poiu poiu komentáře u knih

☰ menu

Odpusť, že jsem se vrátil Odpusť, že jsem se vrátil Iva Tajovská

Příběh odehrávající se v malé vesničce krátce po vzniku Republiky a konci první světové války. Vesnický učitel Vojta se vrací z legií a nemůže se dočkat své ženy i obou synů. Jeho návrat ale není takový, jaký si jej představoval... Jeho žena Anička nedokáže překonat hroznou propast, která je od sebe dělí, syn František je nezvěstný a druhý syn Hynek zemřel na španělskou chřipku. Ani Vojta se neumí vyrovnat se změnami, které jeho příchod přinesl... Situaci se snaží zachránit i Vojtův otec a přítel ze studií kněz Jaroslav...

Výborně vykreslená problematika legií a problémů prvních let nové republiky - nic nikdy není jen černobílé a růžové, jak by se mohlo na první pohled zdát.

"Tak ty jsi pořád přesvědčený, že bylo správné navádět chudáky, aby přeběhli, ačkoli jsi věděl, že je čeká trest smrti, když je chytí? Lákat je na vznešená slova nebo na kus žvance jako mlsné opičky v cirkusu? Ptám se tě znovu - opravdu si myslíš, že cokoliv jiného je víc než život?"

(...)

"Chci kázat pravdivě, s důrazem na současné problémy, nebát se hovořit o tom, co nás trápí, o čem je třeba přemýšlet, proti čemu se ozvat. Ukázat, že Pán nechtěl, abychom bezvýhradně přijímali vše, co pan farář přečte nebo řekne, ale abychom přemýšleli, projevovali svou vůli, rozum, nestyděli se za svoje pochybnosti, nebáli se změn. Snad mi mou neposlušnost, pokud to neposlušnost je, Pán odpustí, když ne církev."

(...)
"Smíření, odpuštění druhým, sobě a troufám si říct, že i Bohu, je lék na nezahojené rány. To je jediná cesta, jak ze svého života vypudit křivdy a bolest."

22.01.2020 5 z 5


Tiché dívky Tiché dívky Eric Rickstad

Z knihy jsem celkem zklamaná. Detektivové vyšetřují zmizení několika dívek, ale k žádnému vyšetřování skoro ani nedochází. Dívky v příběhu figurují na asi 3 stranách, kde jsou uvedena jen jejich jména a popis (a to je tak vše) ..... Nikde žádné pátrání v okolí dívek, hledání spojitostí..... No, příběh se v podstatě sám vyřeší na posledních 20 stranách.... (a informace o něm nám poskytne televizní reportérka) .... na dalších 2 stranách se dozvíme, kam zmizela Mandy a příběh de facto končí. (žádné podrobnosti, vysvětlení, příčiny, ......nic)

_____________________Spoiler + divné věci ____________________
- nechápu, jak mohl detektiv s roztříštěnou lebkou (= otřesem mozku) a krvácející, pořezanou rukou přemoci relativně zdravého člověka ozbrojeného nožem - vím, že ho udeřil pistolí, ale stejně.
- nechápu, jak je možné, že jde vyšetřovatel do akce sám, aniž by o tom kdokoli věděl
- kde se vzala udírna a v ní těla 2 obětí?
- kde se vzal hasič, který prodával lístky do nějaké tomboly? (proč tam o něm nebylo víc a jak figuroval v příběhu? ---- podle čeho Rath odhalil, že zrovna on prodal lístky do tomboly?)
- jak si mohl policista nevšimnout zápachu mrtvoly, který jasně musel být cítit z kufru auta?
- proč se nedozvíme nic o tom, jak byla Mandy zabita?
- kdo byl kluk na fotografii a jak víme, že to byl hasič?
- co se stalo s tou Mandyinou spolubydlící? Byla z něčeho obviněna?
- jsou všechny 16 leté holky z Vermontu těhotné?
________________________________________________

No, škoda :-(

18.01.2018 2 z 5


Příběh kriminálního rady Příběh kriminálního rady Ladislav Fuks

Zde stojím a nemohu jinak než dát L. Fuksovi * * * * *, za to, jak bravurně si se mnou pohrál.... Přiznám se, že celou dobu mi by sympatičtější právě vrchní rada než hlavní postava Viki...... A ten konec..... Nevyřešená otázka spravedlnosti, pomsty, dokazování vlastní hodnoty, cti.....

No, tohle asi budu mít v hlavě ještě dlouho.... Uff.

25.05.2017 5 z 5


Miláček Miláček Guy de Maupassant

Výborně napsané a nadčasové dílo, u kterého téměř nepoznáte, jestli bylo napsané před 150 lety nebo včera.... Bezohledný sobec Duroy ochotný jít za svým úspěchem tzv. přes mrtvoly, neštítí se využívat všechny kolem sebe, nic mu není dost dobré a všechen úspěch by měl patřit jen a jen jemu....

Ufuf.... Silná nálož. :o) Výborně se to četlo – ze začátku mi Georgese bylo trochu líto a přála jsem mu peníze i úspěch, ale.... s dalšími a dalšími stranami mě rozčilovalo, jak mu všechno prochází, ničeho se neštítí, jak je podlý a závistivý.... Takoví lidé v mém ideálním světě nejsou.... :-)

Hrozně bych si tento příběh chtěla přečíst z pohledu Madelaine... :o)

21.04.2017 5 z 5


Dneska už se tomu směju Dneska už se tomu směju Adina Mandlová

Adinu jsem přečetla téměř jedním dechem. Kniha je napsaná čtivým jazykem a sebeironickým pohledem na sebe sama, je plná přiznání a chyb, ale i krásných okamžiků, které krásná prvorepubliková šarmantní Adina zažila. Rozhodně to stálo za přečtení, ale v její kůži bych nechtěla být ani za nic....

30.08.2016 4 z 5


Obyčejný život Obyčejný život Karel Čapek

Čapkův Obyčejný život je příběhem jednoho "obyčejného" života "obyčejného" člověka. Je to osamocené bilancování na hraně života a smrti; poslední vyprávění umírajícího, který už to své žití nemá komu povyprávět a předat. Postupné odvíjení nitky života se všemi jeho zápletkami, postavami, sny a trápeními. Snaha obhájit své celoživotní jednání před ......... sebou samým, před svým svědomím, před Bohem? - To já ne, to ti druzí... A ano, tohle jsem byl já a to jsem udělal.

Kolik umírajících asi před smrtí takto bilancuje a kolik lidí asi umírá v trýznivé samotě? Kolik lidí ze svého okolí vlastně vůbec neznáme? ...... Z toho až mrazí.... :-(

...." Tak tady ho máme, a teď už jsme doma. A honem se schovat před lidmi, abych se vyrovnal s tím, že jsem vlastně šťastný a jednoduchý člověk."

......."To jsou nahodilosti, které nic neříkají. Nezapadají prostě do celku a nemají žádnou souvislost. To je to slovo: souvislost. Život člověka přece musí mít nějakou souvislost.
A proto se z něho musí ledacos vyhodit, že?
To je, jako když se vyhodí moucha ze sklenice vody. Copak jsem si mohl poručit, aby mi přinesli na tácu nový život? Něco do něho spadne, co tam nepatří; nu bože, tak se to vyndá, a je to.
Nebo se o tom aspoň nemluví.
Ano, nebo se o tom nemluví."

......."To bylo poprvé -
Co?
To bylo poprvé, co jsi okusil požitku zla."

"Člověk musí život jaksi zahodit, aby poznal jeho cenu."

06.11.2015 5 z 5


Na paměť mým smutným courám Na paměť mým smutným courám Gabriel García Márquez

Příběh devadesátilétého novináře, který si ke svým 90. narozeninám nadělí vskutku netradiční dárek - noc s mladou a nevinnou pannou... Každou noc k ní příchází a dívka, kterou si pojmenoval Delgadina podle nějaké písničky, kterou jí zpíval, vždycky spí....

Celý příběh je o svým způsobem čisté a nezištné lásce k Delgadině..... Stařík jí čte Malého prince, nechává vzkazy na zrcadle, koupí kolo..... Všechno je ale takové čisté a nevinné, protože "Sex slouží člověku pro útěchu, když v sobě nemá dost lásky." :-)

A kdyby nic jiného, člověk si aspoň poslechne 6 svit Johanna Sebastiana Bacha pro sólové čelo v podání Pabla Cabarcase. :-)

....."Když jsem cítil, že jsme se dotkli dna, zhasl jsem světlo, objal ji a spal až do kuropění. Ze samého štěstí jsem ji zlehýnka líbal na víčka a jedné noci se to zčistajasna stalo, jako by svitlo na nebi: poprvé se usmála."

17.09.2015 5 z 5


Www.bez-bot.cz Www.bez-bot.cz Ivona Březinová

Ben Braun je nadšený sportovec a hlavně lyžař, kterému se po nehodě na lyžích život obrátí vzhůru nohama. Teda nohama. Nohy on po agresivní jízdě a srážce se sypačem nemá. Leží v nemocnici, přemítá o všem možném a hlavně o tom, co se to vlastně na sjezdovce stalo. Zdálky občas slyší nějaké hlasy, hádku, ale nedokáže si vzpomenout, o co vlastně šlo....

Na pokoj k němu přidělí strochu staršího kluka Emila, který je od pasu dolů ochrnutý po nehodě v autě. Emil se s Benem zkamarádí a vlije mu do žil sílu pro nový život. :-) A na protézách už to "půjde" skoro samo. :-)

Kniha by si zasloužila být delší a propracovanější, ale i tak dávám vysoké hodnocení za námět; za to, jak byla pozitivní (jde to vůbec?), za to, že se Ben nevzdal a neutápěl se v depresi a sebelítosti (jak bych to určitě udělala já...).

UKÁZKA:
"Znám jednoho, kterej se na lyžích řítil z kopce šusem jako postřelenej nosorožec a.."
"Přemku...,"snaží se do hovoru vstoupit malá bílá víla Bianka, ale Přemek udělá zamítavé gesto.
"... a jaksi mu ušlo," pokračuje, "že cestou srazil malou holku a dole ohrozil život jednoho chudáka řidiče, kterej od rána sypal zledovatělý silnice, aby byly sjízdný a bezpečný pro návštěvníky hor."

30.08.2022 5 z 5


Plzeňské mordy / Nepohřbený rytíř / Případ s alchymistou Plzeňské mordy / Nepohřbený rytíř / Případ s alchymistou Vlastimil Vondruška

Moje první setkání s Vondruškou a bylo to moc fajn. :-)

Bakalář Petr i královský písař Jiří Adam z Dobronína jsou oba velmi sympatičtí, trochu mi to připomíná Poirotovský styl...

PLZEŇSKÉ MORDY:
"Nikdy o Bohu příliš nepřemýšlel. Chodil do kostela jako každý jiný, ale tím jeho víra končila. Na studiích mu jeho mistři říkali, aby se při léčení spoléhal především na svůj rozum, neboť modlitba může pomoci, ale kdyby Bůh chtěl, aby se lidé léčili jen modlitbami, nebudou v křesťanském světě lékaři."

"Nehledej Boha na nebi. Není tam," řekl poustevník tiše. "Hledej ho v sobě. Jedině tam sídlí."

NEPOHŘBENÝ RYTÍŘ:
"Kdyby nějaký úředník občas umístil svůj úctyhodný a jistě veledůležitý zadek místo do pohodlného křesla v kanceláři na křeslo koně a uráčil se povolit mu otěže, věděl by nejvyšší komoří, že v zemi to často vypadá jinak, než se domnívají úředníci na pražském hradě."

"A pamatujete vy, co jsem říkal o žoldnéřích? Král nás platí, abychom nasazovali životy. Dobrý velitel to ovšem musí umět zařídit tak, aby jeho vojáci krváceli co nejméně. Krvavé bitvy mají rádi kronikáři, ale my vojáci, věřte mi, my je nenávidíme."

09.01.2022 4 z 5


Santiniho jazyk Santiniho jazyk Miloš Urban

Z této knihy mám velmi rozporuplné pocity. Bavily mě pasáže o Santinim, o Zelené hoře, Kladrubech i Plasech - i tajemný příběh Jana Nepomuckého i Santiniho. Co jsem ale nepochopila vůbec, je celý příběh, na kterém je kniha postavena.

Nechápu, co má společného Santini s univerzální větou, co znamenaly všechny ty (naprosto nesmyslné) vraždy a proč k nim došlo... Absolutně mi to nedává smysl, ani následné pronásledování hlavního hrdiny jeho bývalým šéfem Kňourem... Prostě mimo...

"Auto jsme nechali v lese před vesnicí, Viktorie sešla ze silnice, zavedla mě na nějakou pěšinu a dali jsme se po ní. Vyznala se tu dobře. Došli jsme k budovám proboštství, ale z druhé strany, ze severu. Obcházeli jsme areál podél zdí s temnými okny a do kostela jsme se dostali potranním jihozápadním vchodem; prostě jsme ho odemkli jejím klíčem. Vedla mě tak samozřejmě a sebejistě, až jsem si říkal, jestli mě opravdu potřebuje - jestli mě neláká zase do nějaké pasti.
(...)
V parčíku u kostela jsme si troufli vystoupit z úkrytu keřů na volné prostranství. A oba najednou jsme spatřili stejný výjev, který jsem viděl už předtím; dveře fary byly dokořán. V okně nad nimi stál farář a díval se na nás, jeho bílá tvář svítila zpoza skel do noci, ozářená vycházejícím měsícem. To bylo zlé.
Viktorie mi sevřela rukáv a táhla mě pryč. Vzal jsem ji za ramena a zašeptal, že musíme naopak dovnitř - něco je ve strašlivém nepořádku."

17.04.2020 2 z 5


Netopýr Netopýr Jo Nesbø

Jooo, to mě bavilo. :-) Sice mě Harry Holy :-) občas štval tím svým trochu arogantním přístupem (někde se zpít do němoty a tři dny nepřijít do práce, říct šéfovi, ať drží hubu.... ale co, to se přece v pohodě přejde, hlavně, když nám vyřeší tu vraždu, že.... ) ........ Jinak zajímavá pointa, netypické postavy a ještě příběhy o původních obyvatelích Austrálie.... :-)

Těším se na další díl série...

19.01.2016 4 z 5


Skoro úplně normální Skoro úplně normální Hannah Sunderland

(SPOILER) Effie se hroutí život pod rukama. Stále žije u rodičů se svým kocourem, "píše" román a pracuje v knihkupectví (což je super, ach!!!! :-) :-) a každý večer vyzungne lahev vína. Po jednom nevydařeném rande potká Thea. Theo jí změní život k nepoznání, když jí vytvoří seznam úkolů, které má splnit. Pustí se do toho společně - na tréninku boxu, ztratí se spolu v neznámé krajině, a postupně se z Effie stává veselá a pozitivně naladěná holka. Jednoho dne vezme Theo Effie představit rodině, ale stane se něco hodně nečekaného - na koncertě Theo omdlí a je převezen do nemocnice a od té doby už s Effie nechce mluvit..... A na povrch začne pomalu vyplouvat Theova minulost.

Effie neví, co se stalo a po nějakém čase se rozhodne vzít svůj život do vlastních rukou a začne dobrovolničit v útulku pro bezdomovce (za tohle neuvěřitelný palec hore, za mě fakt super nápad, jak zapomenout na rozchod! :-) ), ale na Thea pořád myslí....

"Svět proti Tobě nic nemá. Mohla bys být šťastná. MY bychom mohli být šťastní. Jestli se hodláš dál utápět v tomhle oceánu sebelítosti, posluž si, ale já se ke dnu stáhnout nenechám."

"Sice se mi po něm stýskalo a stejnou měrou jsem ho milovala i nenáviděla, uvědomovala jsem si však, že mám život ve svých rukou a že pokud se mi nelíbí, jakým směrem se ubírá, musím to změnit. Já a nikdo jiný."

07.07.2022 4 z 5


Egypt, Řecko, Galie Egypt, Řecko, Galie Alain Quesnel

Tohle byla jedna z nejoblíbenějších knih mého dětství... Četla jsem ji několikrát a teď jsem si ji díky Čtenářské výzvě zase připomněla.... :-) Miluju ty ilustrace, jsou naprosto nádherné. :-)

01.11.2021 5 z 5


Miovo blues Miovo blues Kristina Ohlsson

Martin Benner a Lucy pokračují v pátrání po tajemstvích mrtvé Sary z Texasu a přitom odkrývají mnoho tajemství nejen z Martinova života.

Musím říct, že závěr mi přišel naprosto překombinovaný a zbytečně rozvětvený... Asi jsem čekala víc.

"Boris mi po návratu z Texasu prokázal neocenitelnou službu. Přes jeho kontakty u policie se mu podařilo sehnat jména a fotky lidí, se kterými se Sara stýkala před odjezdem do USA. Šlo o partu mladých výtržníků, kteří se bavili tím, že se potkloukali po Stockholmu a mlátili nevinné lidi. Díky těm fotkám jsem taky vypátral Eliase."

27.07.2021 3 z 5


O čem sní ženy O čem sní ženy Olga Sommerová

Musím říct, že jsem se trochu bála, že kniha bude plná extrémně feministických názorů o zbytečnosti a podřadnosti mužů a dokonalosti žen.

Jsem moc ráda, že jsem se spletla a kniha velmi osobních a intimních rozhovorů se ženami, se kterými si život (ne)pěkně pohrál, je pro mě velmi inspirující a obohacující... Taky je vidět, jak moc nás poznamenává dětství a vztah rodičů.... A že je důležité někdy myslet i sama na sebe, že není sobectví chtít svůj prostor...

"Žít - to je taky zastavit se, nechat svět být, jsem tu já, chci jít dovnitř, do sebe, najít si Pánaboha, ať jsem v přírodě nebo kdekoli jinde. Chci udělat taky něco jenom pro sebe a ne celej život trvale sloužit." (Olga Sommerová)

"Partnerství, a je jedno, jestli jsi vdaná, nebo ne, musíš vždycky opatrovat, musíš o něj pečovat. (...) Když se žena rozhodne být doma u dětí, je velmi důležité, aby nebyla jenom doma. Aby si rozšířila svůj prostor, šla ven a zúčastňovala se různých prací venku. (...)

A když žena nechce zůstat v domácnosti, tak je nutné, aby doma nezůstávala, protože by víc pokazila, než udělala dobrého, protože je nešťastná. I když to neříká nebo to není na první pohled vidět, tak je to cítit. Ty děti to cítí." (Ilona Gaus-Uherková)

"Zastáncům klasického modelu muž-žena bych řekla: "Tak hoši, odejděte z té vlády, choďte ráno na pole, ať vás tam děti najdou, až vám přinesou svačinu a choďte znaveni z pole a ženy vám budou chystat večeři." To bude ten klasický model. Jenže oni zmizej, úředníci, v náhradním světě." (Alexandra Berková)

07.11.2020 5 z 5


Zpívá, zpívá, každý pták Zpívá, zpívá, každý pták Evie Wyld

(SPOILER) Na zapomenutém anglickém ostrově se setkáváme s podivínkou Jake Whyte, která koupila starou ovčí farmu a sama na ní hospodaří. Něco si ale v noci chodí pro její ovce a ani ona sama neví, jestli to není jen výplodem její fantazie...

Jake nás postupně vtahuje do své minulosti, kde krůček po krůčku odhaluje, co ji dovedlo až sem. (Napětí a dramata z minulosti jsou výborně dávkovaná (skoro po kapkách), že to nutí člověka přemýšlet o tom, co se jí asi v minulosti stalo a proč a před čím to vlastně utíká...

_____ S P O I L E R :________________Dozvídáme se o jejím útěku od ovčího farmáře Otta, který ji sice vysvobodí z neradostného života prostitutky v Darwinu (resp. Port Hedlandu v Austrálii) a odveze ji na svou ovčí farmu, ale ani tam Jake nezažije mnoho radosti, protože ji Otto zavírá v domě a nepouší ji ven... (Navíc mám trochu pocit, že jeho bývalka Carole skončila v boudě pověšená na hák stejně jako Ottovy ovce, ale to v knize chybí, sakra! A že stejný osud by čekal i Jake, pokud by neutekla... ) Postupně zjistíme, co se stalo doma, a proč utekla z domu, a poté i z Austrálie do Anglie....

Moc nerozumím tomu nízkému hodnocení, možná za ten otevřený konec? Ale za sebe musím říct, že i přes trochu náročnější začátek, kdy jsem se do knihy nemohla pořádně začíst, mě kniha nakonec úplně pohltila.... :-)

13.10.2020 5 z 5


Promlčení Promlčení Jiří Březina

(SPOILER) Policista Tomáš Volf, který byl odvolaný z kriminálky, se ocitá v policejním archivu, kde narazí na nedořešený případ (sebe)vraždy v pohraniční vesničce Pasečky a rozhodne se případ znovu prošetřit.

Postupně se seznamujeme s aktéry původního vyšetřovatelského týmu - Ondřejem Novotným, který byl k případu přidělen z Prahy (a který příběh v podstatě vypráví), rakouským kolegou Helgem Prohazkou, i ostřílenými členy mordparty Vostrým a Hrdličkou, se kterými si nováček Novotný zrovna nesedne.

______ Spoiler ________________________
Příběh o odsunu Němců je sám o sobě zajímavý, tato dějová linka mě moc bavila a chtěla bych se dozvědět víc o zavraždných Zahrádkovi i Chromém i o lidech z vesnice. Motiv pomsty po tolika letech mi ale už moc nedává smysl, protože oba už byli staří a v podstatě trosky...

No, mám trochu smíšené pocity, ale musím říct, že napsané je to moc dobře a četlo se to samo. :-)

27.08.2020 3 z 5


Jak se ztrapnit (snadno a rychle) Jak se ztrapnit (snadno a rychle) Lisa Daily

(SPOILER) Letní oddechovka o vztahové expertce Darby (opravdu existuje takové povolání? :-D ), které se během televizního natáčení otočí život vzhůru nohama, když jí moderátor v přímém přenosu oznámí, že ji opouští manžel a vrací se ke své bývalce... Nastává kolotoč událostí, ve kterých se Darby snaží získat manžela zpět (nebo aspoň jeho dvě děti do péče) , což se jí moc nedaří ani s vydatnou pomocí svého rozvodového právníka (který je navíc nejhezčí chlap na světě...)

Divné věci:
- Vážně někoho tolik zajímá nějaká "vztahová expertka", aby byla věčně na prvních stranách časopisů?
- "domluvená rande" s modelem Kylem a basketbalistou (už nevím, jak se jmenoval) by jí u soudu spíš uškodila
- Spousta překlepů typu: "Potkáš se zajímavého mužem" (str.215) - Překládal tu knihu snad Google Translator?
- s Bridget Jonesovou to nemá lautr nic společného...

Nicméně:
"Chytří lidé mluví o nápadech, průměrní o událostech a ti hloupí mluví o sobě navzájem."

"Vstoupila do role mateřství s klapkami na očích a představou, že může mít obojí? Nejspíš to tak bylo. A pak postupně vyšlo najevo, že se bude muset rozhodnout. Buď její kariéra nebo její děti. Jedno z toho zkrátka muselo z kola ven. Skloubit vše je jedna velká iluze. Minimálně pro matku. V momentě, kdy do života vstoupí děti, pro někoho musí stát za všech okolností na prvním místě. A ten někdo je téměř vždy jejich máma. (...) Willova kariéra nikdy újmu neutrpěla. Nikdy nezmeškal důležitou schůzku, nikdy se nemusel vzdát skvělé pracovní příležitosti, protože jedno z jeho dětí onemocnělo žaludeční infekcí a schopná paní na hlídání nebyla k dispozici. Will měl vždy schopnou paní na hlídání: mě. A přede mnou Gigi. A vsadila bych se, že ani jedna z nás neměla tušení, do čeho jde."

07.08.2020 3 z 5


Stříbrná zátoka Stříbrná zátoka Jojo Moyes

Do poklidné australské zátoky přijíždí developer Mike, aby našel lokalitu pro svůj projekt hotelového komplexu a vodních sportů. Postupně se ale seznamuje s poněkud svéráznými obyvateli zátoky - bývalou Lovkyní žraloků Kathleen, její neteří Lisou a její malou dcerkou Hannah, členy posádek stopařů velryb a tak nějak si začíná uvědomovat, že postavení hotelového komplexu možná není úplně nejlepší nápad.... Projekt je ale už hodně rozběhnutý a není lehké ho zastavit....

Kniha vypráví příjemný a oddechový příběh o lásce a útěku před minulostí a musím říct, že mě to velmi bavilo + prostředí s velrybami je moc milým bonusem... :-) Vlastně mi ani nevadil trochu přeslazený happy-end, prostě to k tomu patřilo.

"Někde tam na pobřežní cestě v Silver Bay jsem náhle dospěl k překvapivému zjištění. Celé měsíce jsem byl tím projektem jako posedlý, ale přemýšlel jsem o něm jen ve vztahu ke své vlastní kariéře a zaměstnavateli. Teď jsem zjistil, jakou za něj možná bude nutno zaplatit cenu. A uvědomil jsem si, že že už mi nezáleží především na penězích a vlastních ambicích, že nejdůležitější je teď pro mě něco mnohem obtížnějšího: úspěšný kompromis. Chtěl jsem, aby Kathleen s Lisou byly s konečným výsledkem stejně spokojené jako ti studení investoři. Chtěl jsem, aby si delfíni i velryby mohli dál žít svůj život, aby se jich projekt nijak nedotkl."

12.05.2020 4 z 5


Nakresli mi vítr Nakresli mi vítr Eva Urbaníková

Příběh Marcely ze Slovenska, která ve svém životě měla neuvěřitelnou smůlu na partnery. Její první láska Rasťoji vlastně šikanoval už na základní škole, později ale toto období překonali a dali se dohromady i přes to, že spolu neměli mnoho společných zájmů ani hodnot. Když Marcela začala vydělávat velké peníze, Rasťo přestal chodit do práce a věnoval se jen svým koníčkům (= chovu psů). Nejvíce ale Marcela bojovala se svou tchýní, která jí dělala ze života peklo. Nedivím se, že si později našla milence, vedle kterého si připadala krásná a milovaná i přesto, že on ji jen využíval.

============== spoiler =======================
Když s ním (milencem) otěhotněla, dostala se do finančních problémů, které nakonec vyústily pokusem o sebevraždu a soudně určeným nástupem do vězení...

Kniha se mi četla moc dobře, děj odsýpal a i příběh byl uvěřitelný. Věřím, že podobných (reálných) příběhů najdeme v každé zemi hromadu...

07.01.2020 4 z 5