O lásce a jiných běsech

25 31. května

zanzara perfektně vyjádřil moje pocity z knihy, takže odkazuji na jeho komentář.

Myslím, že jsem si do ČV nemohla vybrat líp, i když jsem správně tušila, že téma inkvizice mě spolehlivě rozhodí na několik dní. Přesto je to krásný příběh.
Na Márquese jsem se chystala už dlouho a od této knihy se průběžně budu chystat dál.

1 03. dubna

Na malém prostoru skvěle vybudované prostředí i postavy. Líbí se mi místa, kdy je situace nějak popsána a o vývoji nebo pravdivosti popisu nám potom dává zjistit víc až chování postav.
Např. mě upoutal moment, kdy lékař varuje před fanatickým knězem, kterého poté ale přátelsky přijímá u sebe doma a zjišťujeme, že jejich charaktery jsou si v lecčemz podobné.
Někde se mi zdály situace zbytečně složité (proč lékaře poznáváme v situaci, kdy mu umírá kůň - na to, jaký má takové scéna expresivní potenciál, je hanebně nevyužitá; proč je vedlejší postava zesměňována podrobným popisem prdění? - komický efekt vyznívá spíše trapně, ostatní charakteristiky téže postavy nám ji představí daleko lépe a přirozeněji). Uznávám, že jde o kosmetické vady, ale próza takovéhoto rozsahu je na detailu do velké míry založena. V devíti případech z deseti se to povedlo naprosto skvěle, v jednom ne.

10 11. března

Lidém, kteří v této knize čtou pouze to, že svatá inkvizice mučila děti a navíc kněz obtěžoval nezletilou dívku už nepomůže, když si koupí nové brýle. Museli by si k něm koupit ještě mozky... Marquez zde krásně popisuje, že i ti nejvzdělanější funkcionáři katolické církve se bojí lásky a mají vůči ní stejné předsudky jako zaostalí otroci vůči vzteklině. V obou případech je to jen hloupá pověra. Jediný, kdo zde nepodléhá síle lásky, je doktor Abrenuncio - vědec a nevěřící, pro kterého je to prostě nemoc. Nebo snad umění, na které nemá talent? Muži v této knize jsou jaksi nezralí: nevěří citům, příliš se drží morálky a formálních pravidel života. Ale všechny zdejší ženy moc dobře vědí, že nejdůležitější v životě je láska, i když je nepochopitelná a nesmyslná. Marquez, to je cítit, váží si lásky. Ale také vůci vědě a myslícím lidém ma úctu, pokud se vědou slušně zabývají. A to bez ohledu na to, zda jde o medicínu nebo teologii. Je jen důležité, aby byli otevření životu, vědě, pravdě a argumentům. Několikrát ale opakuje, že nejlepší lék je štěstí, protože léčí lépe než jakýkoli léčivé byliny. A štěstí pochází z lásky. I když neštěstí občas taký, přidal bych od sebe.

2 27.12.2021

Výborné!

"Láska je zvrácený cit, odsuzuje dva lidi, kteří se vůbec neznají, k ubohé a nezdravé vzájemné závislosti, která je tím pomíjivější, čím je vřelejší."

1 25.11.2021

Má první zkušenost se spisovatelem. Nenudila jsem se, zajímavý příběh. Chvílemi jsem měla menší krizi, nicméně jsem byla zvědavá, jak to dopadne. Někdy to bylo drsné vyobrazení tehdejšího života, mentality a zvyků.

8 14.08.2021

Můj nejoblíbenější Márquez to rozhodně není. Možná právě proto že je to příliš krátké, což mi sice povětšinou v literatuře nevadí a vyhovuje, ale tady jsem s tím tak spokojená nebyla. Prvků je v tom zařazeno bezpochyby dost na to aby to si to člověk i s jistým nadšením přečetl, ale možná na tak krátkém prostoru ta přebujelost kvete jinak. Váhám mezi 3 a 4 *.

2 13.07.2021

Čtivé, zajímavé, drsné a šílené. Prostě Márquez, jen tentokrát trochu kratší.