečíst Zlobu (i když dle mého je úplně nejlepší možností číst celou tuto sérii - hezky od začátku do konce:)), jinak vše nepochopíte a nebo si to minimálně tolik "neužijete" (hihi, no, chápeme se). V Nenávisti proti sobě stojí 2 stejně geniální mozky. Nepřátelé na život a na smrt. Jde o pomstu a vše se dostává opravdu na osobní rovinu... Máme tu psychopata, který během chvilky (a s pomocí tekutého latexu) dokáže změnit svou identitu a stát se "novou osobností" - přičemž NIKDO nemá šanci rozpoznat ho... Tuto knížku dokonale vystihuje tato myšlenka: "Jak bys někoho zabil, abys ho ve skutečnosti nezabil? Je to snadné.... Vyprázdníš jeho duši a naplníš ji bolestí... Vezmeš mu to, co miluje nejvíc." ... První polovina byla spíše takovým "rozjezdem" a pak... pak přišla strhující a mega-rychlá jízda... Čtenář neměl chvilku k oddechu. Kruté, zlé, nemilosrdné... Vše jsem prožívala spolu s hrdiny a musím říct, že v mnoha momentech mi bylo tolik ouzko, že jsem to sama musela rozdýchat... Myslela jsem si, že pan Carter šel ve Zlobě k pomyslné hranici (paštika:D), ale ne, tady ji překročil.. troufám si říct, že mílovými kroky... Toto je 10.díl... 10 let, co můžeme vyšetřovat spolu s Robertem... a tato knížka to celé posunula ještě dál. Jsem vážně zvědavá, jak se toto bude vyvíjet dál, protože je to.. šílené... Hlavně (sobecky, přiznávám) doufám, že Chris Carter nepřestane psát... na podzim mu zemřela jeho životní láska a ho to položilo, je na dně... doufám, že se k psaní vrátí, ale tuším, že ho to změní... Pokud bude v této sérii pokračovat, bude podle mě jiná... v něčem... ale bude... Pane Cartere, posílám na dálku sílu... a klaním se za to, co jste vytvořil, protože CELÁ TATO SÉRIE.. to je... DOKONALÉ. Děkuju za obrovský čtenářský zážitek, který se nedá popsat. Ten se musí prožít...
Více na mém YouTube :-).

23.10.2019 5 z 5


Galerie mrtvých Galerie mrtvých Chris Carter

GALERIE MRTVÝCH
První část knihy mi přišla tak nějak méně "psycho" (méně vraždících scén, více vyšetřování :P) než předchozí díly série, ale jako vždy: vynikající. Prostě každá knížka od Cartera je výborná a (sice nikdy neříkej nikdy, ale..) nemyslím si, že by někdy sklouzl k průměru. Nechápu, jak to dělá, ale on je prostě fakt nejlepší... Každopádně zpátky ke Galerii mrtvých. Ke konci nepopsatelně moc napínavé, překvapivé, emotivní, těžko odhadnutelné... byla jsem tak moc napnutá, až jsem z toho byla nervózní:). Člověk fakt neví, na čem je a má strach... K hrdinům jsem si za všechny ty díly (a vlastně roky:)) vybudovala silný vztah a tak se o ně prostě bojím a všechno s nimi prožívám.. Samotný konec: největší wow a celá tato série díky tomu dostala úplně nový rozměr...
Více na mém YouTube :-).

23.10.2019 5 z 5


Hovor se smrtí Hovor se smrtí Chris Carter

HOVOR SE SMRTÍ
.. aneb další dokonalý počin od našeho mistra♥ Knížka otevírá mnoho zajímavých témat: bezpečnost (a nebo spíš nebezpečnost) na sociálních sítích, stalking... Aneb KDO VŠECHNO SE NA NÁS DÍVÁ? Kdo sleduje a ... vyčkává... ? Nepříjemné. Hodně nepříjemné. Hovor se smrtí přináší další výborný a velice napínavý příběh... Všechny knížky od pana Cartera patří - dle mého - k tomu nejlepšímu. Jak říkám - top strop:)♥.
Více na mém YouTube :-).

23.10.2019 5 z 5


Já jsem smrt Já jsem smrt Chris Carter

JÁ JSEM SMRT
Tady se prostě musím zmínit o scéně, která se objevila hned na začátku a byla neuvěřitelným způsobem psycho. Nicol, jde se dolů najíst, v kuchyni uvidí sedět cizího muže.... ÁÁÁÁ, tato scéna byla fakt něco. Jak jsem již psala u nějaké předchozí knížky ze série: Chris Carter umí psát dokonale strašidelné scény. Ať už je v nich přítomné násilí a nebo ne. Obojí umí perfektně. Rozuzlení je šokující, čtenáře svým způsobem až "bolí"... V této knize také silně dominuje postava "Červa" - co k tomu napsat.. pasáže s ním mě šokovaly....
Více na mém YouTube :-).

23.10.2019 5 z 5


Zloba Zloba Chris Carter

ZLOBA
Zloba je jiná, než předešlé knížky ze série.... Jiná, sama svá a vše posouvá ještě na vyšší level. Poznáme tu Roberta. Jeho minulost a to, jak k němu osud byl - a stále je - nemilosrdný. Knížka je děsivá, protože v sobě ukrývá obrovskou dávku zla. O to strašidelnější je fakt, že jde o skutečný příběh z Carterovi praxe psychologa (samozřejmě je to poskládání různých případů do jednoho, ale i tak!). Svým způsobem je to "povídací" knížka, hodně hodně psychologická. Robert stojí proti někomu, kdo "je mu roven". O to je to zajímavější. Vynikající čtení...
Více na mém YouTube :-).

23.10.2019 5 z 5


Jeden za druhým Jeden za druhým Chris Carter

JEDEN ZA DRUHÝM
Miluju každého Cartera, ale teda zrovna tenhle mi fakt sedl!! Jde o zabíjení v přímém přenosu, kde mohou obyčejní lidé hlasovat na webové stránce o způsobu zabití... i když jde o klasický internet, stejně ve mně příběh vyvolával myšlenky na mé oblíbené téma: dark web:). Opět geniálně vymyšlené, konec velice napínavý - až se tajil dech. Jako i další knížky ze série i tato ukazuje, že vrazi nejsou černobílí.. že s nimi možná v tom úplném prvopočátku dokážeme i v jistém slova smyslu soucítit. Je poznat, že Chris Carter opravdu ví, o čem píše a zkrátka nezapře, co vystudoval a jakou profesi dlouho vykonával.. Pro mě je scéna s NaOH nezapomenutelná, z hlavy ji pryč nejspíš už fakt nedostanu, i kdybych chtěla:). Úplně se mi vybavují ta slova z knížky.. Každý jeden nerv v těle řval bolestí.. 11 minut maximálního utrpení.. Brrrr... Chris Carter umí psát tyto scény.
Více na mém YouTube :-).

23.10.2019 5 z 5


Sochař smrti Sochař smrti Chris Carter

SOCHAŘ SMRTI
Tato knížka měla velice překvapivý konec... měla jsem mnoho verzí, ale teda tuhle fakt ne.:) Opravdu šokující pointa a rozuzlení.. Chris Carter má své knížky dokonale vymyšlené, vše sedí, do detailu promyšlené.. Sochař smrti je jediný titul, kde jako čtenáři můžeme najít "chybu" - ovšem pozor, já si stojím za tím, že to byla nepozornost překladatele. Prostě může se stát, jsme jen lidi:). Jako vždy - vynikající záležitost!
Více na mém YouTube :-).

23.10.2019 5 z 5


Noční lovec Noční lovec Chris Carter

NOČNÍ LOVEC
.. aneb další skvělá a vynikající knížka od pana Cartera. Některé scény tu byly vážně wow. Třeba ta s postelí... děsivé. A to se mi právě na celé této sérii líbí. Jsou tu scény, které Vás vyděsí skrz to, jak drsné jsou. Ale pak i ty, které Vás vyděsí tou atmosférou. Absence násilí, ale maximální ztělesnění zla. Takový ten pocit "Nejsem tu sám". Ano, já osobně tomu říkám pekelně strašidelné scény. :) A takto dokonale je umí napsat snad jen Carter...
Více na mém YouTube :-).

23.10.2019 5 z 5


Popravčí Popravčí Chris Carter

POPRAVČÍ
Brilantní a vynikající. Drsnější a brutálnější než 1.díl - Dvojitý kříž. Osobně (jako velký pejskař) bych se obešla bez jedné scény se zvířátkem //ach jo//, ale jinak ANO, tohle je Chris Carter ve své nejlepší formě. Na scénu s krbem nejspíš nikdy nezapomenu:).
Více na mém YouTube :-).

23.10.2019 5 z 5


Dvojitý kříž Dvojitý kříž Chris Carter

DVOJITÝ KŘÍŽ
Tak moc jsem se na čtení Chrise Cartera těšila. TAK MOC!!! A ve výsledku? Bylo to ještě lepší a úžasnější. Celá tato série je prostě DOKONALÁ. Nepřeháním, když řeknu, že ji MILUJU. A nejen já, ale i má mamina. Obě dvě ji maximálně doporučujeme. Opravdu, stojí to za to. Chris Carter je mistr a král, ve svém žánru podle mého nemá konkurenci (občas si říkám: kéž by ji měl:)). Vynikající. Jsem si jistá, že se budu k celé této sérii v průběhu života vracet a už teď se na to těším. Jinak k samotnému Dvojitému kříži: knížka má neuvěřitelné tempo a dynamiku, kapitoly krátké a čtivé, pořád musíte číst dál a dál a dál.. Konec šokující. Čekala jsem všechno možné, ale toto teda rozhodně ne.. Touto knížkou to vlastně všechno začalo. Robert a Garcia se poprvé setkali.♥ Sakryš... fakt se těším, až se k celé této sérii vrátím a prožiju to všechno znovu...
Více na mém YouTube :-).

23.10.2019 5 z 5


Růže bílá, černý les Růže bílá, černý les Eoin Dempsey

RŮŽE BÍLÁ, ČERNÝ LES
Knížka, kterou jste už asi všude viděli.:) A pravdepodobně i četli - ovšem pokud ne, za sebe ji vážně doporučuji.. ale k tomu se vlastně ještě dostanu:). Občas to mají knížky, které jsou všude tolik propagované, těžší. Čtenáři mají vysoká očekávání a pak jsou často zklamáni. Hmm, ach ta očekávání - kdybychom je neměli, nikdy bychom nebyli zklamaní:). Ale zase na druhou stranu - já se těch knižních očekávání vlastně ani nechci vzdát, ráda se na knížky těším. Od této knihy jsem si slibovala, že bude skvělá. A ona byla. Svým způsobem ještě lepší, než jsem čekala... Ocitáme se v roce 1943 v momentě, kdy hlavní hrdinka - 26letá Franka - chce ukončit svůj život. Válka ji vzala všechny milované a ona už nevidí jeden jediný důvod, proč žít... V lese, kde chce spáchat sebevraždu, však nečekaně objeví zraněného vojáka, v uniformě Luftwaffe. Pomůže mu. Kdo ten muž ale je? Ze spánku začne naříkat anglicky... Franka neví a riskuje, samozřejmě. Na druhou stranu však nemá co ztratit, ona svůj život už vzdala. Oba dva jsou spolu v chatě v lesích, sami, daleko od civilizace... On má zlámané obě dvě nohy a je zcela odkázán do Franku... a do toho se vše začne komplikovat a na scénu přichází i gestapo... Je to love story a nebo ne? Já vlastně nevím:). Asi ano, ale romantická vlna je velmi jemná, daleko více než romantická, je tato knížka napínavá. Čte se jedním dechem. Ten styl psaní je naprosto úžasný... Měla jsem povinnosti a nemohla číst dát, řekla jsem si "tak ještě dvě kapitoly" a jak to dopadlo? No jasně, přečetla jsem jich víc a pak klasicky nestíhala.:) Velice těžko se mi od knížky odcházelo a dokážu si představit, že kdybych měla čas, přečtu ji na jeden zátah. Ta knížka je svým způsobem hodně komorní a "jednoduchá" - přitom je v ní vše. Je lehká jako pírko, ale přitom toho obsahuje tolik... Ta knížka mě fascinuje. Má asi vše, co od dobré - skvělé - knížky očekávám. Velice oceňuji i to, že jsem se dozvěděla nové informace z toho, jak to za války "fungovalo" v nacistickém Německu. Zlo, které bylo propleteno vším a všemi... kde lidé udávali své přátele jen proto, že jim to přišlo správné... kde probíhaly "čistky" ve vlastních řadách. Knížka nenásilnou formou poukazuje na to, že myšlenka árijské rasy - to nebylo jen o židech... i když samozřejmě - o židy šlo především, ti byli tím největším "zlem". Hlavně kapitola 6 mi skvěle "představila" to, jak se dostal Hitler k moci, jak se německá společnost proměňovala.... Konec je velice napínavý, jak z nějakého thrilleru:). Napínavé jako kšandy, fakt, že jo. Osobně jsem téměř nedýchala...
Za sebe tuto knížku moc a moc doporučuji. A ano, když nad tím tak přemýšlím, asi to byla love story - ale sakra napínavá love story. A to je boží:).
Ráda se k ní během života ještě někdy vrátím... rozhodně bude jednou ze zářivých ⭐️ Knihánkova za rok 2019....
Více na mém YouTube :-).

11.10.2019 5 z 5


Nikdynoc Nikdynoc Jay Kristoff

NIKDYNOC
Hodnocení Knihánkova: 2⭐
Moje mamka před několika měsíci vymyslela krásný pojem "rejding" (špatně vyslovila re-reading a označení rejding se u nás doma chytil:)) a já dneska ještě jeden pojem přihodím: "ufounek". Protože ano, s Nikdynocí jsem ufounek. Rozhodně. Mám pocit, že všichni jsou z této knížky nadšení - a nebo minimálně z posledních 150 stran :D. Tak já v tomto vybočuji, mně se knížka moc nelíbila... Hned vysvětlím důvody, ale napřed pojďme krátce k ději.
Mia je dcerou popraveného zrádce a v životě vše ztratila. Touží po jediném: pomstít se... Tudíž se chce stát čepelí - dokonalou vražedkyní a proto nastupuje jako učednice do Rudé církve (sdružení vrahů). Cestou potká chlapce Trica, který v příběhu hraje také velkou roli... Ano, zní to fajn! A hned tady musím zmínit jednu věc, která se mi na knížce opravdu líbila: pan autor se nebál vraždění (až přímo vyvražďování!) postav, ALE... Lidé mi často psali: "Vydrž, posledních 150 stojí za to!!" - ano, knížka je od jistého momentu lepší - i když jsem čekala větší wow (ale na konci se mi líbilo to vyvražďování, to zas ne, že ne :P). Ale jde o to, že i kdyby bylo posledních 150 stran úchvatných, tak i v tom případě bych z knížky nejspíš nebyla maximálně nadšená. Podle mě je špatně, když má knížka více než 500 stran a baví Vás posledních 150 stran... Můj hlavní problém: za mě málo děje. Málo děje a akce na ten objem knížky... Pro mě táhlé, často jsem se nudila.. navíc jsem se často ztrácela, měla jsem pocit, že mi unikají souvislosti a mnoho věcí jsem nepochopila - takže za mě i zbytečně komplikované. Což ještě zdůrazňovaly poznámky pod čarou, které se v souvislosti s Nikdynocí také hodně řeší:). Asi takhle: knížku čtu celou, kompletně, nepřeskakuju. Takže jsem přečetla i každou jednu poznámku pod čarou. Některé byly fajn, ale u většiny mi přišlo, že vše spíše ještě více zamotávaly... Takže zbytečně komplikované? Asi ano, za mě ano. Možná v tomto trošku zjednodušit a přidat více děje a napětí:). Řekla bych, že mně prostě nesedl styl psaní Jaye. Nedokázala jsem ani ocenit jeho sarkasmus, moc na to nejsem:P. Ani hlavní hrdinka mi k srdci úplně nepřirostla, protože mě zlobila její averze ke koním a tak nějak celkově - ale že to nebude úplně moje krevní skupina jsem poznala už v momentě, kdy si kvůli prvnímu sexu najala prostituta.:D :D A když jsme u té erotiky! Sexuální scény - také často v souvislosti s Nikdynocí zmiňované... Hmm, nevím, nesedělo mi to tam úplně, překvapily mě. Nejsem puritán, ale přišlo mi to zase takové zbytečné.. Knížka je zvláštní. A já asi taky, protože Nikdynoc se většinou všem fakt líbí.. Dívala jsem se na anotaci druhého dílu a ten bude šmrnclý gladiátorskými hry, hmmm, za mě možná škoda, že celá série není v jedné knize. Dost velká šance, že by se mi to líbilo a možná i celkem hodně líbilo - bylo by to více dynamické. Knížku bych doporučila lidem, kteří mají rádi pomalejší a táhlejší fantasy... Nikdynoc má něco do sebe, jen já nejsem pravý čtenář pro ni...
Zatím to vidím tak, že do druhého dílu nepůjdu, ale ráda po čase s někým, kdo ho číst bude, promluvím, abych věděla, jakým směrem to jde dál....
Více na mém YouTube :-).

04.10.2019 2 z 5


V dobrém i zlém V dobrém i zlém Michelle Sacks

V DOBRÉM I ZLÉM
Pokud byste hledali ideální rodinu, dost možná byste tak označili Merry a Sama a jejich malého synka Conora. Žijí dokonalý život… a nebo to tak aspoň vypadá:). Jednoho dne je přijede navštívit kamarádka Frank a začne se vše zamotávat … Rozhodně souhlasím s tím, že knížka ukazuje temnou stranu manželství, mateřství a přátelství. Ovšem nepůsobilo to na mě jako napínavý psychothriller, ale spíše jako psychologické rodinné drama… Na otázku „Kdo je manipulátor a kdo oběť?“ jako čtenář dlouho nedokážete odpovědět… asi budete budete mít nějaké své tipy a teorie, ovšem paní autorka si s Vámi bude dlouho a hodně dobře hrát, má to všechno skvěle vymyšlené.:) Já zkrátka nevěděla, co si myslet. Kdo je zlý a kdo hodný? Nebo spíš: je vůbec někdo hodný? Z dospělých postav si totiž pravděpodobně neoblíbíte nikoho. Kniha je plná labilních a psychicky narušených jedinců… Celá je negativní, temná a depresivní. Svým způsobem „špinavá“ a nasáklá zlem a šílenstvím. K hlavní zápletce: byl to pro mě šok, zkrátka velký zvrat, nečekala jsem to absolutně! Konec: psycho… myslím, že mně hlavou u konce prolétaly slova jako „panebože“ a „to snad ne“ :). Lidem, kteří jsou hodně hodně citliví na děti, nevím, zda bych knihu doporučila, protože… protože.:D Svým způsobem je to zvláštní knížka, např. chybí uvozovky u přímé řeči… Mně osobně se kniha líbila, byla jiná, překvapivá, dobře vymyšlená… a pěkně psycho, což se mi líbilo nejvíc:). Ale spíše než thriller psychologické drama....
Více na mém YouTube :-).

28.09.2019 4 z 5