pydla komentáře u knih

Asi není snadné číst o nemoci jakou je rakovina. A už vůbec ne, pokud se týká malého dítěte. Tato kniha se čte snadno a přesto těžce. Je převážně z pohledu otce, ztrácejícího touto nemocí svého syna. O tom, jak se s tím vyrovnává, o žalu, bolesti, boji, chytání se stébel, marnosti a otcovské lásce. Ale i o zoufalství obou rodičů, odcizení se, výčitkám, bojem o svůj rozum po smrti dítěte, odpuštění a nalezení cesty zpět k sobě.
Až na slabší začátek, knihu doporučuji k přečtení.

1 13.07.2021

Kniha Apatykář, je dobře se čtoucí kniha o Františkovi a jedné záhadě, kterou se mu povedlo vyřešit.
Autorka se snažila držet napětí a tajemno příběhu, ale moc se ji to nepodařilo. Nicméně příběh o Františkovi, chvílemi lítostivý, chvílemi na facku, se celkem zdařil. Jen škoda toho uspěchaného konce.
Já chválím prostředí Štramberku a popis tamních zvyklostí a jazyka.
Taky jsem tam zažil krásné chvíle se svou láskou.

3 11.07.2021

Zajímavý příběh nejen o lásce.
Dnes již nepochopitelná doba pánbičkářství, inkvizice, kleriček, klášterů a otroctví.
Příběh o zmařeném životě mladičké dívenky, kterou kousl pes se vzteklinou a v obavách, že se nakazila, se ji její otec, markýz, snaží vyléčit od černošského wudu až po svěření bohu, rozuměj inkvizici, která ji určí za posedlou ďáblem, jak jinak. Kněz, který měl ďábla vyhnat, však podlehne kreolské kráse dívenky.
Útlounká knížečka, která, alespoň mě, dost štvala hloupostí a naivitou lidí a kostnatou obludností církve.

1 09.07.2021

Fikce o tom, jak by to mohlo dopadnout, kdyby Hitler vyhrál válku. První část knihy je o zániku říše způsobenou " mutantem ". Druhá část knihy o životě v protektorátu a za " zdí " rozdělující čistou německou rasu a zbytky Ruska, kde žili podřadné rasy a mutanti narození po atomovém výbuchu, která Německu vyhrála válku.
Je to fikce, ale reálně napsána a až mrazí, jaký život mohl čekat Evropu, kdyby Německo skutečně válku vyhrálo. Stojí za přečtení, ačkoli si myslím, že kdyby bylo odebráno scifično prvního dílu a trošičku jinak přeskládán děj, kniha by byla zajímavější.

2 08.07.2021

Celkem příjemný příběh z Francie z počátku stavby Eifelovy věže.
Najdete v ní lásku i nenávist, ale hlavně pohled na život ve Francii kolem roku 1887. To, že to ženy neměly vůbec snadné, prostopášnost mužů, lhostejnost šlechty, naivita mladých lidí, čest i souboje a to vše při stavbě věže, která je dodnes dominantou Paříže.
V jádru dobré čtení.

04.07.2021

Jednoduše, přesně, jasně a srozumitelně popsané témata a vztahové mýty, ve kterých se všichni stále plácáme a plácat budeme i nadále. Sám jsem se v knize našel hned několikrát. Ač stále bojuji proti těmto mýtům, přesto jim podléhám a ano, často vlivem okolí.
Ke knize by se dal přidat přívětek: kašlete na to, co si o vás myslí okolí, jak Váš vztah vidí sousedé či rodiče, kdy a jestli chcete děti nebo jestli jste opustili partnera, protože už jste dál nemohli. Svůj život žijete Vy a sami se s tím musíte popasovat, tak proč si do toho necháváte kecat druhými. Proč by mělo záležet na tom, co si o tom myslí jiní. Každý ví nejlíp, jak by se měl zachovat ten druhý, ale před vlastním prahem, si nezamete nikdo.
Kniha je sice jen takové okno do problematiky, bez hlubších intervencí, ale přesto stojí za přečtení.

03.07.2021

Jako vždy u této autorky, dobře napsaná kniha. Zajímavé jsou i kapitoly jako verše říkanky. I v této knize se dá najít poselství o lidské povaze a malosti, které Agháta chce říct. Příběh je zapeklitý, náročný na soustředění, ale je to pravý Hercule Poirot, který tento složitý uzel podezřelých a mrtvol nakonec rozsekne.

1 01.07.2021

Nádherně a čtivě napsaný příběh. Temný, drsný, plný lidské bolesti, zoufalství, bídy a smrti. Zároveň však s pohledem do budoucna, s jiskrou dobra, možnosti změnit svůj osud, postavit se zlu a bojovat za lepší zítřky.
Někdy i z úplně vysušeného malilinkého semínka se dá vypěstovat nebesky krásná květina, musí se však v to věřit.
Jak píše sám autor, kniha je pro všechny, kteří se neodvrací na druhou stranu.
Rozhodně stojí za přečtení.

9 28.06.2021

Čtivě napsaná kniha, jak jsme od paní Mornštajnové zvyklí. Přesto jsem trochu zklamán. Anotace příběhu je, jaké by to bylo, kdyby revoluce nedopadla sametově. Čekal jsem nějaké rozvětvení, ale četl jsem jen to, co se dalo očekávat, v čem jsme žili. Nic moc nového. Spíše bych to bral jako náhled do minulosti asi padesátých až osmdesátých let, než jako náhled coby kdyby. Chvilkami mi příběh přišel jako příběh ze seriálu Vyprávěj a chvílemi z Chalupářů. Vlastně se jen opakuje strach, donášení, kontroly a vojáci všude v ulicích. Mladší ročníky by si tu knihu však přečíst měli, aby věděli v jaké době vyrůstali jejich rodiče, a proč je v nich stále zakořeněna nedůvěra, hořkost a šetrnost.
Doporučuji přečíst.

10 19.06.2021

Jsem zklamán. Mám rád podobné příběhy, ale tahle kniha mi přijde odfláknutá, autor se asi jen chtěl svést na vlně o templářích a Ježíšovi. Nic nového se nedozvíte, autor nejde do hloubky problému, vsuvka dopisů deníku od mnicha byla spíše rušivá, příběhu nijak nepomohla. Napínavá taky zrovna moc nebyla a bojové scény, pomlčet.
Za mne určitě ne. Sáhněte raději po jiné knize.

1 14.06.2021

(SPOILER) Agátha Christie má nejčastěji jako prostředek vraždy jed. Ani v tomto případě tomu není jinak. Detektiv Poirot, už je zde za staršího pána důchodového věku, poněkud legračního a zmateného, ale aby ke konci knihy břitkou inteligencí rozklíčoval zamotanou vraždu. Čtení příjemné, chvílemi však nevíte co se děje a kde jste. Prostě Hercule Poirot.

6 03.06.2021

Přijemně se čtoucí sešitovka se zajímavým námětem. Je znát, že paní Agatha Christie, ráda koketovala s různými styly a možnostmi jak spáchat vraždu. Lze ji spáchat i na dálku? Třeba pomocí čar, či voodoo? Co má společného seznam lidí na lístečku s přirozeně zesnulými? Nebo tomu je jinak? Je za tím zločinecká organizace? Nebo dokonce snad invalida na vozíčku?
Příjemná oddechovka se snad pohádkovým nádechem, ale určitě ne ztrátou času.

1 29.05.2021

Nevím, co o této knize napsat. Téma je určitě hezké, ale podle mne špatně uchopené. Nebo to může být i tím překladem, nevím. Přišlo mi to jako bezduché, monotónní vyprávění profesora na škole. Sice slyšíte, že něco povídá, ale k Vám se nic nedostane. Stejný pocit mám z této knihy. Odbíhání, zbytečné pasáže. Hrdinka pořád řeší manžela, pak dítě a sem tam zapluje do minulosti, kde dělala sanitářku za války, ale i prožitky z války mi přišly nezáživné, bez prožitku či citu, který by ve mne vyvolala.

2 24.05.2021

Dovolte mi, abych touto cestou složil paní Karin Ledecké, upřímnou poklonu.
Druhý díl většinou u knih ztrácí šťávu, ale tady ne. Úžasně napsáno, příběhy vás nutí přemýšlet. Nic není jednobarevné. Přesně popsaná doba, neokrášlená, nestranná. Životní osudy tak na " palici " a cituplné, že by to nejednoho porazilo na kolena i níže. Nejde mít protagonisty nerad, ani jim nadávat. Prostě je musíte vzít takové jaké jsou a držet s nima pospolu.
Pani Ledecká posunula druhým dílem laťku výše a už teď se těším na třetí díl.
Dejte si načas, Karin, pilujte, škrtejte, dopisujte, stylizujte.
Děkuji za týden s touto knihou a příběhy, které mne nenechaly chladným a daly mi lépe pochopit, naturalitu zdejšího havířského lidu.

20 09.05.2021

Příjemné, oddechové čtení o zvěrolékaři a jeho pacientech , v jemném duchu anglického humoru a velkou dávkou poťouchlictví.
Popisy některých zásahů ( porod hříběte nebo telete, úpal býka apod. ) jsou popsána tak, až máte pocit, že jste u toho a jímá Vás pak stejná radost z práce, jako pana Herriota.
Doporučuji, jako čtení ke kávě.

6 26.04.2021

Myšlenka asi dobrá. Čekal jsem však, že objevím své srdce, chlapství v pravém smyslu slova, obzvláště v dnešní době, kdy ženy nás nepotřebují, chovají se k nám občas spíš macešsky, kdy od nich slyšíme, že kdybychom tu nebyli, bylo by lépe, ale bohužel, nenašel jsem ho. Nemám problém číst o Bohu. Nemám problém číst o jeho skutcích a velikášství, když však z této knihy vyškrtáte všechny slova o Bohu, Ježíši a Adamovi, tak Vám zůstane jen pár vět, a jednou z nich bude, že pokud chceš najít své mužské srdce, musíš se vrátit k Bohu. Omlouvám se, ale tohle neberu.
Jako agitace Boha však výborné.

1 25.04.2021

Detektivky Agathy Christie, jsou bezpečnou zárukou dobré četby a zajímavého rozuzlení zločinu.
Schůzka se smrtí nevybočuje. Je to příjemmá oddechovka s přidanou hodnotou: lze vraždu zlé, tyranské matky, pojmout jako společensky přípustnou? A je vrahem skutečně rodinný příslušník, jak to zprvu vypadá?. Čtěte.

7 23.04.2021

Tajemství morové jeskyně, je akcí nabitá kniha, která se dobře čte. Ačkoli se děj točí kolem Adamovy první ženy Lilith, tak děj je hlavně o pomstě bývalého vojáka, nyní pastora, který chce pomocí morové rány vyhubit araby a potažmo jejich fanatické muslimství.
Kniha je napínavá a kdyby v ní bylo méně amerických vojenských supermanů, byla by i uvěřitelnější. Škoda, že autor boj s morovým virem nevzal trochu jiným způsobem, než Rambo stylem. Přesto, hezké čtení.

1 21.04.2021

Je spoustu knih o motivaci, stejně jako je spoustu možností, jak zaměstnance motivovat. Tyto knihy však jsou spíše zlý pán. Můžete mít desítky benefitů, odměn a plat vysoký, ale když je špatný kolektiv, vedoucí arogantní nebo tyrani, pokud jsou lidé v práci jen pro to, aby zaplatili nájem, pak můžete motivovat jak chcete.
Nicméně kniha může pomoci otevřít oči, najít správný vítr a motivovat motivovatelné.
Doporučuji

18.04.2021

Základ pro všechny, kdo chce být dobrý vedoucím nebo jím je a chce se zlepšovat. Vedoucí je od slova vést lidi. Kolik vedoucích lidi opravdu vede? Spíše je tlačí pred sebou, nadávají a práskají pomyslným bičem, ale jen málokterý se postaví před ostatní, vyhrne rukávy a řekne, tak se pojďme s tím problémem poprat. Z vlastní zkušenosti vím, že to je náročné, protože musíte mnohé umět, být svým podřízeným oporou, být pokorný, ale přesto tvrdý a spravedlivý. Je zkrátka snadnější lidi seřvat, než je namotivovat, ukázat jim cestu, vyslechnout si je a pak rozhodnout.
Knihu rozhodně doporučuji.

1 18.04.2021