polmari komentáře u knih

Tak doufám, že něco takového se nikdy nestane a pokud ano, tak bude po ruce sympatický Manzano (nebo někdo jiný, třeba nesympatický, ale stejně schopný).

5 13.03.2019

Další příběh z "krásného dvacátého století", který se mnou mohutně zamával. Že pobaltské republiky pod Sovětským svazem trpěly, jsem věděla. Že Stalin přesidloval násilně celé národy do nehostinných míst, jsem věděla. Ale takhle silný příběh mnou opravdu otřásl a znovu jsem neskonale vděčná tomu, že (nejspíš za odměnu) žiju tady a teď.

15 13.03.2019

Úžasný a mnou do této chvíle neuvažovaný scénář: všechny příběhy o holokaustu, které jsem dosud znala končily buď špatně - smrtí nebo dobře - přežili a žili dál. Tohle je první příběh, který mi objasnil, že nejspíš statisíce lidí se z prožitých hrůz nikdy nevzpamatovaly.

14 13.03.2019

O tom, co bylo potom, jsem do této chvíle četla jen jednu knížku. Tahle mě ve vnímání konce 2.sv.v. opět posunula dál od dětské představy pohádky s dobrým koncem.

3 13.03.2019

Tak větší zklamání z knížky nepamatuju. Skutečně mě neoslovila ani jedna z "hlubokých" myšlenek typu "Ema má mísu". Tohle tedy rozhodně nebyla kniha pro mě.
A panu Rudišovi a celé české veřejnosti bych ráda vysvětlila, jak je to s tou "plzní": prospěšné vlastnosti pivo plzeňského typu opravdu má, ale není to jen plzeň, ale všechna piva plzeňského typu, tj. všechna piva vařená dekokčně dvourmutově, kvašená spodním kvašení. Tento typ piva vznikl v 19. století v Plzni a od té doby ho vaří všechny české pivovary.

5 18.02.2019

Četla jsem na doporučení. Za mě jde o nejhůře zpracovaný příběh z války, který jsem kdy četla. Možná má nějaké kouzlo pro lidi, kteří se s tímto tématem dosud nikdy nesetkali, ale jako spisovatelský počin je absolutně o ničem.

2 22.02.2017

ze všech tří od tohoto autora nejméně uvěřitelná, nejvíc pohádková. Oproti Dívce nic moc

13.02.2017

Konečně jsem se dočkala na rezervaci v knihovně a naprosto úžasné ... všechny motivace všech postav plně fungují; závěrem jsem se krásně probrečela. Knížku kupuju, abych se k ní mohla kdykoli vracet.

1 18.06.2015

Perfektní - rozhodně mi to otevřelo oblast, o které jsem nikdy moc nepřemýšlela ... co vlastně oběti cítí POTOM

03.04.2015

Opět přečteno, opět jedním dechem, opět úžasné.

6 23.02.2015

Zase to dostává grády. Těším se na Podzim.

23.02.2015

Zima se mi líbila víc - v Polosvětě je to pořád super, ale "reálný" svět doznal změn k horšímu

23.02.2015

Opět přečteno v přestávce mezi jinými knihami a opět oplakáno (jsem zvědavá, jestli při dalším čtení - již dvoustém - konečně brečet nebudu). Určitě doporučuji všem a především "náctiletým"

2 09.02.2015

Moc pěkně vymyšlené, zpočátku trochu odrazující spoustou jmen a složenin, ale po první kapitole mě to chytlo velmi (velmi) a teď jdu do knihovny pro Jaro.

1 09.02.2015

to I.Zi...26.11.2014: v HP se zase na začátku každého dílu dozvíš, že to není jen tak obyčejný chlapec:)

02.02.2015

Pokud jde o popisy nemohu souhlasit - jedna stránka matematiky snad nikoho nezabije. Četla jsem po Desátém svědkovi jako druhou v pořadí a musím říct, že Hlasy chaosu jsou lepší - Poincaré je mnohem uvěřitelnější a příběh jako takový (i když motivem vymyšlený) je mnohem více životný. Rozhodně doporučuji.

02.02.2015

Čtu to, protože chci vědět, jak to dopadne (nejspíš dobře, že?), ale jsem z těchhle knížek pěkně otrávená - žádné vlastní nápady, puberta na pochodu ... ale nejstrašnější je snad překlad a práce editorů - "Stáli ve ZRUINOVANÉ kuchyni." !!! Co je to proboha za výraz?!?

Půjčeno v knihovně náhodou a bez znalosti autora i o čem to je (včetně žánru), následný šoking a přečtení za jednu noc, následné trojnásobné přečtení před vrácením do knihovny, koupě knihy a znovu několikeré přečtení ... a pak zklamání ze Stroncia, pousmání nad Nočním klubem - prostě dle mého názoru je Vyhlídka na věčnost nejlepší Kulhánkovou knihou. A rozhodně nejčtivější a snad i nejlepší knihou, na kterou jsem za poslední rok narazila.

1 14.09.2012